gemi komentáře u knih

Násilně a zcela účelově (byznys) utržený apendix díla, které sám autor vydal jako jedinou knihu. Jelikož se jedná o vyvrcholení příběhu, čte se jedním dechem, závěr je strhující. Při popisu hrůzných výjevů čtenáři krom husí kůže naskakují také jména jako King či Barker.

Člověk samozřejmě najde nějaké ty hnidy, pokud se nad tím jenom trošku zamyslí. Předně - děti se tu nechovají jako děti. Někdy jsou přechytřelé, jindy obratné jako akrobati z cirkusu. Je nutno brát to malinko s nadhledem.

Ale ten závěr a vykreslení atmosféry léta, kdy existují jenom kamarádi, zábava a dny jsou nekonečně dlouhé, ten je parádní a zanechá ve čtenáři velmi příjemný pocit s nostalgií k vlastnímu dětství. Kéž by King uměl tak báječné koncovky, potom by jeho jinak skvělá díla byla skutečně dokonalá.

2 11.08.2020

Začnu pozitivně. Krásná atmosféra letních prázdnin, člověk se úplně vrátí do dětských let, kdy s kamarády bezstratostně blbnul venku do setmění a věděl, že druhý den nemusí vstávat do školy. Někteří to přirovnávají k To a částečně mají pravdu. Částečně proto, že To je geniální, což se o Temném létu, alespoň po přečtení první části, říci nedá.

Nejprve zamrzí český překlad. Je tu jistá paní, kterou děti pro jisté fyzické charakteristiky přezdívají "paní Dvouzadková". Reitmayer ale jednou napíše "Dvouzadková" a podruhé "Dvuzedková". Poprvé si řeknete, že je to překlep - čert ho vem. Když na to ale narazíte popáté (podesáté, potřicáté...), tak už víte, že je to záměr. A nesnažte se v tom hledat skrytý smysl či nějaký systém, žádný tam není. Jednou je to tak a podruhé onak. Rovněž citoslovce váhání/nejistoty, kdy překladatel v přímé řeči (!) používá "uch-uch", jsou velmi nešťastné a čtenáře vytrhují z děje. Úplně vidím, jak to někdo říká... Takto to dopadá, když někdo překládá slovo od slova. Doporučuji inspiraci u Leoše Suchařípy, který byl mj. špičkovým překladatelem ruských prozaiků. Suchařípa vždy říkal: "Nesmíte překládat slova, ale dílo!"

Postav je v románu jako na Orloji. Než se děj začne soustředit na ty klíčové, tak člověk aby si kreslil vztahové pavouky, protože se v tom jenom stěží orientuje. V tomto je To opět zcela nedostižné.

Nuž dobrá, čím překladatel čtenáře nemilosrdně sejří, to jistě vynahradí autor skvělou zápletkou a kulervoucím rozuzlením. V tomto ohledu je potřeba počítat s tím, že do 60 % (čtečka) tohoto vcelku tlustého románu se toho moc nestane a ve zbytku je to takový fičák, že si nestačíte držet klobouk. Ale nebudu lámat hůl. Protože byl vydavatel nenažraný, uměle (ale neumětelsky) rozdělil knihu na dvě (protože je potřeba vydělat prachy, víme?), takže abych zjistil, jak to dopadne, musím se začíst do onoho násilně odtrženého apendixu.

2 02.08.2020

Kniha je trošku nevyvážená. Zatímco první třetina je v zásadě populární "physics for dummies", druhé dvě třetiny jsou o poznání méně stravitelné a vědecké.

2 16.05.2020

Hluboce lidské, filosofické a pravdivé vyprávění o životě, které přemýšlivého člověka nemůže nechat chladným a zanechá v něm příjemnou brázdu. Měl jsem k dispozici zkrácenou verzi, obsahující pouze samotné hry.

2 16.05.2020

Poměrně detailní pohled na pracovní i soukromou stránku Steva Jobse s relativně dobrým vyvážením obou součástí jeho života. Větší pozornost je ale přece jen věnována profesnímu životu, takže některé otázky nad vnitřní motivací či pohnutkami z osobního života zůstanou nezodpovězené. Většina je ale zodpovězena uspokojivě.

2 16.05.2020

Kniha o státníkovi, kterému moc zatemnila mysl. Vzhledem k době, ve které vznikla, je poměrně odvážná, nicméně téma zůstalo nevyužité. Na činy mocného muže mohlo být např. pohlíženo jeho vlastníma očima a poté do kontrastu postavit pohled lidí v jeho okolí, těch, kterých se jeho rozhodnutí dotýkala. Tomuto je v knize věnován minimální prostor a je to škoda, protože právě toto by mohlo být mimořádně zajímavé. Místo toho je kniha plná vzpomínek jeho kdysi-kamaráda, kterého od sebe (stejně jako ostatní lidi) odehnal a který se zamýšlí, co se to s kdysi rovným a racionálním člověkem stalo, kdy a jak se to v něm zlomilo. Samotné téma toho, co všechno dokáže natropit člověk, který vzhledem ke svému postavení trpí mesiášským komplexem a pocitem vlastní dokonalosti, zůstalo nevyužito.

2 16.05.2020

Tak bohužel. :-(

Po naprosto geniální, strhující a originální Ready Player One přichází autor s naprosto tupou a neoriginální nerdovinou.

Kniha je o videopařanech, kteří milují jistou počítačovou střílečku, s jejímž popisem se autor nimrá pro běžného smrtelníka nesnesitelným způsobem.

Dokázal jsem se pročíst do čtvrtiny knihy. Za tu dobu se odehrálo pouze (!) toto: Hlavní hrdina Zack je ve škole. Pak jde do odpolední práce, kde paří Armadu. Potom jde domů, kde paří Armadu. A to je všechno! Tedy krom desítek a desítek stran nesnesitelně detailního popisu této pravděpodobně neexistující hry (ačkoliv pár her s tímto názvem existuje). Bacha, možný brojler! Ve čtvrtině hry Zack zjistí, že hra kopíruje realitu a bude muset zachránit svět! Zavírám knihu, na toto nemám nervy.

Cílovou skupinou knihy je videoherní nerd (což já jsem), který se až masochisticky vyžívá v detailních popisech stříleček s vesmírnou tématikou (což já nejsem) a kterému nebylo víc než patnáct. Pokud knihu dokáže dočíst (neřkuli s chutí a pobavením) kdokoliv jiný, má můj obdiv. Já to po čtvrtině zabalil.

Skvělý příběh, jedno z mála Kingových děl, které bylo doslovně a skutečně povedeně převedeno na filmové plátno. Kniha je dokonalým scénářem a čte se skvěle. (Čteno v originále.)

2 08.09.2019

Poměrně detailní pohled na pracovní i soukromou stránku Steva Jobse s relativně dobrým vyvážením obou součástí jeho života. Větší pozornost je ale přece jen věnována profesnímu životu, takže některé otázky nad vnitřní motivací či pohnutkami z osobního života zůstanou nezodpovězené. Většina je ale zodpovězena uspokojivě.

2 08.09.2019

Kniha o státníkovi, kterému moc zatemnila mysl. Vzhledem k době, ve které vznikla, je poměrně odvážná, nicméně téma zůstalo nevyužité. Na činy mocného muže mohlo být např. pohlíženo jeho vlastníma očima a poté do kontrastu postavit pohled lidí v jeho okolí, těch, kterých se jeho rozhodnutí dotýkala. Tomuto je v knize věnován minimální prostor a je to škoda, protože právě toto by mohlo být mimořádně zajímavé. Místo toho je kniha plná vzpomínek jeho kdysi-kamaráda, kterého od sebe (stejně jako ostatní lidi) odehnal a který se zamýšlí, co se to s kdysi rovným a racionálním člověkem stalo, kdy a jak se to v něm zlomilo. Samotné téma toho, co všechno dokáže natropit člověk, který vzhledem ke svému postavení trpí mesiášským komplexem a pocitem vlastní dokonalosti, zůstalo nevyužito.

2 08.09.2019

"Dotkněte se čela a řekněte: Myslím tak, jak myslí milionáři."

Další pábitelská příručka, která z vás ale zaručeně udělá milionáře. Není to ale vysloveně stupidní jako perly od Kiyosakiho typu Proč chceme, abyste byli bohatí. Tato se zdá být mnohem praktičtější s konkrétnimi radami a postupy. S některými pasážemi dokonce vřele souhlasím, například s tou, kde autor tvrdí, že není důležité pouze umět vydělat peníze, ale také s nimi hospodařit.

Prolétl jsem to během dvou tří hodin, a to pouze ze studijních důvodů. To je maximum, co jsem ochoten tomuto typu literatury věnovat.

2 10.08.2019

Rozjezd je dosti vlažný, první třetinu knihy se snažíme pochopit psyché hlavního hrdiny, ale horor v klasickém pojetí bychom tam hledali marně. Ve druhé třetině se dají věci do pohybu a tu poslední lze označit za strhující, vč. absurdních "bubáků" (žokej) a příšer ve studni.

2 20.03.2018

Mnohem lepší než Pistolník, vypadá to, že se vyplatilo jej protrpět. Odbočky do životů postav byly ale místy poněkud únavné. Tento díl je oproti fantasy Pistolníkovi téměř čistokrevné sci-fi (což je dobře!) a na rozdíl od něj je čtivý a poutavý.

2 11.08.2017

Klasický horor s výbornou atmosférou, který je bohužel napsaný jakýmsi knižně-básnickým jazykem. Obraty typu "mlha zahalila kraj jako chapadla bájné chobotnice" jsou sice půvabnou jazykovou onanií, na čtenářovo soustředění však působí jako průplesk a kazí jinak skvělou atmosféru neznámé hrůzy, sídlící uvnitř skalní pevnosti v soutěsce v Transylvánských Alpách.

2 18.06.2016

Sbírka obsahuje řadu výborných povídek (Prokletí Jeruzalému, Šroťák, Bojiště, Náklaďáky, Římsa, Nekuřáci, a. s.) i několik vyloženě špatných (Noční příboj, Žena v pokoji). Je zajímavé, že zrovna povídka Noční směna, která dala celé sbírce název, patří k tomu slabšímu.

Přestože je tato sbírka zajímavější a čtivější než Noční můry a snové výjevy, mně osobně King jako povídkář definitivně nepřesvědčil. Částečně je to dáno tím, že preferuji romány a částečně je to neschopností autora smysluplně finišovat (výjimky potvrzující pravidlo jsem uvedl na začátku).

2 11.06.2016

Báječný rok (aneb Cesta do hlubin kurevníkovy duše) je zajímavým autoportrétem našeho nejprodávanějšího spisovatele. Nejvýraznější otázka, která se mi celou tu dobu honila hlavou, je, jak je možné, že s ním jeho žena zůstala i po vydání tohoto deníku, ze kterého je patrné, že mistr každý měsíc přeřízne několik roštěnek a jeho autorská čtení se v pozdějších fázích mění na autorské soulože...

2 07.06.2016

Myšlenka je velice silná a značně převyšuje formu sdělení, což je vlastně dobře. U "bestselling" expertů vieweghovského typu tomu bývá naopak. Velmi zajímavá myšlenka "udržitelného životního stylu" a spokojeného života obecně. Většinu života totiž trávíme v práci, která nás nebaví, abychom mohli kupovat věci, které nepotřebujeme.

2 06.05.2016

Na Kinga jde o velmi jednoduchý, přímočarý a vcelku krátký thriller. King umí lepší a delší. A platí, že čím delší, tím lepší.

2 05.05.2016

King je mistr v disciplíně, kterou bych nazval "z prdu kuličku". Z látky, která by vydala na útlou povídku, dokázal vytřískat román. Ovšem za cenu četných dějových výletů do míst, která pro hlavní dej často nejsou relevantní, ale hlavně mě absolutně nezajímají. Úplně stejný problém jako v románu Thinner. To byla taky povídka, nastavená nepoživatelnou vatou do stopáže románu.

K dobru musím přičíst, že zatímco ve většině Kingových románů je postav jak na Orloji a člověk, který se v tom nechce ztratit, aby si během čtení kreslil vztahovou pavučinu, tak tady je problém vyřešen. Postava je ve většině stopáže jedna. V tomto směru se tedy čtenář neztratí. Ztratí se ale v těch hromadách vaty, kterou King vycpává v zásadě strohou hlavní dějovou linku.

Dalším úskalím jsou nelogičnosti. Je jich tady fakt spousta a nemá smysl je vyjmenovávat. Každý, kdo má aspoň základní logické uvažování, prostě bude během těch (často úplně zbytečných) peripetií, kterými hlavní postava prochází, kroutit hlavou jak na tenise.

Nečetlo se mi to dobře. Místy jsem nevydržel a některé vatové pasáže přeskočil, aniž bych přišel o cokoliv z hlavní dějové linky. Poslední pětina knížky je jakýmsi doslovem, je vysloveně nudná a úplně zbytečná. Škoda, jako dvacetistránková povídka by to bylo strhující.

1 05.03.2024

Knihu (I. vydání) mi dala babička, bývalá učitelka, s tím, že jako učitel si ji musím přečíst. Učinil jsem tak a rozhodně nelituji.

Je napsaná polodokumentárním způsobem, tj. obsahuje střípky ze života jedné učitelky, které dávají dohromady velmi autentický obraz života v dané škole, plného každodenních absurdit, (bez)naděje, drobných radostí i osobního naplnění.

Styl, jakým je napsaná, nahrává občasnému čtení. Kdykoli ji můžete odložit a znovu se k ní vrátit, aniž byste "zapomněli, oč šlo". Jde tam hlavně o atmosféru, a ta ve vás zůstane. Krátké statě dělají z knížky ideální čtivo do dopravních prostředků. Rozhodně to není komedie, u které by se člověk hlasitě chechtal, byť k frašce nemá místy daleko.

Pro mě, jakožto VŠ učitele, to bylo velmi zajímavé čtení.

1 16.05.2020