Gard komentáře u knih

Geraldova hra je jedna z mých nejoblíbenějších knih Stephena Kinga. Když uvážím, že tři čvrtě knihy v ní vystupuje jen jedna postava a většinu děje tvoří především její představy, vzpomínky a myšlenky,tak znovu musím před panem Kingem smeknout.
DOKONALÉ!!!!

4 30.11.-0001

Musím se přiznat, že doposud jsem nikdy nepřemýšlela o tom proč se Amerika jmenuje právě Amerika. A pokud jsem se o tom kdysi učila, už jsem to dávno zapomněla. Až v této knize jsem se poučila, že je pojmenována po Amerigu Vespuccim a to ještě omylem, nebo spíše díky celé řadě omylů.
Druhá, větší část knihy je věnována Fernao Magellanovi, portugalskému mořeplavci.Jako první obeplul svět, čímž podal důkaz o tom, že zeměkoule je kulatá a objevil průliv mezi Patagonií a Ohňovou zemí, který mu umožnil proplout z Atlantického oceánu do Tichého oceánu.
Magellan mne jednoznačně okouzlil. Především svou velkorysostí v otázkách náboženství a lidskostí s jakou jednal s obyvateli jím objevených ostrovů. Kniha stojí za přečtení nejenom pro obohacení znalostí, ale i pro krásu slova, jímž je psána.

4 30.11.-0001

Město snících knih je oslavou bezbřehé fantazie a spisovatelského umu. Je knihou o knihách pro milovníky knih a příběhů, ve kterých jednotlivá slova do sebe zapadají s přesností a půvabem titěrných ozubených koleček, aby společně stvořila důmyslný, zázračný mechanismus, který vás vtáhne a nepustí. A když vás konečně vyplivne a nechá jít, budete už jiní.

3 13.11.2014

První povídka mne úplně odrovnala, slz bylo víc než dost a a říkala jsem si : tak takové to je"!!!
Ve druhé a třetí jsem našla sebe i svou rodinu.

3 23.08.2011

Kniha ve které příběh, ač půvabný, není tím nejdůležitějším. Myslím, že je vlastně jen jakousi vatou, ve které jsou uloženy úžasné, hluboké postřehy o životě. Některé nedokážu docenit a pod některé bych se mohla podepsat. Asi jako každý čtenář.
Za sebe mohu říct: na prchavý okamžik jsem měla dojem, že jsem se dotkla podstaty.

3 23.08.2011

Jak se píše v knize: "Cesta byla dlouhá a cena vysoká..."
Nečekám a nežádám šťastné konce, ale tohle bylo moc i na mě!!! A pořád si říkám, kdyby aspoň Ochu...
Vlci z Cally, Zpěv Suzannah a Temná věž patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Inspirace Pánem prstenů, Sedmi statečnými a mnoha dalšími díly a dílky je jasně patrná, ale nijak neubírá knihám na originalitě. Vše je namixováno pěkně po Kingovsku a okořeněno neobyčejnou znalostí lidských charakterů a pohnutek.
Pro mě to není jen příběh, pro mě je to úplně nový, úžasný svět.

3 30.11.-0001

Opět strhující. Nic se zatím nevyřešilo, jen otázek bez odpovědí přibývá. Už se těším na poslední díl. Jsem zvědavá, jak z toho vybruslí!

...V zimě v letech 1984-85, kdy se Eddieho heroinový návyk v tichosti kradl přes hranici ze země Rekreačních drog do království Fakt mizernejch zlozvyků...

...Toto je místo mezi, kde stíny jsou zrušeny a čas zadržuje dech...

Neznám druhého spisovatele, který by to dokázal tak napsat!

3 30.11.-0001

Tuto knihu jsem během četby několikrát odložila, vždy jsem se k ní však vrátila a nakonec jsem ji dočetla. Vzhledem k tomu, že mi párkrát slušně obrátila žaludek, to pokládám za jeden ze svých čtenářských úspěchů. Přestože se mi tato kniha nelíbila (anebo možná právě proto) přemýšlela jsem nad ní více než nad jakoukoliv jinou knihou. Našla jsem v ní i pár míst, která mně nadchla a kapitola Víra, naděje a láska se mi dokonce líbila celá. Při její četbě jsem skutečně slyšela rytmus bubínku.
Kdyby bylo možné převést knihu na plátno, představuji si je jako směs Goyových Černých kreseb a Picassa.

3 30.11.-0001

Na poslední část knihy věnovanou Sigmundu Freudovi jsem se těšila nejvíc. Ne snad, že bych o jeho práci věděla něco více, ale jeho jméno je mi známé, ostatně asi jako každému. A musím říct, že jsem nebyla zklamaná i když tato část byla z celé knihy nejtěžší na čtení i porozumění. Alespoň pro mne. Je to částečně i tím, jak ostatně zmiňuje i pan Zweig, že zatímco Freudova práce věnovaná psychoanalýze jedinců je naprosto srozumitelná, jasná a názorná, v psychoanalýze doby se jedná přece jenom z větší části o spekulaci a proto se při pokusu o její pochopení laikem není o co opřít.

,,Mladý neurolog se vydal po stopě jednoho z neurologických problémů, totiž vysvětlení hysterie. To jej zavedlo do jeho hloubky rychleji , než předpokládal. Tam však na dně studny už probleskuje nový problém: nevědomí. Zvedne jej a hle: ukáže se, že je to zázračné, magické zrcadlo. Ať dopadne jeho světlo na kterýkoliv duchovní předmět, prosvítí jej v novém smyslu. A tak Freud vyzbrojen silou argumentů, která nemá sobě rovna, veden tajuplným vnitřním posláním, postupuje od jednoho vnitřního poznatku k druhému, pokaždé stoupá vždy k dalšímu a vyššímu stupni rozhledu - se slovy Leonardovými - jedna část se rodí postupně z druhé a každý z těchto okruhů stoupajících ve spirále nenásilně zapadá do jednotného obrazu duševního světa."

3 30.11.-0001

Dočetla jsem další část knihy věnovanou Mary Bakerové - Eddyové, zakladatelce Christian Science tedy Křesťanské vědy. Přestože bych nazvala Christian Science spíše sektou než samostatnou léčebnou metodou, nedá se jí upřít, že tisíce lidí skutečně vyléčila. Důvodem však není ona "neslučitelnost Boha s nemocí" jak tvrdí Mary Bakerová, ale opět jev, který objevil (či spíše znovuobjevil a popsal) již Mesmer a na jehož základě je tato snad metoda, snad víra vystavěna. A to sice ono známé víra tvá tě uzdraví. Ať je to jak chce, někdy to skutečně platí.
Tak jako lze Mesmerismus krátce shrnout slovy "Věřte a chtějte" podobně se dá shrnout Křesťanská věda slovy "Kristus a dolar".
Po přečtení pár stránek o Mary Bakerové - Eddyové mne napadala slova jako hysterka, fanatismus, hypochondrie. Ovšem pan Zweig nedovolí svému čtenáři takovýto zjednodušený, černobílý a předsudků plný názor. Přinutí čtenáře přemýšlet o životě svých postav a vidět věci jinak. A proto musím říct, že ačkoliv Mary Bakerová byla hysterkou a hypochondrem a fanatikem, zcela bez pochyb byla také výjimečnou a rozporuplnou ženou.
Nejlépe to opět vystihl pan Zweig.

,,Neboť kouzlo její složité duše leží právě a jedině v promíšení jejího protichůdného založení, v nenapodobitelném propletenci duchovní naivity s praktickým smyslem pro peníze, v jedinečném sepětí hysterie a vypočítavosti."

,,Tak jako uhlí a ledek, dvě zcela odlišné látky smíšené ve správném poměru vytvoří střelný prach a vyvinou ohromnou výbušnou sílu, tak vzniká v této jedinečné směsi mystického a obchodnického, hysterického a psychologického nadání, nesmírný koncentrát a možná, že Amerika navzdory Fordovi a Lincolnovi, navzdory Washingtonovi a Edisonovi, nevytvořila žádný jiný duchovní typ, který by s takovou zřejmostí vyjádřil dvojkolejnost amerického idealismu a americké zdatnosti ve světovém měřítku jako M.Bakerová - Eddyová."

,,Uvážíme - li to důkladně, - člověk nemá před fakty zavírat oči -, nebyl náboženský nástroj sugesce vytvořený M. Bakerovou - Eddyovou přes své typické nedostatky až po dnes překonán co do rozsahu působnosti žádnou jinou naukou víry, to plně prokazuje nepopiratelnou úroveň její instinktivní psychologie."

3 30.11.-0001

Zatím jsem přečetla první část knihy Léčení duchem věnovanou F.A.Mesmerovi a jsem opět nadšená. Stejně jako zámořské plavby v Magellanovi, podobně i dějiny psychoanalýzy jimž je věnována tato kniha,mne nikdy zvlášť nezajímaly. Znovu mě však pan Zweig dokázal nadchnout svým neokázalým, srozumitelným a hluboce lidským přístupem, stejně jako zajímavě zvolenými postavami.

Franz Anton Mesmer, německý lékař, který zcela náhodou či spíše omylem objevil způsob léčby pomocí sugesce. Zpočátku přikládal léčebné účinky tehdy oblíbenému magnetu, který přikládal k tělu nemocných. Odtud pochází nesprávný název jeho léčebné metody - animální magnetizmus. Brzy však objevil, že stejných výsledků lze dosáhnou i bez magnetu, kdy působí pouze charizma léčitele a důvěra pacienta. Později byl nazván tento léčebný postup po něm "Mesmerismus" a přestože Mesmer nedokázal svůj objev dovést až do konce, stal se jedním ze zakladatelů moderní psychoanalýzy.

,,Tragédie ducha vzniká všude tam, kde vynález je geniálnější než jeho objevitel, kde umělec nebo badatel nepochopí sám svou myšlenku a musí ji odevzdat světu nedohotovenou. To je případ Mesmera."

,,Dějiny oslavují jen dovršitele, ne toho, kdo stojí na počátku, jedině vítěze oblévají září, předbojovníky však uvrhnou v temnotu: to byl osud Mesmera, prvního z nových psychologů, který na sebe vzal nevděčný úkol,věčný úděl toho, jenž přišel příliš brzy. Neboť stále znovu se naplňuje nejstarší, barbarský zákon lidstva, kdysi platný v krvi a dnes ještě v duchu, onen neúprosný příkaz, který za všech dob požadoval, aby prvorozenci byli obětováni."

3 30.11.-0001

.......Určitým způsobem je to legrační. Vždycky jsme věřili, že musí být ufoni na invazi alespoň živí. Invazi duchů nečekal dokonce ani H.G.Wells.......Stephen King Tommyknockeři

Je to moje nejoblíbenější kniha S.Kinga. Co na ní oceňuji krom fantastického vykreslení charakterů a osudů postav, je především humor. Pokládám ji za nejvtipnější Kingovu knihu. Hláška...Tady Avon kreténi! ... je pro mne nazapomenutelná. Stejně tak postřeh hlavního hrdiny: ...Moderní život je tak náročný! ...,
nebo úvaha: ...Jakou tržní hodnotu má létající talíř poškozený vodou?...

Pro názornost malá ukázka:
.....Hank Buck, další z Joeových pokerových hráčů, pracoval v obrovském supermarketu v Bangoru a nenáviděl svého šéfa tak, že když ho před rokem poslal k McDonaldovi pro oběd, nasypal mu do čokoládového mixu půl krabičky Ex-laxu. Šéfovi se přihodilo něco mnohem pompéznějšího než jen obyčejná střevní příhoda. Ve tři patnáct si odpálil do kalhot ekvivalent atomové bomby. Atomová bomba - nebo bomba vodíková, pokud jí dáte přednost - spustila právě ve chvíli, kdy si krájel maso v lahůdkách Paulova východního supermarketu......

3 30.11.-0001

Velmi vtipné, velmi smutné...
fakt fakt....

2 10.01.2012

i / jsem nadšená lehkostí a samozřejmostí,se kterou je kniha napsána, pochopitelně je to znát, zvlášť při srovnání s některými méně vydařenými

ii / bavila by mě i kdyby pojednávala pouze o uzdravování a malování, protože ví o čem píše

iii / intermezza ...Jak namalovat obraz... pokládám za geniální, některé postřehy týkající se malování by bylo možné i zevšeobecnit, platí pro veškeré umění. Dokonce jsem měla pocit, jakoby přímo psal o psaní, o svém psaní.
Přesně tak ve svých knihách King postupuje. Vezme okoukané klišé a doplní je právě o ten jeden předmět, který stvoří něco nového.
Například v Tommyknockerech - létající talíř (plný duchů) v Pod kupolí - zásah mimozemské civilizace (dětská hra).

iv / pobavilo mě a nadchlo číslování jednotlivých částí kapitol, originální a hravé

v / máloco mě tak vyděsilo jako ptáci létající břichem vzhůru, já tu volavku přímo viděla!

vi / ďábel (pravda) tkví v detailu! Souhlasím!!

vii / Linda Bartošková je geniální překladatelka

2 06.01.2012

Sérii Temná věž jsem začala velmi netradičně a originálně ;-) pátým dílem a to díky přehmatu v knihovně,ale vůbec nelituji.Asi to tak mělo být.
Byl to fakt mazec!!!! Říkám díky.

2 30.11.-0001

Protože se sama těším z přátelství a náklonnosti čtyř koček,docela často touto knihou listuji.
Nedávno mně velice potěšil jeden článek v časopise,kde se mluví o tom,že kočky jsou stejně inteligentní jako psi,ale protože se neučí nic co jim není ku prospěchu,jsou pokládány za hloupé.Velice mně to nadchlo,mohu to jen potvrdit z vlastní zkušenosti.

.....Kočky jsou gangstery zvířecího světa,žijí mimo zákon a často mimo zákon také umírají....
Stephen King - Řbitov zviřátek

2 30.11.-0001

Nuda,nuda,šeď,šeď.

2 30.11.-0001

Zajímavá teorie a působivě pospojovaná fakta, to jsou, myslím, největší klady této knihy. Jak moc to všechno spolu souvisí je jiná otázka. Dobře se ale čte a Dan Brown nikde nepíše, že by se mělo jednat o literaturu faktu a proto... proč ne? A musím ještě přiznat, že už se nemohu podívat na obraz Poslední večeře aniž bych vedle Ježíše neviděla Máří Magdalenu.

2 30.11.-0001

Průměrný příběh podaný průměrným jazykem. Střídání přítomnosti s minulostí, reality a halucinací namísto aby podtrhlo a ozvláštnilo děj, příběhu spíše uškodilo.
Za mě: přečteno, odloženo, zapomenuto.

Nejčtivější pro mě bylo závěrečné autorovo poděkování. To napsal moc pěkně.
Ale je to prvotina, tak abych nebyla příliš kritická. Třeba se mu další kniha povede víc.

1 24.10.2013

Do poloviny jsem si říkala jak je možné, že jsem tuto výbornou knihu doposud přečetla jen jednou (poprvé jsem ji četla asi před deseti lety), od poloviny mi to bylo jasné. Přesto oceňuji nápad, provedení a hlavně velmi věrohodné vykreslení pocitů seniorů, stejně jako "nakousnutí" stále ožehavého tématu interupcí. Velmi se mi líbí, že King na toto téma nahlíží z více pohledů, jak ze strany příznivců tak odpůrců a dochází k závěru, že fanatismus jedněch i druhých je totožný a přináší pouze problémy.

1 11.11.2011