fvalek komentáře u knih
Hrozně mě potěšila jedna věc, a to je skvělé vykreslení "zrcadlového světa". Hrdinové nejsou dobří a špatní v pravém antagonistickém smyslu slova, ale jde pozorovat, že světy se vyvíjely úplně jinak, ne nutně opačně. Ne nějak striktně jako přes zrcadlo, ale už mnohem dříve a hlouběji v ději. Feťák Flash, rozdíl ve vraždě Waynů, obrácený účinek kryptonitu a spousta dalších věcí, která hrdiny i antihrdiny ovlivnila a přesto to není černobílé. Ačkoliv pak tedy nechápu, proč se světy tak prezentují - jako výrazně dobrý a jako výrazně špatný. Trošku mě mátly dvě věci, první byly původy a příběhy antihrdinů, které nebyly nijak moc vysvětlené (zlý Green Lanturn, SuperWoman apod. + kde je Aquaman a Martian Manhunter) a druhou věcí byla určitá pravidla interakce mezi těmito dvěma světy, tam jsem úplně vše nepochopil. Co mě ale potěšilo úplně maximálně, byla existence něčeho,co přesahuje zlo i dobro a útočí tak na oba světy současně, to byla prostě dokonalá zápletka, i když ve finále trošku nudná, zvláštní, jednoduchá. :D
Souhlasím s tím, že běžný čtenář (a obzvláště český čtenář) nemá šanci se v historii DC, potažmo v historii superrychlíků, vůbec vyznat. Kresba je ale úžasná, jako počátek nového DC vesmíru je to skvělé, jen nějak vůbec nechápu jak se tedy ten vesmír vytvořil. :D
Nicméně dle rozpisu na konci mě to totálně zruinuje, ale zase vynechali některé hrdiny, kteří se nakladatelství asi zdají v evropském prostoru nevýděleční. Je tak trošku pravidlem, že tu vychází jen hrdinové, co mají seriál či film, což je škoda. Myslím, že zájem by byl i o méně známé hrdiny, ale s tím asi nic neuděláme.
Z vizuální stránky je komiks dost... psychedelický, doopravdy mi dělalo problém se občas v situaci vyznat, ale jelikož to má navodit jakýsi magický iluzorní pohled na věc, tak to asi i chápu. Kresba je ale moc pěkná a doopravdy hodně kreativní a různorodá, co se týče všech těch magických potvůrek.
Z dějové stránky mě komiks potěšil, ale vše s mírou. Začátek byl hodně pomalý, ale ne nepříjemně vleklý. Než jsem vůbec zjistil, co je pointou, byla půlka za mnou. Konec byl naopak hrozně rychlý, prakticky nijak nerozpracovaný boj a otevřený konec... tak se alespoň můžeme těšit na další díl. Pokud vůbec vyjde, štve mě, že vydávání takových komiksů se řídí výdělečností a Crew vydává hlavně komiksy, co "půjdou na dračku" a pokud nejdou, tak je prostě nevydává (pak mě ještě štve, že vydávají díly vytržené z kontextu, neudělají žádný počátek, rovnou už dají komiks, který odkazuje na předchozí díly, které v Česku prostě neexistují, ale to je jiná kapitola).
Překvapilo mě, co vše komiksový Strange oproti filmovému smí/nesmí, ale to na tom právě bylo hodně zajímavé. Téma příběhu je fajn, ty papulky na hlavě ale byly děsivé. :D
Celkový dojem je vesměs pozitivní, těším se na další díl hlavně kvůli otevřenému konci, ale znám i lepší komiksy. Snad bude další díl plynule navazovat a ne jako u strážců galaxie, kde tak nějak ty spojníky mezi díly chybí...
Vizuální stránku ani hodnotit nebudu, ta vypadá u Strážců galaxie vždy dobře. Jen škoda, že u téhle série komiksů nejsou klasické okraje a obrázky v půlce dvojstrany a i některé repliky jsou hůře viditelné. Co mě lehce zklamalo byl slabý nezáživný děj, který nijak nepředčil očekávání, které jsem ze spojení dvou velkých komiksových světů měl. Tak nějak jsem přešel od začátku na konec a pak jsem si říkal "kde je sakra ta zápletka?". Situaci se snažil zachránit závěrečný souboj, který byl ale dost stručný. Cliffhanger na konci se mi líbil, ale vhledem k tomu, že se nakladatelství vyjádřilo, že New Mutants vydávat nebude, tak bohužel vyzní do prázdna...
Gary Frank a Al Platino předvádějí super kresbu, starou známou už z Utajeného počátku. Postavičky jsou sice i v mladém věku poněkud vrásčitější, ale dá se na ten styl lehce zvyknout a je dobře propracovaný. Brainiac je sice humanoidnější než by musel být, ale líbil se mi.
Dějově byl skvěle uspořádaný, dvě dějové linky ve vesmíru a Metropolis (kde bylo skvělé vidět Supergirl) se spolu netloukly a spolupracovaly. Téma bylo zajímavé a hodně obohacující pro celkové universum, ať zjištěními o Kryptonu (i když se to podle mě trošku pralo s dosavadními tvrzeními, která prostě nemohla proběhnout takhle), tak i finále na Zemi.
Ano, také nemám oproti komentáři k prvnímu dílu co připsat... Jim Lee skvělý, vizuál fantastický. Celková zápletka nějak těžko stravitelná, smyslově ochuzené momenty, které by si zasloužily více vysvětlit. Účast Wonder Woman, potetované čarodějky a Zoda tak trošku zvláštní (ne Zoda asi jako jediného chápu). Osud kněze - hodně zvláštní, těžko pochopitelný, trošku nelogický. Dospělý, rádoby temný a filosofický námět vyzněl do prázdna. Buď to bylo tak složité na interpretaci, že jsem prostě selhal, nebo to bylo vážně tak divně logicky zpracované, že jsem si z toho tak jako tak nic nepobral.
Vizuální stránka byla fantastická, Jim Lee má nejlepší kresbu z DCKK (u Triumvirátu od Stewarta se mi ale taky moc líbila, i když není tak dospělá). Co se týče příběhu, měl své mouchy...
Filosoficko-náboženská tématika mi hrozně lezla na nervy. Zápletka podle mě nevyzněla, jak měla. Celkově všechny opěrné body děje, od zbraně co "vaporizuje" lidi, přes nějakou válku, účast Wonder Woman, až po Fantomovou zónu. Prostě to bylo celkově nekoherentní (smyslově neucelené) a i vcelku nekohézní (neucelené stavbou textů a obrazů). Možná kdyby byl komiks trošku jinak pojatý, tak by mi lépe došly souvislosti, ale já doteď nechápu třeba to s knězem, jak ho ten voják našel a proč, proč ho naháděla ta potetovanka z pouště apod. Prakticky tam chybělo spousta informací, který bych osobně nevynechával, ačkoliv nevím, jestli bych o tolik informací delší komiks, pořád ve stejném stylu, snesl.
Nicméně první díl byl opravdu zvláštně pojatý. Dospělé a temné prostředí bylo vystavěné špatně, vzniklo z toho nezáživné drama plné nudných a nicneříkajících dialogů. Bráno v potaz, že je to první díl, ale pořád nevysvětluje a "neopravňuje" absenci jakékoliv akce, napětí a zábavy - tam ten jeden souboj byl opravdu málo. I ty elementy byly vlastně hrozně zbytečná akce, nic se nedělo, prostě nuda.
Začnu kresbou, která byla skvělá, ale tím nějaké extrémy končí. U samotných "Vládců štěstí" jsem tak nějak nepochopil ani jejich záměr, natož vůbec jejich existenci. Batman byl stejný jako vždycky, nemám ho rád, byl takový přehnaně skeptický a arogantní (v žebříčku boháčů s vysokým egem u mě stále vede Oliver Queen). Green Lanturn a obzvláště jeho smilné myšlenky o Supergirl mě bavily hodně. Co se samotné Supergirl týče, ta byla skvělá, poměrně volnomyšlenkářská, ale vždycky věděla co dělat, hodně nad věcí, nýbrž nepostradatelná. Blíže k ději, moc jsem z toho nepobral, nebo jakoby ano, ale nepřišel mi nijak unášející. Cestování vesmírem bylo fajn, jiné planety super, setkání s osudem takové zvláštní, cestování časem matoucí... Ale zase jsem se při svém čtení poprvé setkal s Legií superhrdinů, která mě extrémně nenadchla, ale vzhledem k tom, že se teď objeví v seriálu Supergirl, tak to bylo obohacující. Rád bych se někde v budoucnosti setkal i s Fatální pětkou, která mi přišla možná i zajímavější.
Celkově mám z komiksu dobrý pocit, i když jako crossover mnoha hrdinů to bylo slabé. Děj mě nijak neodvázal, ale nuda to vyloženě nebyla. Rád si ho někdy přečtu znovu, třeba lépe pochopím tu zápletku. ;)
Restaurant na konci vesmíru opravdu nedosahuje kvalit prvního dílu... Velká část se věnuje připomenutí předchozího dílu, jakoby autor ani nečekal, že ho někdo četl. Takový ten příjemný absurdní humor plný nepravděpodobnosti se pomalu začal stávat nuceným a kýčovitým, i děj byl už poněkud slabší. Z velké části se věnuje Zafodovi, kterého já prostě nemusím, přišlo mi, že Ford se choval jinak, divně,než jak ho znám a Arthur s Trillian tam měli pár frází a jinak si vůbec neškrtli... Bojím se, že kvalita bude už jen klesat a konečně jsem pochopil, proč se natočil jen jeden film o prvním dílu a ne víc... Nicméně alespoň jako oddechovka kniha posloužila :)
Ještě sice budu číst komiksy, ale je to takové moje rozloučení s originálním Geraltem a fakt mi z toho je smutno. Musím říct, že po zachování pořadí "povídky-sága-Bouřková sezóna" mi už dost chyběla Ciri. Ale na druhou stranu bylo super přečíst si rozsáhlejší příběh z Geraltovy zaklínačské minulosti. Dost mě štvala ta latina... sice ji maličko ovládám tuhle právní, ale přišlo mi to občas až zbytečné (u soudu ještě chápu, u mágů, kteří to v předešlých knihách zas tak nepoužívají už to bylo moc). Příběh byl ale dobrý, mísilo se v tom hodně různých dobrodružství, ale zachovalo si to dobrou koherenci. Docela mě zamrzelo, že si to Geralt nevyřídil se zloději mečů :D
No ale jinak příběh s kouzelníky z Rissbergu (nová sorta dost nepříjemných čarodějů, což mě štvalo), Vixenou (hodně zajímavá postava i stvoření), Kerackou vládou (tam to občas bylo na ránu)... Lytta, Mozaïk, Nimue... já jsem spokojený :)
Krásný přechod z povídkových knih do souvislého příběhu. Hezky navázané na jednu z posledních povídek "Něco více". Docela jsem si oblíbil i Ciri, ke které jsem dříve cítil odpor, protože jsem se bál, že vyšoupne Zaklínače. Geralta tam tedy bylo podstatně méně, ale přesto mě to bavilo a upoutalo. Trošku mi vadilo, spíš jen byla škoda, že už tam bylo méně příšer, mutantů a stvoření, prakticky žádné (až na jedno fakt super!). Těším se moc na další díly a vřele doporučuji :)
Profesorka Hogenová je odbornice, které si moc vážím. Vše dokáže skvěle vysvětlit, každému věnuje patřičnou pozornost. Nikdy neodsouvá určité filosofické směry ani filosofy na vedlejší kolej. Ve svých četných dílech se vždy věnuje širokému záběru filosofie a to od starých antických filosofů až po moderní filosofii.
Vůbec nejlepší je, že všechny knihy jsou psány velmi příjemně, lidsky, nejsou to vyloženě odborné texty plné cizích termínů a mouder, ale je to takové povídání, kterému porozumí skoro každý. Jak už jsem zmínil výše, knihy jsou psané velmi nezaujatě a jsou otevřené vlastním názorům a myšlenkám. Jak je napsáno už v anotaci, vždy jde o důkladnou analýzu určitého jevu, který je rozebírám od počátků filosofie až po moderní dobu, tudíž se nezaměřuje na jediný směr filosofie a podává komplexní informace o dané problematice.
Knihy se mi čtou dobře, plynule, nejsou nesrozumitelné jako občas filosofie bývá. Doopravdy doporučuji :)
Velmi dobře vypracovaná kniha, která skvěle vypravuje historii "Světa ledu a ohně". Ačkoli je to velmi úsporné vydání. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla ještě o pár desítek stran tlustší. Z hlediska toho, že je psána z pohledu mistrů v Citadele, tak je skutečně omezena jen na jim známá témata. Tím pádem ale nelze odsuzovat knihu, spíše tento styl psaní. Rád bych aby jednou vyšlo i komplexnější vydání. Tam by ale zase na druhou stranu hrozilo, že místo výpravného podání jako je zde, bude převažovat spíše encyklopedický styl. Jak bylo zmíněno níže, tato kniha je spíše taková "relikvie" pro věrné fanoušky. Oproti jiným publikacím čerpajících ze Hry o trůny je velmi povedená a vzhledem k tomu, že je historická, tak je i dokončená. Rychle zmíním třeba "Vznešené rody Západozemí", což je podle mě otřesně pitomá kniha, který by možná měla nějakou váhu, kdyby byla napsána až po ukončení knih a seriálu. Otřesnější je snad už jen ten cestovní průvodce Západozemí a teď ta nová "Hra o trůny ve světě podnikání" aneb ať v podnikání nedopadnete jako Robb Stark... pitomost. To už jsem ale odbočil. Tato kniha je velmi dobrá a společně s celou ságou by jistě neměla věrnému fanouškovi chybět... považuji ji za jakýsi prequel.
Moc se mi líbí, jak je tenhle příběh prostě a jednoduše hezký, nenáročný a příjemný. Začíná slavnost Stříbrného večera a konečně se ukazují nějaká nová a zajímavá kouzla. Vztah mezi Agátou a Coco se dostává do nového rozměru, což je možná už dlouho očekávané, ale konečně si holky tak nějak otevřeně pokecaly. Agáta sice nebyla nikdy nějaká záporačka nebo protivná a ve špatném světle, ale přesto jí sluší, když je trošku otevřenější a přátelštější. Coco je možná trošku naivka a neustále se ukazuje v jedné poloze - ublíženého začátečníka, co všechno vidí příliš pozitivně - ale myslím, že přesně takovou ji máme rádi. No a zatímco se děvčata předvádí ve své magii a jejich mistři řeší, co se děje v pozadí, rozjíždí se nám tu temná zápletka, která vypadá dost dobře a hodně se na ni těším. Další takový temnější prvek jsou pak plány krále, které taky nejsou zrovna křišťálově čisté. A už aby tu byl nějaký zlom a velký souboj nebo nějaké pořádné setkání se zlem. Je to sice sympatické pomalu plynoucí magické fantasy, ale i tak potřebujeme nějaké zvraty! :3
Rozhodně kvituju rozhodnutí vydat druhý a třetí díl dohromady a pěkně důstojně a objemně tuhle mytologii zakončit. A je to nádhera, Gaiman zpracovává severskou mytologii osobitě, ale věrně. Množství ilustrátorů je taky znát a kresba je taková... No, možná bych řekl klasicky Gaimanovská, ale také v sobě má různé a různé prvky, které ji dělají velmi bohatou a originální, jako je ostatně i celá mytologie.
První část má čtyři velmi zajímavé povídky, které asi nejsou nic neznámého pro lidi, co už četli Gaimanovu psanou verzi. Druhá část už se nebezpečně blíží k závěru a ragnaroku, kterým samozřejmě vše končí i začíná. Pro mě osobně možná byla sympatičtější první kniha, kde byl začátek a první příběhy, ale tento díl skvěle navazuje a je stejně zajímavý. Neznalce reálií (či znalce Marvelu?) možná překvapí Thorova trošku nadutá osobnost, Lokiho bratraství s Odinem a opravdu zlá osobnost a další věci lišící se od superhrdinského kánonu. Četl jsem ale i Eddu, která je takovým severským kánonem a musím podotknout, že velké znalce by ale tahle verze taky nemusela úplně potěšit, ale mně stačí a líbí se mi.
Opravdu mám rád kosmologii a mytologii, takže podobné knihy jsou pro mě poklad, navíc ve formě komiksu, který umožňuje kreativní vyobrazení a vychutnání si celé té nádhery. Možná mě víc bavila psaná verze, kam jsem si mohl dosazovat a domýšlet sám, ale tohle zpracování rozhodně nezahálí. :)
Jako obří fanoušek Zaklínače samozřejmě beru všechno z jeho universa, i to nekanonické, jako něco naprosto úžasného, ale zase se nikdo nesmí nikdy nechat opít rohlíkem. Původní autorské komiksy velmi často pendlují od skvělých a kvalitních příběhů až po totální kraviny, ale tohle má jednu prostou výhodu, a to je psaná předloha, která je pevná a neochvějná. A to by chtělo hodně velkou špatnou náhodu, aby se pokazilo něco, co má tak kvalitní scénář.
Kniha se skládá ze dvou povídek, a to Zrnko přání a Menší zlo. Já osobně jsem nikdy nebyl přílišný fanda Zrnka přání. Povídka je to skvělá, ale jsou podle mě i lepší povídky, hlavně pak takové, co Zaklínače dokážou představit mnohem lépe, takže mě trošku překvapuje, že jako první z celého tohohle cyklu komiksových povídej dali právě tuhle... Ale proti gustu. Nicméně doufám, že vyjdou i další díly s těmi základnějšími povídkami jako Zaklínač, Poslední přání, Otázka ceny, Konec světa apod. S povídkou Menší zlo pak problém nemám, to je jedna z těch startovních, takže to je fajn.
Co se týče kresby a nějakého znázornění světa, je tam docela dobře vyrovnaná nějaká osobitá autorská kresba a knižní a herní prvky. Komiks jede modernější linku, takže Geralt často používá znamení a tak, což ale v kontrastu klasického příběhu není nijak rušivé. Ohledně samotného příběhu cítím lehké nedostatky. Nějaká ta základní forma je dost vhodně přepracovaná a povídka funguje jak má, má v sobě nějakou tu základní esenci Sapkowského, ale vlastně tam jsou různé drobné a někdy i větší detaily vynechané, což asi prvočtenáře nebo nenáročného čtenáře neznepokojí, ale náročnější znalci díla už můžou přicházet o své milované zápletky a linky. U Zrnka pravdy už nevím konkrétně, ale u menšího zla je to znát více, když tam není ani postava Marilky apod. Chápu nutnost komiksové redukce, ale zase nikoho by nezabilo mít o dvacet stran více a zpracovat příběh kompletně. Navíc na konci Menšího zla není ani zmínka o pojmenování "Řezník z Blavikenu, což je teda extrémní škoda, protože tohle označení je řečené v jiné povídce, ale tohle je příběh, jak ho dostal. Mohli to tam vysvětlit alespoň jednou větou.
Jinak to jsou ale fajn povídky a i vizuálně hezké. Doufám, že vyjde více, ne-li všechny, ale to se teprve uvidí. U mě v srdci a na poličce bude mít Zaklínač místo rozhodně v jakékoliv podobě a jakékoliv kvalitě, ale samozřejmě všichni doufáme jen v to nejlepší. A to tyhle povídky poměrně jsou! :)
Tenhle komiks mi doslova vyrazil dech. A to nejen úžasným příběhem, ale naprosto oslnivou kresbou, která je dost autorská, ale zároveň tak nějak obligátně realistická, aby z toho nebyl paskvil. A že osm miliard přání dokáže paskvil nadělat, ale myslím, že si to autoři užili a využili všechnu svou fantazii a volnost k tomu nakreslit takový svět, jaký je jen v těch nejdivočejších představách. No a navíc tam jsou ti malí roztomilí džinové, kteří jsou naprosto úchvatní a líbí se mi, jak do jisté míry parodují své přiřazené lidi.
Nicméně i z hlediska příběhu je kniha velkolepá. Osm miliard přání by šlo pojmout jako hezký přehled všech šíleností, co si kdo může přát... Ale tenhle komiks jde dál. Od spontánních a prvoplánových přání se dostává k tomu, jak by to ale vlastně mohlo všechno dohromady fungovat. Následně co se dá dělat, aby člověk vůbec přežil, jaké přání by bylo nejlepší a užitečné? No a pomalu se dostává až k tomu, co se stane, až se všechna tahle přání střetnou, a co ti, co zbudou? A nakonec se dostáváme až do daleké budoucnosti, což za mě bylo už příliš abstraktní, ale vlastně proč ne. Celkem pěkně to simuluje i fáze přemýšlení u čtenáře, kdy si nejdřív asi každý vymyslí, co by si přál, jaké přání by se mu nejvíc líbilo, co by chtěl hned, co si vždycky přál... Ale pak se dostane do interakce s ostatními a začne přemýšlet, jestli je logické si přát hned nějakou blbost, a není lepší si přání raději ponechat. A pak najednou člověk myslí na to, jak se ochránit před tím, co se děje venku, a jestli zároveň není škoda si přát něco na ochranu a přijít tím o možnost přát si něco, co chceme. No a pak se člověk musí zamyslet, jak by svět fungoval po tom všem a jak bychom my fungovali v takovém světě... A nakonec komiks přináší ještě otázku po TOM přání, po tom posledním, které by tedy mělo všechny spasit...
Je to reálně dost náročný a filozofický komiks, který nutí člověka vyjít ze svého komfortu sladkého přemýšlení o svém přání, a dostat se až k záchraně světa. Během čtení jsem se dostával do všech těch fází a skutečně jsem musel pečlivě přemýšlet, co si přát, jak by se to mohlo zvrtnout, jak udělat skutečně neprůstřelné přání, které udělá přesně to, co je potřeba... A to je celkem náročné katarzní čtení. :D
Postavy jsou také velmi dobré. Dlouhou dobu fungují spolu a máme možnost poznat je pod tlakem. Některé to dotáhnou až do doby, kdy už nic není jaké bylo, a poznáváme i jejich zkušené, životem ošlehané a zmoudřelé osobnosti. Od veteránů se dostáváme dokonce až k dětem, které se narodily krátce před, během nebo lehce po objevení džinů, takže i to je zajímavý pohled. Setkáváme se s dobráky, záporáky nebo prostě jen blázny. Do toho všeho malí rozkošní džinové, kteří jsou prostě dokonalí. Líbí se mi, že mají nějakou představu o tom, co je dobré, co ne, a sice se nevměšují, ale mají své lidi rádi, a když si to zaslouží, tak jim pomohou.
S Mighty Boys nemám úplně zkušenost, protože ceny jejich komiksů jsou někdy více než moc, ale tohle opravdu stojí za to. Knihu jsem četl jedním dechem a potěšily mě i bonusy z tvorby a alternativní obálky z jiných projektů. Určitě si Osm miliard přání někdy přečtu znovu, protože se to z polohy prvoplánového přání dostává skutečně až do filozofické velice hluboké podívané! :)
V podstatě mé první pořádné setkání se Sherlockem a hned takhle pěkné! Kresba je nádherná a detailně propracovaná. Kromě samotné úžasné kresby, která je celou knihou propojená jak tematicky, tak doslova provázkem případu, kniha obsahuje ještě řadu interaktivních vychytávek, jako otáčení stránek patřících k sobě, rolování nebo prosvěcování stránek.
Extrémně mě zaujal samotný případ, který se zdá velmi zapeklitý a po dlouhou dobu není jasné, co se vlastně děje a proč. Podezřelí se mění na oběti, místa činu jsou tajemně opuštěná a prázdná. Provázek případu se nám dokonce přetrhne. Všechno tohle vyvolává příjemnou nejistotu a nutí nás stát se detektivy společně se Sherlockem. Za mě osobně jediné negativum je, že vyprávění Sherlocka pojímá hodně z dálky jen jako aktéra a nenašel jsem si k němu za celou dobu příběhu cestu, nepřišel mi příliš sympatický. Vzhledem ke komiksové podobě, která je rozsahem i kresbou více přístupná dětem se mi ani příliš nelíbí vyobrazování Sherlockovy závislosti, a to tak pohodovým skoro až pozitivním způsobem. Jinak jsem v podstatě s ničím neměl problém a užíval jsem si celou tu detektivní práci a dedukci, která nás provázela případem od začátku do konce.
Popravdě bych si přál více takových komiksů. Tento měsíc jsem četl Enolu od Albatrosu, která byla příliš dětská a málo detektivní, teď tohohle Sherlocka, který je naopak přísně detektivní, ale pramálo sympatický, nicméně velmi těžko se mi bude odpojovat z tohohle detektivního viktoriánského světa...
Musím uznat, že přestože jde o tenké knížečky, tak moc hezky, populárně naučně, zpracovávají různá mytologická a historická témata. Vzadu jako vždy nechybí psaná naučná příloha plná fotek a obrázků. Zásadní je ale komiks, který ve vcelku krátkém rozsahu představuje hlavní příběh včetně různých detailů a zajímavostí.
Thesea a Minotaura zná asi každý, nicméně třeba i takový fanoušek mytologie jako já tu může najít něco navíc. Pro mě byla novinka třeba jeho cesta, na které udělal spoustu brutálních hrdinských skutků. Bylo to obohacující, i když úplně nevím, na základě jakých pramenů tu je čerpáno, ale je to v podstatě jedno. I kdyby to bylo originální podání báje, tak to pořád je jedna z verzí, takže proč ne. Navíc kresba je opravdu povedená, ladí s mytologickou linkou a dodává příběhu život a sympatie. Jediné takové plus mínus je ten rozsah. Umím si představit dát to nějakému dítěti přečíst na referát ve škole, protože to dá za den. Osobně by mi ale vůbec nevadilo, kdyby to bylo třeba i dvakrát třikrát delší a mám pocit, že některé události tam šly ještě rozpracovat.
Nicméně jako taková poučná jednohubka, která je zaměřená na dětského čtenáře, je to pecka, a kdyby takové komiksy byly v mém dětství, tak bych se do nich nadchnul už daleko dříve. :)
Knižní Duna mě nějak minula, viděl jsem pouze filmovou, a ta mě absolutně nezaujala, nedostal jsem se do toho světa, nepohcopil jsme to, nezamiloval si to, neudělal si přehled o tom světě. No a kdo to jako vždy dokázal - grafická verze!
Kresba je velice líbivá a originální, za mě rozhodně lepší než Albatrosácká "fotorománová kresba" jedna ku jedné. Paul mi v téhle podobě přijde hrozně sympatický, na rozdíl od filmového vzhledu, a celkově se mi vyobrazení toho světa či světů líbí. V tomhle za mě vždy lépe působí originalita, která pak sice může kolísat pohledem konkrétních autorů, ale tady se mi zkrátka trefili do noty. Celkově pak komiks uchopil i podstatnou část, která končí někde kolem útěku do pouště, což je pěkný startovní díl první knihy a dává předzvěst dalším super dílům, z nichž druhý se už chystá.
Co se týče děje, tak konečně došlo k nějakému průlomu a díky této grafické verzi jsem se naučil všechny ty rody, planety, postavy a specifika tohohle universa, takže za mě opravdu paráda. Můžu tak říct, že se mi Duna jako dílo začala vážně líbit a někdy se dostanu i k psané verzi a samozřejmě i dalším dílům. Děj grafické verze pak nepůsobí zkratkovitě, i když tam jsou znát určité skoky a zkrácení některých událostí, ale celkově to moc hezky funguje i pro prvočtenáře, který nečetl předlohu. takže pokud máte s Dunou tak trošku problém jako já, tak třeba tahle verze zaboduje. :)