fvalek komentáře u knih
Zase jsem si dokázal, že ne každá manga mi vyhovuje, protože mě Zápisník smrti zase tolik nezaujal. Přijde mi zvláštní už jen samotná premisa příběhu, že někdo najde zápisník a už ví co a jak a tak ho začne používat. Dokonce se ani nelekne démona, který se objeví u něj doma a chladně ho přivítá... I kdybych byl totální vraždící maniak, tak bych se asi lekl takové obludy v pokoji, ještě navíc ho tam mít nonstop a žít tak s ním. :D
Navíc vím, že Light je vynikající inteligentní student, ale nevím no... Úplně nesouhlasím s jeho filosofií a jako postava sice je antihrdina, ale to mě právě moc nebere. Někdy působí dost předimenzovaně, vychází mu naprosto všechno, takřka všechny postavy skáčou jak píská, někdy je to pramálo uvěřitelné. Těžko pak říct, jestli mu takovou bezbřehou aroganci dodal zápisník nebo takový byl vždy, bohužel nemáme porovnání s předchozím životem. Co se mi ale líbí hodně je pátrání L, protože to je dost dobře logicky podložené a dá se říct, že opravdu dobrá detektiv by takto mohl postupovat a postupně tak Lighta odhalit.
Kresba je taková klasická, je vidět, že práce s překladem a kompozicí pro české vydání se u mang od dob téhle knihy značně posunula. Možná bych v četbě i pokračoval, protože na anime nekoukám, ale při představě třinácti knih, když už v téhle první pátrání takhle pokročilo, se mi moc pokračovat nechce. Uvidíme. :D
Na rozdíl od prvního dílu se dostáváme do světa želv, které nečtu, takže to pro mě byla příjemná novinka a paradoxně se odhaluje víc postav a detailů ze světa Batmana než v prvním díle, který se odehrával v Gothamu. Je zajímavé vidět konflikt mezi želvami, jenže postupně to začne být trošku kolovrátek a nuda. To, jak je pojatý Bane, je dost specifická věc, protože v některých komiksech je to nezastavitelná mlátička i bez venomu, v jiných komiksech ho zase Batman dost jednoduše dostane, nicméně tahle trošku až nepřekonatelná verze, mě úplně nenadchla. Navíc samotné vyvrcholení souboje s Banem, mi přišlo dost primitivní na to, že před ním padlo celé město.
Je velká škoda, že příběh nezpracovává trošku víc detailů z léčebné kůry mistra Třísky, protože to by mě zajímalo a jedna celostránková kresba mě na to dost navnadila, bohužel to ale dost zjednodušili. Z Batmanova týmu mi trošku lezl na nervy Damian - celkově tahle stránka mladistvé konkurence byla spíš otravná než vtipná, bohužel. Hodně mě ale potěšil Nightwing a Batgirl, škoda že jsme se nedostali víc do tajů světa želv, protože by mě zajímala třeba lidská dvojice, která jim dělá support, ale neměli skoro žádnou roli. Doufám, že někdy vyjde i další díl. :)
Přečteno tak trošku z donucení, protože mi nepřišlo, že je to můj žánr a bohužel se podezření stalo pravdou. Příběh se sice týká alchymistů, ale moc mě neoslovil a byla to tak trošku nuda. Ani jedna z hlavních postav mě nezaujala, nemám potřebu se s nimi identifikovat nebo jim snad fandit. A nejde ani tak o nepřehlednost nebo nepochopení, myslím, že je to vcelku snadno pochopitelná manga.
Všechny čtyři kapitoly se nesou v duchu těžké atmosféry, která je taková napůl vojenská, zchudlá, vypadá to jak "v režimu" a úplně to na mě nepůsobí dobře, i když tam jsou náznaky humoru. Ani jedna mě příliš neoslovila - náboženský diktátor, havířské město, únos vlaku a ani ta poslední, teď už ani nevím jaká, což je jen důkazem, jak málo mě to zaujalo...
Jako samo o sobě to není špatné, ale ta směs atmosféry, postav, akce... Vážně nic pro mě.
Dalšími díly pokračovat nebudu a na anime seriály nekoukám, takže se s Ocelovým alchymistou rozloučím, minimálně na hodně dlouhou dobu a budu se věnovat jiným mangám a jiným komiksům. :)
Wow, já žasnu, protože tyhle historické a stereotypně nudné komiksy mě vždy překvapí. Jednak naprosto úžasné zpracování, ať už začnu luxusní obálkou, vazbou a velikostí, tak parádní kresba, která se barevně a stylem skvěle hodí k tématu a dobovému kontextu.
Kdo četl Caravaggia, měl takovou malou ochutnávku nemravné doby, která, ať už člověk chce nebo ne, prostě byla. Tohle je ale poměrně hardcore. Těžko říct, kde začínají a končí drby, celá kniha se dá pojmout jako jeden velký bulvár, nicméně fantazie autora se prostě chopila zajímavé myšlenky a rozpracovala ji do obrovské orgie motivů. Ono co jiného, těžko někdo udělá 200 stran o tom, jak papež v klidu sedí u stolu a podepisuje dokumenty nebo se modlí. Donutilo mě to si o Juliovi II. něco málo přečíst a zkrátka ten prostor pro fabulace tam je a autor nikde netvrdí, že píše faktograficky. A co si budeme povídat, je to takové velké guilty pleasure... (+ jsem rád, že sejmuli tu protivnou papežku!).
Je moc dobré rozpracovat kapitoly podle fází papežova života, protože můžeme vidět ty nejúchvatnější momenty, takto okořeněné. Co jsem si z četby vzal? Asi nic moc, krásný estetický zážitek a zajímavou zkušenost z lehkého dyskomfortu. Nejsem zbožný ani nejsem fanoušek církve, takže mě komiks nijak nepobuřuje, nějaké rasistické narážky jsou zkrátka kontext doby, takže pro mě krásně naturalistický obraz 15. století. Ono když se podíváte, co se kde děje dnes, tak to opravdu není taková fikce, i když jasně, jak jsem psal výše, je to hodně silně stylizované do bulvární a zajímavé noty.
Rozhodně krásné doplnění sbírky komiksů, které ji přímo vévodí, i když historické komiksy zrovna nejsou můj žánr. Teď už jen sehnat tu zpropadenou Borgiu... No, a co bych si moc přál, by bylo nějaké pokračování nebo prostě jiný díl o Michelangelovi. :3
Svatá sprostoto... Tohle je pro mě asi největší překvapení letošního roku. Obával jsem se, aby komiks nebyl moc dívčí, nebo dokonce dětský, ale vyrazil mi dech. Děj má hned tři dospělácké roviny, jednak vysokou vulgaritu, také velmi brutální a drsný děj, no a stejně tak zajímavou metaforickou rovinu a odkazy na dnešní svět čili velmi moderní pojetí.
Samotná parta Krysích královen se mi líbí a jsou zajímavé, to je ostatně celé universum. Vysoká trpaslice, co se holí, malá lesbická pidižvice, co ráda bonbonky, ateistická kněžka Dee, která podle mě teprve ukáže, co vše umí, no a přisprostlá elfí čarodějka Hannah, která je podle mě větší srdcařka, než se zdá. Celé městečko a ostatní lidé a stvoření jsou super a pravidla fantasy magického světa mě baví. Dějové zvraty jsou zvláštní a nečekané.
Největší slabinou je právě asi pro někoho přednost, a to ta vulgarita. Někdy je toho prostě moc a až zbytečné. Když pak chci někomu zajímavou pasáž ukázat nebo ji jinak zpracovat, tak to aby se člověk styděl. Nevadí mi to pro běžné čtení, ale zbytečně to z komiksu dělá něco velmi nízkého a bez většího významu. Kdybych chtěl komiks nějak využít ve školství, rozhodně by to nešlo, což je škoda.
Nicméně pro obyčejné čtení zábavné a zajímavé. :)
Musím bohužel ve většině věcí souhlasit s prvním komentářem. Štve mě, jak hrozně se na GoT vydělává a opravdu o tom může vyjít každý kravina. Když jsem si knihu kupoval, čekal jsem, že najdu nějaké věci o mytologii Písně ledu a ohně/Hry o trůny, ale tohle je prostě nějaký soubor autorových myšlenek, přesně jak píše Korsika, často zveličených hodících se věcí, a naopak vynechaných nehodících se. Autor navíc tíhne k řecké a severské mytologii, kterou asi jako jedinou zná, protože je jediná hodně dostupná, vynechává ale různé jiné mytologie a kultury, které někdy mají k mytologii světa GoT blíž. Nicméně i tak mi přijde, že spousta věcí je opravdu přehnaně řešená, nepopírám, že se Martin inspiroval různými věcmi, ale autor se zoufale snaží do mrtě rozebrat úplně každou věc, u které ho zrovna napadne nějaká souvislost, i když je to podle mě úplná hloupost.
Míchání reálií seriálu a knihy asi přejdu, protože naštěstí znám důkladně obojí, ale naprosto nahodilé vybírání toho, co se hodí, což nevede k nijak komplexnímu popisu mytologie, je něco, co nepřekousnu. Celkově bych takovou knihu asi zvládl napsat taky, navíc vypadá jako výčet takových těch zajímavostí o GoT - "Fun Facts" - které vycházejí na Instagramu. Autor se sice snaží psát jaksi populárně naučně, ale do inteligentní knihy to má hodně daleko. Nevím, jestli Martin k tomuhle dává souhlasy nebo to čte, ale asi by se chytal za hlavu.
Na jednu stranu si říkám, že chci mít hezkou GoT poličku a tak sbírám všechny knihy s touhle tématikou, ale po téhle a dalších shit publikacích typu Vznešené rody Západozemí, GoT kuchařka, Hra o trůny ve světě podnikání a Průvodce po Západozemí to prostě vzdávám, protože mi je k zblití z toho, jak na tom každý rýžuje, a budu se držet prostě jen osvědčeného kánonu Písně ledu a ohně, Ohně a krve + Svět ledu a ohně. Upřímně doufám, že podobné publikace jako tahle nebudou vycházet, i když ještě tu máme spoustu slepých míst, jak se přiživit - Móda ledu a ohně, Účesy ledu a ohně, Gestikulace ledu a ohně apod. Nicméně já už za to nehodlám utratit ano korunu. :)
Abych pravdu řekl, tak děj byl příjemný a závěr dokonce hezký, ale celková cesta k němu mě příliš nenadchla. Moc neznám Želvy ninja a u Batmana mě baví spíš sólovky, takže to pro mě byl střed dvou nic moc světů, kdy jsem navíc spoustu věcí z universa Želv ninja nevěděl a nepoznával. Okolnosti cestování mezi světy nebyly moc dobře vysvětleny a vlastně to bylo takové přijít, chvilku otravovat a pak zase v klidu odejít. Zrovna zápletka "Nevíme, jak se dostat domů" by možná byla výživnější než zápletka "Můžeme jít domů, ale ještě tu chceme něco napáchat."
U Batmana mě vždy dostávají věci kolem něj, protože každé universum (New 52, Rebirth) a i každá vlastní sólovka mají specifické podmínky v tom kdo je zrovna v Bat-rodině, v jaké fázi života Bruce je, jak moc je příběh temný... Želvy ninja mě překvapily příjemně, sice jsou trošku nemastné neslané, ale rychle jsem se v nich dokázal zorientovat. Kdo je v tomto příběhu výraznější jsou padouši, kteří mě bavili a zvířecí podoby byly vtipné, jinak ale viz výše, žádný velký zločinný záměr se neudál a příběh tak byl trošku nuda.
Nicméně je fajn, že Batman potkal skupinu, která mu je docela podobná. Kresba byla taková umělečtější, ale hodina se a podpořila oba světy. Finální happyend s rodinnými rysy funguje jako hezká pozvánka na druhý díl, který pro mě osobně sice nespěchá, ale přečtu si ho někdy rád. :)
Dostáváme se opět do jakési časově nezařazené bezkontextové akce, ale to už jsem u Marvelu zvyklý. Doctor Strange má ouvej a postupně nám odkrývá, jak se to stalo. A musím uznat, že Lokiho mistrovský plán se povedl dokonale, až je to silně podezřelé. Celkově je to docela k nevíře, nejvyšší čaroděj se nechá oklamat, celý kouzelnický svět s ním a Zelma prostě kývne a přizpůsobí se situaci. Nikomu to není divné, nikdo nemá s chudákem Strangem trošku lítosti. Naštěstí je tu Sentry, v českých vodách zatím ne moc probádaný superhrdina, a samozřejmě Wong, který nedokáže odejít, ani kdyby chtěl.
Když odhlédnu od těhle personálních trablů, cesta Stephena za získáním magie byla hodně zajímavá a Asgard s Yggdrasillem byl zajímavá zastávka (i když si po přečtení jiných Marvel komiksů říkám - "On Asgard ještě stojí?"). Docela mě překvapil Loki, který asi měl vážně dobré plány, pozitivní, ale je to prostě Loki, ten nemá žádnou akci čistou. Finální návrat magie byl téměř až pohádkový, kdo mě ale naštval byla Zelma, na jednu stranu ji chápu, na druhou stranu... oh c'mon, jdi čarovat, kdo by se tohohle vzdal kvůli uraženosti.
Ačkoliv jsou komiksy Doctora Strange vždy dost tajemné a tak nějak mimo kontext universa, tak si je užívám daleko více než ostatní. V tomhle díle mi ale nepřišla moc do chuti kresba, nicméně po pár posledních silně psychedelických dílech byla alespoň racionální. Těším se na další díly! :)
Ollie je vedoucí postavou DC komiksů, co se týče propojení superhrdinského a obyčejného lidského života. Jako v jednom z mála komiksů se v něm mísí láska, politika, hrdinství i rodina. Krásná kresba, která je už typická pak umocňuje celou atmosféru.
Multizápletka spletená ze setkání s matkou, podmořského dobrodružství, souboje s vrahy a soudu je opravdu bohatá, ale tak dobře propojená, že dává smysl a chytí. Support postavy od Emiko po Dinah jsou už s příběhem Arrowa také neodmyslitelně spjaté. Právní a politické pozadí mě těšilo stejně tak. Finální sešit se zásahy Ligy spravedlnosti sice byl maličko kýč, ale do jisté míry vyvolal vítězoslavný úsměv na tváři.
Ollie má výhodu, že dokáže lidi skutečně oslovit, protože má takové zvláštní jedinečné kouzlo. Jak říká Dinah, neznám člověka, který je stejně hloupý jako geniální (nějak tak) a ono to sedí, Ollie je buď ňouma hrdina nebo geniální playboy, což jsou tak nějak kvality Tonyho Starka i Bruce Wayna zároveň. Navíc mix detektivky, politiky a schopností je pro dobrý děj fajn. Navíc konečně se rozlouskla zápletka táhnoucí se šest dílů, takže hurá! :P
Tak na to, že nemám rád Batmana, jsem si tenhle díl maximálně užil. Batman je ve formě a neřeší se problematika toho, že už je vyhořelý, agresivní nebo nestíhá s padouchy. Nicméně se rozjíždí mnohem zajímavější hra. Co když Batman nestíhá s ostatními hrdiny?
Příběhová linka stojí trošku za starou bačkoru a stojí a padá na nahodilých akcičkách, kde Batman pátrá po totožnostech Gothama a Gotham Girl, více pak přemýšlí, jestli mohou být skutečně dobří a překvapivě, i přes svou nedůvěru k metám, dochází k závěru, že Gotham si zasluhuje supráky. Kde krachuje nějaký hlubší příběh ohledně Batmana, tam se rozvíjí hezký origin dětí Cloverových, kteří obětovali život za pomáhání ostatním.
Co je trošku zoufalé je hlavní záporák, nebo jejich duo, které se jen tak mihne a všechno zamotají. Nicméně vyřídit hrdiny jedním psycho zásahem, nevím jestli je to úplně to, co by mi stačilo. Na to, že Psycho-pirate jednou zasáhl, tak zbytek Strangeova plánu šel až prapodivně hladce, aniž by se vůbec snažil. No... tak aspoň máme hezkou předehru pro Noc nestvůr, kterou jsem četl dávno, takže už mi to konečně zapadlo dohromady! :)
Ani Sebevražedný oddíl se nevyhnul prokletí pátých dílů a naservíroval nám takovou doplňující minizápletku, která hodně čerpá z předchozích dílů a přímo navazuje, což je velká výhoda, celkově ale nám jen tak dá nakousnout příběh a nevíme, jestli ho teprve rozjíždí nebo ukončuje. Skutečně zápletka proběhna tak rychle, že si člověk říká "Opravdu je to už konec?" a přitom se tam děje spousta extrémně zajímavých a důležitých věcí.
Postavy jsou poměrně konstantní, konečně se ale svého prostoru dočkala Enchantress a je to snad poprvé, co se jí nějaké kouzlo povedlo, jinak mi přijde, že je tahle supermocná čarodějka prostě ňouma... Harley přebírá zodpovědnost nad týmem a dost se to podepisuje na její příčetnosti. Celkově pozitivně, pro mě ale negativně a říkám si "Je to ještě Harley Quinn?", protože už mě najednou nebaví a přijde mi tak nějak cizí. Pozornost na sebe ale strhává Katana, která má na to být novou vůdkyní a kéž by byla, protože pak by se i Harley vrátila do starých bláznivých kolejí. Návrat staré známé a jednoho temného kmotra byl zajímavé zpestření jinak nic moc dílu.
Celkově tedy díl rozhodně stojí za přečtení, příběh je poměrně důležitý, ale provedení je takové o ničem. Uvidíme, co se bude dál dít a snad se Oddíl zase rozjede na sebevražedné, bláznivé a zábavné otázky, protože tohle byla sice jednohubka, ale neupoutala tak moc, jak by mohla.
Já už na tuhle šílenou jízdu asi dál nemám a jsem docela rád, že jde o poslední díl. Rodinka se rozdělila a každý má své zvláštní dobrodružství a musím bohužel uznat, že většinu toho moc nechápu, třeba celý "postvesmír" nebo co to bylo... Výhodou ale je, že sjednocení na konci dělá zajímavý prvek, který čtenáře nadchne a ano, to se mi líbilo také.
Komiksu úplně neprospívá štěpení příběhu na stránky, kdy se autor snaží udržet časovou linii všech tím, že střídá hodně zápletek a takřka po každých dvou stránkách se střídá až pět dějových linií, což mě při čtení trochu otravovalo. Celková zmatenost a nutnost domýšlet si spoustu věcí nebo vystačit jen s nesmyslným či nedokončeným významem mi taky úplně nesedla.
Z postav mě zaujala více jen Allison, která je jediná taková přístupná, zbytek postav je dost nevývojových a stále si tam tak nějak pobíhají, aniž by se s nimi cokoliv dělo. Největší škoda je to u Vanyi, která by po konci prvního dílu mohla mít spoustu zajímavých příhod a vývoje, ale bohužel. Úplně zabitá finální zápletka se Sparrow Academy mě mrzí, přečetl bych si ji možná raději než celý příběh o Hotelu zapomnění. :)
Pro začátek vysvětlím obálku a číslo (viz komentář dole) - po pátém díle v USA i u nás dochází ke změně a na hřbetu není číslo, obálka je pak celostránková a má vlastní logo hrdiny místo loga Rebirthu. Bude to tak od 6. dílu u všech rebirthů, tak pozor na to.
No a jdeme na to, jsem moc rád, že jsme se dočkali zase starého dobrého Flashe, který není nějak extrémně vtipný, ale drží si úroveň padouchů a zápletek. Jediné, co mě mrzelo, je úplně nesmyslné protahování zápletky s Meenou, která v jednom díle udělá kuk, v dalším se mihne, v dalším něco udělá, ale nikdy se to nedořeší, tak snad se toho dočkáme už v sedmém díle. Druhá velká zápletka s Ranaři už byla lepší, líbilo se mi detektivní pitvání a i setkání s Augustem, ale chybělo mi trošku víc osobního života, na který se nedostalo, až v samotném závěru s Iris.
Hodně oceňuji závěrečný sešit, který sice vybočil z příběhu, ale věnoval se zrzavému Wallymu, protože tím, že tu nevychází Titáni, tak toho o něm moc nevíme a líbilo se mi, co prožívá a že se stále řeší ztráta jeho minulosti, dává to příběhu celistvost a kontinuitu.
Kresbu u Rebirthů většinou už neřeším, moderní, hezká, drží se... U Flashe skvěle zachycené pohyby. Přesto mi přišla na závěr lehce jiná, ale celkově skvělá. Takže jak to říct, Flash se prostě drží, a i když to není kdovíjaká epická ani zábavná podívaná, tak stále zaujme a pěkně posouvá univerzum dopředu.
Konečně díl, ve kterém věci tak nějak zapadají dohromady. Samozřejmě, nevíme kdo je Pan Oz, co je Pan Oz, proč je Pan Oz... ale přeci jen se máme čeho chytit.
Tim Drake, téměř až mystická postava, o které se několik dílů mluví, po které se pátrá, ale která je ztracená... Konečně se dostáváme k jádru problému a říkám si, proč to najednou jde tak lehce? Objevuje se spousta motivů, které bych rád prozkoumal více, tak třeba začnu u Jor-Ela, no, uvidíme dál. Časová patálie s Timem a Timem byla taková zvláštní, trošku nepříjemná, nudná, ohraná, celková zápletka s vraždou Batwoman tak nějak o ničem. Celé to časování bylo o ničem. Sentiment se Spoiler mě také neoslovil, protože ji zase tolik nemusím.
Co mě potěšilo, bylo Clayfaceovo finále, to sice bylo jako takový příběh navíc, ale bylo to zajímavé a sympatické. Také se často skloňuje "stín nad netopýry", takže snad se v dalším díle dozvíme copak to bude a děj se více zaměří na Batwoman, která si to už konečně zaslouží.
Musím bohužel též říct, že Batman Detective Comics je asi má nejméně oblíbená Rebirth série (ostatně to, že nemám rád Batmana, se tak nějak obecně ví...). Příběh Azraela byl hrozně zmatený, ono bylo zmatené už i to jeho tajemné přidání ve třetím díle, které prostě v Česku vydaných komiksech nemá kontext, a celkově to byla taková snůška sektářských keců, které jsem jaksi nepobral. Bojím se, jak jednou dopadne tolik dějových linek na tolika stranách.
Jediné plus a zářivá hvězda tohoto komiksu je Zatanna, má oblíbená, která se tu opravdu ukazuje jako jedna z nejsilnějších postav, což v jiných komiksech moc nedává najevo. Společná historie s Brucem mě překvapila, neřekl bych to do nich, a její obrovské tajemství a úděl zároveň byla zajímavá věcička obohacující universum. Byla dobrým hvězdným hostem v komiksu, který se zaměřoval na nic moc postavu Azraela.
Kresba byla klasická, příběh spíše podprůměrný, ale alespoň jsme získali nějaké vodítko k Timovi. On by ten Azrael nebyl tak marný, kdyby měl lepší origin a celkově tak lepší dějovou základnu. Ono je těžké dělat crossoverový komiks Batrodiny, když tu nevychází jednotlivé série jejích členů. Škoda.
No, tak tohle byla jízda. Bál jsem se, že to bude moc dětské, holčičí, ale opak je pravdou. Jistá dětskost tam tedy zachovaná je, hlavně v té kresbě, která by v jiném žánru asi neuspěla, ale přesto byla okouzlující. Napůl Deadpool, napůl Vanellopka von Schweetz, všechno mixlé dohromady s troškou s originálním nápadem ze seriálu The Good Place, kde se automaticky cenzurují všechna sprostá slova (aneb what the fork?).
Nápad to je originální, což o to, ale přijde mi, že v poslední době tohohle vznikají docela kvanta a upřímně už jsem docela alergický na tyhle zcvoklé antihrdiny typu Deadpool, Lobo, Gerda... Příběh je poněkud jednodušší, i když množství různých popkulturních narážek a hlavně pohádkových narážek je super, to se musí nechat. Ale dejte pryč vycenzurované sprosťárny a může to číst jakékoliv brutálně založené dítě, v čemž shledávám trošku nebezpečí, protože přečíst si to můj bráška, tak se další den neprobudím živý.
Komiks jsem přečetl jedním dechem asi za hodinu (pomalu, protože si rád prohlížím a kresba byla někdy tak divoká, že jsem v ní dlouho pátral) a možná bych i byl svolný přečíst si druhý díl. Doufám v trošku složitější zápletku, protože takhle to nevypadá jako seriózní příběh skrytý pod dětskou tvář a šílenost, ale spíš jako tak trošku brak, který je ale fajn oddechovka. :)
Jediná nevýhoda tohoto dílu je, že oproti Věčnému zlu, které vyšlo před ním, nepojednává vlastně absolutně o ničem novém. No... alespoň neobsahuje shodné sešity, jako když se ve Válce velké trojky objevilo několik sešitů, které byly už v JL: Síť a JLA a četl jsem tak třikrát totožný příběh.
Celkově se mi líbí v rámci možností jednotná kresba New 52, protože je všeříkající a přesná, žádná abstrakce na úkor akce, což je příjemné a díly na sebe hezky navazují a doplňují se. Čekal bych ale maličko víc, protože závěr známe a teď už si skutečně jen střípky doplňujeme pozadí, což je ale na takový tenký komiks dost na nic a příběh se neposouvá, a co si budeme povídat, po přečtení si říkám, jestli za to ta cena stála, když se pořád točíme v kruhu.
Co se mi ale líbilo moc byly "originy" Zločineckého syndikátu, protože šťourat se v universu je moje radost, to už ani nemusím psát. Ultraman mě docela překvapil a vzhledem k Zemi-3 se to sice dalo čekat, ale bylo to vážně vtipné a zajímavé, vidět příběhy z jiného úhlu. Finální část s Cyborgem ale za mě nic moc. Dva sešítky o tom, jak se nějak vzepřít... ano, je to důležité pro děj, ale potřebuje to vlastní knihu? Toť otázkou.
Jakou rychlost má temnota? Rychlost světla!
Jedno z dalších skvělých dobrodružství světa rebirthů. Příběh trošku mimo oproti prvnímu dílu a nějakému většímu celku, ale zajímavé. Rostoucí vztah mezi Flashem a Kid Flashem je zajímavé neakční téma, i když problémem stále zůstává utajená identita, což mě trošku štve. Celou tuhle "sociologickou" část komiksu pak doplňuje rande s Iris, což je taková jednohubka na konec, maličko zbytečná možná, ale příjemná, hlavně proto, že Iris je v komiksu (proti seriálu) dost super.
Druhá, akční stránka komiksu, byla skvělá hlavně díky postavě Shadea, který je tak moc vedlejší postavou, že jsem ho viděl snad poprvé v historii mých komiksů, a bavil mě. Příběh s ním byl trošku rychle hotový na můj vkus. Ve stínové zemi asi nebylo co víc pitvat, ale proč s ní začínat, když děj v ní skončí během dvou sešitů. Dobrodružství to tedy bylo drobné, ale ušlo, chtěl bych o Shadeovi a stínové zemi vědět víc, kéž by se ještě objevil. :)
Až je mi trošku líto, že velký příběh z předchozích dílů skončil, ale je čas jít dál. Nicméně na další velký příběh to nevypadá, spíš je to takové skečování více příběhů, hlavně na konci, kde jsou v jednom sešitě hned tři příběhy naprosto nezávislé na hlavní dějové linii. A upřímně vlastně nevím, jestli nějaká nová dějová linie vznikla, protože děj byl hodně nezávislý a zakončený.
Kresba byla zvláštní, ale alespoň se ustálila podoba Wonder Woman, která už nevypadá jako Pocahontas. Hlavní příběh této knihy byl docela zajímavý, hlavně ze strany dilematu, zda je Diana schopná obětovat sama sebe pro dobro milionů, a ona by i byla, kdyby v tom zase nebyl nějaký hajzlík, co to vezme ze špatného konce. Hodně zajímavé, že se to týká jen Wonder Woman a ne třeba Supermana apod., aspoň to není ohrané. Ocenil jsem i příběh se Stevem, ale zase to bylo lehce nucené "ukažme, že i běžný člověk se vyrovná bohům". Z tohohle úhlu mě ale překvapila Etta, která sice není v boji moc dobrá, ale snaží se a je vtipná.
Celkově tedy taková jednohubka, lehce o ničem, ale prostě Wonder Woman válí. Chtělo by to ale nějakou novou větší zápletku, protože pokud budou i další díly takto "nezávislé", tak to bude pěkná nuda.
S trochou nadsázky by se po vzoru "Lex Luthor: Muž z oceli" dal tenhle díl nazvat "Veronica Caleová: Amazonka". Moc hezká výplň Roku jedna a Pravdolží s prequelovými rysy, která odhaluje a dovysvětluje spoustu událostí, které nejen doplňují zprvu trošku zmatený příběh, ale zároveň trošku zlidšťují a racionalizují Veronicu.
Seskládání puzzlíků děje nakonec utvořilo opravdu velkolepý příběh, i když stále se dá říct, že některé úryvky chybí. Epizodní postava Kirké byla zajímavá, i když trošku předimenzovaná. Co se mi zase tolik nelíbilo, byla vsuvka o Supermanovi a Batmanovi, což se podle mě tak nějak nehodilo, ale zase na druhou stranu proč ne, nějak museli nahnat stránky, když byl tenhle díl vůbec nejtenčí z celé série. Kresba byla zajímavá, pěkná, obálka je prostě úžasná, jen mě trošku zmátla jiná kresba Phoba a Deima, tam jsem si až po chvíli uvědomil, kdo jsou. Číst komiksy WW jako maraton se rozhodně vyplatilo! :)