Gabetka komentáře u knih
Musím přiznat, že mám z knihy rozporuplné pocity. Od první stránky mě chytila tak, že jsem nemohla přestat číst, ale zároveň jako by kniha celou dobu klouzala jen po povrchu. Všechny hororové scény byly hrozně předvídatelné, a i když mě z nich občas zamrazilo, nedokázala jsem se u nich opravdu bát. Ale věřím, že kdyby to byl film, koukala bych se skoro celou dobu přes prsty, abych se nelekla toho, co zákonitě musí přijít. Atmosféru beznaděje a pocitu bezvýchodnosti zvládl autor na jedničku, na druhou stranu byla kniha plná klišé tohoto žánru. Jakoby si odškrtával povinné položky, které horor musí mít. Ale závěr na mě působil znepokojivě a celou knihu tak podle mě povýšil na jinou úroveň. A neříkejte, že jste alespoň mírné náznaky tohoto vývoje od chvíle, kdy se Jožo vrátil do bytu a sáhnul na kompas, nezaznamenali...
Tmu si rozhodně přečtu také a budu doufat, že v češtině vyjde i Propast. Nové obálky jsou totiž vynikající.
Takto si představuji dobrý akční film a vůbec by mi nevadilo, kdyby se toho nějaký režisér chopil. Děj se valí kupředu ve slušném tempu, a i když jsou bohužel některé situace hodně předvídatelné, jak už to právě u akčních filmů bývá, tak jsem se dobře bavila a to je u tohoto žánru podle mě to nejdůležitější.
Zajímavé prostředí, postavy s příběhem a čtivý styl. Kdyby autorka neupozorňovala až příliš často bez zjevné nutnosti na jednu linku, asi bych až do konce ani netušila, kdo je pachatelem. Takhle mě to bilo do očí až příliš. Také tam na můj vkus byly až moc řešeny policejní tahanice, až jsem měla pocit, že policie je zcela nekompetentní k čemukoli jinému než vlastním vnitřním bojům. Další díl si však určitě přečtu.
Klasická čtivá Fieldingová, které nelze téměř nic vytknout, až na to, že jsem od začátku věděla, kdo za střelbou stojí, a ke konci už jsem netrpělivě četla, aby už to teda konečně vyšlo najevo. Autorka si nadále libuje v dysfunkčních rodinných vztazích a dialozích, které často nikam nevedou.
Mě to opravdu bavilo. Musela jsem číst dál a dál, protože jsem fakt byla zvědavá, co za tím vším je. Byla jsem vstřícná jakémukoliv rozuzlení a časem už jsem nějaké tušení měla. Střídání vyprávění z pohledu Joanny a Erika zápletku oživovalo a nutilo k přemýšlení, který z nich je tedy ten šílený. Dle mého šlo o promyšlenou a dobře propracovanou zápletku s přiměřenou dávkou akce, která si říká o zfilmování. Pro mě bylo vysvětlení nápadité a ta malá chybička, ke které došlo (čtenáři pochopí), měla správný nádech ironie.
Moc pěkná vánoční obálka, ale ač se příběh odehrává před Vánoci, vánoční atmosféru jsem z něj příliš necítila. To ale neznamená, že se mi kniha nelíbila. Bylo to moc milé překvapení. Postavy byly sympatické, nechyběl humor ani správná chemie mezi Sienou a Jasonem. Každý ví, jak to skončí, ale to knize na čtivosti neubírá. Moc se mi líbilo, jak si Siena dokázala poradit a najít místo v životě i bez peněz. Kniha je prostředním dílem volné trilogie, takže mám další tipy ke čtení, ať vím, jak to bylo s Laurie a Lisou.
Sérii jsem začala číst, když jsem potřebovala povzbuzení a byla jsem nadšená, že úkol splnila na jedničku. A tímto dílem s důstojností sobě vlastní končí. Jsem ráda, že Marie byla zase svá sympatická semetrika a tolik nebažila po špercích jako v předchozím díle, kde už se mi její chování zajídalo. Po svérázných postavách mi bude smutno, nová životní moudra paní Tiché budu postrádat a na prohlídce zámku už vždy budu myslet na muflony. Děkuji autorovi!
Převládají u mě rozporuplné pocity. Autorka přináší zajímavý svět, se kterým nás však seznamuje až bolestně pomalu. Poppy je Panna, Vyvolená, to se dozvíme téměř na každé stránce, ale co to znamená vlastně ani skutečně nezjistíme. Mnohem víc času je věnováno popisu nového strážce Hawkea, který je podle Poppy po všech stránkách úžasný. Proto zřejmě přehlíží pro čtenáře do očí bijící nápovědy, že asi nebude tím, za koho ho má. Poslední čtvrtina však nabere pořádné obrátky a závěr vás donutí chtít další díl. Takže kdyby autorka ubrala na rozvleklém popisu Poppyiných emocí, dočkali bychom se svižného napínavého příběhu. Takto to vypadá jako červená knihovna obohacená fantasy prvky. K tomu podstatnému se musíte prokousat. Jsem zvědavá, jak to bude v druhém díle.
Autorka už mi podruhé ukázala, že výborně rozumí duším náctiletých, jejich nejistotám a strachům. Navíc píše svižně, její dialogy působí přirozeně a baví, no a postavy jsou sympatické, přestože byste s nimi nejraději většinu času třásli, aby se vzpamatovaly a nebály se požádat o pomoc ostatní. Nadnesená témata umí zaujmout a nesmělost první lásky ve vás vyvolá vzpomínky a úsměvy. Těším se na další příběhy.
Velmi zajímavý nápad vyprávět příběh z pohledu zemřelé dívky, která chování pozůstalých zasvěceně komentuje a zároveň konfrontuje s tím, co o nich věděla za svého života. Ano, je to místy násilně mravokárné, ale na druhou stranu pravdivé. Kdo ví, jak by se v extrémní situaci choval? Z některých postav mi bylo smutno. Další knihu autorky bych si klidně přečetla.
Autorku mám ráda, umí skvěle popsat své hlavní hrdinky, které jsou sympatické, plně chápete jejich trable a na konci knihy je jen neradi opouštíte. Tentokrát mě zaujalo i hledání identity kluka v masce Heatha Halla, které mělo zajímavé rozuzlení. A že víte, jak to dopadne a do koho se hrdinka zamiluje? No a, to k tomuto žánru přece patří.
Tak nevím, ale i jako oddechovka to bylo slabší, vůbec by neuškodilo knihu zkrátit. Především o pasáže, kdy Lucy slabomyslně slintá nad Joshuovým tělem a emočně na úrovni dítěte řeší, zda ho miluje a jestli miluje on ji. Jinak jsou oba pracovně úspěšní a inteligentní, ale z jejich nevyspělých hádek byste to nepoznali. Pár trefných a neokoukaných příměrů mě pobavilo, ale jinak si budu pamatovat jen to, že ona byla malá a on velký.
Kniha má propracovanou zápletku, a když pomineme to, co se podaří studentce oproti policii, tak také dokonale zpracované detektivní pátrání, které obzvláštní pracovní protokoly s rostoucím seznamem podezřelých. Postavy jsou reálné, hnané uvěřitelnými motivy a děj ani závěr není v žádném případě předvídatelný. Ne všechno je takové, jak to vypadá na první pohled. Pokračování si určitě nenechám ujít.
Vzhledem k tomu, že jsem po knize sáhla až notnou dobu po jejím vydání a zaslechla spoustu názorů na závěr knihy, měla jsem od poloviny tušení, o co by mohlo jít. Nebyla jsem zaskočena, naopak jsem originálnost závěru ocenila. Autorka se nebojí zahrávat si s nadpřirozenými prvky a umí je do příběhu dobře zakomponovat, ale pořád jsou její romány především o lidech a vztazích (hlavně těch nedokonalých).
Byla jsem zklamaná rozsahem, těšila jsem se na detailnější propracování "terapie" v chatě a konflikty mezi jednotlivými charaktery. To však bylo pouze okrajové a konflikt byl hlavně v hlavě hlavního hrdiny. Některé momenty velmi silné, vtipné a originální. Celkově mě však kniha příliš neokouzlila.
Kniha v sobě skrývá silný příběh tří hledajících žen na pozadí zničených Flander a přínáší zajímavé poselství o odpouštění. Potenciál postav i příběhu je obrovský, za mě však knize něco podstatného chybělo. Především lehkost a svižnost čtení během začátku, kdy mi text přišel příliš suchopárný a plochý. Až ke konci přišlo pár dobře vypracovaných momentů, které mi dokázaly sevřít hruď a vehnat slzy do očí, ale už to v mém hodnocení nedokázalo zvrátit ten velmi pozvolný začátek.
Karika umí skvěle podat extrémně nesympatického hrdinu, zde se mu podařilo nahlédnout z první řady do pořádně rozhárané mysli jednoho nebohého scénáristy. Neuvěřitelné zážitky dokonale propojené s reálným rozpadem osobnosti. A to začátek vypadal tak idealisticky... Autor mnohé naznačoval, podezření, oč by tak mohlo jít, jsem měla správné, ale ty "nadpřirozené" události mě mátly. Pravda, některé věci bych ocenila více rozvedené a vysvětlené (jak ve svém komentáři níže zmiňoval i callahanh), ale možná to tak dává větší prostor představivosti. Bůhví, co se může stát každému z nás, až prožijeme pořádně nepříjemný předvánoční čas....
Na knihu jsem se těšila kvůli tématu knihomolství. Často se mi to nestává, ale místy jsem se při čtení nudila. Vše, včetně postav, bylo takové povrchní, plytké, prostoduché, nikde autorka nešla do hloubky. Nejdřív celý život vypadal katastrofálně, pak se vše vyřeší, ale z ničeho jsem necítila žádné drama, změnu. K čtenářskému zážitku je potřeba trochu víc, kniha neurazí, ale bohužel ani nenadchne. Ty tři hvězdičky jsou za hrdinku, která miluje knihy, a za úvodní slovo autorky, které bylo vtipnější a čtivější než celá kniha. Autorčino shrnutí, kde všude a jak moc efektivně se dá číst, mě vážně pobavilo.
Zápletka je možná až trochu moc přestřelená a náhod neuvěřitelně mnoho, ale jde o velmi čtivý počin a Frost Easton je fakt sympaťák. A co teprve Shack. Na konci máte tak trochu pocit zmaru a beznaděje... Asi jako hlavní hrdina.
Zaujala mě obálka a grafické zpracování. Prostě láska na první pohled, která zároveň splní bod čtenářské výzvy. Hrdiny jsou sice děti, ale příběh má potenciál oslovit i dospělé čtenáře, ve kterých stále dřímá dětská touha po dobrodružství. Skvěle vyvážený humor a napětí v historickém hávu jdou ruku v ruce s detektivní zápletkou, kterou sice dospělý čtenář rozklíčuje v zárodku, ale i tak je zajímavá a kniha vyprávěná po částech všemi z party prostě baví až do konce. Je příjemné přečíst si něco milého, co vykouzlí úsměv na rtech, donutí vás fandit hrdinům a na závěr i dojmout. Doporučuji.