goldiex komentáře u knih
Je to vlastně docela milá malá knížečka. Jen nečekejte, že se dozvíte něco nového, protože všechny ty "hluboké" myšlenky jste už určitě četli někde jinde, možná ne jednou - a stejně to nepomohlo. Zbývá pár úsměvných příhod ze života na Bali a vzpomínky na dětství. Budiž.
Autorka si rozhodně protiřečí, když vám tvrdí, že na penězích vůbec nezáleží a že se máte radovat z maličkostí, například z toho, jak krájíte mrkev do polévky, současně se ale minimálně polovina knihy kolem peněz točí. Anie vypráví, jak s Lukášem neměli peníze a zoufale se je snažili vydělat. Proč, když na penězích nezáleží?
Také popisuje, jak ona sama od dětství podnikala a snažila se při minimálních investicích vydělat maximum, zkrátka vyráběla z prdu kuličku, jak to sama označila.
Obávám se, že takhle knížka je toho jasným důkazem.
Samotný text se vejde tak na 85 stran, zbytek jsou malůvky a prázdná místa a stránky s jednou větou, takže je to celé tak nějak uměle nastavované, aby se to vůbec dalo vydat jako knížka, přitom prodávané za nemalé peníze.
Poměr kvality a ceny? Za mě rozhodně palec dolů.
Parádní čtení, i když rozjezd mi přišel trochu pomalejší. Film, který jsem viděla před lety a vím, že se mi líbil, si už prakticky nepamatuji, a mám velkou chuť si ho pustit znovu pro srovnání. Předem je mi ale jasné, že knížka vyjde jako vítěz :-)
Výborná kniha, opravdu velmi povedený psychothriller. Je ještě lepší, než byla Dívka ve vlaku.
Překvapuje mě proto dost nízké hodnocení a velké množství negativních komentářů; nejspíš to není kniha pro každého.
Někomu se zdá, že se celou dobu nic neděje, ale já mám pocit přesně opačný, a to už od první stránky. Někdo je dezorientovaný větším množstvím postav, ale stačí jen pozorně číst a vnímat.
Kdo má rád knihy plné tajemství, ten si musí rozhodně přijít na své. Zde všechna tajemství - letitá i ta nedávná - zpočátku bublají pod hladinou, aby pak postupně vyplavala na povrch... Závěr není vzhledem k okolnostem úplně nečekaný, ale je rozhodně zajímavý. A obálka každopádně patří k těm nejpovedenějším v poslední době. Za mě celkově velký palec nahoru a pět hvězdiček navrch!
V okamžiku, kdy jsem jako dítě viděla v televizi inscenaci Manon Lescaut, jsem se zamilovala do Nezvala. A tato láska je věčná :-)
Kniha je důkazem toho, že jakékoliv předsudky ve společnosti jsou špatné, protože se jim nedokáže ubránit ani čestný a vzdělaný člověk.
Nemůžu si pomoct, ale já prostě tyhle psychopatické stalkery miluju. Jen v knihách, samozřejmě. Stejně jako Joe v románu Ty od Caroline Kepnes, i Teo je natolik posedlý dívkou, že kvůli ní a pro ni - a samozřejmě pro sebe - udělá prakticky cokoliv a jde doslova přes mrtvoly. Zvláštní závěr, který jsem nečekala, ale proč ne? Ten jeden den s touhle knihou byl báječný!
Poddaní, šlechta, církev. Láska, přátelství, sex, nenávist, zrada, intriky. Vraždy, násilí, mučení, válečná tažení. Primitivní medicína, léčitelství, pověry a kletby. To vše je Evropa 12. století, kterou tak skvěle vylíčila Sabine Ebert ve své pentalogii o porodní bábě Martě a osudech jejích blízkých i nepřátel. Na své si určitě přijdou příznivci historie, dobrodružství i velkých milostných příběhů.
Tuhle sbírku miluju od dětství. Už v době, kdy jsem ještě ani pořádně nechápala, o čem je, jsem sedávala u klavíru, vybrnkávala vlastní melodie a do nich recitovala tyto Nezvalovy verše. O to víc se mi líbí dnes!
Mám pocit, že čím déle Nesbo píše, tím jsou jeho "holeovky" srozumitelnější a čtivější. Přestože jeho knihy vždy hodnotím velmi vysoko a dávám za pět (pouze Netopýr má za čtyři), v Července nebo Nemesis jsem se lehce ztrácela a musela se opravdu hodně soustředit - kvůli komplikovanějšímu ději či velkému množství postav s nesnadno zapamatovatelnými jmény. Sněhulák a teď i Levhart jsou oproti předchozím dílům mnohem příjemnější a stejně napínavou procházkou zasněženým Norskem. Milý Jo, už se těším na další!
Nádherný a dojemný román o velké lásce z období promrzlého, vyhladovělého, blokádou ochromeného Leningradu. Taky máte po přečtení knihy chuť zajet do Sankt Petěrburgu a posedět na lavičce na břehu Něvy se zmrzlinou creme brulée?
Velmi zvláštně a originálně vystavěný příběh. Zpočátku vypadá jako klasická detektivka o vyšetřování vraždy a působí poměrně rozvláčně, chvílemi snad až nudně. Stojí ale za to vydržet až do konce, kdy pochopíte, že to, co čtete, je úplně jiný a mnohem působivější příběh, než jste si původně mysleli.
Jsem velká fanynka seriálového Castla, takže kniha o Heatové má pro mě velké kouzlo, což podobně "postiženým" netřeba vysvětlovat.
Na druhou stranu musím objektivně říct, že mě tento knižní krimi příběh příliš nezaujal; myslím, že ve skutečnosti by s ním Ricky velkou díru do světa neudělal.
Nevím, jestli sáhnu po dalším dílu, ale určitě si v pondělí po obědě pustím Primu :-)
Co na tom, že veškerý "humbuk" kolem knížky - včetně dokumentů na youtube a webových stránek - je uměle vytvořený? I kdybyste to nevěděli, už po pár stránkách vás napadne, že příběh je psaný příliš současným stylem, takže něco nehraje...
Ale to přece nevadí.
Zkuste ke knížce přistupovat bez předsudků a přehnaných očekávání. Možná budete i tak příjemně překvapeni. Já nad knihou strávila pár hodin, které rozhodně nepovažuji za ztracený čas, a dávám pětihvězdičkový palec nahoru.
Obálka i celá propagace kolem se taky povedla. Ale i o tom to dnes je.
P.S.
Tenhle Tizianův obraz miluju od dětství, takže mi autor - ať už je to Rainer, nebo klidně Křižka - vážně kápl do noty. Budu se konečně muset vydat někdy do Kroměříže :-)
Styl psaní autorky se mi sice docela líbí, ale je pro mě také jediným pozitivem této knihy. Tajná kniha je dílo skandální, kontroverzní, absurdní...a hlavně nudné. Ať už k němu člověk přistupuje s tím, že vše je pravda, nebo že je naopak všechno vymyšlené (k této verzi se přikláním já, spisovatelce nevěřím ani slovo), po pár desítkách stránek nejspíš zjistí, že ho vlastně vůbec nezajímá, co bude dál, kdy vypravěčku zase pozve Největší Čech na kafe a kdy spolu znovu zažijí Tramtará...
Nepříliš originální, lehce absurdní, snadno předvídatelný, poněkud nudný a zbytečně zdlouhavý romantický příběh.
Autorka je skvělá vypravěčka a její knihy člověka naplno vtáhnou do děje. Originalita tohoto příběhu je ještě umocněna prolínáním přítomnosti s minulostí. Ze závěru jsem byla trošku v rozpacích, přesto dávám pět hvězd jako u předchozích jejích knih - za skvělý čtenářský zážitek.
Toto je ne úplně zdařilý pokus o psychothriller. Po výborném Dítěti číslo 44 jen průměrná kniha, přičemž nápad samotný není vůbec špatný, pouze zpracování trochu vázne - vyprávění matky je mnohdy zbytečně protahované a nudné, naproti tomu závěr má pak rychlý spád, bohužel víceméně předpokládaný. Autora rozhodně nezatracuji, ale umí to i mnohem líp.
Slabší dohra celkem zajímavě rozjetého Sběratele očí. Tady už totiž všechno tak nějak očekáváte a nic moc vás nepřekvapí, takže tu není příliš šokujících momentů, ale přece jen se nějaký najde. Jestli ale vše nakonec skončí happy-endem, na to si musíte počkat do posledních stránek...
Chvílemi jsem měla pocit, že je to všechno jen sen, z něhož se na konci vypravěč probudí. Celý příběh i některé postavy působily totiž tak neuvěřitelně a nereálně, že jsem občas jen užasle kroutila hlavou. Otevřený závěr mě každopádně nutí sáhnout po dalším díle.
Pro mě - coby velkou fanynku Nesbeho - velké zklamání. Kdyby to nenapsal Jo, po pár stránkách bych knihu odložila. Takhle jsem to zkousla do poslední stránky, což zase nebyla taková zátěž při necelých 150 stranách, přesto jsem se musela do čtení nutit. Příběh i děj je zcela o ničem. Kdyby tohle byla moje první kniha autora, asi bych se nikdy nekochala jeho "HH skvosty", což by byla pochopitelně škoda. Připomíná mi to - opět marnou - snahu Rowlingové dosáhnout věhlasu Harryho Pottera psaním nezáživných detektivek. Ševče, drž se svého kopyta!