fvalek komentáře u knih
Čtvrtý díl Ligy spravedlnosti začal, jak je už zvykem, nahodilou drama akcí, která se v tomhle díle naštěstí stala ústřední, alespoň pro první sešit, a nebyla nahodilá úplně. Nicméně proti ostatním příběhům Ligy trošku nuda, a ve spojení s ostatními příběhy v celé této knize z toho vznikl takový úplně zbytečný Liga-megamix-hadr, kde pro děj byla podstatná snad jen část s Merou. Je super 4 díly upozorňovat, že něco přijde, ale právě už u tohohle čtvrtého toho upozorňování na mě začalo být moc a říkal jsem si "No tak už mi to konečně dejte!" Ale bohužel, tenhle díl se ještě obešel bez větší akce a skečová verze mohla pokračovat.
Celkově mě v tomhle Rebirthu štve role Wonder Woman, ale teď čtu pátý díl a už chápu, proč ji takhle hrozně píšou. Otravné je taky 4 díly za sebou řešit, že se Jessica v týmu moc necítí a není sebejistá, a že je Superman tak trošku cizí... tohle hrozně zbytečně natahují. Arthur je pryč a kromě Flashe, který se mi v tomhle kompletu zdá být ústředním, se všichni chovají tak nějak divně. Pak se navíc příběh zaměřuje hlavně na Baze. Kresbu komentovat nebudu, to je pořád stejné, ale je super.
Celkově tedy slabší z JL, ale chápu, že se musí nějak doplnit příběh, upřímně doufám, že se v pátém kompletu naplní, nebo alespoň pořádně rozjede, protože další skečovku už nedám...
Začnu asi bohužel tím, že jsem vždycky hrozně zmatený, ale stává se mi to jen u Ligy... Přečet jsem první dva díly, pak dva crossoversy s Oddílem a najednou tohle a přijde mi to jako Simpsonovi. Znáte to, díl začne nějakou super zápletkou, která se ale velmi rychle změní na úplně jinou zápletku. A tak si čtu a tam je nějaká velká těžařská loď a najednou ticho a bum, den po odrazení těžařů a jsme v novém příběhu - matoucí! Je to trošku ostuda, ale tím, jak vychází díly postupně, si absolutně nevzpomínám, co se stalo předem, ale nějak to zvládám. A pak přichází to, co celou dobu čekám - hlavní zápletka.
Co se týče právě hlavní zápletky, ta podle mě byla suprová, a to nenávidím cestování časem. Nicméně z českých Rebirthů se dovídáme o celém Universu velmi málo, takže každá historie je velmi naučná a skvělá. Atlantida, Antické Řecko, stvoření Flashe, 26. i 31. století, to pro mě bylo naprosto okouzlující a úžasné. Přirozeně mám rád tohle zkoumání pozadí hrdinů a universa, takže to mě možná bavilo víc než celý příběh Ligy. Minimálně komiks o zrození bohů bych si koupil a četl ho s nadšením! No a zbytek už byla taková klasika Ligová, strčte tam padoucha, pokud není dost zlý, tak tam strčte ještě jednoho. Bacha přichází něco ještě horšího, ale všechno dobře dopadne, protože We Are Family. Moje nejoblíbenější postava Supermana nějak nic extra tentokrát.
Co se týče zbytku postav, je toho spousta na zpracování. Liga klasika, ale co ti v té lodi s kameny, Luthorova dcera? Budu si muset v tomhle rebirthu udělat větší pořádek. Tempus se mi líbil, škoda že ho tak odfláki, Molly se mi zase nelíbila vůbec. Někdy si prostě říkáte "Zabij tu mrchu!" a nemusíte se proto cítit špatně.
Kresba byla úžasná, prostě klasické rebirthy a obzvláště Tempus jako nějaký míšenec miminka, Brainiaca a zelené hnusoty se mi líbil. Ale přesně jak píše Lenka Vílka, ta dvojstránková kresba, která měla být uměleckým dílem působí hrozně psycho, a tak zase lamentuji, je opravdu takový problém přidat vnitřní okraj, aby kresba nelezla do vazby?
Na komiks Plášť jsem se hrozně těšil a po přečtení Zámku a klíč jsem měl velká očekávání. Nevěděl jsem nic moc konkrétního, jen že to je příběh záporáka, takže to bylo něco pro mě naprosto skvělého. Bohužel výsledek nebyl tak skvělý, jak jsem čekal, ale celkově to bylo dobré.
Kresba byla úžasná, ta se mi moc líbila a k celkovému tématu se hodila. Vyobrazení hlavního hrdiny bylo hodně fyziognomické a na první pohled bylo jasné jakou má osobnost a nálady. V deluxe verzi navíc i prequelový komiks, který se mi také líbil.
Jenže pak právě narážím na pár mušek... Čekal jsem opravdu propracovaného záporáka, možná i antihrdinu s nějakým složitějším pozadím a ono tam sice je (prequel + vzpomínky), ale není to žádná pecka, co by vás posadila na zadek a donutila vás s Erikem soucítit nebo se nějak hlouběji vžít do příběhu. Po přečtení, i když jsem se snažil sebevíc do příběhu nějak víc ponořit, jsem si povrchně řekl "No jo, Erik byl prostě hajzl", a docela mě mrzelo, že mi tohle vyšlo jako závěr, protože pak je příběh doopravdy hrozně jednoduchý. Trošku to spravila povídka na konci, která je přirozeně víc propracovaná než komiks.
Zase když odendám pryč očekávání, byl komiks vážně super, takže to neberu jako nějaké mínus. Oproti Zámek a klíč je ale Plášť trošku významově chudší. Přijde mi, že v Zámku jsou mnohem víc propracované informace mezi řádky a více propracovaná historie a souvislosti (a porovnávám první díl, ne celou sérii).
Nicméně jako celek je komiks fajn, dává smysl, je propracovaný a zaujme, nicméně ze subjektivního hlediska pro mě neumožňuje dostatečné pochopení hrdiny a ponoření se do děje. Čekal jsem buď hlubší vývoj postavy, aby se do ní dalo více vžít, nebo naopak nějaký pohled očima postavy, abychom byli na jeho straně, i když je špatný. Takhle se povedlo jen to, že každý fandil Nickymu. Chybělo mi i vysvětlení, jestli je blázen, nemocný, zlý, zraněný (to na konci bylo vysvětleno, ale v jedné dvoustranně, a to už bylo pozdě na změnu názoru). Konec byl smutný, někdy si přeju klišé konec raději než thriller variantu.
Jak vždy říkám, kresba Alexe Rosse je dokonalá, ale není úplně můj šálek kávy... nicméně tohle je doopravdy skvostné veledílo (myslím skutečně velikostně) a krásný sběratelský kousek. Dějově je to sice taková jednohubka, ale co se dá dělat, kniha nevznikla proto, aby nás blažila epickou akcí, ale snaží se poukázat na reálné problémy, a že jich tam je.
Mír na zemi naprosto reálně poukazuje na problém, který tu je už desítky možná stovky let. Problém hladu není v nedostatku, ale špatném přerozdělování. To ostatně konstatují ekologové a sociologové ve svých studiích už desítky let. Superman se chopil nesplnitelného úkolu, napravit to, ale bohužel narazil na další velice reálný problém, a to ten, že tuhle problematiku nevyřeší materialismus, ale musíme se změnit od základů my sami. Lidé jsou prostě špatní, jsou tu zlí lidé, co nechtějí ostatním pomoct, naopak jim ještě více chtějí škodit. Pak jsou tu lidé, co si nenechají pomoct a nebo naopak lidé, co toho okamžitě využijí. Problém tak není v tom, že by míru na zemi bránily nějaké vlivy jako je hlad, chudoba, ale samotní lidé a jejich chování. Ross se tu nejenže inspiruje skutečným světem, ale celou knihou vytváří jakousi úvahu nad tím, zda to někdo může zastavit a do hlavní role dává Supermana, nejsilnějšího člověka na zemi. Co ale můžeme dělat, když to nezvládne dokonce ani on? Je to jasné poselství, že změnit se musí masa, neexistuje jedinec, hrdina, který by nás dokázal spasit. Přesto tu ale naděje je, nová generace, která může vše změnit... No prostě tak nějak bych to shrnul, doufám, že to nenadinterpretuju. :)
Joe Hill začíná jednu z (pro mě) nejlepších komiksových sérií dost dynamicky a opravdu se čte jedním dechem a ani chvilku jsem se během toho nenudil. Nápad je to moc zajímavý a neotřelý, celková atmosféra se nese někde mezi Domem na kopci a Koralínou, to zase záleží na postavě. :D
Postavy jsou skvělé, moc se mi líbí dětská perspektiva, která je ještě dál rozdělená na Bóďu, Kinsey a Tylera, kdy každý z nich má svůj jedinečný pohled. Je hodně zajímavé střídat nejen věkové pohledy, ale i osobnosti každého z "dětí" a jejich dosavadní vývoj, který je na poměrně krátkém úseku až překvapivě dobře popsán. Bóďa jako nevinný, ale dost inteligentní zvědavec, Kinsey zase rebelka, která ale ví, co je pro ni nejlepší a Tyler, který trpí jednou blbou větou, kterou nějaký magor špatně pochopil. Všichni tři jsou silné osobnosti a přesto se musí navzájem doplňovat a všichni společně mají své tajnosti a své kostlivce ve skříni, stejně jako svá traumata a strachy. V prvním díle pak ještě vystupuje trošku nevýrazná, i když už tak dost alkoholická matka a strýc, myslím, že u něj se ještě nějaká zápletka objeví. No a pak samozřejmě Finta, o které se vlastně vůbec nic nedozvídáme, ale přesto je tak zajímavě vykreslená, že si každý čtenář dokáže udělat dost přesný psychologický profil. O Samovi a tom jeho kámošovi asi nemá cenu moc mluvit, to je jedna velká psychická porucha na kolečkách, ale doufám, že se nějak vrátí. :P
Děj je jak jsem již psal dost dynamický, psychologický podložený a zároveň hodně vyhrocený, málokdy startovní komiks série dostane spád tak rychle. Rozhodně mě naladil na další díl, protože množství tajemství, podezřelých postav a hlavně zajímavých hrdinů a osudů je prostě výjimečný a v porovnání s jinými komiksy je dějově prakticky dvojnásobný. Když jsem slyšel, že Joe Hill je syn Kinga, myslel jsem si, že to je hlavně reklama a jak se proslavit na úkor tatínka, ale musím uznat, že Hill má svůj vlastní skvělý styl a třeba právě na úrovni komiksu je mistrem vyprávění (u delších knih nevím, četl jsem jen Vánoční říši, a to nebylo nic moc).
Kresba od Rodrigueze je skvělá, detailní a tak jako správně ostrá, ale zároveň lidská. Žádné gothic, ale barvy přesto umírněné a potemnělé. Nemá to jedinou chybu. Ztvárnění postav je taky perfektní, třeba konkrétně u Finty, kde je na první pohled vidět, že je to prostě záporák, už jen podle kresby očí a všeho, je to taková ukázková fyziognomie. Vážně spokojenost. :)
Mr. Misery... tři díly vytvářená postava, která má vlastní jméno na obálce... Její příběh bych čekal mnohem složitější, delší, lepší, tohle mě trošku zklamalo. Moc pěkný náběh na pomstu, který se podaří vyřešit díky úchvatné Thor, která ale pro mě nic moc neznamená a zbytek je jen fňukání nad rozlitým mlékem. Vím, že doktor jí hodně nechuťáren, ale takový konec jsem si nepřál. Vývoj ohledně Wonga a jeho zapisovatelky tak trošku o ničem a mučení Wonga tak nepřichází se žádným zadostiučiněním a pointou, je to prostě Wong, tak ho zmučte a pak pošlete uklidit a zamést. Škoda části, kde si Wong odchází užívat života, když pak na další straně už zase posluhuje doma. Celkově ten konec po uzavření příběhu Miseryho byl takový... vecpávkový kus, aby kniha nebyla moc tenká.
Poprvé mi i trošku vadila psycho kresba, ta byla hlavně v první části komiksu příšerná, potom se to srovnalo, ale na většině obrázků ani nevím, co bylo. :D
Což o to, díl to byl dobrý jako vždycky, ale nějak už pro mě nebyl tak záživný, jako dva díly předchozí. Hlavní zápletka pro mě už skončila a tohle bylo takové plácání a těžení ze situace. Taková situace se sice dál vyvíjí, ale v pomalém tempu a nedokázala mě tak chytit. Pár záporáků, co se vyrojí po oslabení Strange... nemá to prostě takový apokalyptický švih jako Empirikul. Nicméně líbila se mi zápletka s Nightmare, Satana už tak dobrá nebyla... A zbytek, já vám nevím, prostě kouzlo bylo pryč, možná i proto, že jsem to četl poměrně dlouho po prvních dílech. Tak alespoň kresba byla skvělá, i když nestálá, někdy lepší, někdy méně lepší. :)
Komiks se nese v příjemném duchu a hlavně skvělé kresbě, která nám dává poznat přesně toho Ricka a Mortyho, co známe (ne jako třeba Marvelovky, kde každou část komiksu kreslí někdo jiný a mění styly) a celkově má komiks takový správný seriálový nádech. Jen jsem čekal asi trošku víc, nevím v čem byl problém.
Jako velké plus mi přišla navázanost dílů, protože ta byla dobrá a vlastně všech 4 nebo 5 sešitů mi přišlo super + jednohubky na konci - vlastně dost kopírovaly potitulkovou scénu, která je u seriálu zvykem. Ta návaznost byla, ne že ne, ale byla taková jemná - navázala, ale nešlo o další pokračování, takže tam mi to vyhovovalo, nebyl to ani soubor sketchů, ani jedna dlouhá kniha.
Dialogy často působily právě jako v seriálů - dobírání Jerryho, kecy na Mortyho, Summeřina uštěpačnost, ale co mě štvalo, a po přečtení to jako za celek beru coby mínus, je ta čeština. Ano, ono se to snaží kopírovat seriálovou podobu a mluvu, ale abych v každé druhé bublině četl krknutí a aby se každé slovo až zbytečně snažilo být co nejvíc nespisovné... přišlo mi to pak hrozně přehnané a stěžovalo mi to čtenářský komfort. Ocenil jsem sice ze začátku typickou Rickovu mluvu a její specifika, ale pak jsem našel spoustu slov, co byly navíc a až moc (Ajnštajn, vodsus, řeknul...). Nechápu, proč se komiks, který má na obalu doslova "pro dospělé čtenáře", tak hrozně snaží zapůsobit a nalákat náctileté či starší dětské čtenáře. Zase s tou dospělostí jsem ocenil i trošku peprnější žertíky, takže v tomhle je to velký kontrast, na jednu stranu trošku primitizování pro děcka, na druhou stranu docela hardcore sexuální fórky, které bych dětem do ruky rozhodně nedal - management by si měl ujasnit, pro koho dělá kampaň. Překlad dělal Pavel Šmíd a musím říct, že to docela trefil, ale je velká škoda, že to nedali Pavlu Šebestovi, který překládá i seriál - universum by pak bylo mnohem komplexnější vzhledem k seriálu.
Celkově tak komiks hodnotím jako příjemnou oddechovku, která dokáže i docela pobavit, nicméně na seriálovou předlohu rozhodně nemá a je velká škoda, že v ní nijak nevyzní některé vtípky a narážky na kultovní reálie. Umím si představit si ho kupovat a číst další díly, ale není to úplně nějaké "wow", co by mi vyrazilo dech. :)
Po dlouhé době, kdy se tři vydání věnovaly téměř stejnému tématu a měly stejný konec (Válka velké trojky, JL America a JL) se konečně dostáváme v příběhu dál a je to moc příjemná změna a vyvrcholení. Hlavní postava v podobě Lexe Luthora je sice trošku předimenzovaná, ale celý koncept Injustice se mi líbí a ukazuje, že záporáci nejsou jen hňupové, co s hrdiny vždy prohrají. Navíc se ukazuje další důležitá věc, že ne každý záporák je vždy zlý - miloučký Bizzaro, velmi loajální Black Adam, odvážný Black Manta a celkově dost ochotný a milý Sinestro, dokonce i Lex, kterého čeká velké prozření... Vážně mě to potěšilo, každý potřebuje smysl života a někdy je to prostě jen mít koho zničit, ale neznamená to, že jsme prohnilí do morku kostí. Další prvek, co se mi líbil, bylo ponechání Batmana. Protože není tak nezvyklé, že jakmile se má dít něco špatného, hned vyřadí Supermana a Wonder woman, vlastně to je takové první pravidlo všech střetů... Ale většina komiksů se neodvažuje vyřadit Batmana... to po technické stránce ani tady, Batman zůstal, ale oproti Lexově bandě byl naprosto neschopný, takže krásný kontrast, který nenarušily ani zadní vrátka pro další díl JL v podobě Cyborga. Celá kniha pak ukazuje, že i padouši potřebují týmovky a kéž by jich postupně vznikalo víc.
Praví záporáci jsou tedy Syndikát, ale ani ten není úplně destruktivně zlý jako totálně evil, třeba Darkseid... Jsou to sice většinou hajzlíkové, ale také mají svoje cíle a touhy, kvůli kterým to dělají, jen je jejich podstatou zlo, co se dá dělat. Nakonec můžeme vidět i jejich lidské stránky, což je tedy hlavně slabost, ale ukazuje na složitější vývoje než povrchní zkaženost. Owlmanovy rodinné vazby, Superwomanina touha zabezpečit si rodinu, Ultramanův strach z bezmoci proti horšímu nepříteli, Power Ringova úleva z osvobození apod. Ostatně svou milosrdnou stránku nám ukázali už v krizi na nekonečnu zemí, kde i přes svou zlou povahu zachraňovali svou Zemi před koncem. Absence hrdinů podtrhuje celý tenhle celek "antihrdinské epické události". Potěšila mě spousta detailů, nejen tohle, ale bylo by to příliš na dlouho... zmíním namátkou třeba konec Atomicy (jupí!) nebo odvaha zakomponovat do děje spoustu smrtí, protože tak to prostě je, když bojujete proti zlu, nepřemlouváte ho, aby se chovalo hezky, prostě bojujete... Adamovy zuby, Ringova ruka, Bizzarův pohled - Johns se hodně snažil. kresbu komentovat nemusím, pro tuhle sérii je typická a pro mě asi nejlepší.
Ve výsledku prostě úžasný crossover, který se zaměřuje na postavy, které mají co nabídnout, ale často jsou generalizovány jako takový ten zlý odpad co potřebuje za vyučenou, a i když konkrétně Lex třeba fakt potřebuje srazit ego, tak i ten se tu předvedl dost hezky. Těším se na další díl, ne konkrétně Injustice, tuším, že to bude JL5, i když podle popisku se bude odehrávat ve stejné době jako Věčné zlo, ale chci odhalovat další detaily a postupně se snad složí ještě lepší příběh. Protože tu máme číhajícího Antimonitora a ještě jedno miminko, takže na to jsem zvědavý! :)
Asi se budu vcelku vymykat dosti pozitivním hodnocením zde, ale mě osobně kniha moc neoslovila. Už od první kapitoly mě štval pokleslý jazyk a humor, kterým je kniha psaná. Nechci to přehánět nebo nějak hanit, někomu to asi sedí, ale tohle pro mě nebyl inteligentní britský humor. Přirovnávat bohy k emo-klukům a používat fráze jako když Tartarus říká \"On tu je pořád, kopíruje můj účes, řekni mu ať tam nečumí...\", je to podle mě hrozně banalizující a zjednodušuje to celé téma. Vztáhnu to na větu zezadu obalu \"Na řecké mytologii není vůbec nic učeného ani intelektuálního...\", no to je podle mě dost špatné pojetí, je sice super ji jaksi lidsky přepsat a vysvětlit, ale přišlo mi to až příliš primitivní a složitější čtenář si radši přečte něco vážnějšího, i kdyby to měla být wikipedie. Nicméně jasně, není to učebnice, nehledám nic odborného, ale zase ani nehledám nic psaného jazykem ulice, když už se bavíme o krásných bájích a mýtech... no asi nemá cenu v tomhle pokračovat, to bych tu byl dlouho, nese to s sebou ale jednu nevýhodu, když pak někdo chce řeckou mytologii skutečně ovládat, těžko mu k tomu dopomůže taková kniha, kde jsou bohové citováni jako parta mileniálů před bufetem. Méně kriticky myslící čtenář, třeba menší dítě, si pak dokonce může myslet, že tohle v nějakém historickém pramenu vážně zaznělo, že se tak třeba běžně mluvilo, ale tak to už je problém jejich porozumění humoru autora, kterého je tam někdy až moc.
Čeho je ještě moc, jsou poznámky pod čarou, které jsou sice někdy fajn, ale někdy jsou dost off topic a zbytečné, navíc jich je celkově asi 200 v celé knize, což je vážně hodně a jelikož jsem si za každým čísílkem v textu četl i tu poznámku, tak mi to docela narušovalo plynulost čtení, a když mě to takhle několikrát rozhodilo kvůli nějaké blbosti, jako třeba, že cheiros jsou ruce jako chiropraktik, no tak to jsem se trochu vztekal. Etymologie je super, ale nesmí jí být zase moc a musí být prospěšná tématu, jinak je to tam tak jako navíc.
Nicméně ať jenom nedštím síru, líbí se mi, že to je doopravdy podrobná bájná historie. V řecké mytologii se vyznám dobře a stejně mě některé věci překvapily, za což jsem byl rád. Kniha je konzistentní a drobné kapitoly, které jsou někdy i na půl stránky jsou sice dost krátké a příběh tak roztříštěnější, ale zase se dobře pauzuje během čtení, což je super na rychlost a plynulost a i čtení i v časové tísni. Moc hezká je i obálka a úprava. Autor to podle mě někdy přehání, ale jindy je humor dobrý, někdy doslova trefí hřebíček na hlavičku, ale někdy přestřelí úplně mimo, nu což, věc názoru. Opravdu hezké jsou odkazy na jinou literaturu - Shakespear apod., ale také to musí být k tématu. Obdiv Fryovi patří za čerpaní z mnoha zdrojů, o to víc mě ale štve, že pro něj mytologie není \"intelektuální věcí\" a dělá ji až tak příliš jednoduše. Fakt super je mapa na deskách knihy. ;)
Neubráním se srovnání Mýtů a Severské mytologie od Neila Gaimana... jak už jsem psal výše, Mýty mě vůbec neoslovily a ona i Severská mytologie byla sice hodně okleštěná, zkrácená, někdy také zjednodušovaná, ale rozhodně byla daleko víc na úrovni. Gaiman není zván mistrem vyprávění jen tak pro nic za nic a vzal Severskou mytologii s velkou grácií a úctou, což mi u Freye chybí (a rozhodně to není, jak sám píše, britským humorem, ten já mám náhodou rád). Škoda, myslím, že i čtenáři, kteří píší, že se jim jazyk Mýtů líbí, by snesli i něco intelektuálnějšího.
Což o to, knížečka je to moc hezká, hlavně obálka se zlatými čínskými symboly zvěrokruhu, ale zbytek je jedno velké zklamání. Každé znamení má rozbor jen na 5 stránek větším písmem a s trochou rezervy se tam dozvíte cca tolik jako někde na charakteristice znamení na internetu a možná ještě méně... Když už někdo vydá knihu, měl by se trošku rozepsat případně dohledat více zdrojů, přidat nějakou historii, rozbory... obrázky? Ale ne, tady jsou prostě silné a slabé stránky, pak nějaké sny a vize, což je vlastně to samé a pak kariéra, bohatství a vztah na deset řádků (pokud chodíte na horoskopy.cz, tak jsou to úplně shodné kategorie, jak kdyby někdo opisoval). Další problém je syntaktická stránka textu, věty jsou hrozně uměle a tvrdě psané, nejdou přes jazyk, špatně se to čte, často se opakují slova (vidí cestu a ta cesta, je cesta, protože cesta, cesta, cestou - na dvou řádcích, to je fakt síla) a některé věty jsou tak neumělecky napsané, že vypadají, jako by vypadly z google překladače, a přitom to je český autor, děsné.
Nehledě na to, že charakteristika knihy je šíleně primitivní a povrchní, nezabývá se více oblastmi, chytí se jednoho znaku/rysu znamení a mele o něm na dvě stránky, je to nudné a neobjektivní, navíc pokud tenhle rys nesedí na konkrétního jedince, nemusí ani zbytek číst, nic se tam nedozví, takže "Odhalte své pravé já", jak je psáno v názvu, je naprosto zbytečná a řekl bych až lživě nadhodnocená fráze. Kdo se v čínských horoskopech alespoň minimálně vyzná, ví, že jsou mnohem podrobnější a mnohostrannější a tohle je jen jejich laciný výcuc. Například - podle konkrétního roku narození se liší ještě elementy, jako třeba kovová krysa, dřevěná, ohnivá apod., to tady vůbec neexistuje. Dále - kniha poukazuje na znamená dle roku, dle měsíce a dle času narození, ale nijak dále s tím nepracuje.
Nemůžu bohužel jinak, i když se mi obálka moc líbí, je to tak jediné. Doporučuji, neutrácejte za to peníze, rozklikněte si jakékoliv internetové horoskopy a přečtete si doslova to samé nebo i lepší, vážně...
Nesuďte knihu podle obalu, ale tady si nemůžu pomoct, kniha je prostě naprosto úžasná, jak přebal s White Violin, tak i červená verze pod přebalem. Někdo si dal opravdu záležet a ani cena není tak přestřelená jako třeba u pevných obálek DC Rebirthu... ehm, vsuvka.
Svět Umbrella Academy je jak mnozí píší skvělý, dynamický a trošku šílený, střelený, divný...? Ale všechno skvěle funguje a je to prostě zábava, v tomhle je i kouzlo toho, že to není vůbec pro děti, protože když jsem to ukázal 12letému bráchovi, koukal na mě jak z višně - "Co to je? To nechápu"... Nicméně logika tohohle maličko nonsensu je perfektní a poutavá.
Co mi trošku chybělo je nějaký větší vývoj postav, protože přicházíme prakticky k hotovému, pozadí postav známe jen minimálně, ale najednou je potřeba se rozhodovat, bojovat apod. a my nevíme, co se děje, proč jaká postava dělá, co dělá. V tomhle se mi líbil seriál, kde bylo opravdu kvalitně vysvětleno proč Fáma nechce používat schopnosti, proč byl Séance v blázinci, proč má Kosmo opičí tělo, proč je Kraken tak naštvaný na všechny a hlavně proč je Vanya taková ukřivděná mrcha... jo a taky proč pětka zmizel a kam a co tam dělal. Takže v tomhle mi přišlo možná i užitečnější vidět seriál buď dřív nebo krátce po čtení, doopravdy dobře se to propojuje. Jinak komiksový svět UA působí trošku jako perpetum mobile, kde se věci dějí samoúčelně bez příčin, přesně tak, jak je zrovna potřeba, a to je škoda.
No a co víc... zombie, ufoni, superschopnosti, Pogo, robomáma, šílený orchestr apod. Je to doopravdy skvělá jízda, co se čte jedním dechem. Těším se na další díly, protože spousta věcí nejen nebyla v prvním díle řečena, ale spousta jich byla načnuta a nedokončena a zároveň chci další takovou jízdu, protože tyhle psychedelické komiksy jsou prostě perfektní. :)
Nemůžu se zbavit pocitu, že tenhle komiks je tak trošku úplně o ničem. Také to je poměrně dobře propracovaný obchodní tah. Seriál je slavný, tak proč nevyrobit komiksovou verzi o něčem, co všichni znají, všichni si to dokáží představit, ale ještě to neudělal nikdo jiný. Kresby jsou skutečně hezké, inspirované seriálem, což ale jen ukazuje, že potřebují co nejvíc propojit seriál a komiks, aby se prodával, protože cílovka je dost omezená lidmi, co na to koukají. Lidé, co seriál neznají, jsou v háji, ale upřímně, kdo si kupuje neznámý komiks o tom, co nezná? A pokud ano, tak na to pak třeba mrkne - problém vyřešen. Nicméně komiks je vážně kraťoučký a na malém prostoru půlhodinového čtení se smrskávají jen nejzákladnější okamžiky celého osmihodinového seriálu.
Jsou věci, co se mi líbily, třeba narážka na Barb, ale rád bych i viděl víc. Taky jsou zajímavé příběhy a vzpomínky Willa na dračí doupě, ukazuje to, proč je na něm později tak závislý...
Jsou věci, co se mi nelíbily... Třeba jak Will bliká žárovičkami silou mysli - nevím, jestli je komiks nějak oficiálně licencován a třeba ho četli tvůrci seriálu a schválili, ale v seriálu by se mi moc nelíbilo, že to dělá takhle a nesedí mi to úplně do celkového konceptu, je to pak najednou až moc magické. Stejně tak objevení El v upside down, přitom v seriálu tohle její "hledání lidí" vypadalo úplně jinak, takže tady propojení chřadne.
Nicméně, já seriál vážně miluji, takže proč si nepořídit takovýhle jednohubkový doplněk. Jsem za něj rád, líbil se mi, i když Will není úplně má top postava, ale přečtení nelituji, jen se tímhle hodnocením snažím nezaprodat fandomu a prostě musím trošku zkritizovat tak trošku useless účel komiksu. :D
Také bych nerad hodnotil bez přečtení třetího dílu, takže nějaké věci o příběhu nechám otevřené, nicméně musím napsat, že jsem nebyl úplně nadšený jako u prvního dílu. Kniha sice plynula dobře, líbilo se mi postupné představování bohů a jejich příběhy, ale jinak se tam vlastně nestalo absolutně nic. Nejsem fanoušek samoúčelných lineárních příběhů, ale taky mě trošku štve, když se najede hodně příběhů "coby kdyby" a ty se nikdy nedokončí, a sice nevím, jestli je ve třetím díle třeba nějak neuzavřou, ale vím jistě, že všechny určitě ne... takže to je škoda.
Jinak kresba... je úžasná, je zajímavá, ale není to úplně můj šálek kávy (někdy postavy vypadají vtipně, když šilhají apod.). Mnohem víc se mi líbí velké celostránkové kresby na začátku každé kapitoly, ty jsou fantastické, ale asi bych pro celý komiks zvolil trošku méně matoucí kresbu, ono ale ostatně když se podíváte na seriál, tak ten je taky takový matoucí a psychedelický, takže on to je pravděpodobně účel, nebudu tedy nic namítat.
Je obrovská škoda, že komiksy nevyšly naráz, i když finančně by to byla darda, protože takhle jsem si už spoustu věcí z prvního dílu nevybavil a bohužel nemám úplně čas číst vše znovu, když se těším, až si přečtu další díl. Obávám se, že do třetího dílu si zase spoustu věcí nebudu pamatovat, ale uteklo to vlastně dost rychle, přichází bouře a já se těším, jak to celé dopadne. :)
Líbí se mi crossovery, takže jsem byl moc rád, že vyšla tahle veliká akce, nicméně mi přišlo, že ne úplně navazuje na některé komiksy z běžného rebirthu, takže nevím, jestli třeba vyšla moc brzy nebo tak... zase se tolik nevyznám, nečtu úplně všechny, takže do toho nebudu "zabrušovat", ale ne všechny odkazy jsem pochopil, hlavně ty autorské odkazy na starší komiksy, ty byly někdy až otravné svou četností, protože každý druhý fórek byl náležitě intertextově zasazen a podepsán jakýmsi Tayem... Rozhodně se ale těším na další díly a moc chválím tento počin (včetně jistě krásného křtu v luxoru, na kterém jsem nebyl).
Kresba je různá, podle různosti komiksových sešitů v "souboru", ale nevadila mi žádná, všechny jsou skvělé, osobně jsem spíš pro styl prvních částí, ten konec se Sebevražedným oddílem se mi moc nelíbil a poslední sešit s Arrowem je super, ale není to úplně můj styl (zatím?). Uspořádání po jednotlivých sešitech a získání perspektivy všech důležitých postav coby vypravěčů je super věc, někdy jsem ale úplně nevěděl kdo mluví. Já vím, jsem hrozný trotl na tohle, ale byl vypravěčem prvního sešitu Hawkman nebo Batman?! Postavy crossoveru (zatím?) byly takové klasické, Oddíl, Batmanova rodinka... sem tam Hawkovi a Teen Titans, kteří ale samostatně nevychází (U Titánů velká škoda) a Arrow - aspoň že tak. Jediného Arrowa a Oddíl mám docela rád, takže celá kniha převážně o batrodině mě nenadchla, ale jak říkám, vše je zatím a zajímavá camea Swamp Thing a chviličku Supermana a Wonderky stačily. U Supermana a Wonder Woman jsem asi i radši, že se nevyskytují dlouhodobě a celá liga je hodně na vedlejší koleji, což je bezva, víc prostoru pro ostatní a moc se těším, kdo se ještě objeví.
Děj je... částečně docela nudný, částečně hodně akční, je to takové dost vysvětlovací a bohužel mi některé věci ne úplně dochází, snad to je jen tím, že to vysvětlí až v dalších dílech. Smutné by bylo, kdyby to bylo mou neznalostí nějakého důležitého komiksu a nesmyslné by to bylo ve chvíli, kdy by to bylo kvůli neznalosti komiksu, co v ČR nevychází. No ale teď ten opravdový děj - existence temného multiversu? No paráda... nějaké dávné proroctví stranou, ale prostě tohle je super a ani mi tolik nepřekáží, že v ústředí je můj neoblíbený Batman. No a teď to největší... a nevím, kolik můžu napsat, aby to nebyl mega spoiler, i když asi každý ví, o čem tyhle komiksy jsou - Batman, který se směje. Jsem hrozně zvědavý na další díly, těším se, co se bude dít, kdo se objeví a hlavně jak to celé dopadne. Sice mám trošku bordel v těch kovech, ale to se snad nějak srovná. Jinak musím souhlasit s Lenkou.Vílkou, je to takové hodně New 52. :D
Nekoukal jsem do edičních plánů, ani co bude vycházet, ale snad nebyl Metal vydaný jen tak pro nic za nic a budou se ho tu teď držet, protože bych se třeba rád dočkal skupinky Secret Six a myslím si, že Batman who laughs má co nabídnout nejen v jednom crossoveru! :)
Nejsem úplně fanoušek takových speciálů, nejsem úplně fanoušek Vánoc, nejsem úplně fanoušek Harley Quinn... jsem vlastně dost k ničemu, ale co je nejdůležitější - našel jsem pozitiva i na něčem, do čeho jsem vlastně šel velmi pesimisticky.
Kresba je taková příjemná, nic extra, ale zároveň si drží příjemný nádech (není jednotná, takže kolísá, ale nikdy není špatná).
Postavy... no na těch mě mrzelo, že se některé (vlastně všechny kromě Harley) objevily epizodně, a co epizodně, dokonce ještě ve velmi krátkém příběhu, kde si moc neštěkli. Jinak nemá cenu hledat nějaké rysy postav, vývoj postav či snad děj, je to prostě speciál plný jakýchsi "skečů", co každý nemorousovatý fanoušek ocení nebo se pobaví. Mně se líbil příběh o Harley v hlavě santy a nebo ten supermanský, ale Superman je bohužel v rebirthu dost na druhé koleji, asi už příběhy s ním dost vycucali.
Ve výsledku vlastně docela dobré, na oddech, jen takové příjemné sváteční počtení uváděné Harley, spousta "hostujících hvězd", ten motiv navození nějaké show se docela povedl. :)
Přečteno na základě seriálového zpracování, nicméně kniha ještě více odráží styl, protože autorka je oproti seriálu dost drsná a pracuje s motivy pokřivených lidských osudů, a že jich je v knize spousta...
Ani jedna postava snad není normální, Camille jako sebevražedná alkoholička se zničeným dětstvím, Adora, která má prostě totálně vyhrabáno (nebudu spoilerovat) a nemocňoučká Amma (taky nebudu spoilerovat), ale vlastně celé město. Ale proto je to bezva, samozřejmě zvýšený výskyt takovýchto postav může působit přehnaně a nereálně, ale je to pak pořádné drama a zvyšuje to mysterióznost. Takže v tomhle ohledu spokojenost. Ostatně Camille je taková nijaká, ale postupně jsem si ji oblíbil.
Kniha má své nudnější části, příběh není extra gradovaný, ale celkově přítomnost v takovém zvláštním městečku buduje napětí a takový zvláštní pocit, kdy se necítíte úplně dobře a chcete vědět, co v tom je. Jsou to takové temnější Stepfordské paničky, něco zdánlivě ideálního je uvnitř tak hrozně zkažené. Vyzrazení zápletky sice přijde odnikud, jakoby nečekaně a nenavazuje moc, ale to je právě to, je to součástí stylu a mě to hrozně bavilo.
Nečetl jsem sice od autorky nic dalšího, ale její styl se mi líbí a přišel jsem mu na chuť, každá kniha má nudnější a drsnější části, zkrátka je to drama/krimi/mysteriózní, těžko soudit, že je kniha moc drsná, nebo dokonce nechutná, prostě se pouštíte do takové knihy, nečekejte Pýchu a předsudek a dokonalého pana Darcyho...
Příběh zabývající se nedůvěrou, podezřívavostí a hlavně vekou dávkou malicherné žárlivosti. Velkým hrdinům někdo leze do zelí a je rychlejší, silnější a oblíbenější, co budou dělat?
Nejprve ale ke kresbě, je to taková už trošku old school kresba, ale stále dost působivá a přehledná, barvy jsou trošku divočejší, ale hodí se, takže tam super, Porter nezklamal.
Příběh je ale doslova skvělý, zápletka je originální, protože vyčnívá z koloběhu zápletek "hrdina jako hrdina" a "hrdina bez schopností", ale otevírá novou otázku "Co když někdo bude lepší?". Bylo to vlastně fakt vtipné, žárliví hrdinové, kteří nedokáží přiznat svou porážku a náhradu, a proto instinktivně hledají chyby. Jasně, oni jsou ti nepřátelé zlí, ale i v době kdy "nejsou" to je pěkně malicherné. A druhý pohled je pohled běžných lidí, kteří jen co vidí něco nového, zapomenou na staré a fanaticky následují pro ně výhodnější možnost. V tomhle má příběh docela hloubku. Ale i taková ta dutá bojová epická stránka byla úžasná, finální souboje moc dobré.
Takže ve výsledku hodně dobré, není to úplně můj top komiks, ale kvality na to určitě má, klidně bych si přečetl i nějaké další podobné zpracování téhle zápletky, uvidíme, co se namane :)
Kniha je vlastně docela dobrá, minimálně uvádí zásadní informace o mnoha různých bylinkách a i koření, což je docela zajímavé, nicméně pro člověka, který se bylinkaření věnuje, je šíleně primitivní a informace někdy nesedí, a to do takové míry, že bylinka, která má základní vlastnost, že léčí kašel (sporýš třeba), v této knize vůbec není s léčbou kašle spojena... Ale přitom z vícero zdrojů a i vlastní zkušenosti vím, že je na kašel nejlepší. Reálné a praktické užití pak vyplňují takové ty klasické ezo-bláboly jako plodnost, ženské potíže a podobně (ženské potíže asi nepůjde jen tak vyléčit bylinkou, zkuste to jinak). Kniha navíc obsahuje formální chyby, ať už záměna dubu letního za zimní a naopak, tak například u rozrazilu chybná fotka.
Co mě na knize neuvěřitelně štve je, že kniha z moderní doby nemá kvalitní obrázky. Jak v kompozici, kterou asi dělalo dítě, tak prostě mázlé a neostré, asi to dělá i papír, ale sakra máme rok 2019, to fakt nejde tisknout hezké fotky?
Pochvala tedy jen za to koření a za docela velký výběr bylin, využitelnost ale nic moc... :/
Po delší době jsem si pořídil Z masa a ohně, jako poslední "knihu", co mi chyběla do série Zaklínače a musím říct... že ji beru asi jen čistě sběratelsky.
Fajn, je to zaklínač, je to moje životní láska (vrrrr), ale tenhle komiks je doopravdy nejslabší z celé série, z celého universa, merche i reálného světa... Nejprve ale pár pozitiv, moc se mi líbil Ofir, vlastně to pro mě byla dost novinka a tak jsem z toho teoreticky něco vytěžil. Konečně to byl i první díl, kdy se objevil Marigold! Měl jsem trošku problém s časovým zařazením, tuším někdy před dobytím Cintry asi, doba povídek, je to škoda, chtěl jsem spíše dokončit rozdělané příběhy s Ciri, ale tak i taková povídka je lepší než nic.
A teď hodně negativ - líbí se mi ten herní styl, jsem na něj zvyklý už od Prokletí vran, takže to mi nevadí, ale Motyka ani ta druhá si s tím moc práce nedaly, někdy to vypadá, jak kdyby prohnaly kvalitní obrázek nějakým komiksovým filtrem. Příběh je doopravdy nanicovatý, nejde o to, že by byl špatný, přeci jen nějaký démon, nové království, čarodějka... ale je takový kognitivně nízko, jak kdyby to měly číst děti, moc mě nepotěšil. Třetí takové velké mínus je, že Gerallt se tak nějak nechová jako Geralt, možná to je částečně tou primitivitou příběhu, ale v hodně scénách jsem si říkal "Ale no tak, tohle by Geralt nedělal...", bylo to takové zvláštní, neumím to přesně popsat, zkrátka jako číst o někom, ale necítit ho z toho. :D
Pak mě taky štve ten nápad, Ofir jsem sice pochválil, ale číst půl knížky lámanou češtinu aneb ofirská hatmatilka, je dost unavující, hlavně když to není bůh ví jak epický příběh, ale řeší se tam hlavně s kým král chrápe...
No mám zkrátka dilema, je to Zaklínač, alespoň ta kostra... nechci hodnotit negativně, nicméně mě to hrozně zklamalo, protože od posledního komiksu bych čekal daleko víc a rozhodně to nemá na Skleněný dům, který byl takový temně filosofický, na Liščí děti, které sice vycházely z knihy, ale právě proto byly kvalitní, ani na Prokletí vran, které už je slabší, ale aspoň je to dost věrné a dává nám to budoucí perspektivu. Tento díl bohužel vážně podprůměr. :/