fvalek komentáře u knih
Smrtící hlas lidu je skvěle vážný příběh, který zpracovává téma, které se docela nedávno začalo objevovat i v hororech a různých dramatických seriálech a filmech, a to převzetí spravedlnosti rukou lidu, kyber-šikana, zločin přes sociální sítě a nebo konkrétně hlasování o vraždě. Myslím, že ve světě komiksu to taky není úplná novinka, ale je to pořád originální a progresivní a do universa Green Arrowa se to hodí, protože třeba takovému Supermanovi by tohle téma rozhodně nesedlo. Ollie musí bojovat s lidskými padouchy a tohle je tak neuvěřitelně lidské, navíc to navazuje na předešlé díly ohledně zkaženého Seattlu plného nenávisti a zločinu. Zápletka byla pěkně vystavěná, ubíhala a pátrání sice bylo takové rychlejší, ale mělo to dost pěkné krimi thrillerové prvky. Celkově to potěšilo.
Ještě na začátku dostáváme nášup Žádné spravedlnosti, který je možná trošku zbytečný, ale ukáže nám, co vlastně celou dobu dělal Ollie a možná nám i trošku přiblíží jeho úlohu v celém tomhle malém eventu. Do samotného pátrání po Občanovi pa vstupuje ještě smutná kapitola s pohřbem jedné postavy... Tam asi nejde nic vytknout, je to prostě pohřeb, a to se od toho očekává. Se vším všude je tenhle díl moc dobrý, ale přijde mi, že Ollie si svoji kvalitu drží permanentně, takže opravdu nemám co vytknout. :)
Musím uznat, že po kratší pauze od téhle série a takhle jednorázově bez maratonu více dílů, jsem si komiks užil mnohem víc a nepřišel mi tak otravný, jak Deadpool po delším čtení umí být. Vtípky asi vynechám, ty jsou takové konstantní, ale v tomhle díle mi vadilo, že Deadpool až moc boří čtvrtou stěnu. Tentokrát totiž nepromlouvá skrz komiks na čtenáře, ale celý komiks ovládá - vypadá to, že s ním může listovat, ví co přijde, kolik má stránka oken a panelů apod. a mně to přišlo neskutečně otravné. Jednou ano, ale poslouchat to celý díl, to je prostě moc a není to vtipné. Stejně tak jeho předpovědi na další díly a události apod., ztrácelo to pak uměleckou integritu, ještě když pak do toho kecal samotný autor skrze poznámky... Efekt by měl být asi sblížení s divákem, ale tentokrát ta četnost byla tak velká, že mi to komplikovalo plynulost čtení a kontinuitu příběhu.
Jinak vcelku klasika, parťácká romance mezi Spider-Manem a Deadpoolem zatím z nevysvětlitelného důvodu stále funguje a příběh měl spát. Je akční od začátku do konce, ukazuje zajímavé postavy jako Buga nebo Eternals a je zajímavý. Zápletka s brouky, Negativní sférou a finále v podobě přípravy na velký event. Musím říct, že tenhle díl je v tomhle ohledu opravdu paráda. Škoda to kažení výše zmíněné...
Nemám nic proti minulému dílu, podle mě to byla moc milá exkurze do minulosti Petera a i tady se ukazuje, že má multiversum, alternativní historie a zkoumání Spider-Mana z jiných úhlů co nabídnout.
Celkově bylo překvapení, když Peter vylezl v trošku jiné realitě, než čekal. Ale o to lepší děj se z toho vyklubal. Svět ve kterém je všechno jinak je zajímavý a je i dobré sledovat, jak se jaká postava chová, a co se s kým stalo. Osborne, Parker, dokonce i hnutí odporu s Captainem a Strangem, všechno to do sebe hezky sedělo, i když to fungovalo i tak trošku nekriticky deus exmachina. Strange nemá sílu poslat je kam patří apod., není vysvětleno proč. Jsou tu ale postavy, u kterých je naopak jejich chování dost pochopitelné a sympatické, třeba taková Gwen. Celková snaha dostat se zpět domů ale překrývá tuhle cestu alternativní realitou. V přítomnosti už je to pak takové šolíchání, rychle se vypořádat s Vedomi a užívat si konec série...
Další dva příběhy mě příliš neoslovily, ten se Sandmanem má pro mě osobně docela nelíbivou kresbu a nebavil mě. Ten úplně poslední s filmařem byl zajímavý, ale opět jen do nějakého zamyšlení nad Spider-Manem a upevnění jeho pozice hrdiny, ukázka jeho potřebnosti, ale nějak víc z toho vytěžit nejde. Jako jednotlivý příběh dobré, ale kdyby se to táhlo, tak jsem zastánce toho, že komplexní komiks musí mít jak nějaké vyznění a vážnost, tak i akční stránku, která tady docela chyběla. Nicméně vcelku společně všechny tři příběhy tvoří pěkný konec téhle série.
Nečetl jsem původní sérii Baltimore, takže pro mě novinka a možnost nového startu aniž bych musel utratit měsíční plat za čtivo a myslím, že opravdu není potřeba původní sérii nějak moc znát, i když by mi to asi prospělo. Nicméně docela klasika, co se Comics centra týká, jejich klasická vazba a i kresba je standardní co se těchto sérií týče.
Samotný děj mě asi moc nepřekvapil, i když má spoustu originálních nápadů, a to od klasifikace čarodějnic rozvedené v bonusové části, tak i historii čarodějnic spolupracujících s nacisty a vlastně už od pradávna páchajících zlo. Kdyby se tam nevyskytovali i hodné čarodějky a čarodějníci, tak by to asi bylo dost klišé, ale takhle to bylo pěkné. Kresba postav úžasná, čarodějnice byly skutečně velmi povedené. Výprava lady Baltimore je sice velký úkol, obzvláště když není přímo vyvolená ,ale jen to vzala na svá bedra, ale po tom, co dělal její manžel je to asi pochopitelné a někdo to dělat musí. Nepředvedla se ale tak, jak jsme čekal, a kdyby neměla spoustu pomocníků, tak by to asi projela na plné čáře, což se doufám časem změní, očekávám, že s ní bude kvalitní lovkyně čarodějnic, co má navrch a je pár kroků před nepřáteli. To, co se s ní dělo v prvním svazku byla slabota. Jinak ale její postava není špatná a má potenciál. Naopak její kamarádka čarodějka je už v prvním díle trochu přepálená, tak snad její potenciál nevyčerpají brzy. Hodně mě pak zaujaly zlé čarodějky, a to hlavně ti tři ve vedení - Adolf, Helena a ta blonďatá, stejně tak i ta královna. Uvidíme, kam se série bude ubírat, zatím je to nastartované dobře. Velké plus za krásné vykreslení Krumlova, který tam sice moc nevyniká a je jen městem v pozadí, ale každá narážka na Česko je vítaná, obzvláště hezké legendy a magická fiktivní historie Čech.
Anotace má naprostou pravdu, a to, že není jasné, co je sen a co je realita. Ono tedy čtenáři docela rychle dojde, jak to je, ale přece jen se setkáváme i se zajímavými úseky, kdy si myslíme, že je něco jinak, např. Constantine apod. Neříkám, že to celé s nočními můrami není dobrý a působivý nápad, ale zase tolik mě to nebavilo a je to další číslo, které jen tak vyplňuje komiksové prázdno, ale nikam nás neposouvá. Po událostech Svatby a předchozích komiksů je ale pozitivní vrátit se k osudu Catwoman a dovolit jak Batmanovi, tak čtenáři, to trošku zpracovat.
Samostatné příběhy se ale rychle okoukají a jsou všechny víceméně na jedno brdo. I na doplňkový dramatičtější a přemýšlivý děj je tam málo akce a některé části příliš neubíhají. je to hodně okecávací a vlastně úplně zbytečně, když to je jen sen. Nejlepší je asi finále, kde se ukazuje, co je vlastně realitou. Nechci úplně naznačit, že Batmanově sérii dochází dech, ale pokud bude i další číslo jen takhle doplňkové, tak mě to asi přestane bavit. Pokud se z toho vyloupne super zápletka spojená s tím, kdo tohle Batmanovi dělá, tak paráda.
Tohle bude hodně zajímavá série, první díl je rozhodně povedený a těším se na další. Fotbalové prostředí a atmosféra jižanského vidlákova mě původně děsila, protože to je něco, co jde hrozně mimo mě, ale výsledek mě zaujal. Postava Earla je klasický hrdina, který za sebou má velkolepý příběh a vrací se na místo činu, kde má ještě nějaké záležitosti k dořešení. Je vidět, že se mu tam moc nechce, protože má velmi špatné zkušenosti, ale když zjistí, že se nic nezměnilo, bere spravedlnost do vlastních rukou, což je taková klišé kravina, ale funguje to stále. Earl navíc oživuje městskou legendu o baseballové pálce svého táty, jehož minulost se ještě tolik neodhalila, ale vzhledem k Earlově vztahu k němu asi nebyl úplně super. Krátké flashbacky z Earlovy minulosti a vedlejší scény z jeho přítomnosti ukazují, že má jako postava hodně co nabídnout. Ostatní postavy jsou správně otravné a jasní záporáci. Láká to na další podívanou a docela jasně rozděluje stranu dobra a zla, což může být nuda, ale uvidíme, jak se to dál vyvine.
Potěšila mě grafická stránka, sice mohla být knížečka o něco tlustší, ale pevná vazba, přebal a hezká úprava, hlavně skvělé barvy a kresba, která mi taky výrazně připomíná Lemirea, prostě udělají svoje.
Aldebaran pro mě byl obrovským překvapením, protože jsem z různých zdrojů slyšel, že jde hlavně o sci-fi s velkým důrazem na zvířata apod., ale ve skutečnosti tam ta zvířata nebyla zase tak v popředí, naopak se objevila spousta dalších věcí.
Celkově je to takové sci-fi dramatické, možná se až moc soustředí jen na určité postavy, ale dokáže obsáhnout jejich mnohaletý vývoj. Překvapilo mě, že kromě klasických sci-fi motivů jako je cestování vesmírem a kolonizace planet se objevují i takové motivy jako je politika a náboženství. Celkově se ten důraz na sci-fi dává do pozadí vlivem toho, že svět Aldebaranu je zasazený do takové postkolonizační rurálně-hospodářské společnosti, která mi nějakým záhadným způsobem připomíná Kubu. Asi by mě víc zajímala biologie těch kýžených tvorů. Sice se před každou z pěti kapitol objeví něco jako maličká encyklopedie, ale neobsáhne všechny a ani není moc obsáhlá. S tím se dalo vyhrát mnohem víc, obzvláště když recenze velebí právě důraz na přírodu a faunu.
Příběhy postav jsou takové líbivé, určitě se jim dá fandit, hlavně vzhledem k tomu, že je pozorujeme v mnohaletém vývoji, jak už jsem psal. Nicméně hodně postav jsou takové hloupoučké a dělají blbosti, obzvláště ten hlavní týpek je takový nadržený machýrek, co se vždycky chytí ženské a udělá nějakou kravinu. Přesto je jistým způsobem sympatický. Lepší je Kim, která se pak stává vcelku vedlejší postavou, ale ta holka má rozum!
Celkové vyznění mi asi nedošlo úplně tak, jak mělo. Existence té velké mořské příšery, nebo spíš její účel, mi je stále záhadou a je škoda, že to tam nějak víc nerozebrali. Stejně tak končí příběh ve chvíli, kdy je vše rozhodující a nevíme nic o tom, co se bude dát dál se státním zřízením apod. Škoda že není nějaký druhý díl, ale kniha byla zajímavá i takto.
Náraz je poněkud zvláštní komiks, což není na škodu, ale asi mi to úplně nesedlo. Kresba se mi zase tolik nelíbí a celková estetická stránka není nijak exkluzivní nebo lákavá, taková klasika. Nakladatelství Trystero ji navíc tiskne na nějaký recyklovaný lehký papír, což chválím, ale je to takové nevšední vydání (což samozřejmě může působit i jako velká výhoda).
Co se týče příběhu, tak ten byl dost kontroverzní. Žena vypadající jako malá dívenka pašuje koks a je tam víc prsou a pohlavních orgánů, než bych potřeboval u takové postavy vidět. Stejně tak pak u psa aj. Nejsem fanoušek bezcílné úchylnosti, ale v uměleckém prostředí nemám ani nic proti, takže něco na tom bylo i dobré, celkově to ale větší dojmy neudělalo. Retrospektiva příběhu mě zaujala víc. Naprosto vedlejší roli pak mají kalhotky, které pro mě původně byly vítaný psycho motiv, který se ale moc neproměnil.
Celkově je to docela zajímavá věc, ale pro mě osobně velkou hodnotu nemá. Chápu, že se někomu líbí, ale asi tam toho moc k velebení nebude. Možná mám zkreslený názor skrz svoje slušňáctví, ale tu extra kvalitu tam prostě nevidím. :D
Po dlouhé cestě konečně malá chvilka klidu, kdy si Emma a její parta může oddychnout. Dokonce se dočkáme i tak dlouho očekávaného shledání, které ale nakonec není tak sluníčkové, jak se může zdát. Celý díl se nese v duchu zaslouženého odpočinku a dalších plánů, není příliš akční, ale přináší zajímavé morální úvahy a dějové zvraty, které se projeví později. Za mně tedy moc pěkný díl, i když nějaké nelíbivé věci jsem taky našel.
Jednak je po dlouhém čekání trošku problém se do knihy zase dostat, protože si pamatuju jen takové ty hlavní události a unikají mi všechny drobnosti z předchozích dílů, navíc počty zachráněných dětí se zvyšují a já už ani nevím, kdo je z Grace Fieldu, kdo z Goldy Pond, koho našli cestou a kdo je s Minervou. Ale člověk se do toho po pár stránkách tak nějak dostane, protože to zkrátka má rád. Nicméně takovou hlavní chybu vnímám už u příchodu do stromu, a to kde se bere všechna ta elektřina, horká voda apod. Jasně, asi to bude mít nějaké vysvětlení, nějaké ukradené baterie, horké prameny, démonská zařízení nebo cokoliv, ale upoutalo mě to a rád bych to věděl. Takhle tu máme prostě kouzelný strom, co funguje jako bojler. A neotravoval bych s tím, kdyby se už dříve nevěnovali dost podrobnému vysvětlení všeho okolo, ale teď to dali hodně do pozadí. No a tím vlastně nějaká negativa končí, možná ještě postavy Cisla a Barbary, kteří jsou zatím hodně divní a zvrácení tak trošku.
Jinak ale moc super jako vždy. Prvotní vloupačka jako akční moment celého dílu ušla, následující shledání, ale hlavně ta morální dilemata. Já osobně jsem na straně Emmy, protože mi Minervovo řešení přijde hrozně brutální a i zbytečné, protože stejně jako Emma chápu, že i ti démoni vlastně musí něco jíst, stejně jako dětičky baští jiná zvířátka a celému tomu nasadí korunu Barbara, která si tam jen tak dá démonní stehýnko. Což je mimochodem dobrý prvek, kterým znechutit Minervův plán a přimět čtenáře věřit v Eminy myšlenky. Jsem rád, že se alespoň zmínkově vrátila Mujika a Sonju, protože ta tam bude mít ještě velkou roli. V dalším díle už čekám trošku akce a konfrontací, ale zatím vše plyne ve skvělém tempu. Finální minipříběh , nějakou únikovku, jsem nepochopil. :D
Tak úplně pro začátek je asi nutné říct, že po finále předchozí série mi chybí dokončení děje ohledně vloupání do pekla a snad se ho v nějakém jiném příběhu dočkáme. Nicméně je tu příběh nový, nebo spíše staronový, který nás zavádí zase výrazně jinam. Chybí mi nějaké větší časové ukotvení, protože nějak netuším, v jaké době se tenhle příběh odehrává, myšleno k ostatním komiksům, eventům apod. Celá podoba prostoru je pak stejně jako děj spíš taková skečovitá a střídají se různé kapitoly z putování, což může někdy působit nekonzistentně, ale je to do jisté míry i zajímavé.
Stephen zase z nějakého důvodu nemá magii, a i když se to různě naznačuje (vyhoření, nezaplacení ceny, ztráta sebedůvěry apod.), tak v tomhle čísle rozhodně nezjistíme proč. Že by to byly stále pozůstatky po Empirikulu nebo snad následky vzkříšení Las Vegas? Můžeme teoretizovat, ale spíš se zdá, že to v téhle sérii ani nebude moc důležité. Překvapující je, že se Stephen obrátí na pomoc zrovna k Tonymu, což je jeho pravý opak a není to zrovna žádný mentor. Ale dobře, máme tu nápad cestovat vesmírem, tak proč ne. A ideálně se ani nebalte a prostě nasedněte... V tomhle byl příběh takový zrychlený a na přeskáčku, ale asi si nedovedu představit, že by tam byly strčené nějaké extra kapitoly navíc. I když... Co třeba Wong, další postavy, něco ze života? Ne? Ne? Tak nic...
Vesmírné dobrodružství bylo zajímavější, ale mělo podivnou atmosféru. Spíš než nějaká zajímavá vesmírná odysea typu Indiana Jones na cizí planetě dostáváme dost povrchní a ploché chování pana doktora, který rabuje, brakuje a vykrádá, co se dá. Je arogantní, sebestředný a byl mi i nepříjemný. Část s kameny nekonečna, jejichž znovustvoření zde asi nebylo zdůrazněno jako tak důležité, jak možná bude, byla podivná a souboj se Skrully nedával moc smysl. To, co pak Stephen udělal mě jen utvrdilo v tom, že tahle série vůbec nejde do nějakého hloubky osobnosti, charakteristiky a vývoje postav, ale jde vážně jen o domýšlivý pokus udělat si vlastní kapitolku Doctora Strange. Kde jsou ty krásné hluboké momenty, kdy Stephen bojoval z posledních sil proti Empirikulu, jiskřilo to mezi ním a Zelmou, oplakával oběť psa pro Yggdrasil apod., tohle je vážně plytká fraška na jeho osobu. A dokonce i to hledání magie bylo dost o ničem, místo soustředění se na nějaké opěrné body, o kterých se bude série točit, šlo spíš o nakouknutí do co nejvíc lokací a ukázání co nejvíce nepopsaných a nedůležitých kouzel. Postava arkanoložky nakonec asi jediný světlý bod celého dílu.
Abych našel aspoň nějaká pozitiva, tak některé artefakty, kouzla a planety byly zajímavé, i když nijak neprobádané a jen tak letmo ukázané. Ve finále to pak taky vypadá docela zajímavé ohledně toho, co se děje v Sanctu s Batsem a jeho nezvaným hostem. Jinak mě asi nic nenapadá a můžu jen doufat, že druhý díl už tomu dá nějaký řád, směr a ukáže taky Stephena v trošku lepším světle.
Poruším svou neustálou kritiku komiksového zpracování Ricka a Mortyho a poprvé asi uznám, že jsem se vážně bavil a komiks se mi líbil. Opět musím pochválit klidnější překlad, který se drží předlohy, ale už chybí mnou tak nenáviděné protahování, krkání apod., které se může různě objevit v okolí postav, ale strkat ho přímo do bublinek a narušovat tím plynulost promluv se zrovna nemusí. Sice to simuluje mluvenou řeč jako třeba u dabingu, ale prostě v psané verzi to nefunguje a je to jen k vzteku.
První rozsáhlou část doprovází krásná kresba, která je velmi seriálová, což je v případě takovéhle komiksové franšízy žádané a není úplně prostor na velké abstrakce a originalitu jako se objevuje třeba u Pidiricka, kde se mi styl kresby extrémně nelíbil. Po dějové stránce se snad poprvé dostáváme ze stereotypu "Rick a Morty něco provedou v jiné dimenzi a většinou je z toho nějaké postapo, které se musí napravit" a sice se objevuje dost podobný příběh, ale naruby, kdy problémy z cizí dimenze přichází do té "naší". Příběh okolo Jerryho se mi líbil a přišel mi neokoukaný a pěkný, zajímavý. Příběh o Pidirickovi mi přišel hodně krátký a co do zážitku a příběhu dost podprůměrný a zbytečný, rozhodně si nezasloužil titulní stránku, kam bych raději dal nějaké výjevy z prvního rozsáhlého příběhu. Finální kraťasy jsou pak už vážně jen kraťasy a myslím, že je nemá cenu moc komentovat. Pokud si v tom někdo najde něco zajímavého, tak je to jeho plus, mně to zrovna moc už nezaujalo.
Jelikož jde asi o poslední číslo (??), tak to bylo takové malé rozloučení a určitě kvalita oproti předchozím dílům lehce stoupla. Dokonce to i zaútočilo na nostalgii seriálového zpracování a probudilo to ve mně staré pocity. Jinak je to ale taková trošku švihlá série, která určitě není kdovíjak průlomová.
Meta pro mě byla úžasným překvapením, protože zpracovává superhrdinský žánr velmi svébytně, originálně a tak nějak po našem. Mnohem blíž má ale ke společenským problémům a realitě, které superschopnostmi spíše jen přikrášluje a dělá je stravitelnějšími. Celou knihu jsem přečetl jedním dechem a je mi už teď líto, že není nějaké pokračování.
Bareš je překvapivě velmi dobrý vypravěč. Překvapivě spíš věkem, nechci ho nějak podceňovat, i když jsem zatím Krona nečetl, a byl tak pro mě novinkou. Celkově je kniha vyprávěná velmi svěže, dynamicky, děj graduje a zápletka není úplně okoukaná, i když celkově to téma už nějaká zpracování má. Když se znovu vrátím k superhrdinskému žánru, líbí se mi hned tři věci. (1) Superschopnosti jsou velmi logicky a realisticky popsané, nic není idealizované a ani samotné fungování není nijak pohádkové. Mimici křupou a roztékají se, pyromety mají spálenou kůži a puchýře a je fakt, že kdyby někdo měl schopnost mluvit se zvířaty, tak co by mu při svém IQ asi tak řekli. Zajímavosti jako pravděpodobnostní alterace jsou už jen třešničkou na dortu. (2) Celé tohle superhrdinství je popsáno opět velmi neidealizovaně, realisticky, a to co se týče využití pro svět. Na co jsou hrdinové zachraňující svět před lupiči a superpadouchy, tady frčí showbyznys a v dnešním světě kultu sociálních sítí je pravděpodobnější, že video se superschopnostmi bude mít miliardu zhlédnutí než že vás někdo chytí až spadnete pod auto. Navíc se kniha nese ve zvláštní atmosféře střízlivého skeptického realismu a nějak záhadně mi neustále evokovala Čechy, střední Evropu, postkomunistické státy bývalého východního bloku... V tomhle ohledu se asi dá říct, že Bareš píše velmi autenticky pro náš literární prostor a vytváří možná i nějaké modelové dílo pro tenhle geograficko-historicko-politický typ kultury. (3) Vlastně se tam moc schopností neukazuje, takže je to celé jen příjemné pozadí a můžeme se věnovat mnohem zásadnějším problémům, jako je např. stalking, znásilnění, přetvářka, digitální demence, promiskuita a život dnešní omladiny, mezigenerační pohled na svět apod. Meta je psaná neuvěřitelně věrně někomu v téhle věkové kategorii a nejde nutně o to, že jsem student VŠ a taky znám zkouškové na FHS i jinde, spolubydlení při studiu nebo snad zákoutí Prahy, ale Bareš velmi trefně popisuje naladění a zkušenosti mladého člověka. A co si budeme povídat, ono je hodně poznat, jestli si to autor vymyslí a přikrášlí, nebo jestli píše skutečně na základě vlastních zkušeností.
Po stránce děje je Meta hodně čtivá a povedená. Gradující děj, různé obraty a tajemství, např. už jen fakt, že několik kapitol nevíme, co vlastně Lenka umí. Tohle napětí Bareš využívá často, nejvýrazněji asi u hledání pachatele. A musím uznat, že přestože jsem měl hned několik teorií, výsledek byl překvapivý a nečekaný. Přesto nešlo o nějakou záměrně nenaznačenou vycucanou zápletku a viníka, ale byly nám předloženy dost konkrétní důkazy, podle kterých se dalo uvažovat a autor nás mate i navádí. Když jsem chvilku měl šílenou hypotézu, že za vším stojí Lenky otec, najednou, jako by to autor tušil, se objevuje kapitola o Lenčině otci. Když jsem myslel, že to je někdo další, protože splňuje tu a tu podmínku, najednou se objevila zmínka o tom, že něco nesplňuje apod. Bylo to tak napínavé a poutavé pátrání. Všechny události vedly k cíli, a i když zrovna ta část s tátou už byla taková lehce zdlouhavá a otravná, tak kniha neztrácela náboj až do konce. pro mě osobně nejdůležitější je, že mi příběh cloumal emocemi a několikrát jsem se přistihl, jak u čtení dělám grimasy, krčím obočí, koukám podezřívavě nebo naopak vykuleně podle toho, co se zrovna děje. A to se nejvíc počítá, čtenářský prožitek a zážitkové čtení.
Postavy jsou taky dost zajímavé, hlavně tedy Lenka, coby vypravěčka svého příběhu, která ostatní postavy jen popisuje a potkává, nikdy se tak nepodíváme do jiné hlavy než právě Lenčiny. Na to, že je autor muž, tak podle mě velmi dobře popsané myšlení mladé uvědomělé ženy. Celkově pak popis uvažování o věcech, procesy myšlení a různé odbočky do vzpomínek a zamyšlení umožňovaly pořádně se dostat do osobnosti postavy a na chvilku se Lenkou stát a vžít se do ní. Ostatní postavy byly taky super, i když některé trošku psycho, ale jinak si myslím, že dost střízlivě popsaná přátelství a vztahy, nic kouzelného, kdy pro sebe kamarádi riskují život a milují se na život a na smrt, ale zase nic chladného a nevypracovaného. Škoda je možná právě fokalizace vypravěče do Lenky, což jako dává smysl, ono by to jinak nešlo, ale neumožňovalo to úplně se dostat do jiných postav. Lenka se mi totiž třeba líbila, ale já jsem osobnostně spíš takový typ Debí. Ale kdo by fandil Debí, když je to jen nějaký postranní support, že... Přesto si nedokážu představit, že by Debí měla vlastní kapitoly, takže to je prostě takové něco za něco. Funkčnost přímého vypravěče za nutné soustředění se jen na jednu postavu. Jinak hlavní záporák... Asi vážně trošku moc psycho, ale kdo si v ČR neprošel stalkingem, jako by nežil.
Hledat cílovku Mety je složité, protože vše je psané z pohledu vysokoškoláků 20+, ale hlavní cílovka budou přece jen asi mládež 15+, včetně dospělých. Pokud si někdo knihu najde dřív, určitě mu neuškodí, ale přece jen to chce mít už trošku nadhled. Důležité ale je, že Meta potěší nejen fanoušky sci-fi a fantasy či superhrdinů, ale i náročnější a realističtější čtenáře zatížené na young-adult sociální a společenská dramata a mezilidské vztahy. V tomhle ohledu je kniha neuvěřitelně komplexní a rozsahem motivů dnešní společnosti je to možná v moderní české literatuře jedno z klíčových děl, které by si možná i zasloužilo povinnou četbu. Já jsem osobně spíš komiksový typ a knihy už čtu méně, ale když už se dostanu k takovéhle, tak to stojí za to. A závěrem, pokud někdy Češi začnou spolupracovat třeba s Netflixem, nebo se knižní předloha dostane někam do USA apod., tak okamžitě chci vidět Metu zfilmovanou, okamžitě!
Udělal jsem naprosto šílenou věc, a to tu, že jsem tuhle vizuálně nadprůměrně krásnou a moderní knihu začal předčítat dětem ve školce před spaním... Sice můžu pochválit obsah a všechny různé mýty, které se ve sbírce objeví, ale mám hned několik nedostatků...
1. Je to opravdu pro hodně unavené rodiče, protože každý příběh je asi tak na 6 hodně zkrácených stránek, což někdy stačí, ale někdy by to možná chtělo trošku víc rozpracovat, ale bystrý mozek si dokáže už během čtení něco doplňovat, takže se z toho svépomocí dá vytvořit i docela obsáhlá a hezká pohádka.
2. Je to asi původní a z pravých mýtů, ale nevím, jestli bych dětem servíroval tolik smrti a různých brutalit, jako např. příběh o pásovci, který skončil dost hnusně, nebo co já vím, třeba duhoví hadi, kteří sežrali a následně vyvrhovali celou rodinu... Nejsem pro, aby se to nějak přepracovávalo a upravovalo do neškodné podoby, ale takhle to taky není úplně dobře.
3. Ten jazyk, jakým jsou příběhy psané, se snaží bát moderní a hustý a ono to někdy je dobré, vtipné a sedí to, ale někdy je to primitivní a nevyzní to dobře. Často se taky objevují různé fráze, názvy a termíny, kterým děti těžko mohou rozumět.
Celá kniha se mi líbí, je to dobrý nápad a mně osobně jsou příběhy sympatické, ale možná bych to dal číst už starším dětem samotným, nebo bych to předčítal tak asi dětem 8+, aby z toho vůbec něco měly. Dají se tam najít krásné věci, ale taky dost WTF záležitosti, to chce ohlídat.
Díl přečtený v podstatě za hodinu, ani nevím, jak mi to tak rychle mohlo utéct, ale moc pěkný díl. Popravdě na první asi nemá, ale po druhém výrazně lepší. Do popředí se dostává klasický výrazný padouch, který drží celý díl pohromadě a přispívá pěkné atmosféře a příběhu. Jinak Emperor Penguin mi byl asi taky docela sympatický a ještě čekám, jak to dopadne. Jokerovo malé objevení taky dost příjemné. Přestože si tenhle díl vzal za úkol ukázat opravdu hodně různých dějových linek, vše dává smysl a je hezky uspořádané. Jelikož jsem četl více komiksů New 52 a hlavně Snydera, tak zatím nejsem úplně mimo a těším se na další díl. Zajímavé ale je, že v téhle sérii zatím jde Batman trošku do pozadí a jako by to byla přehlídka těch nejzajímavějších nepřátel, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Uf, takže... Prokleté lůno, které vlastně v celé knize ani jednou nenarazí na ono prokleté lůno, které se objevuje na konci prvního dílu. No, proč ne... Hlavní je Itadori, který toho v tomhle díle taky tolik nenamluví, protože si vede své vlastní vnitřní boje se Sukunem. Ale z toho se ve výsledku stává docela dobrý sympaťák, takže mi pokračování série přišlo sympatické a docela si na ni zvykám a určitě v ní budu pokračovat dál. Je jen velká škoda, že jsme ještě nemohli více prozkoumat postavy z prvního dílu a hned se nám sem navalily nové, snad si zachovám přehled, což mi trošku s těmi japonskými jmény dělá problémy (no racist).
Velkou roli má ten učitel s páskou na očích, protože se ukazuje, že je jakousi protiváhou záporáka, který se už tu taky pomalu profiluje, a navíc dosvědčuje, že i zaklínači mají dost velkou moc a dokážou vzdorovat i velmi silným démonům, nejen nějakým menším prokletým duchům jako tou bylo dosud. Možná to je na druhý díl docela velké odhalení silné postavy, ale jelikož se neprozradilo nic víc, tak je tajemno zachováno na další díly. A tam nás čeká i soutěž v zaklínání a jak dobře víme z každé druhé mangy, tyhle příležitostné drobné eventy ji umí pěkně doplnit a osvěžit, takže se opravdu těším.
Kresba je taková... No znám i lepší mangy, ale nemám s ní problém. Postavičky jsou trošku karikaturní, mají podivnou mimiku, ale je to originální. Líbí se mi prostor mezi kapitolami, který je doplněný zajímavými informacemi a dovysvětlením různých magických technik, což mě potěšilo velice. Slušně našlápnutá manga, i když v mém žebříčku až tak 7. nejlepší.
Oproti prvnímu opravdu velká změna ve stylu vyprávění a asi trošku i v žánru. Dostáváme se do klasického cestování časem, které ale není o nic víc čitelnější než v prvním díle, kde se vyrojilo velké množství tajemství a záhad a vysvětlení jaksi nikde. Ve druhém díle se to trošku vysvětluje tím, že se prostě cestuje časem... Ale asi to ještě nestačí k tomu se nějak zorientovat, obzvláště když se setkáme s cestovateli asi tak ze čtyř období dějin. Pozitivní je, že se dozvídáme alespoň jak to je se starší a mladší generací z budoucnosti. Jinak docela mě pobavilo, jak v Americe brali v roce 2000 Y2K a hned jsem si vzpomněl, že v Česku tohle moc nemuseli řešit, protože tu jsme třicet let pozadu. Ha... ha...
Mnohem lepší je příběh ohledně čtveřice protagonistek, protože tam se konečně někam posouváme. Zatímco se první díl věnoval spíš Máce a jejímu zdravotnímu zjištění a nové holce Erin, ve druhém díle dominuje KJ a Tiffany. KJ se začíná docela vyloupávat, ať jde už o její minulost nebo budoucnost. Je ale docela zvláštní, že svou budoucnost s Mácou začala tak nějak bez pochybností brát jako jistotu, přestože předtím žádné náznaky nebyly. Tiffany a její budoucnost, to je docela sranda, ale byl bych raději, kdyby dopadla lépe. No ale důležité je, kam se zase holky dostanou.
Popravdě jsem od druhého dílu čekal už více odhalení a nějaké zásadní dějové zvraty, ale zatím je to stále takové pobíhání v různých obdobích sem a tam. Nejsem už tak kritický jako u prvního dílu, druhý se mi docela dost líbil, ale očekávám, že to nebudou protahovat donekonečna a něco se taky vyřeší. Uvidíme v dalším díle.A musím stále chválit zajímavou a takovou pastelově pozitivně laděnou retro kresbu, stejně pak popkulturní odkazy. Nicméně ještě jednou uslyším, že jde o takové "Stranger Things" a asi někoho zabiju, protože tohle se podobá stovkám věcí, ale opravdu ne Stranger Things... (Leda že by Erin vypadala trošku jako Dustin).
Dravec je pro mě překvapením. Přestože jsem se nejdřív trochu bál a nechtělo se mi do něj, ve výsledku to bylo opravdu příjemné a tajemné čtení vyzývající k zamyšlení. Nicneříkající realita vyšší společnosti spojená se smutkem v kontrastu surrealistického světa příběhů. Popravdě až do setkání Dravce a Spisovatele jsem nějak neviděl větší metaforičnost a myslel si spíš na hezké vyprávění. Později po rituálu s kartami to ale nabírá velké obrátky a světy se protnou. Na můj vkus tam ale je motivů možná až moc. Příšery a korupce, posednutí zlem a ovládnutí mocí. Celé to tak nějak symbolizuje moderní politiku, jak pak sám autor explicitně říká, ale jak mi to sedí k fantazijnímu příběhu o vyvolání mrtvé ženy, to už nevím. Ale je hezké vyobrazit, že politici berou úspěchy za práci jiných a pak se nechávají korumpovat za cenu vykořisťování spodiny.
Celkově je to opravdu hezká kniha, které sluší velký formát, i když čtení je krátké a rychle uteče. Kresba je super, a to od trošku střízlivější kresby světa spisovatele, přes snový svět dravce, až po opravdu hodně abstraktní vyobrazení sexuality a chtíče apod. Finální rozuzlení ale klasicky otevřené a nic moc, i když nechává vážně velký prostor pro vlastní domyšlení, což se mi asi docela líbí.
Čarodějova nevěsta si drží svůj standard, i když už to začíná být jaksi o ničem. Zavřená mládež ve škole, která se učí bránit a dělá kraviny, to není zrovna lákavá zápletka. Přilétající vzdušná vílka na začátku mi připomněla staré dobré časy, které se mi moc líbily, až se mi zastesklo... Staré časy mi připomněl i rozhovor mezi Čise a Eliasem, i když byl jen o zelenině, ale bože, konečně se ti dva zase baví a nejsou úplně oddělení. Doufejme, že se vše v dobré obrátí a zase se to vrátí trošku do starých kolejí. Protože co si budeme povídat, ti nové spolužáci ze školy prostě nejsou úplně zajímavé a sympatické postavy. Filomela sice něco má do sebe, ale opět, řešit celý díl jen dokola její povahu a drobné útržky minulosti... Nuda. Doufejme, že se v příštím díle něco zlomí, děj se začne dynamicky hýbat a třeba v tom pomůže právě Marielle. :)
Po rozpadu původní Bat-rodiny je celý Batman Detective Comics takový smutný a bez nějakého většího smyslu. Proto mi přišlo k chuti, že se objevil padouch, který sice asi není nejlepší na světě, ale je to něco nového a měl i své velmi pěkné chvilky. Trošku váhám, jestli je ku prospěchu nebo ku škodě, že se jeho identita odhalila tak brzy, ale asi by bylo klišé, kdyby to byl zase další z tajemných nepřátel, takhle alespoň dostal minulost a příběh. co se týče nové Bat-rodiny, tak za mě je oblíbenou postavou rozhodně Orphan, ze které by se hodilo vidět víc než jen pár lámaných vět a jeden souboj. Celou atmosféru trošku rozpadajícího se standardu oživuje Black Lightning, který do komiksu neuvěřitelně zapadl, a i když asi jen stokrát zopakoval, že je učitel, tak měl své hvězdné epizodní chvilky. Naopak Batman to jaksi nedává a obávám se, že to s ním jde z kopce. Minimálně po tomhle díle bych se nedivil, kdyby od něj odešla i Barbara...
Já tedy nevím, ale minimálně rozsah komiksu mě šíleně zklamal. Na Comicscentrum nezvykle velký formát je hezký a dává vyniknout krásné kresbě, která jen podtrhuje celkovou atmosféru, ale ta ve mně bohužel nic závratného nevyvolala, navíc je komiks opravdu krátký a hned uteče. Finále je v podstatě o ničem a mohlo by se klidně protáhnout a nějak víc vyhrotit. Stěžejní část je asi prostředek, kde se dozvídáme ono hrozivé tajemství osady, které ale šlo dost jasně čekat.
Označení hororový komiks je opravdu docela nemístné, protože komiks má krásnou atmosféru hororu, thrilleru, psychologického i mysteriózního. Sledovat vše pohledem Trevora je pěkné, protože to dává vyniknout dětské nevinnosti, jakési nezaujatosti a hlavně máme vše zprostředkované pohledem někoho, kdo nic neví o situaci v osadě. To, co se nakonec stane není ale nijak velké a ani se neodhaluje příčina nebo následek, je to takový Útěk z vězení bez pilotu a finále, působí neúplně...