Gizminek komentáře u knih
Krásná kniha. Člověk má na chvíli možnost se vpít do prožiků lidí žijících v souladu a míru s přírodou - poslouchání stromů a větru, pozorování zvěře a tak dále. Z knihy je patrné, že indiánská rodina čelila mj. urážkám ze strany bělochů, ale přitom byla v chápání života a jeho souvislostí daleko daleko před barbarskými bělochy, kteří se naučili přirodu pouze pustošit a ohrožovat a žít pouze pro momentální zisk.
Ruku na srdce, kdo by nechtěl být, po přečtení Mistra a Markétky, ve Wolandově partě a mít Kocomoura za kámoše? Trochu si pohrávám s myšlenkou, že rychle půjdu někoho uškrtit, abych se dostala na ten jejich velkolepý bál :)
Ovšem nejvíc líto mi bylo toho kocourka na konci knížky, kterého zabásli, odvedli se svázanýma předníma pacičkama na milici, protože si ho nějaký vožrala spletl s Kocomourem a který tímto nespravedlivým zatčením zažil, na vlastní kožíšek, tíhu pomluvy a justičního omylu :)
Nedokáži zhodnotit přesnost historických údajů, na to nemám znalosti. Ale z hlediska čtivosti, zajímavosti a poučnosti je to velice přínosná kniha. Čte se téměř jako beletrie, velice se mi líbil autorův styl. Je to popis Křížových výprav v kostce a přesně to jsem hledala.
Řadím mezi své nejoblíbenější knihy. Když mi je smutno, sahnu po této knize nebo po Saturninovi :)
K této knize se musím vrátit, až budu starší a "vyčtenější"... mám pocit, že ji v tento moment nedokáži plně docenit... aneb, jak řekl pan Horníček: "K některým knihám se člověk musí pročíst".
Krásná kniha, která mě ke konci dojala :-) (nevím, jestli jsem jediná)
Jacka Londona jsem definitivně zařadila na svůj list nejoblíbenějších autorů a tuto knihu do svých nejoblíbenějších knih. Líbí se mi syrový styl psaní, kterým se Jack London vyznačuje. Z jeho psaní je patrný, že žil neuhlazený život plný zvratů, musel se probojovat z velice bídných podmínek do společnosti bohatých a vzdělaných lidí (smetánky), aby zjistil, že tito lidé nejsou ani lepší ani horší než jiní lidé a ani jeho samého nedělají lepšího. Tyto dva životní protipóly, které ve svém životě zažil, poznamenávají jeho autobiografie - Martin Eden a Démon alkohol. Pro pochopení a poznání Jacka Londona je nejlepší přečíst obě knihy, získá se tak celistvý obraz o jeho životě a smýšlení.
Démon alkohol měl sloužit a slouží jako memento pro všechny populace, generace o plíživě ničivých schopnostech této legální drogy.
Stručněji - krásná kniha!
V případě, že existuje Bůh, což nejspíš ano, tak takhle bych si to představovala. Nikdo na nás nesesílá pohromy, nikdo nás nesoudí, nehodnotí, Bůh je v každém z nás a máme také božské schopnosti, které se pouze musíme naučit probudit.
Velice mi vyhovuje styl pana Kosatíka a určitě od něj přečtu další knihy. Opravdu připomíná styl Stefana Zweiga na kterého se hned v úvodu odkazuje jako na inspiraci, a to knihou Hvězdné hodiny lidstva. Oba autoři mají společné, že do historických událostí silně promítají svůj pohled a nenechávají příliš pootevřené dveře pro větší rozmanitost názorů. U Stefana Zweiga se nejedná o jízdu na tenkém ledě, protože se nepouští do sporných politických témat a vlastně mi vyhovuje, že mi trochu poradí, jak se na události dívat (např. kniha Erasmus Rotterdamský vs. Martin Luther apod.). U pana Kosatíka bych ale uvítala snahu o větší objektivitu a to hlavně ve výběru událostí z naší historie. Dala by se napsat stejná kniha s českými okamžiky, kde by se vyzdvihovaly události, které by poukazovaly na zločiny např. katolické církve (místo kapitolách o zločinech husitství), na nezákonné nabývání majetku českou šlechtou, kapitalistickou krizi za první republiky, která způsobila nezaměstnanost velkých rozměrů apod. Zkrátka jednostranný výběr událostí z historie může také posloužit jako manipulační ideologický nástroj.
V knize je ve zkratce vykreslen život, mnohdy neprávem opomíjeného (Dvořákem zastíněného), vlasteneckého a geniálního skladatele Bedřicha Smetany. Je to dojemná kniha o jeho nelehkém životě a o úsilí prosadit se a hlavně o úsilí prosadit českou hudbu v Čechách a ve světě. U knihy jsem byla mnohdy dojatá, protože jsem si uvědomovala velikost jeho činů a jejich neopominutelný dopad na naší českou kulturu (v mnohém dále inspiroval další české autory, kteří se pak prosadili ve světě). Je třeba pamatovat na to, že on byl ten první "velký" skladatel vlastenec, který s tímto trendem začal. Dnes je velice lehké podlehnout "protičeským" náladám, nechat se vtáhnout do ponuré atmosféry a přesvědčení, že si Češi nezaslouží svůj vlastní národ atd. V těchto náladách ale zaručeně pomůže přečtení knihy o Smetanovi či Masarykovi aj., o lidech, kteří tak bojovali za český národ a především v něj plně věřili!
Kniha, která do jisté míry mění pohled na dějiny, vývoj a současnou situaci arabských národů. Autor slovem "Orientalismus" myslí negativní mylnou představu, kterou má západ a Evropa části světa, kterou nazývá "Orient", v tomto pojmu pak spojuje mnohé kultury, náboženství a etnické skupiny. Autor se ve své knize věnuje především západní představě o Blízkém východu a Islámu. Západ si, dle něj, postupem času vytvořil určitý filtr skrz který vnímá kultury na Blízkém východě a tvoří si tak naprosto zkreslený a mylný obraz o této části světa. Tato mylná představa se vyvíjela mnoho let a byla podporována slavnými autory v beletrii (např. Hugo, Dante...), vlivnými politiky, básníky, vědci a dalšími. Kniha je obsáhlá a velice složitá na čtení (z důvodu přehledu a vzdělanosti autora, se kterou málokdo dokáže držet krok). Přesto, že myšlenky by se daly shrnout do pár odstavců, tak myslím, že je obsáhlost knihy opodstatněná v tom, že autor své tvrzení dokládá na nespočetně mnoha příkladech - což činí jeho tvrzení důvěryhodná, podnětná k zamyšlení a také to je zřejmě důvod, proč tuto knihu vzali sociologové a ostatní do povědomí a měla takový vliv na vědecký, politický svět.
Četla jsem v průběhu dětství. S touto knihou (a dalšími knihami o hudbě), spolu s dalším hudebním vzděláním šla ruku v ruce i vzrůstající láska ke klasické hudbě. Můj život bez klasické hudby by byl o moc chudší.
Z knihy jsem měla pocit, jako by v příběhu, paralelně vedle našeho světa, existoval ještě jiný svět, třeba na jiné planetě, kde se zažily jiná společenská pravidla s rozsáhlejším byrokratickým aparátem. Všichni v knize, včetně hlavního hrdiny, jednali pro mě nepochopitelně. Situace, rozhovory, navrhlá řešení, vše zcela absurdní, ale postavám v knize přišly normální (až na hlavního hrdinu, který se mnohdy pozastavil nad reakcema vesničanů a vývojem situace, ale opět - reagoval pro mě nepochopitelně).
A právě tento pocit jiného světa, ta zvláštní atmosféra, navození pocitu bezvýchodnosti a jeho neustálého narůstání vyžaduje opravdu geniální schopnosti, které tímto autor prokázal.
Určitě pro mě nebyla kniha jedinečný požitek, dotkla se pár citlivých míst - např. hlavní hrdina měl problém zapadnout do společenství ve vesnici a porozumět jejich pravidlům nebo to, že bez důvodně někoho pobouřil, sám nechápal jak se to stalo - které jsem ve svém životě také zažila..... je to určitě zvláštní kniha a věřím, že se dá polemizovat o jejím významu do nekonečna.
Jeden ze zajímavých Konradových objevů byl, že skupinové chování lidí se nejvíce podobá skupinovému chování krys. Krysy klidně zabijí a sežerou krysu z jiné skupiny (komunity), což je nejblíže k našemu lidskému rasismu a xenofobii. Jinak kniha je spíše studijní materiál, než oddechové počtení, ale je velice přínosná a doporučuji všem, co se o danou problematiku zajímají.
Tato kniha mi hodně pomohla zorientovat se v dějinách a převratných událostech Číny ve 20. století, místy má člověk pocit, že čte science fiction, protože něco takového se přece ve skutečnosti nemohlo nikdy stát.... nejvíce neskutečné se zdá být, že v Číně nebyla žádná obdoba KGB ani STB, celou tu kontrolu a indoktrinaci koordinoval Mao a asi další čtyři lidé, kteří ho obklopovali a prováděli jí pak samotní obyvatelé Číny (nejvíce mládež) u sebe navzájem - knihu všem doporučuji!
Tento krátký, romantický a citlivě napsaný příběh mladého muže, který se zamiluje do dívky při náhodném setkání na ulici Vás přenese do atmosféry Peterburgu 19. století. Láska není nakonec naplněna, což je typické pro období romantismu. Nejvíc oceňuji nevinnost, se kterou dva mladí lidé vnímají své city a svět kolem sebe.
Překvapivě upřímná a sebekritická autobiografie z prvních 10ti let života. Velmi vtipný popis dětství Jeana-Paula Sartra, který Vás uvede do jeho života a odhalí jeho charakter a životní postřehy. Na knize mě překvapovala jeho neobvyklá sebereflexe a upřímnost se kterou popisuje své dětské prožitky a představy. Při čtení této knihy jsem si znovu uvědomila jak rozdílní a přesto velice stejní jsou lidé. Celé dětství toužil být ve svém životě výjimečný spisovatel a knihu uzavírá poznatkem, že je..."celistvý člověk, složený ze všech lidí, který má cenu jich všech a jehož cenu má kdokoliv."
Nějaký čas jsem se vyhýbala knihám o zdravé výživě a až vleklé zdravotní potíže mě motivovaly ke koupi další knihy. Protože jsem již pár knih o zdravém životním stylu, zdravě atd. přečetla a nikdy jsem nebyla nijak zvlášť nadšená, tak jsem mnoho neočekávala. Ale musím říct, že tentokrát mě kniha mile překvapila. Určitě obsahuje plno rad, které si vezmu k srdci a přispěla ke změně mého životního stylu.
Krásné pohlazení :) Chvíli mi popis zážitků a postřehy malého Edy velice připomínali film "Obecná škola".
Ani ve snu si neumím představit, jak bohatý měl E.A. Poe vnitřní život. Jedna z věcí, které mě dokáží na knihách nadchnout je popis všedních věcí nevšedním, strhujícím způsobem - to knihy Poa splňují (začátky příběhů). Pokračují ovšem dále, Poe popisuje nevšední, nadpřirozené věci a to úplně uvěřitelným a všedně navozujícím pocitem. Máte pocit, že se takové věci opravdu dějí a je to tak normální. Ani se nad tím nepozastavujete a jenom si užíváte strhující příběh. Největší požitek pro mě ale na Poeových povídkách je barvitost, slohová bohatost, která je opravdu odzbrojující. Skoro v každém příběhu bych si mohla vypsat krásná přirovnání, mistrnné slovní obraty a žasnout nad jejich výstižností. Výborná kniha.