fvalek komentáře u knih
Docela mě překvapila vlna nevole u tohohle komiksu, protože mě to přišlo jako velmi milá a nostalgická jednohubka, která je rychle přečtená, plyne v příjemném pomalém tempu a ukazuje to nejlepší z mladého Spider-Mana. Asi jsem ovlivněný tím, že jsem nikdy nečetl Spider-Manovi, počátky, protože mně se to líbí. Ano, akce trošku kolísá, v podstatě se nic neděje a celá finální záchranná akce je klišé, které bylo jasné předem, ale já jsem byl za zpomalení trošku rád. Hlavně je to celé jedna velká předehra na poslední díl série, takže co už, nevyhneme se tomu.
Tak na to, jaký velký event jsem touhle svatbou očekával, to bylo jedno velké zklamání... Deadpoolova svatba sice pěkná, ale ty přípravy byly vcelku zoufalé a jednotlivé krátké skečovité komiksíky o jeho bejvalkách žádnou slávu neudělaly. Navíc celému dílu zoufale chybí humor, je extrémně tlustý a nudný a měl jsem docela problémy ho dočíst. S Deadpoolem to mám jako na houpačce, ale zrovna tenhle díl byl vážně utrpení. A to je obálka v knize rekordů, a ani to nepomohlo... Sice je dobrý nápad udělat různé příběhy různých autorů, ale nezaujal mě asi ani jeden, a to nemám nějaký předsudek, vážně jsem se těšil a nakonec toto. bez komentáře raději, příští díl už snad bude mít nějaký ucelený příběh a smysl.
Pro mě osobně už Zvěsti byly poněkud slabší než předchozí díly a nemůže za to ani Saitama, ani Genos nebo snad nedostatek vtipu, ale spíš různá odhalení světa okolo, která mi příliš nesedla. V podstatě mi vadí existence různých hrdinů a jejich klasifikace, která trošku boří tu originalitu, kterou jsem si v počátku vychvaloval. V prvních dvou dílech to vypadalo, že jedině One-Punch Man poráží všechno to zlo okolo, byl vždycky jediný a měl vše rychle hotovo. Svět působil bez jeho pomoci bezradně... A teď se ukazuje, že je vlastně docela nula, protože se ani dobře neklasifikoval a nikdo ho nezná, zatímco všude okolo jsou doslova desítky lidí s různými schopnostmi, a to nejen bitkaři v kostýmech, ale i skutečně nadaní lidé se schopnostmi. To mi přijde docela škoda a je to taková druhá My Hero Academia...
Nicméně vzniká hezký kontrast mezi schopnostmi Saitamy a ostatních hrdinů, kteří ho hrubě podcenili. Zklamaly mě části s Genosem, který nevím jestli má tak super schopnosti, jak si myslí. Pro ostatní asi ano, takže kategorie S by mohla sedět, ale vždyť ho ve druhém díle úplně rozsekal ten Pekelný nosorožec... No bude sranda sledovat, jak se Saitama bude vypracovávat výš a výš, nebo se stane hvězdou po nějakém jednorázovém výkonu, to ještě uvidíme. Minimálně scéna s řasovou příšerou "mimo záběr" musela být vážně vtipná a překvapivá. Výskyt několika nových postav jako Vánice a její sestra snad bude něco znamenat, stejně ten agent Vánice. Návrat Sonika spíš vtipný, snad se nestane nějakou komickou stálicí jako třeba Rakeťáci v Pokémonech, docela bych ho bral jako jednu z hlavních Nemesis.
Jinak kresba samozřejmě skvělá, líbí se mi jednodušší a praktický styl, kterým je One-Punch Man kreslený a celkově vytvořený. Je to příjemná a zajímavá manga, která je stále v počátku, ale už teď vím, že tohle chci číst. :)
One-Punch Man pokračuje ve své vtipné jízdě, která představuje zvláštní formu superhrdinského žánru, která rozhodně vyčnívá v dost početné konkurenci, ať už osobností hlavního hrdiny, jeho schopnostmi nebo podivnými nepřáteli a monstry, celkově pak podobou světa. Jsme ve fázi, kdy Saitamu teprve poznáváme, takže nás netíží nutnost sehnat někoho silově srovnatelného a můžeme si místo toho užívat vtipné scény pramenící z jeho nezranitelnosti a neuvěřitelné síly. Nepřátelé druhého svazku sice nebyli nijak moc ikoničtí, vyčnívá v podstatě jen Sonický Sonic, co se stalo třeba s komáří slečnou, která byla velice zajímavá, to se ještě neví, ale fungovalo to. Možná už je načase odstoupit od různých epizodních mlátiček a najít nějakou Nemesis, ale jak říkám, ještě jsme v počátku a je na to čas. Humor jako vždycky nechybí a příběh na sebe hezky navazuje, takže se těším na další díl a myslím, že mám najisto novou mangu k pravidelnému čtení. :)
Oproti prvnímu dílu mnohem, mnohem méně svižnější a ne tak překvapivé, nové ani strašidelné. Sílu téhle série jsem surově přecenil a druhý díl mě zase dost usadil. Paradoxně lepší ze dvou a více drobných příběhů je ten o tréninku a návratu Bruce v době jeho mládí před rokem nula. První příběh s Mr. Toxicem... Nic moc, žádná sláva, ale tak nejhorší to taky nebylo. Ale byla to opravdu jednoduchá čistě akční zápletka bez něčeho navíc. Následné drobné příběhy o Two Facovi pro mě osobně otravné, ale asi na nich něco maličko hlubšího bylo. Celkově mám s tímhle dílem problém, že je extrémně dlouhý a už je toho moc. Návaznost na předchozí díl úplně chybí, žádná návaznost dopředu taky není vidět, jen malý skeč s Jokerovou maskou, jinak je to prostě nuda a trošku bezmyšlenkovitá akce. Snad další díl přinese trošku opravdového Batmana. :)
Svět po epidemii Cagasteru se mi moc líbí, ale bohužel jsme u tohohle dílu narazil na problém s pro mě ne úplně sympatickými postavami. Kidou je takový rádoby suverén, který je moc nad věcí na to všechno okolo a předstírá, jak ho nezajímá ani ta holka, co zachránil, ani nikdo jiný. Jeho postupné poznávání a ukazování stránek osobnosti, které jsou velmi lidské a přístupné, je poměrně velké očekávané klišé. To samé je s postavou oné dívky, která je tak trošku hloupoučká, ale později se ukazuje, že umí zamakat, vařit a ještě klidně chytí partu zlodějíčků, protože žila na farmě a miluje porážku a čtvrcení ovcí. Ostatní postavy zatím nic moc, čekám jestli začnou nějaké nepříjemné vtípky na tu/toho transgendera v hospodě a bude to ještě navíc výsměšné nebo naopak dost inkluzivní.
Nicméně ten samotný svět je super. Vesničky v okresech podle abecedy, obchodní karavany, líhně a celé to prostředí Asie je zkrátka super. Hmyz je zatím docela děsivý, i když nebylo vidět příliš z historie viru nebo jeho funkce, jen pár už hotových hmyzáků. Neznáme podmínky nakažení se, proměny, líhnutí, množení nebo nějaké jiné motivace brouků než žrádlo a bezcílné útočení na lidi, což je škoda, ale snad na to dojde. Minimálně se ukazuje, že brouci nejsou úplně hloupí, když na obchodní cesty kladou vajíčka. Uvidím, jestli se někdy dostanu k dalším dílům, ale nemám nic proti. Jsem zvědavý, kam se bude příběh ubírat, protože kromě Cagasteru tu máme i tajemného zabijáka a další drobnější zápletky. :)
Po krásně vážné zápletce předchozího dílu se zase trošku zklidňujeme a řešíme spíš dozvuky událostí prvních dílů. Posun s Prestonovou už byl na čase, i když mi ve výsledku přišel docela líto. Zajímá mě, jak to bude s tím pozůstatkem, který v Deadpoolovi doznívá a líbí se mi řešení jeho psychologické stránky samoty a touhy mít někoho nablízku. Smutná zjištění z minulého dílu pořád pracují a Deadpool je trošku v depce, což z něj dělá méně otravného týpka s menším počtem trapných hlášek, takže paráda.
Bohužel celkový děj a zápletka tohohle dílu mě lehce nudila, i když ukazuje zajímavý pohled na to, jak si Deadpool dělá jméno. Myslím, že minimálně na Coulsona zapůsobil pořádně. trošku ničení a násilí taky není na škodu, přece jen zatím Deadpool neukázal v tak masovém měřítku, proč je... no, dead + pool. První sešit se zase nesl ve znamení "minulosti" a moc se mi nelíbil, nezaujal mě. Pěkné ale bylo shledání původního obsazení téhle série, takže Benjamin a Michael. Myslím, že Deadpool nemusí být nutně přehnaně vtipný a neustále přehnaně diskutovat se čtenářem, tahle jeho stránka mi přijde dost dobrá a baví mě. V dalším díle se ale avizuje docela velký tématický skok, a protože jsem četl Drákulovu výzvu, tak vím, že se mi Svatba bude líbit. :)
Velmi milé překvapení. S Deadpoolem to nesmím přehánět, jinak mě šíleně nebaví, nudí a otravuje, ale do tohohle dílu se mi vyplatilo se donutit. První sešit tedy nic moc, protože mě osobně nebaví ty příběhy ve starším stylu, ale někomu mohou přijít skvělé a musím ocenit alespoň to, že opravdu vypadají jako by byly z nějakých 70. let. No ale zbytek příběhu byl skvělý, velmi vážný a drsně emocionální, což u Deadpoola vůbec není běžné.
Hostování Bělocha, Power Mana a Iron Fista bylo vtipné a vysvětluje část zápletky Deadpool miláček publika, ale kam se to hrabe proti týmovce s Wolverinem a Kapitánem. Deadpool se rozhodl řešit problémy se zneužíváním svých orgánů a naráží na opravdu zásadní problém, který se dotýká bezpečnosti celé Ameriky. Přestože cílovka jsou mladiství a dospělí, tak se opět obávám, že Deadpoola si oblíbilo spíš mladší publikum a nelíbí se mi tam některé vulgarity, ale zase to z toho dělá pořádný dospělácký komiks a hodí se k vážnosti. Množství hlášek se docela snížilo, což ještě nahrává pěkné závažné atmosféře. Dění v Severní Koreji je vážně síla, zejména pak místní gulagy, ale i celý projekt s novými X-Meny. Deadpoolovi trošku víc sklaplo po zjištění ze svého osobního života, ale znáte to, kde není tělo, tam nelze úplně věřit, že nastala nějaká smrt. Opravdu se mi líbí, kam nás autoři zavedli, když to pro někoho může být silné. Kéž by i další díly byly v podobném duchu.
Ilustrované vydání jsem si koupil, protože se mi nelíbilo to klasicky psané, přišlo mi nehezké, nevypovídající o všech těch fantastických zvířatech a hlavně jsem si řadu z nich nedokázal představit a potřeboval jsem trošku pomoct. Výsledek nebyl úplně to, co jsem čekal. Ilustrace jsou sice pěkné, ale docela abstraktní a ne každá se mi popravdě líbila. Možná bych to více než umělecky pojal encyklopedicky a doplnil nějaké hezké přesné kresby třeba i s popisky magických částí a tak. Ale texty jsou zachovány, takže si asi nemůže každý ilustrátor dovymyslet a dopsat, co se mu zachce. Nevím nakolik byly texty upravené pro toto vydání a jak se liší seřazení zvířat od psané verze, ale zaujalo mě, že u některých zvířat je v popisku odkaz na jiné zvíře a poznámka "níže". Nevím, jestli třeba v psaní verzi nebyla hesla těchto zvířat napsána pod sebou, protože tady to "níže" nedávalo smysl.
Jinak je to ovšem to, co člověk čeká a je to přesně tak, jak Rowlingová napsala a navrhla. Hezká a zajímavá předmluva, část o magické zoologii a něco málo k autorovi a klasifikaci zvířat. Abecedně řazený katalog zvířat s uvedeným originálním jménem v angličtině, což oceňuji, a zbytek v češtině zřejmě totožný se vzorem prvního neilustrovaného vydání. Příjemně mě překvapilo, kolik stvoření Rowlingová vymyslela bez ohledu na to, zda je zužitkovala ve své primární sáze, a jak vychází z folkloru, ale i vlastní fantazie. A i u zvířat, která jsem znal, jsem se sem tam dozvěděl něco úplně nového, takže super. :)
Zajímavý typicky lemirovský příběh, který působí téměř až existenciálně. Plutona jako hrdinka totálně v pozadí a přesně jak vypovídá obálka, dostává se nám z ní jen takový ne úplně živý střípek. Ale ono to vlastně není tak lehké, nelze říct, že by Lemire upozadil superhrdinství na úkor okleštěné zápletky děti s Plutoniným tělem. On docela jasně dává najevo, jaká Plutona je a jak pracuje, ale jde jen o rysy osobnosti a úplně vynechává schopnosti či jakékoliv informace o tomhle svém malém superhrdinském univerzu. Jednak to dává smysl, když je díl uzavřený a nemá smysl něco velkého vymýšlet, zároveň nám to dává prostor věnovat se tomu hlavnímu, ale i si popřemýšlet, co jak asi je a může být.
Nicméně k hlavní zápletce. Setkáváme se s partou dětí, které nejsou úplně sympatické a zastupují různé skupiny. Máme tu hero-wannabe šprta, malého možná až příliš uvědomělého kluka, drsňačku, která je šikanovaná a pomaličku se učí za sebe postavit, rádoby cool holku, co nemá vlastní identitu a školního šikanátora, který má klasické daddy issues a pochází z chudého prostředí. Totálně klišé postavy, které ale nejlépe odráží realitu. No a co se nestane, najdou Plutonu a začíná se řešit, co bude dál. Každý na to má jiný názor, někdo chce slávu a peníze, někdo panikaří, Plutona je pryč... V pozadí ale vzniká něco mnohem hlubšího, a to je trošku šílenství a superhrdinská obsese. Popravdě toho šprťáka docela chápu, alespoň v tom počátečním stádiu. Výsledek ale vygraduje do opravdového thrilleru, který začíná být pořádné psycho. Paradoxně zjevná zápletka se vyřeší sama, ale to, že problém nemá Plutona, nýbrž děti, to je to, oč tu běží. No a konec, taky jsme tu mouchu nepochopil, ale věřím tomu, že si pod tím každý může představit, co by ho nejvíc těšilo. :)
Oproti prvnímu ukecanému a nudnému dílu, který mi neutíkal a dost mě otrávil, odsýpá druhý díl lépe a je celkově příjemnější na čtení. Asi bych poradil mít načtený Rodinný podnik, protože Teresa je prostě nová stála postava, se kterou je nutné počítat. Děj mi ale přijde tak trošku jako přes kopírák. Porovnání začátku Rodinného podniku a začátku téhle knihy je nasnadě, protože se tam až na kresbu snad vůbec nic neliší, včetně stejných myšlenek. Následný únik a honička, do které se motají padouši i Avengers, pro mě byly nezajímavé a díl sice utekl, ale moc mě celkově nebavil. Peter nehláškuje jako v jiných komiksech, což je sice výhoda, protože někdy jsou ty hlášky až trapné jak jich je moc, ale tady to pak působí trošku nudně a nemastně neslaně. Jako by celý příběh ani nebyl o Spider-Manovi. Jediná opravdu pozitivní věc, která mě nadchla, je potenciál pro další díl, na který se extrémně těším.
Flash víceméně začíná tam, kde skončil (když opomeneme malý časový skok, aby zdrojová pouť vůbec začala) a oproti minulému dílu konečně přináší velmi zásadní informace o nových zdrojích. Už se nesetkáváme s náhodnými výjevy zdroje síly a moudrosti, které nejsou nijak vysvětlené a v podstatě nedávají smysl, až na to, že přichází Flashovi do cesty tak účelně, aby měl pořád co dělat. Konečně se ukazuje, co jsou tajemné zdroje zač, jak se objevují a jaké schopnosti svým nositelům poskytují. Kromě nových postav spojenými se zdroji se zobrazuje i duo Gemini, kteří byli poměrně důstojní soupeři a dokázali Flashovi pěkně znepříjemnit život. Stejně tak oceňuji vybočení z obvyklých lokací, a to konkrétně cesta do města goril, města padouchů ještě někam za zdrojem síly. Jednak to bylo příjemné osvěžení, zároveň i to, jak byly různá místa nakreslená, radost pohledět.
Co se týče samotných zdrojů, díky tomuhle dílu docela chápu, o co jde, ale pořád si nechávají tajemství na další díly, stejně tak otevřený potenciál nových postav. Líbí se mi, že jsme společně s Barrym v roli badatelů a víme asi tak málo jako on sám. K tomuhle dílu mám jedinou výtku, změna kresby, která třeba iris vůbec nesluší, jinak mi asi byla jedno. Příběh se konečně ustálil a začal se vyvíjet dobrým směrem. Jsem dost zvědavý na zdroj klidu.
No, přestože vůbec nevím proč, nepřišel mi tenhle díl oproti předchozím tak hrozně otravný a nevysvětlitelně provokativní. Zápletky se vymkly obvyklému konci světa spojeným s Mortyho sexuální zkušeností a nějakou postapokalyptickou realitou a nemůžu sice říct, že by to mělo grády jako seriál, ale ani nemůžu říct, že by to se seriál nemělo vůbec nic společného. Bohužel se zase projevuje kletba, že pár dní po přečtení zase vůbec nevím, o čem to bylo. Alespoň můžu říct, že kvalita se stále drží na takové, jaká je od začátku. Kresba je pořád stejně příjemně seriálová, ale nelíbila se mi změna kresby v příběhu o svalech. Jinak možná tajemství toho, proč je tenhle díl o chlup lepší než dosavadní je, že nejen jiná skladba zápletek, ale i docela mírnější jazyk, co se týče těch pro čtení nepříjemných citoslovcí a mezer apod. Celé to začalo nějak lépe fungovat a je škoda, že až u předposledního dílu...
Těšil jsem se na toho Tonyho v pravěku, ale na co, prostě skočíme do roku 2020, kdy je Tony v pohodě doma a řeší události po krizi v Úniku. Proč ne. No, vlastně proč ne? Protože by mě docela zajímalo, jak to v tom pravěku dopadlo. Ale snad se toho někdy dočkáme...
Jinak vcelku standardní Iron Manovská zábava, která se nese ve znamení robotiky a s oblibou přenáší společenské otázky právě na roboty. To se mi vlastně dost líbilo. Světová společnost dělá velmi ztěžka rozhodnutí identifikace třeba pohlaví u transgenderu apod. a tady jim zamotají hlavu navíc roboti a umělé inteligence, které se cítí být lidmi. Návrat Ultrona je ale taková neobjasněný, prostě přišel a hned začal úřadovat po svém. Aby to nebyla nuda, dochází ke spojení lidí a robotů, tím si mě docela koupili a beru, že to není klasická robotická mela jako v předchozích dílech. Přestože pak nejsem technický typ, tak mě to bavilo a s prostředím jsem se sžil. Dokonce se těším i na další díly, které budou vzhledem k nemilému závěru dost zajímavé. Takže i když Tony není můj nej hrdina ani komiks, tak rozjíždí zajímavou zápletku. Jen bych asi chtěl skutečně dořešit ten pravěk a myslím, že bude hloupé, pokud se do dění okolo Tonyho nezapojí Avengers, ale nechám to všechno na dalších dílech. :)
Musím přiznat, že Hulka jsem se vážně bál, protože filmová podoba je velmi vojenská a nejde tam prakticky o nic jiného než souboj Hulka s armádou, no a i některé předchozí komiksy šly hodně do té armády a výzkumu. Nicméně výsledek mě mile překvapil a nevěřil bych, jak dokáže být Hulk mysteriózní a nadpřirozený.
Velká škoda je, že zase nemáme příliš předcházejících komiksů, které by vysvětlily, jak jsme se dostali až sem. Alespoň to Tajné impérium a tak podobně. Nicméně Hulk je zpátky, nějaký základní přehled nejdůležitějších událostí (smrtí) tam je shrnut a můžeme jít na to. Odloučení z týmovek a od Avengers Hulkovi sedí a jeho zběsilá cesta po Americe, která se nenese v duchu ničení, ale v pátrání po následcích gama záření, je zajímavá a velmi chytlavá. Vyprávění z pohledu pro mě osobně ale nic moc a spíš bych ocenil více Brucových myšlenek a motivací. Ale to vcelku nahrazují exkurzy do minulosti skrze Waltera. Další taková slušná náhrada je, že přestože tenhle komiks není nijak destruktivní, tak se nebojí zabíjení a drsáren, což je plus. je ovšem k nevíře, že by se Avengers a jiní Hulkovi známí příliš nezajímali a nechali ho takhle pobíhat, zatímco novináři mají pré a evidentně i více vervy Hulka vypátrat. No, uvidíme, co bude dál, ale hezký start série. :)
Celý příběh se nese v rozlučkovém duchu a je jen škoda, že kvůli propasti mezi díly si neužijeme komplexní děj, kde by byly všechny události chronologické, logické a vysvětlené. Strážci prostě uvízli na Zemi, víc vědět netřeba, protože se to dočteme "někde jinde". Ono to v podstatě není důležité, ale škoda a Strážci trpí na tyhle nenavazující díly asi nejvíc.
Nicméně první polovina knihy se nese ve znamení jednotlivých medailonků postav a je otázkou vkusu čtenáře, zda ho budou nebo nebudou bavit. Pro mě osobně Benova kapitola úplně o ničem, nemám ho rád a až na S.H.I.E.L.D. se tam nic zajímavého nestane. Druhá kapitola s Grootem sice hezky rýmovaná, rozhodně lepší, než kdyby celou dobu jen opakoval "Já jsem Groot!", ale v podstatě taky úplně nevýznamná. Nějakou návaznost a smysl přináší až kapitola Gamory, která i přináší nějakou slabší finální zápletku, kterou je třeba ve finále dořešit, protože k tomu finále slouží, aby něco zakončilo, dokončilo, a ne aby bylo naplněné náhodnými skeči. Část s Angelou opět nevýznamná, protože nevíme, koho hledá, a proč ho hledá. Nicméně poslední kapitola docela dobrá, sice hodně zrychlená, a to jak po stránce začátku, tak po stránce jejího zakončení. Přišli a udělali, konec. Jediné pozitivní je, že při konečném loučení, kdy se tým dělí na jádro Strážců galaxie a přidružené pozemské členy, mi bylo opravdu docela smutno z loučení.
Spíše takový mezičlánek mezi dvěma výraznějšími kapitolami, který ale nemůže být hodnocen negativně jen proto, že vyplňuje mezeru a zakončuje předchozí děj. V tomhle díle se vlastně vůbec nic neděje, až na tu drobnost, kdy se Coco rozmýšlí, ke komu se přidá a kde je její budoucnost, což je docela důležité, ale ne každý čtenář z toho bude odvařený. Přesto se vyskytnou i jiné zásadní okamžiky, třeba příběh z minulosti Qifreye a jeho manipulace v přítomnosti, které ukazují, že není zase takové neviňátko, jak se zdá. Nicméně ta akce a čarování tu docela chybí, a i když se kniha přečte jako jednohubka, tak nepřináší tak silné uspokojení, jako některé předchozí díly. Naději přináší vcelku uzavřený konec, který přímo volá po začátku nového dobrodružství. Jinak samozřejmě kvalita nijak nepadá a moc se těším na další příběhy. Všechno korunované nádhernou dekorativní vizuální stránkou. Nemám co vytknout.
Velký příběh ,který nás zavádí zpět do nejslavnější éry hrdinů DC a je právem pokládaný za Legendy DC, i když bych možná ocenil spíš nějaké krize na nekonečnu zemí apod. a celkové vyznění pak taky nebylo zase tak převratné, jak se myslelo, ale přesto hezký příběh.
Zásadní je asi říct, že to není jen tak obyčejné pátrání po vrahovi, ale je to nečekaná zápletka, která se nebojí zabíjet postavy, ani odhalovat skrytá a utajovaná tajemství, která mohou od základu změnit jak na hrdiny pohlížíme, a jak na sebe pohlíží oni sami. Nacházíme se asi už trošku za vrcholem nejslavnější éry DC, kdy je svět doslova přeplněný všemi možnými superhrdiny a padouchy, takže dává logicky smysl si to nějak rozdělit a zaměřit se na nějaké konkrétní postavy. Tady je to hlavně Elongated Man a s ním nikoli nám známá Justice League, ale jakási první verze JLA, která je lehce za zenitem, ale o to větší přináší odhalení. Rozdělení vypravěčů podle barev pro mě nejprve bylo trošku matoucí, ale pak vlastně dost přehledné. Škoda, že je komiks pojatý tak podivně maskulinně a ženské postavy jdou do pozadí. Ze samotného týmu jsou pak vypravěči všichni muži, ale žádná žena. Nicméně se ukáže, že nic není, jak se zdá, a sebezávažnější odhalení vlastně nemusí vůbec nic znamenat. Taky musím pochválit dvě drobnosti. První je, že jsem vážně nečekal, kdo bude vrah, a to až do poslední chvíle a opravdu nedoporučuju si to pátrání zkazit a otočit už na začátku na konec, protože byste tím přišli o fakt velký šok. Druhé plus putuje k nápadu vytvořit maličko kontrastní a obrácenou situaci mezi hrdiny a zločinci, kdy se ukáže, že ne všichni hrdinové se skutečně hrdinsky chovají. Ukáže se, kde mají své priority a jak lhostejný jim někdy je svět mimo jejich zájmy. Naopak u několika padouchů se ukazují jejich kvality, sny, motivace a tak trošku pozitivní stránky. Hned na začátku např. jak si zavolají sanitku po postřelení, nebo pak celá postava Captaina Boomeranga, který se snaží být dobrý táta.
Celé je to doprovázeno moc pěknou vizuální stránkou, kdy se Morales nenechává inspirovat zavedenými stereotypními vzhledy nebo nějakou šablonou, kde každý vypadá stejně a mění se jen vlasy, ale vypracovává si vize postav na základě slavných osobností, které modifikuje do svého světa a představuje si je v rolích svých hrdinů. Celkově bylo zajímavé se zase podívat na všechny bonusy, které Legendy DC zahrnují. Přestože to tak nebyl nijak extrémně zásadní komiks pro DC universum, který by udělal vítr v identitách hrdinů, tak rozhodně stojí za to si ho přečíst. Celé je to vlastně taková metafora. Krize identity vůbec nejde zúžit jen na samotnou identitu hrdinů pod maskou, ale spíš je nutné ji promítnout do identity toho, zda se skutečně chovají tak správně, jak jejich hrdinství očekává.
Flashe znám spíš až z novějšího universa Rebirth série a pak naopak z hodně starších příběhů jako je jeho origin a nebo právě krize na nekonečnu zemí, takže příběh "znovuzrození" mě doposud minul. O to lepší bylo ho číst a vrátit se zátky ke kořenům. Kam se hrabe poměrně rozsáhlá nová rodina běžců v Rebirthu, když tady má Flash skvělou a stejně rozsáhlou klasickou rodinu jakou je třeba Jay Garrick, Wally, Bart apod. O to větší škoda, když se po Flashpointu všechno změní.
Tenhle komiks má úžasnou vlastnost propojit příběh Barryho a ostatních běžců s příběhy dalších postav a celkovými informacemi o zdroji rychlosti a tím, jak funguje DC vesmír. Thawne je sice už takový klišé nepřítel, ale svou úlohu plní dobře. Celkově to znovuzrození je taky pěkně vysvětleno, a i když nemám moc rád oživování, tak tady je to logické a funkční, proč ne. Celkově se mi moc líbí universum New 52 a co sebou přináší. Navíc se dozvídáme i hodně informací propojitelných s Rebirthem, takže proč ne. Opravdu zásadní a skvělý komiks. :)
Kresba je klasicky taková zmatená změť, kdy se po nahlédnutí člověk lekne a ani se do toho nechce pustit, během čtení to pak ale vše dává smysl a řád, takže jsem si pak osobně říkal, proč jsem to tak dlouho odkládal. Nicméně oproti prvnímu dílu už se tolik nerozvíjí universum posmrtného života, ale jde se rovnou po dějové lince k jasnému cíli, kdy sice nevíme, jak svržení Drákuly dopadne, a co se vlastně změní a jak pak bude celý svět vypadat, ale prostě se to děje. Mocenské hry vedoucí k puči byly docela zajímavé a zajímavé ještě budou. Slabší stránkou tentokrát bohužel byl vztah Heinricha a té jeho. Tam to nebylo příliš zajímavé a obsáhlé. Jinak zbytek asi dobré, ale první díl se mi nevysvětlitelně líbil víc. Byl i takový informačně obsáhlejší. Ale i druhý dí má své světlé momenty, třeba cestování až k mandrilí velekněžce apod. popravdě se na třetí díl moc netěším, chybí mi nějaké to nadšení pro konec, ale zvládnu ho dříve či později, čistě abych se dozvěděl, jak dopadne puč. :)