GinaKicaid komentáře u knih
Omlouvám se, ale jsem zmatená - to je doslova jediný pocit, který si odnáším. Autorka má skvělý styl psaní, takže příběh plyne ani nevím jak. Jenže nějakým záhadným způsobem se jí podařilo překopat všechno, co v Simonovi tak pěkně vystavěla. A já jí to nevěřím, omlouvám se, ale tohle ne. K Simonovi se budu s láskou vracet, na "pokračování" raději zapomínám.
Jo, a ještě jedna věc - celá ta "rasistická" linka mi přišla přehnaná - jakoby to, co člověk řekl ve vzteku, bylo neodpustitelné a celý vesmír z toho vybuchne?! A samozřejmě, něco jako upřímnost a odpuštění se už nenosí. Leah je sobec, nic víc.
Pro mě jedna z nejlepších knih od Quinnové - typický humor Bridgertonů se evidentně dědí :D Billie je přesně ten typ hrdinky, kvůli které tuto autorku zbožňuji, s Georgem na sebe museli oba dozrát!
Ps: Ráda bych si přečetla příběh i její sestry, ale pochybuji, že se jej dočkám, když je to série o bratrech Rokesbyových, což mi přijde škoda, ta holka mě zaujala i z toho mála, co se tam objevila :D
Kniha Two Boys Kissing (originální název mi sedí lépe, než překlad) není pro každého. Jenže zároveň by si ji měli přečíst všichni. Zejména rodiče.
Je psána z velmi zvláštního pohledu - my, co jsme zemřeli (generace homosexuálů, která umírala při největším vypuknutí AIDS) se dívá "zvrchu" na pár kluků žijících v současnosti, prožívá s nimi jejich životy a komentuje je. Musíte si zvyknout, že kniha je členěná na odstavce, které představují jiný článek celkového příběhu a střídají se víceméně nadhodile.
Harry a Craig - pokouší se pokořit rekord v nepřetržitém polibku (inspirováno skutečným příběhem Mattyho a Bobbyho), a zároveň Craig řeší svůj vztah k rodině, která neví, že je gay.
Cooper - pro většinu ta nejnudnější a nejotravnější postava, ale nepřeskakujte ji, zkuste s ním jeho život přetrpět, on se taky necítí v pohodě, tak proč byste měli být vy, jež si o něm čtete - jeho příběh je důležitý, myslím, že to pochopíte jen když ho s ním prožijete až hořkého konce. Koneckonců, nemáte někdy i vy pocit, že vám svět nerozumí?
Avery a Ryan - růžovovlasý a modrovlasý, snad láska na první pohled? Sledujeme jejich poznávání, no není krásné?
Peter a Neil - už jsou nějakou dobu pár a milují se, jenže co když něco chybí? A nebo nechybí? Vždyť láska není dokonalá...
Kniha se čte sama, to se jí musí přiznat, stejně tak se mi líbí prakticky okamžité vtažení do děje. Gleb je přesně takový hrdina, který člověka jednoduše baví a já jsem si jeho cestu užila :) Moc se těším na další díly...
Jak už zde bylo několikrát řečeno, Glebovi opravdu padá vše do klína, ale někdy člověk chce číst něco, kde hrdina prostě a jednoduše jede :D Ten pocit vítězství a zadostiučinění stojí za to :D
Nevyhnu se srovnání s Cestou šamana od Mahaněnka - každá kniha je pojatá jinak a každá má něco do sebe. Jiný svět mi přijde naivnější a celkově víc dětský, ovšem na druhou stranu... Až překvapivě se tam hemží sexuální narážky na noční radovánky... Hmmm.... :D
Ah... Ještě jedna věc... Autor mě dosti pobavil (nebo to bylo špatným překladem?) tím, že drak (muž, chápejte) snesl vejce, ze kterých se mají vylíhnout dráčata XD... Když mi to došlo, tak jsem se od plic zasmála :D
Dvojka je důstojným pokračováním prvního dílu, dokonce se zde objevilo pár okamžiků, které mne velmi mile překvapily. Mahan je sympaťák, což se od 1. dílu nezměnilo a často mě dokázal i dobře pobavit. Dostala jsem vše, co jsem očekávala a moc se těším na další díly.
Jediná věc, která mě jistým způsobem mrzí je, že jsem četla Kartosský gambit ve stejné době, jako druhý díl Jiného světa - Klan. Nemohla jsem se tedy vyhnout srovnání... A byl to Klan, který se mi vryl do paměti víc.
Plný počet jsem této knize nedala proto, že by se jednalo o vrcholné literární dílo - to vůbec. Obzvlášť poslední třetina mě docela bolela... A nerozhodnost hlavní postavy - k té se raději ani nevyjadřuji...
PŘESTO si ten plný počet zaslouží. Takovou hovadinu (v šokujícím, ale kladném slova smyslu) jsem ještě nikdy nečetla a asi už nikdy číst jinde ani nebudu... :D Toto dílko má v sobě génia, který se rád připomíná i čtyři roky po přečtení (Vážně je to tak dlouho? Jako by to bylo včera...). Stále si pamatuji pocity, které ve mne kniha vyvolala a pokaždé jsem znovu a znovu fascinovaná, že to mělo i jistou (ne)pointu... Při čtení jsem se smála... a smála jsem se často a nahlas... :D A to je jen jeden z důvodů, proč o ní můžu s uculováním prohlásit, že je to skvost a vědět, že kdo nepřečte - nepochopí :D
A ještě jedna věc: Skládám poklonu paní překladatelce, vyhrála si s tím a vytřískala z češtiny maximum, aby kniha vypadala takto :) Všechna čest!
Takže... TENTO DÍL NENÍ POSLEDNÍ! Série má 6 hlavních knih (6. zatím nevyšla ani v originále) a k tomu nějaké novely, ale ty neřeším.
Dovolím si sem hodit anotaci 4. dílu...
ANOTACE: Juliette Ferrars si myslela, že vyhrála. Převzala sektor 45, stala se z ní nová nejvyšší velitelka a po svém boku má Warnera. Je to ovšem stále ta stejná dívka, která má schopnost zabíjet jediným dotykem – a teď má osud celého světa ve svých rukou. Kým se stane, když ji zasáhne tragédie? Bude schopná kontrolovat svou moc a používat ji k dobru? (https://www.taherehbooks.com/)
Ps: Z notace pátého dílu se dozvíme, že jsou nějaké problémy v ráji...
Já nejsem takový masochista, abych pokračovala ve čtení, když to má ještě 3 díly, proto jsem tento díl nedočetla , znechucena už z prvních dvou. Věřím, že se najdou čtenáři, kteří si ovšem rádi přečtou celý příběh, i když budou muset v originále, jelikož nemám informace o tom, že by CooBoo chtělo v překladu pokračovat.
Snad tato informace fanouškům série pomůže :3.
Tak tento díl byl skvělý! Postupně se vysvětlilo úplně všechno takovým způsobem, že to bylo velmi uvěřitelné a nepřišlo mi to vyumělkované. Zajímá mě jakým směrem se bude ubírat díl poslední, jelikož odpovědi na naše otázky už jsme dostali...
Co se Anastarie týče... Nikdy jsem ji moc nemusela, přesněji řečeno, nemusela jsem to, co představuje - bezchybnou dokonalost... A ani po tomto díle a hlavně povídce se na tom nic nezměnilo. Nevím jak vy, ale mám pocit, že se autor hrozně snažil vcítit do toho, jak ženy myslí a tak úplně se mu to nepovedlo (kdo probůh svého přítele v duchu tituluje stále "moje láska"?!… A nebo nejsem dostatečně romantická...)
Už celkem dlouho nejsem cílová skupina, a přesto na mě tento příběh natolik zapůsobil, že jsem neodolala a koupila si výtisk i domů :)
Ilustrace jsou naprosto úchvatné a příběh je opravdu povedený - hodně kamarádství, hodně lásky, hodně pocitů. Kouzelně napsaný příběh dvou dívek, které od sebe dělí více, než století a fakt, že jedna z nich už je po smrti.
Tato kniha byla mým prvním setkáním s autorkou. Rozhodně ne posledním :D Musím říct, že se s tématem popasovala naprosto skvěle. Je to čtivé, jednoduché, má to vše co to má mít, jak pro děti, tak i pro dospělé. Ben je skvělý hlavní hrdina, neobvyklý, ale o to opravdovější ve svých touhách a pocitech.
5* prostřední povídce a Simonovi. Zasloužil si celou knihu pro sebe... Je jednou z mých nejoblíbenějších postav série. (Zbývající dva příběhy nehodnotím, bohužel by byly oba tak po dvou*…)
Omlouvám se, ale tak hrozné zakončení skvělé trilogie mi zkazilo chuť číst jakékoli postapo i do budoucna. A celkem se svého přesvědčení držím. Co jsem v prvních dílech omlouvala, jsem si byla nucena "vyžrat" až do konce, a asi poprvé v životě mě popadla chuť rituálně spálit tak posledních sto stran.
No nic... Proti gustu... Ale já už nikdy víc...
Pracuji brigádně v knihkupectví. Je až k pláči, jak to, čemu se máme smát, je reálné. Ale i proto nemůžu dát jinak, než plné hodnocení. Zamysleme se, zda opravdu nikdo z nás nevznesl někdy nějaký nevhodný dotaz...
Pokaždé, když tuto knihu otevřu, najdu v ní zase něco nového, nač čím můžu přemýšlet i několik hodin v kuse. Nenazvala bych ji knihou pro děti, ale pohádkou pro dospělé. Autor stvořil něco, k čemu se budu se zalíbením i po letech vracet - a toho si opravdu cením. Jsem ráda, že jsem si ji koupila - byly to velmi dobře investované peníze. :)
A musím se přiznat, hledání vačice s medvědem pro mě byla výzva :P
Kat (Amater) je moje velice oblíbená autorka internetových povídek s homosexuální tématikou. Doporučuji přečíst si od ní prakticky cokoli, ale přiznám se, že v románu Ve jménu Říše, se dostala na další metu. Velmi dobře a uvěřitelně zasazený příběh do Francie zmítané II. světovou válkou, zároveň neztrácí nic ze svého kouzla, tak jedinečného pro tuto autorku. Zajímavé je i použití retrospektivy a nahlédnutí do pocitů obou hlavních protagonistů. Celou knihu doplňují překrásné ilustrace a mne jen mrzí, že má pouze 483 stran... :)
Echm... Jak tento díl nazvat, abych jej neurazila a zároveň vystihla své pocity? Řekla bych, že INTERMEZZO je pěkný název, nemyslíte?
Což o to, kniha se čtě pěkně, ale mám pocit, že celou dobu čekám, až se rozjede, a ono nic. Spousta lidí srovnává tuto sérii s Cestou šamana, je to koneckonců nasnadě... Za mě jsou první dva díly (zejména ten první) možná i lepší, než CŠ a věřím, že autor se zase rozjede. V tuto chvíli jsem ovšem krapet zklamaná. Ale i napnutá, jak se to bude dál vyvýjet.
Dám 5* ne za vrchol literatury, ale kvůli tomu, že Čekanka byl první historický román, který mne opravdu bavil a kvůli kterému jsem si přečetla všechny knihy této autorky.
Líbilo se mi to, ne že ne... Ale málo Frankse, opravdu málo... Na druhou stranu za Ostravu si zaslouží o hvězdičku navíc :) Takže co se týče děje 4*
Důvod mého vysokého hodnocení? Saxton! Ano, jsem zaujatá, ale nestydím se za to :D
Příjemná YA detektivka, kdy mi žádná z hlavních postav vyloženě nevadila, za což má u mě velké plus! Nejvíce jsem si užila proměnu Addy, která byla opravdu skvělá :) a pak Cooper - který byl můj oblíbenec již od začátku... Přiznám se, že jeho tajemství mi bylo jasné tak nějak hned, ale stejně byl jeho pohled na věc velice osvěžující.