fvalek komentáře u knih
Úplně předně bych rád vysvětlil, že mě kniha pro mládež zase moc nelákala, ale četl jsem ji v rámci referátu do školy, a musím říct, že se mi hrozně líbila a doopravdy mě chytla, rozhodně mě navnadila na další díly, i když má drobné mouchy.
Kniha je trošku neumělecky napsaná, ne přímo literárně vzletně, jak by si asi fantasy o dracích zasloužilo, sem tam jsou i dost vtipné úseky ("Jak se jmenuješ?" - "Hliňák", řekl Hliňák. Hliňák pak šel...). :D
Ale celkově jako nápad je to skvělé a musím uznat, že docela neokoukané (draci podle prostředí a ne živlů + ty schopnosti a celý jejich svět), dost zajímavé.
Postavy jsou podle mě naprosto dokonalé, skvěle odráží realitu a dá se do nich dobře vcítit, ztotožnit se a najít si své oblíbence. Hloupoučký Hliňák se svým bloodlustem, drzá Tsunami, překvapivě dost dobrá podceňovaná Zářena, srabík Hvězdoplav (pro mě prostě Bezzubka) a prdelka Slunéčka. Ta jména mě taky bavila, někdy byla hodně matoucí Zářena, Žára, Plamena, Hrozena, Žhava... jakože what?! Ale český překlad byl udělaný moc pěkně a knihu dost podpořil.
Děj je... překvapivě také dost dobrý, trošku klasické fantasy zápletky - válka, útěk, zajetí, sebeobětování... Moc pěkná je poslední kapitola o Bahnoletech a celkově sociální pojetí života draků, boje jsou taky fajn, ale na mě trošku drsné na literaturu pro mládež, přeci jen lámání vazu, kyselinou vybublané oko, upalování a všude krev, je to taková drsárna poměrně, ale přispělo to k celkovému dojmu, aby to nevyznělo až moc dětsky, není to ale trošku parodie na GoT? Jinak o nějaké knize o třech princeznách bojujících o trůn jsem také slyšel, inspirace je v celé knize dost zřetelná, ale neměl jsem dojem nějakého opisování, spíš trošku klišé.
Takže závěrem, příjemné překvapení, rozhodně si pořídím další díly a moc se těším, jak to celkově dopadne. Spousta věcí mě překvapila, nenudil jsem se a kniha si zachovává pořádnou dávku tajemství (hlavně epilog!), která se ještě musí rozluštit. Neorientuji se úplně v dětské literatuře, ale ve fantasy ano a musím uznat, že to je takový aktuální top, co bych sourozencům doporučil. :)
Tato kniha je vlastně mou první jakousi "fotoknihou", nevím jak se tomu říká, asi umělecká kniha či tak... a rozhodně mě nezklamala. Jako fanoušek Zaklínače jsem z ní by popravdě hodně nadšený - knihy i hry znám, ale některé obrázky z karet jsem viděl prvně a jsou doopravdy skvostné. Kniha je velká a bytelná, stránky jsou kvalitní a celkově je to moc hezky vytvořená kniha. Možná bych maličko vytkl jakousi nahodilost karet, nevím jestli šly po číslech nebo nějak náhodně, ale třeba konkrétně upíři byli různě rozházeni na více stránkách, než aby byli u sebe a dali se třeba porovnat, ale tak to není nijak na škodu. Některé menší obrázky bych klidně bral jako celostránkové a naopak, ale to už je subjektivní pocit. Texty jsou všeříkající, popisky sem tam vtipné, označení co je postava zač se velmi hodí a sem tam příběh jak kresbu autor vytvořil je příjemný. Za mě rozhodně krásné doplnění Zaklínačské kolekce. :)
Kniha je skutečně eposem a důkazem, že komiks není jen tupá bum bum akce, ale může řešit i mnohem vážnější věci a zapojovat prvky filosofie i náboženství. Na jednu stranu je to šíleně složité, protože tu máme nepřeberné množství postav a hlavně nových postav, které neznáme, zároveň tu máme Rossovu dospělou a vážnou kresbu, a navíc ještě seriózní téma jako je přelidnění, nezvladatelní hrdinové, kolísání morálky... Ale na druhou stranu je to vlastně i taková jednoduchá komiksová řežbička, která skončí velkým boom. :D
Co se týče postav, líbí se mi většina nových, mladých hrdinů, i když je to šíleně matoucí. Ale jsem i moc spokojený s doslova starými, starými postavami. Občas mi úplně nesedělo chování některých charakterů, ale asi to prostě byl výsledek atmosféry unavené Země, která má to nejlepší už za sebou. Moc mě potěšil konec, nechci nic prozrazovat, ale epilog některých postav je krásný! :)
Děj je tedy pro mě, jak jsem psal výše, seriózní a dost vážný. Vytváří se tak podobná atmosféra, jako má třeba Zaklínač - svět, který už nemá co nabídnout a spěje ke konci. Takže kniha skutečně vyzařuje pocity nostalgie, ale i zoufalosti. Maličké mínus vidím v tom, že občas je děj přeci jen hodně komiksově vyhraněný a tak jako přehnaný, ale jsou to superhrdinové, no ne? :D
Budu tak nějak kopírovat ostatní komentáře, ale nemám co navíc říct... Kresba je prostě úžasná, Ross je na tohle jednička a mám od něj všechny komiksy rád, jen pořád trošku bojuji s jeho "rozmazaným" značením pohybu. Samotný velký formát je zajímavý, ale na kvalitu knihy nemá vliv (ocenil bych ho asi spíš u kresby starších komiksů, kde se míchá hrozně moc prvků na malém prostoru a nejsou vždy vidět, Ross je ale na nutné zvětšení docela klidný).
Co se týče příběhu, tak pořád bojuji mezi verzí, že to byla prostě jen taková jednohubka, kde se ani nic víc řešit nemuselo, anebo s verzí, že to bylo o ničem a takový dějový výkřik do prázdna, který odezněl... Ale jelikož je to speciální obří sběratelská edice, tak asi cílem bylo zaměřit se primárně na kresbu a ne nutně na děj, takže to je taková omluva a příběh beru jen jako takovou ochutnávku kresby, tudíž se přikláním k první verzi. :D
Ne... ne... nenenene. Jsem velmi vděčný za část o astrologii, bylinkách apod., i když je napsána dost zvláštně a ne úplně správně, ale samotný snář je prostě na nic. Na jednu stranu je docela obsáhlý, ale na stranu druhou v něm nenajdete většinou nic, co potřebujete. Je historický, je plný historismů a archaismů, a dneska prostě takové věci nemáme a nezdají se nám. Moderní snáře mají výhodu, že vychází ze starých snářů, ale modernizují se a přizpůsobují, to tenhle ne.
Vím, že to je vedlejší a nepatří to asi úplně do recenze, ale mám ještě jiný snář, moderní, kterému věřím a sem tam má pravdu... a v porovnání s tímto snářem jsou významy stejných věcí úplně jiné a tenhle se mi zkrátka skutečně neosvědčil. :D
Kniha je to už sice taková starší, ale moc se mi líbilo, jak je pojata. Hlavní výhodou, nebo celkově prostě tím, čím se kniha může pyšnit je to, že dokáže poměrně obsáhlý průřez historií filosofie redukovat na základní, ale nijak primitivní, poznatky a dát je do paralel s moderní vědou, přírodou, uměním atd. Pro studenta filosofie je to kniha lehká, pro studenta umění či techniky možná složitá, ale rozhodně v ní dokáže najít potřebnou oporu. Protože filosofie, ať už si to přiznáme nebo ne, zkrátka fušovala do všeho a spousta věcí vznikla právě díky ní, nebo na ní minimálně filosofie měla velmi silný dopad, a to je podle mě takový cíl knihy - stravitelnou a příjemnou formou, včetně ukázek, přiblížit filosofii lidem, kteří by ji ve svých oborech ani nehledali. :)
Základní tarot je vskutku jenom základní, výhodou ale je, že to je levná dostupná varianta se vším potřebným. V balení jsou samotné karty, dost jednoduše, ale podle mě hezky namalované, sáček na karty a kniha s návodem. Jsme na Databázi knih, takže se budu věnovat knize, jen si dovolím malou poznámku ke kartám - říká se, že karty musí člověku sedět a musí si najít nějaké, které mu esteticky vyhovují a vykládá se mu s nimi dobře; a tyhle karty jsou podle mě do takové míry neutrální, že podle mě nikomu nevadí a pro začátek jsou bezva, ale počítejte s tím, že to je vážně jen pro začátek a potom budete koukat po jiných, protože tyhle vás moc neoslní.
No a ke knize pouze velmi stroze... obsah mi přijde šíleně vágní, vlastně vás naučí jen omezený počet typů vykládání, což je asi normální, když to je "něčí metoda", ale je to takové o ničem. Nějaký smysl karet a význam také vázne a když si přečtete, co nějaká karta "znamená", tak jste absolutně ztracení, protože vám to nic neřekne a je to hodně okatě koncipované tak, aby to sedělo na všechny. Jasně, ono to má sedět na všechny, komu vykládáte, ale myslím to tak, že kdo vykládá podle návodu této knihy, tak neví nikdy nic, protože i nějaké základní významy jsou potlačeny jen na všeobecné plky. Trošku to pak působí, že je vlastně každá karta stejná a musíte hrozně moc vědět o tom, komu vykládáte. V tom je kniha trošku zklamáním.
Za mě jedna z dalších úžasných knih. Původně jsem se bál, že se tam nedočtu o moc víc, než ve Světě ledu a ohně, ale ve finále je kniha protkána spoustou zajímavostí, jakožto i různých citací přímo z místa děje. Tomu pomáhá hlavně to, že to "píše mistr Citadely", který využívá různé prameny. Celý tenhle vypravěč je hodně čtivý, protože působí jako kronika, ale zároveň je hodně dynamický, takže se skvěle mísí jak vlastní děj, tak i různé popisy, sem tam i klevety a to je fakt sranda. :D
Určitě si knihu nijak jízlivě nespojuji se seriálem (i když je škoda, že tak úžasný rod, kterému se autor evidentně ve velkém věnuje, v seriálu skončil tak, jak skončil), ani s nějakou ziskovostí, protože každá kniha je zisková a tohle není žádná zbytečnost ala Kuchařka GoT, která by chtěla vydělat, ale čtenáře nijak neobohatit. To vůbec, tahle kniha je pro mě poklad, je úžasná. Trošku problém pak dělají roky a jména, ale dá se v tom orientovat, ideálně mít u toho otevřený rodokmen. :D
Během čtení jsem si tak jako spojoval události z knih i seriálu a dá se říct, nebo spíše myslím si, že tenhle prequel je doopravdy obohacující, protože jsem si např. uvědomil pravý význam a symboliku "Drak má tři hlavy", rozhodně jsem na některé Targaryeny změnil názor, protože to nebyla jen banda šílenců, ale i ti co byli trošku blázni měli své světlé chvilky... no zkrátka doopravdy jsem nadšený, zažraný, natěšený (na další díl, co bude) a částečně i zklamaný, že něco tak velkolepého skončilo. Kéž by vyšlo víc takových knih, třeba i nějaká o Valyrii, nebo o Dětech lesa a prvních lidech, Rhoynarech apod. Myslím, že tohle téma je a ještě nějakou dobu bude živé, ale tak primárně ať dopíše Vichry zimy!! Nicméně tahle dvojdílná kronika mi zkrátí čekání. :D
Edit na základě komentářů - je to kronika, tak čekejte kroniku proboha, srovnávat to s dějem knihy... popřípadě chtít, aby byla napsána stejným stylem, to by bylo 20 dalších knih. Jestliže to je kronika, navíc ve stylu, kdy to psal mistr, tak co čekáte, je to podpůrné dílo s historií, ne samostatný příběh a je to hlavně pro nadšence, co to ocení a co je asi důležité - pochopí. :D
Tak za mě rozhodně pecka. Hrozně dlouho jsem se Živým mrtvým vyhýbal, jednoduše proto, že jsem cíťa, co nedokáže koukat na horory, a tak mě seriál, který se zaměřuje obzvláště na masíčkové a krvavé scény a velmi realistické vyobrazení mrtvolek, hrozně odradil. Ale rád přiznám, že to byla chyba, protože komiks je prostě parádní.
Už samotná předmluva, která nabádá čtenáře, aby se místo hororu soustředil spíše na linku apokalyptickou aneb co bychom dělali, kdyby společnost skončila a my se tomu museli přizpůsobit, tomu dává úplně jiný směr. Na stejné lince jede i velmi přátelská, vlídná a klidná černobílá kresba, která komiksu dodává jak úžasnou přehlednost a sílu jednoduchosti, tak i jistou mírnost hororového tématu a prostor pro zaměření se na děj. Další bod týkající se kresby jsou fakt mile vypadající lidé, a dokonce i mile vypadající mrtví, kterých jsem se tak vůbec nebál! :D
Co se týče děje, tak ten byl svižný, možná až moc svižný, nevím tedy jak bych reagoval já, ale Rick se přizpůsobil na můj vkus až příliš rychle. Byl sice vyděšený, ale hned šel na věc... inu je to polda, asi se nemám moc co divit. Další je trošku morální zamyšlení - pokud se lidé mění na zombie a nikdo neví co to je, proč to je, jak to skončí... tak se mi moc nelíbí, že všichni hned bez okolků vraždí, jako ano, chápu, že se musí ubránit, ale co když se pak najde lék, lidé se zase odzombizují a já si budu vyčítat kolik stovek jsem jich zabil. :D :D
No jinak ale moc fajn, postavy super, děj tedy rozjetý, ale to je jedině dobře a opravdu se moc těším na další pokračování a hlavně na to, že se komiks nebude věnovat primárně stránce boje s chodci, ale stránce přežití a nového uspořádání společnosti. :3
Thanos je jeden z těch komiksů, na který se těšíte, ale pak si říkáte "Aha, co dál?". Nechci tím říct, že by byl nudný nebo špatný, ale minimálně pro mě byl takový nemastný neslaný. Začnu ale pochvalou, kresba byla skvělá a byla taková správně drsná, asi tak, jak by si Thanos přál. :D
Dál to už ale bylo takové zvláštní, útržky z Thanosova života, útržky z životů jiných nevýznamných postav, (spoilery na 4. Avengers? :P ), a nakonec se z toho vlastně vyklubal příběh, kde vůbec nefiguruje Thanos coby hlavní hrdina. A tenhle aspekt hrdiny je vůbec věc, která tenhle komiks dělá matoucím. Reálně Thanosovi nefandím, potom si koupím komiks o něm, takže mu fandit chci, ale dostane se mi příběh o jiné postavě a Thanos je zase v pozici toho, co je ten špatný a musí se odstranit. Upřímně, ne že bych čekal, že by byl Thanos hrdina, kterému budu fandit, ale trošku jsem doufal, že uvidíme příběh z jeho pohledu, kde sice bude šílený titán, ale bude to v jeho pojetí vše dávat smysl a prostě se s ním trošku sblížím a pochopím ho. Ale to se bohužel nestalo... tak to je taková jediná výtka, co mám.
Jinak tedy z obecného pohledu to bylo v pohodě, akce fajn, drama fajn, rodinné záležitosti fajn, boj ne tak fajn (Thanos vs garda skvělé, Thanos vs Thane o ničem). Nedošlo k žádnému zadostiučinění, nevyřešila se nemoc, nevyřešilo se co po jeho "smrti", nevyřešilo se, co chce Smrt, ale tak jasně, to je klasika prvních dílů, těším se tedy na další, ale už bych rád víc Thanose a ne aby byl ve vlastním komiksu jen vedlejší antagonista. Použiji tedy termín i hodnocení "SLUŠNĚ NAŠLÁPNUTO" a uvidíme, co dál. :)
Plačící andělé byli jedním slovem dokonalí... První světová válka konečně ukázala, že Tardis je primárně stroj času a nejen teleportér na jiné planety a atmosféra doby se skvěle hodila. Příběh byl temný, smutný, ale přeci jen hrozně zajímavý a poutavý. Skvěle se mísila akce, napětí a i zábava. Samotní Andělé byli fakt super, žasnu, jak propracované, ale přesto tak moc vtipné dokáže doktorovo universum být. Když pominu samotnou akci, tak i vedlejší prvky jako romantika, životní osudy apod. hrály vše dobře a nevnucovaly se (až trošku na koketu Gabbi). Druhý příběh byla už taková klasická jednohubka, nějak extra mě nenadchla, ale nezahanbila, bylo to kratoučké. :)
Co se týče grafické stránky, tak byla taky úžasná, druhý příběh byl větší umění, ale tak úplně mě kresba neoslovila, ale ten první fakt pecka.
Pořád tak nějak váhám, jakého doktora mám raději, jestli desátého nebo dvanáctého, ale pak si řeknu, že mám doma oba a nemusím si vybírat, takže prostě beru všechno. Seriál mě tak úplně nedostal, knihy jsem nezkoušel, ale komiksy mě okouzlily. (Několik knih snad dokonce napsal Douglas Adams a já musím říct, že to je moc dobrý autor, protože v komiksech sem tam narazím na takové náznaky Adamsovské ironie a vtipu a prostě se k nim hodí, takže tomu možná dám šanci). :)
Jo, tak tohle byl nářez, doopravdy dobrý komiks, pár mušek, ale ve výsledku bezva crossover... :)
Kresba byla dobrá, až na poslední část, tam byla kresba sice taky super, ale já prostě nevím, raději bych celistvý zážitek, než více ilustrátorů, ale v pohodě, to nejde brát jako nějaká chyba.
Co se týče děje, tak ten byl nadupaný, v komiksu je znát, že se nese ve víc drsném stylu Oddílu, Liga je jen na vedlejší koleji, což mě tolik nemrzí... co mě mrzí je to, že ten nultý oddíl, se objeví jen na začátku. Zasloužil by si trošku víc prostoru a i nějaké zakončení, to nastane, ale jen nic moc. I další postavy chtěly víc prostoru (Steve, sice tam byl vložený tak nějak pro nic za nic, ale líbila s mi jeho kapitola). Nicméně akce přímo přetékala, ale nechyběly ani nějaké machinace v pozadí a psychologická stránka věci. Příběh byl občas až hororový (paní co jedla psa), ale zápletka byla prostě skvělá, sice taková jednodušší, prostě zloun udělá zlé věci a všichni dělají zlé věci a boj, ale kdo pořádně prověří to pozadí (+ poslední komiks), tak zjistí, že je to do jisté míry i hodně propracované, což čtenář nemusí nutně vidět. Atmosféra je rozhodně skvěle vypracovaná, děsivá, frustrující, no nechtěli byste to zažít, to bylo fakt úžasné jaké pocity napětí jsem u toho měl. Rozhodně chci pokračování, i když píšou, že to je finále. :( :D
Prostě já jsem byl úplně spokojený, i když někdo nabídne, že to je jen tupá akce... ale fakt, zkuste si uvědomit už v souvislostech prvního dílu, co se kdy dělo a pak si zpětně poskládejte, jak neskutečně promyšlená akce to byla. :D
Hodnotím dost zpětně, nicméně pro mě asi takový pomalejší díl, více zaměřený na urovnání a dozvuky bouřlivých událostí předchozího dílu a nové intriky. Do popředí se dostává Královo přístaviště, Dorne a Železní, což jsou takové kapitoly samy o sobě, které je potřeba v aktuální dobu příběhu řešit právě dost po strategické a pletichářské stránce, než po akční a válečné stránce. Kniha je ale i tak skvělá, vždyť i tohle do ní patří, jen možná obsahu ubližuje, že chybí takové ty víc akční postavy jako třeba Dany a Jon, kteří pořád něco zažívají, zatímco v Králově přístavišti se hlavně kecá. Nicméně to vylepšuje Arya a je fajn číst i kapitoly se Sansou.
Beru-li to nějak pohromadě s Tancem s draky, protože se velké části knih odehrávají ve stejnou dobu, tak Tanec s draky je rozhodně čtivější a i informačně obsáhlejší. Ale jak říkám, i Hostina pro vrány má své skvělé momenty a pro pořádné uchopení příběhu je nutné ji přečíst a fanoušci z ní budou také nadšení, i když to je takové víc politicky zaměřené. A jsem opravdu rád, že Martin nevolil styl psaní "o pět let později s flashbacky", to by se mi asi tolik nelíbilo. :P
Syndikát obětí je klasická temná batmanovská komiksovka. jak se tu opakuje, navazuje na první díl a ještě na díl stojící mimo "Noc nestvůr", což je dost důležité pro celkové pochopení a rozložení postav. Ale přesto to je zase něco nového.
Děj se dá rozdělit na primární a sekundární, v tom primárním se dostaneme k Syndikátu obětí, který je hodně osvěžující nepřátelská síla, protože to není nějaký typicky batmanský šílený magor, ani nikdo reálně zlý, ale celý jejich motiv je pomsta za to, že jsou oběťmi. Jestli je dobré se mstít Batmanovi a svalovat na něj své utrpení, to už je otázka. Já na to svůj názor mám a celý Syndikát mi tedy přišel trošku přehnaný a fanatický, protože když chce někdo vymýtit zlo tím, že zničí hrdiny a bude se jako to zlo sám chovat, tak je to trošku nelogické. Ale hodně se v tom odráží vztek, zoufalství a ublíženost, to se ukazuje moc pěkně.
Sekundární děj je pak o myšlenkových pochodech postav, hlavně Spoiler, která po prvním díle trpí a ještě se jí Syndikát snaží zlanařit. Bohužel mě moc nepotěšilo, že je tak nevyrovnaná, byla pro mě docela zajímavá, ale ve výsledku mě nudila, byla patetická, ale zase nechci působit necitelně, má toho za sebou dost, ale pokud někdo chce být hrdina, musí umět bojovat.
Dějová stránka byla fajn, taková poklidnější, ale stejně se našlo dost akce. Jednou byl na koni Syndikát, pak zase Batman, líbí se mi že to byl do jisté míry i souboj logiky a strategie a ještě jsme získali novou postavu do týmu, i když o jednu přišli. Jsem zvědavý na další díl, tahle série Detective Comics se mi moc líbí. :)
Vůbec nevím, jak takové dílo okomentovat, protože je to doopravdy "velká komiksová událost", nicméně zase mě to nezaujalo tak, jak asi mělo. Začnu nějak jednoduše...
Co se týče kresby, tak je asi třeba počítat s tím, že to je kresba z roku 1985, obzvláště Pérez, který si zachovává tenhle "starší" typ kresby i později. Je tedy šíleně barevná, hodně složitá, je těžší se v ní orientovat, ale má své kouzlo. Obálka je naprosto oslňující, ta se mi líbí extrémně.
Děj už je takový horší, protože i když se řeší hodně důležitá událost, vlastně změna celého systému DC universa, tak je to takové hodně dokola. Chvilku dělají to, pak zase tamto, pak zase to první, pak zase to druhé, pak to vypadá na konec ale není, pak to vypadá na další konec, ale zase není... Hodně postav má jen epizodní roličku a celkově je ta pozornost tak hodně rozdělená, že se tam žádné postavy nedočkáme víc (překvapivě Batmana skoro vůbec). Určitě mě dost zaujala postava Supergirl a Psycho-Pirata a jejich příběhy. Samotná zápletka byla důležitá, ale asi mě zase tolik nebavila.
Nicméně mě hrozně potěšilo, že se skutečně vyskytly snad všechny DC postavy, i když některé jen velmi epizodně. Docela líto mi přišlo, že každý, kdo umře, tak už se skutečně nikdy neobjeví, to je trošku smutné. A ještě k tomu závěru... asi ho úplně nechápu. Jasně, bylo to tam vysvětlované, ale ta multiversa, antihmotové vesmíry, Primal Earth (nebo to byla Earth One?), prostě tak úplně nechápu ty podmínky toho spojení, které postavy tedy zůstaly, které ne, čím se řídilo kdo zůstane a kdo ne, čím se řídilo jaká část země zůstane... bylo to skutečně složité a zvláštní. Takže sice jo, byla to komiksová pecka, ale pro mě dost těžko zkousnutelná jak po stránce děje, tak po stránce celé té DC strategie. :D
Já fakt nevím, jak tohle zhodnotit, protože na jednu stranu to je hrozná blbost, na druhou stranu to má být zábava a je to zábava... Trošku to zhoršuje fakt, že jsem dost vážný a nejsem úplně na legrácky, ale pokusím se přimhouřit oko.
Rozdělení do na sebe nenavazujících "skečů" je na jednu stranu výhodné v tom, že si každý najde něco, co se mu líbí více a zanikne tak to, co se mu líbí méně. Na druhou stranu je malá nevýhoda v tom, že pokud někdo očekává delší logicky navazující děj, tak se mu toho prostě nedostane, a ne všem to asi bude vyhovovat. Já jsem asi mix obou typů, protože pár dní až týdnů po čtení už nedokážu identifikovat, o čem jaký minidíl byl a pamatuji si fakt jen ty lepší. První díl, který měl nějaké souvislosti se mi asi líbil více.
Postavy jsou klasika, Deadpool jako srandista, Spidey jako ten vážnější, ale nakonec jsou vtipní oba. Trošku jsem se bál, aby to u Deadpoola nebylo až moc a nebyl směšný, ale ne, vychytali to dobře. Z příběhů se mi pak asi vryl do paměti nejvíc ten vánoční, ale tak nějak nevím, co na něm vychválit... No sranda to občas byla, u toho bych asi skončil. A ještě vlastně mě napadá ten díl s čarodějkami, ten se mi líbil moc, byl skvělý. :)
Jak píši, jsem kakabus a vím to, nebudu tím kazit celý komiks. Přečetl jsem ho jedním dechem, občas se i pousmál, takže jo, je dobrý. :D
Těžko se mi tahle kniha bude hodnotit, protože na ni mám dost rozdvojený pohled. Na jednu stranu je to taková moderní kravinka, která se snaží vydělat hlavně na hipsterech a takových těch barber elegánech, což já úplně nejsem. Nicméně vousy mám a musím říct, že se tam člověk doopravdy leccos dozví.
Opravdu bych pochválil obálku a úpravu, na to, že má typický příručkový vzhled a obsah, tak je prostě elegantní a velmi estetická. Pak ale začne obsah a to je hodně na vážkách. Já osobně jsem si užil kapitoly o nástrojích, péči a stříhání, protože to se opravdu hodí. Vhodně radí jak na zarůstání vousů, jak je mít pěkné, opečovávat je i doma, i jak si je sám zastřihnout - to jsou fakt ideální rady pro někoho, kdo prostě chce mít vousy a nelítá každý týden k holiči. Zajímavé byly i různé kulturní souvislosti, co se vousů týkají.
Pak jsou tam ale takové obsahy, jako třeba proč mít vousy, osobnost podle vousů, jak je to moderní... a to mi prostě přišlo takové okecávací a hrozné házení do jednoho pytle. Je to podle mě hodně individuální a dočíst se, že jsem hipster, motorkář nebo umělecký týpek jen na bázi toho, jaké mám vousy, to je prostě hloupost, ale snaha byla... Trošku to zlepšuje fakt, že každá příručka je psaná individuálně, takže tomu se prostě člověk musí přizpůsobit.
Takže závěrem asi takto, pokud si chcete nechat narůst vousy, klidně kupte, ale je to ve výsledku stejně celé na Vás. Pokud už vousy máte, víte co s nimi dělat a chodíte se někam stříhat, nebo se stříháte sami, tak se nic nového nedozvíte, takže si ji spíš někde prolistujte a pak vraťte, nic Vám to nedá. :D
Ideální komiks je takový, který v sobě snoubí akci, politiku (souhrnné označení pro nějaký vážnější motiv) i zábavu. Aquaman podle mě všechno měl, takže je to jeden z nejlepších Rebirthů, co jsem vůbec četl. Oceňuji délku komiksu, opravdu se toho nebojí, a i když končí velmi velmi neuzavřeně, tak nám dává dost velkou dávku příběhu, abychom se těšili na zbytek.
Samotná dějová stránka je skvělá. Neřeší sice úplně přímo nějaký počátek, docela by mě zajímalo odhalení Atlantidy a Ocean Mastera, ale dostáváme se k počátku Aquamana ve světě lidí, jak na něj pohlíží, a hlavně jak se snaží propojit své životy na souši a pod vodou. Poměrně to kopíruje rozdílné pohledy na Supermana, když se řešila jeho důvěryhodnost oproti mimozemské a lidské loajalitě, a to mě baví. Občas je fajn se trošku zamyslet nad tím, jaké problémy mohou řešit hrdinové. Ale vlastně pod hávem téhle existenciální otázky se rýsuje poměrně hodně akce, o kterou se postará Black Manta nebo armáda, takže za mě naprostá spokojenost. Akce i "politika" vyrovnaná a děj hezky celistvý a logický.
Postavy jsou skvělé, Arthur je přesně takový hrdina, jací se mi líbí. Morální, hrdinný, mírný, pod tlakem se nesype, vlastně je to takový vzor vyrovnanosti a je smířený s tím, jak ho lidé vidí, ale přesto se snaží bojovat a zlepšit svou důvěryhodnost. někdo by třeba namítl, že se vzdává a podobně, ale nevím jestli bych sám rozhodl jinak, ono v jeho situaci toho nejde moc udělat... Mera je okouzlující a taky se mi moc líbila. Pak ostatní postavy jsou takové nijaké, epizodní. U Supermana mi tam trošku chybí kontext, protože to vypadá, že slouží Vládě, ale z komiksů Justice League zase vypadá jako takový vyhnanec, kterému zatím nikdo nevěří, takže tam mi to trošku nesedělo. A jsem opravdu zvědavý, co vymyslí ta vojanda, vypadá dost rozumně, ale Arthura se zatím nijak nezastala... uvidíme.
Kresba se mi moc líbila, Eaton a Jimenéz mají takovou trošku Leeovskou kresbu, ale ty obličeje sou někdy až hodně drsné, propracované, sem tam vypadají až víc vrásčitě, ale je to vtipné. Třeba na Black Mantu se to hodí, vypadá jako totální badass, ale jak píši, že Arthur je takový mírný, hodný, tak sem tam vypadá jak na steroidech s návalem agrese. :D
Ostrov starých ran byl správně akční, ale na děj a kvality prvního dílu navázal jen maličko. Příběh Emiko byl dobrý, i když takový natlačený do pokračování. Ano, měl své místo, a je rozhodně fajn zjistit, jak to s Emiko "skončí", ale na začátek je to takové nezajímavé. Nebo ne, nemůžu říct nezajímavé, ale když čekáte návaznost na finále prvního dílu, tak je to pak takový pomalý rozjezd.
Následující děj ohledně Ollieho a Dinah (to je fakt pro mě top DC pár snů, a jelikož jsem romantik, tak se u toho prostě jen mile tetelím) byl taky akční, ale možná až příliš. Nejsem zas takový typ, co hledá logické chyby, jak se zde píše v komentářích, jsem tupý konzument komiksů, ale na druhou stranu, proč by měl každý "kvalitní" komiks být nuceně napěchovaný politikou. Tohle je tak napůl, řeší se zde jak akční stránka, což ne ostrově prostě být musí, tak se řeší i politika a právě je veliká škoda, že až na malé záblesky ve vlaku se tu nic politického/ekonomického nevyřeší, chtělo to nějakou tečku ohledně Queen Industries, ta mi chyběla, ale evidentně bude obsahem dalšího dílu. Jinak samotný děj na ostrově jaksi velmi volně kopíruje zápletku Green Arrow: Rok jedna, ne co do počátku, ale co do zápletky ohledně ostrova, opia a spol., jen velmi lehounce a je škoda, že to tak rychle uteče. Když už má Ollie na ostrově Dinah i Diggla a skončí to u jedné exploze, je to smutné. Rozhodně šlo vymyslet víc zápletek a obohatit to... 30 stran navíc už nic nezabije.
Takže tolik asi k ději, jak píši implicitně, byl jsem spokojený tak půl na půl, ale že to je Ollie, tak sklenice je spíš napůl plná. Kresba se mi líbila moc. Vystřídala se zde spousta umělců... no dobře, tolik ne, nicméně se mi esteticky líbí víc Byrne, má fakt krásnou kresbu a jemné vyrovnané barvy (i když finální dobarvení asi nedělá přímo on). Kresba Ferreyra jde přežít, ale má světlé i tmavé chvilky. Opravdu se mi nelíbí některé postavy, když se takhle změní jejich vzhled, byť lehce, tak to ničí celistvost celé komiksové knihy. Světlými stránkami jsou třeba souboje a nebo ty scény z tunelu s odrazem vody, to Ferreyra prostě umí.
Celkově tedy hodnotím spíše kladně, ale jen v celistvosti dalších dílů, a to i těch budoucích. Takhle jako samotná jednohubka je to slabší, ale ne méně kvalitní, zkažené, spíš jen ne úplně využitý potenciál. Ale jak říkám, je to Ollie, tam já do toho prostě jdu. :)
Vůbec nemusím Deadpoola, ale v tomhle komiksu mě moc potěšil. Samozřejmě je takový... občas až nuceně vtipný, ale přišel mi tu docela sympatický. Spider-man byl jako vždy takový morálnější, ale zároveň se nechal Deadpoolem často strhnout k větší zábavě, což u něj bylo uvolňující. Příběh se mi jako takový líbil, dokonce jsem Deadpoolovi věřil, že se chce do jisté míry napravit, ale stejně byl prostě takový, jakého ho známe. Dokud byl příběh roztěkanější, tak mi připomínal různé kratší skeče, se společnou tématikou přátelství, a to mě docela bavilo. Později děj odehrávající se v pekle byl takový vážnější, lehce, nemůžu říct, že by mě nebavil, bylo tam víc akce, bylo to něco trošku jiného a dohromady to spolu fungovalo.
Hodně mě překvapilo univerzum, donedávna jsem četl ty starší a tohle je očividně nějaký novější rebirth, takže Thor žena, She-Hulk a Péťa Parker už dospělý. Musel jsem si zvyknout, ale líbilo se mi to hodně, podpořila to ještě moderní kresba, byl jsem vážně spokojený. :)