giggle komentáře u knih
V podstatě pohodový příběh, oddechové čtení, které neurazí, nenadchne. Je dobře napsán, tudíž se dobře čte. Možná jsem jen trochu skeptická k tomu, jaké úžasné zázemí v podobě muže a přátel hrdinka má, ale možné to asi je - pokud máte takového manžela, takové kamarádky a takového gay přítele jako hrdinka, nezbývá než závidět.
Přečetla jsem ji asi před 4 roky jedním dechem - doposud jsem nenašla odvahu ji nějak okomentovat. V podstatě by to vystihlo jedno slovo. "Hrůzné!" - Upřímně se divím, že jsem se svoji povahou toto dokázala přečíst. Udělal blbost, hrozně velkou - ale přesto jsem při čtení této knihy a vědoma si jeho následného osudu, brečela. A on za to zaplatil.
Toto je pro mě kniha, která ve mně zanechala opravdu moc...
Proboha, toto nechť si přečtou všichni, kdo by si chtěli podobně přivydělat nebo se zaplést s drogami celkově!
Zpočátku jsem myslela, že knihu budu muset odložit, protože na líčení domácího násilí nemám jednoduše žaludek. Ale pak jsem se začetla dál a nelituju. Kniha mě strhla, Kláře i jejímu "Svatému" jsem hrozně moc fandila a čekala co bude dál. Některé scény mi přišly až neuvěřitelné, ale na druhou stranu pokud někdo takto dokáže přežít/žít, pak má můj obdiv. Kolik z nás by si v takové situaci poradilo? Jelikož nechci moc prozrazovat, jen dodám: Kéž by takto odvážných žen se štěstím v neštěstí bylo víc...
Pro mě velice rozvláčná kniha, která však díky citovému rozjímání obou manželů obsahuje spoustu zajímavých myšlenek. Zajímavá je pasáž, kdy Clotilde popisuje zážitky z války v Sarajevu.
"Chtěla bych si lépe rozumět a zároveň se toho bojím. Poznat sama sebe je nejtěžší úkol."
"Do lásky se vstupuje vždycky slavobránou. Vychází se z ní malými dvířky."
"Projevená žárlivost může být také důkazem, je to forma lásky nervózních, z míry vyvedených milenců."
Propána! K této knize jsem se dostala spíše náhodou, vždy čtu, o čem kniha má být, tady jsem to neudělala, mohla jsem tušit, ale přesto jsem začala číst. Nikdo a nic mě nepřesvědčí o tom, že toto není její deník. Po přečtených článcích o jejím životě vedle svého manžela (dá-li se tak toto monstrum nazvat) a po přečtení této knihy bych mohla napsat diplomovou práci na téma "Autobiografické prvky v knize Monyové". Téměř vše, co se tu dočtete, se dočtete i v novinových článcích, ale už se to netýká brněnské, úspěšné herečky Reginy, nýbrž brněnské úspěšné spisovatelky Simony. Dočetla jsem jen proto, že jsem čekala happy-end. Konec je otevřený, ale pak mě napadlo: Konec jsme se vlastně všichni dozvěděli v srpnu 2011 ...
Drsné, syrové.. četla jsem to v době, kdy jsem byla stejně stará jako hrdinka - autorka. Číst pocity a zážitky feťáka závislého kromě tvrdých drog ještě na alkoholu ... nezapomenutelná kniha. Na druhou stranu - těžko po ní sáhnete opětovně.
Naprosto souhlasím s Lady.Marmalade.
Nejlepší sbírka básní, kterou jsem kdy četla a kterou dokázali přečíst i ne zrovna milovníci poezie. Jedna báseň dokonalejší než druhá. Výborně se čte a chápe možná i proto, že básně působí jako jeho zápisky do deníku. Rozhodně doporučuju!
"Za štěstím už se nehoním,
v neštěstí slzy neroním."
"Já před tebou se neponížím,
mé duše už se nezmocníš
úsměvem, výčitkou a ničím.
Napříště jsme si cizí, víš?"
Pro mě naprosto nenápadná kniha, ale o to více úžasná. Začala jsem si z ní kdysi vypisovat úryvky, ale zjistila jsem, že opisuju celou knihu! Tak jsem raději zakoupila. Doposud nějaké citáty používám. Pro mě jedna z BEST.
"Napůl jsme pořád jinde, jenom nevíme kde." - Paul Simon
"Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se." - John Lennon