Gordonlord komentáře u knih

Hodně propracovaný "Lore". Dvě patra města Elysium - top spodní pro spodinu, to horní pro honoraci. Téměř všichni jsou závislí na léku, který se vyrábí z krve draků, kteří umírají. Hlavní hrdina je kříženec zvířete a kočky a k tomu homosexuál. A městu vládne sedm tajemných sester.

Z tohohle se mohlo vytěžit hodně, ale - na tuhle stranu mince - bohužel příběh upaloval příliš rychle a kniha byla moc krátká, takže plný potenciál originálních nápadu pro tuhle dystopickou sci-fi nebyl využit a spousta otázek zvědavého čtenáře nezodpovězena. A rovněž nebylo za tak krátkou dobu možno se více seznámit s postavami a celkově mi moc nepřirostly k srdci, takže mi ke konci bylo fakt jedno, kdo umře a kdo přežije.

Ale ta druhá strana mice je také v tom, že byla kniha příliš krátká. Příběh byl hodně svižný, ničím se nezdržoval a celé to vlastně byla příjemná jednohubka na jedno odpoledne, která svými nedostatky a spisovatelskou nevyzrálostí neměla na tak málo stránkách šanci začít nudit, ani otravovat. Ba naopak - právě díky tomu se mi na takhle krátké ploše postarala o velice solidní čtenářský zážitek, na který budu rád vzpomínat.

2 05.01.2023

Neuvěřitelně návyková kniha.

Je to nejen hluboká sonda do prvotní historie natáčení pornografie, ale i hodně silná výpověď o tom, kam se až může dostat duševní zotročování v rukou naprostého magora.

2 05.11.2022

Pokud máte za sebou dvě, nebo tři Remarqueho knihy, (můj případ) tak už víte, co vás čeká, jaký styl autor používá, o čem to bude a jak to celé zhruba bude vypadat. Kniha tím pádem nedokáže už ničím překvapit a poetika autorova stylu ztrácí onen "wow" efekt, který se dostavil při čtení první knihy.

Navíc se tady opírá o berličku, díky které máte silný příběh zadarmo. Utrpení a trauma z války a nebo blízká osoba, která umírá na smrtelnou nemoc. Tady máte oboje. Témata, která působí neskutečně silně, aniž by se autor musel nějak snažit. A že tady se rozhodně nesnaží. Krom toho tady totiž žádný zajímavý děj není. Jen se chlastá a pak útrpně umírá. Tenhle přístup nemám rád - dokáže to v očích širšího čtenářstva udělat i z lenocha a patlala génia.

Nicméně až tak daleko autorova slabší forma v rámci této knihy nesahá. Obratné spisovatelství, unikátní styl a poetika s výpovědí doby a citlivé popisy lidské duše zde zůstávají a určitou kvalitu celku stále ještě zajišťují.

Navíc je tu ještě bonusový kontrast - veselou notu, v které se nese kniha po celou dobu, vystřídá konec tak chladnokrevně krutý, že by si to člověk po dočtení nejradši rovnou hodil. Bravo!

2 23.09.2022

Tohle spadá do kategorie starých fantasy z osmdesátých až devadesátých let, kdy se psalo naivně, kopíroval se Pán Prstenů se vším všudy a hlavně řemeslo nebylo moc dobré.

Stejně jako příběhy od Feista, Eddingse, nebo Tolkiena, je i Williamsův "Trůn z dračích kostí" poměrně špatný. Příběhem nás provází Simon, o němž se nás autor snaží přesvědčit, že ke konci knihy dospěl z otravného sedláckého synka v muže, ale nedaří se. Simon je stejně otravný blb na začátku a stejně tak i na konci. Příběh jde dopředu strašně pomalu a i když jsou některé nekonečné statě popisů řemeslně i nápaditě vykovány, tak nudí a přes to nejede vlak.

Ke konci knihy jsem čekal, že to začne gradovat do nějakého finále, ale stejně jako v případě na začátku zmíněných spisovatelských kolegů, ani zde se nekoná nic. Navíc ze stránek začne najednou pršet záplava postav, o kterých jsem musel číst, jak tam a tady bojují, tohle dělají, nad tímhle přemýšlí ...všechno slepé, pro děj nepodstatné uličky a navíc mi autor ty postavy nezvládl za neskutečných 700 stran přiblížit ani mi k nim vytvořit jakýkoliv vztah, tak nevím, proč mě s nimi otravuje ke konci.

Nelogičnosti v ději jsou už jen bonus. To, že princ Joshua a Simon utečou z hradu ve stejnou chvíli je jedna věc, ale v době, kdy se Simon chvíli potuluje po lese před hradem, tak Joshua už je o mnoho kilometrů dále v nějakém městě s tím, že už sbírá armády...to byla docela darda.

Abych to shrnul - Nezajímavé, ploché postavy, utahaný, pomalý, předvídatelný děj přesně dle šablon prastarých fantasy ze začátků modernizace žánru v 80. letech a zpackané finále. Celkově kniha postrádající spád, jiskru a zábavnost. Ale nebylo to třeba tak strašně pitomé jako Shannarův Meč, tohle se ještě dalo, i když obojí jede podle stejně nudné šablony, opsané autorem bez zápalu a imaginace.

2 15.09.2022

Opět nějaký ten restart, nový autor, rozjezd série za účelem nabalit na Batmana nové čtenáře a i proto je zde příběh kvalitní a autor si na něm dal záležet. Za pár svazků tomu asi již tak nebude.

Ale tady je fakt dobře. Příběh o Gothamovi a Gotham Girl, kteří jdou v Batmanových šlépějích, je stejně tragický a podobný tomu, kterým si prošel Bruce Wayne. Navíc se zde setkáme i se záporáky z dávných let šedesátých a z úplných počátků Batmanova příběhu, jako je Hugo Strange a nebo Kite Man. Oba byli dost často opomíjení.

Příběh byl tak akorát napínavý, temný a Batmanovský. Fajn čtení.

2 25.04.2022

Dostal jsem to, co jsem očekával - nostalgické, veselé fantasy ze staré devadesátkové (potažmo osmdesátkové) školy ze světa Dragonlance, se vším, co k tomuhle naivně odlehčenému žánru patří.

Povídky jsou zajímavé a dobré tak akorát. Často se v nich objevují hrdinové ze základní trilogie Kronik a spousta povídek mi připomněla a časo i shrnula děj od Draků podzimního soumraku až po Draky letního žáru, včetně následné trilogie o Raistlinovi a Karamonovi, takže jsem byl vždy hned v obraze a staré, mou hlavou již pozapomenuté události oněch knih jsem si vybavil.

Není o tom dál moc co psát. Bavily mne všechny, dost mi doplnili mezery v událostech starých knih a příběhy a pointy zde byly taky fajn.

Prostě dobré čtení. Žádný hlubokomylsný zázrak, ale ani žádná uslintaná nuda ! Tohle bylo prostě hezké tak, jak to má být.

2 25.04.2022

Kniha poměrně velmi úzce zaměřená. Proč psát dějiny české bigbítové hudby, když se můžeme soustředit jen a pouze na Plzeňsko ? A proč se soustředit jen na něco tak neskutečně konkrétního, když to lze ještě více zůžit na pouhé severní Plzeňsko ?

Vyčet kapel v téhle části kraje a jejich popis je vcelku dostatečný, za to dávám dvě hvězdy. Avšak komentáře a autorský vklad komunistického bastarda Kvídery jsou vážně silné kafe, avšak zajímavý studijní materiál. Člověk, který soustavně ničil českou rockovou kulturu, o ní teď zasvěceně píše. Wow.

Ale dojmy a emoce stranou - je to vcelku fajn příručka pro rockové fandy dané lokality a zapálené archiváře. Nic víc.

2 20.03.2022

Po odfláknuté a sotva polovičaté biografii Brichtově a zároveň po suché, nudné a neosobní autobiografii Bruce Dickinsona jsem se v relativně rychlém sledu pustil do pamětí samotného Metalového boha.

Je to neskutečně upřímné, jímavé, pohlcující a obsáhle informativní. Skutečně mám pocit, že Halford otevřel své srdce a prásknul na sebe všechno včetně svých niterních pocitů, démonů a vůbec věcí, které lidi často neřeknou ani nejlepším přátelům. Navíc závěr knihy, který i u skutečně dobrých biografií překypuje nudou (protože nikdo nemá zajímavý, šokující a divoký život kolem sedmdesátého roku života), je v Halfordově podání plný zajímavých, silných událostí, odvyprávěných s vtipem a švihem, stejně jako v případě zážitků ze zlaté éry kapely.

Rezervou je jen můj pocit, že šlo zabrousit i do dalších sfér a detailněji se věnovat vztahům v kapele. Klidně to mohlo být delší. Jinak to ale bylo vynikající a to, co vám propagační materiály a váš vlastní pocit říká, že dostanete - to tady skutečně taky dostanete.

2 15.03.2022

Už ani moje slabost pro brakové kýčovité fantasy mě u toho nezvládla udržet.

Knihu jsem dočetl se skřípěním zubů a s vypětím všech duševních sil. Nuda jako prase a to celou dobu. Nápad nikde žádný a takhle zpackaně "vygradované" finále jsem snad ještě nezažil.

Navíc Eddeings konečně rozhodl věnovat mohutný prostor asi stovce postav, které v minulých knihách pouze letmým způsobem zmínil. A teď najednou čeká, že budu nadšeně žrát desítky stran o tom, jak pletichaří a posouvají armády zleva doprava, aniž by to mělo na děj sebemenší vliv. Ty postavy mě nazajímaly ani předtím, protože na ně čtyři knihy totálně bodal a teď mám hltat jejich osud? No tyvole...

Všechno odfláknuté, napětí nikde, postavy nezajímavé až do konce, fůry zbytečných stran, finále nijaké. Lépe by to napsal i čtrnáctiletý fanoušek fantasy s demencí.

Tohle bylo fakt moc. Pokud vám ke štěstí stačí kýčovité, jednoduché fantasy s otřepanou zápletkou a dějem, tak jste dokonce i tady špatně, protože ani takhle jednoduchou disciplínu Eddings nezvládl.

Slaboučké a snad ve všech ohledech docela mizerné. Na odpad to ale stále není, protože Eddings dovede psát poměrně srozumitelně, je znát, že si na svém díle dává záležet a má i jistou osobitou poetiku.
Jen nudí, neumí vypointovat příběh, pracovat s postavami, dějem, nepíše zvraty a ....ach jo, neumí prakticky nic dalšího.

2 02.03.2022

Nijak zvlášť zajímavý příběh, který zapomenu asi tak deset minut po dočtení. Špatné to nebylo, to ne. Ale hodně fádní, zmatené a neintuitivní to bylo. To ano.

Kresba působila odfláknutě, ale barvy tomu pořád ještě dodávaly potřebně pochmurnou atmosféru.

2 22.01.2022

Moje oblíbená blboučká hovadina je u třetího dílu.

S potěšením shledávám, že hlavním hrdinům byly do vínku přidány alespoň základní charakterové znaky, jako je strach ze selhání, starostlivost, nebo náboženský fanatismus. Totální minimum, ale aspoň konečně něco.

Děravý děj, děravá logika, téměř nulová nápaditost, absence napětí, dramaturgie příběhu, zvratů, nebo jen základní rafinovanosti, samozřejmě zůstává. O nějakých zajímavých vztazích mezi hlavními hrdiny, nebo alespoň pokusu vykreslit hlavního padoucha tak, aby z něj šlo přinejmenším minimum hrůzy nebo obav...tak o tom nemůže být řeč.

Eddings umí dobře, čtivě tvořit věty, má dobrou slovní zásobu a píše obratně a kvalitně. Proto tenhle výsledek působí jako odfláknutá blbost. Ale naštěstí v duchu old school klasických dřevních fantasy, pro které mám slabost. A i když si to kniha reálně nezaslouží, přidávám jednu hvězdu za určitý posun oproti minulému dílu.

2 21.01.2022

Takhle vysoké hodnocení ? Jako vážně ?

Tahle kniha je jednoznačně dost špatná. První díl byl ještě fajn kýčovitý průměr. Něco se tam dělo, rozjíždělo se to, byl nastíněn zajímavý, klasický děj.

Tady už není skoro nic. Dějově se jede po hladké přímce. Hrdinové jsou dokonalí, černobílí, nic se jim nemůže stát, se vším si hned poradí. Když dojde na nějaký problém, tak nám prostě jen oznámí, jak ho mimo stránky knihy a čtenářův dosah vlastně už vyřešili a jede se dál. Zastávek na přímé linii jízdy lesem, nocování a návštěvami hostinců je pár. Vždy spočívají v návštěvě místního krále, žoviálním pokecu a potom se jede dál s tím, že ona zastávka pro další děj nemá žádný význam.

Tím pádem tu není napětí a vlastně ani děj. Jen popis vcelku bezproblémové, rovné cesty. Vztahy mezi hrdiny jsou taky černobílé, školometsky škrobené a pár vyhrocených situací působí díky autorově neumětelství spíš legračně než vážně.

Rovněž celkové chování i dialogy postav jsou i na poměry žánru naprosto neuvěřitelné. A to už ani nemluvím o těžkých nelogičnostech v ději, kdy se některé věci stanou jen proto, aby se autor dostal tam kde potřebuje být. Nezvládne to ani udělat nenápadně - je to znát jak pěst na oko.

Kostrbaté, nenápadité, bez zápletek, zvratů, napětí, vlastně i bez děje, žádná gradace, vypointování, psychologie postav reálně na úrovní třináctiletého spisovatele ...jako lidi...já mám taky velkou slabost pro tohle udergroundové, dřevní old schol fantasy. Ta určitá poetika tady je a proto dávám celou jednu hvězdičku. Ale ruku na srdce... jako fakt pět hvězdiček z pěti ? Tohle není dobrý, ať se na to člověk dívá soudně z jakéhokoliv úhlu. Vždyť jste to četli, jestli se vám to tolik líbí, tak snad lžete sami sobě .. :-)

2 18.01.2022

(SPOILER) O něco slabší než minulý díl. Tentokrát se tu zase střílí deus ex machinami v podobě "naheckování se do systému" a podobných počítačových, zcela nelogických ohýbačů děje. Chvílemi to působí docela blbě, ale pořád je ještě páteří děje lidská část hlavních protagonistů a jejich vzájemné vztahy, zaobalené do kabátku docela přitažlivého, i když prakticky klišovitého příběhu o snaze rozdělit Batmanovský tým jemnou psychickou manipulací, prostřednictvím velmi dobře vymyšleného plánu.

Konec byl potom hodně zajímavý, vypadá to, že Batmanův tým se skutečně rozpadl a jsem zvědav, jakým směrem se děj bude ubírat dál. Jen to předem úplně jasné Clayfaceho obživnutí vypadalo fakt trapně. Vážně - smrt v comicsovém světě nemá vůbec žádný význam a to vždy beru jako obrovské mínus.

2 26.07.2021

Dost zapomenutelná volovina. Asterix je tentokrát v Indii, takže si podle daného scénáře plného humoru bez vtipu projedeme všechny ty kulturní serepetičky s daným regionem spjaté a okořeníme to Obelixem, jehož vtipnost se smrskla na nekonečné hlšení o tom, jak má hlad a chce jíst. No pecka. Tohle by líp napsal i pětiletý kluk.

Kresba je hezká a pro vyloženě marné, lobotomické dopoledne, kdy vám z horka umírá mozek a nemáte na literární osvěžení naprosto žádné nároky, je to ještě zkousnutelná...no, chtěl jsem napsat zábava, ale zábava to fakt není. Tak co to vlastně je ? Asi jen rejžák na prachy.

2 26.07.2021

Bez vtipu a charismatu, stejně jako minulý díl. Asterix prožívá těžký úpadek po scénáristické stránce. Kresba je pořád ještě dobrá. Myslím, že jeden nebo dva malé drobné nápady se i tady nakonec našly, ale jinak to bylo fakt prázdné.

2 11.07.2021

Výborný nápad s rozdělenou vesnicí. Uderzo využil příležitosti a vymyslel pár dobrých vtipů, s tématem tohoto dílu spojených. Dál už to bylo takové trochu nemastné neslané, neurazí a nenadchne. Asterix prokazatelně slábne. Což po tolika skvělých dílech pořád ještě není úplně ostuda.

2 10.07.2021

Nejslabší díl, který jsem zatím četl. Vtip je tady pouze ve formě kulturních narážek, ještě ke všemu na chování korsičanů o kterém navíc nic nevím, takže za mě fakt nuda. Bez dechu byli i klasické Asterixovské running joky.

Celkově mě děj vůbec nezajímal. Asi první těžká a na nápady dost unavená slabota.

2 09.07.2021

Tohle už byl hodně těžký prů***, dokazující mi, že geniální první díl byl vážně jen náhoda a nebo že se na třetí pokračování pod názvem "Pád Magie" autor totálně vybodnul.

Je to neskutečný, nesouvislý blábol, propojený jen tím, že postavy přešlapují na místě, vzpomínají na děj prvního dílu, vzpomínají na postavy z prvního dílu a uvažují nad tím, jestli mají stát na místě, nebo jít někam dopředu (???).

"Děj" se soustřeďuje na boj proti abelátům. Nebo by alespoň měl. Poté, co protrpíte mnohostránkovou stať o tom, jak pan Střelec prohledává hrad napadený abeláty a pátrá po stopách, jak je porazit a přitom nic nenajde, ale napadne ho, že by proti nim mohla pomoci slaná voda, tak zjistíte, že k téhle volovině se již kniha nevrátí. Autor na ní buď zapomněl a nebo zjistil, že je to, co napsal, příšerná kravina, ale termín ho tlačil a musel tu volovinu dokončit.

Nevěřím ani na chvíli, že tohle někoho bavilo psát. Mnoho postav nelogicky pomře, spousta dějových linek z dílů minulých vyšumí do ztracena a v případě těch novějších nemá žádný význam a hlavně je to bez nápadu a bez chuti. To, co se tu tedy reálně děje, je abstraktní slátanina, plná nesmyslů a magických volovin bez hlavy a paty, plná nových postav, které nemají žádný smysl a těch starých, na které se nedostane a jejichž příběh vyšumí do prázdna stejně jako všechno, co zde někdy mělo nějaký potenciál.

U prvního dílu jsem se divil, jak je možné, že autor něčeho tak brilantního se ve světě Dungeons and Dragons blýskl jen třemi knihami. Teď už ten důvod znám. Pokud existuje aspoň nějaká spravedlnost, byl po téhle urážce lidského vkusu nadobro vyobcován z komunity.

Nastavovaná kaše, která dojíždí nejasné konce dějových linek prvního dílu ( i když ten to ani nepotřebuje) a docmrndává to, co se do prvotiny nevešlo. Děj už vázne a začíná se do něj vkrádat závan smrdutého větru, nesoucího sebou patos vaty. Závěrečné zůčtování s Verdillithem bylo nakonec velmi odfláknuté a pro člověka nadšeného skvěle vystavěným a vygradovaným prvním dílem, bylo rovněž dost hořkým zklamáním.

Na druhou stranu, pořád ještě to mělo děj - i když naprosto založený na událostech prvního dílu, těžící z postav a dějových linek prvního dílu a vlastně nepřinášející žádný svůj vlastní příběh a jenom dojídající zbytky z talíře, který po sobě již několikrát zmíněný první díl zanechal.

A stále je to napsané velmi jednoduchou, neskutečně čtivou a vždy přehlednou formou, v které se člověk při čtení nikdy neztratí ani nezadrhnea která je téměř geniální a srozumitelná. Tu musím vyzdvihnout nade vše.

2 03.07.2021