GraceC komentáře u knih

První kniha, kterou jsem od Čapka četla mě mile překvapila. Sice nemám ráda divadelní hry, většinou mi dělá problém se do nich začíst, ale tahle mě brzy vtáhla do děje a než jsem se nadála, byl konec. Dílo na mě působilo opravdu nadčasově a Čapek mi svým příběhem dokázal, že jeho knihy stojí za to. Takže vřele doporučuji!

Hodnotím 7,5/10

Poslední věta: Nezahyne!

5 03.03.2019

Tahle kniha pro mě byla opravdu neuvěřitelným zklamáním. Nevím, jestli mě tolik štval i špatný překlad, ale každopádně je to možné. Postavy se mi zhnusily již na začátku a připadaly mi neskutečně hloupé. Knihy Harryho Pottera od J. K. Rowlingové miluji a znám je opravdu dokonale, ale tohle jako by původní díly ani nepotkalo... Spousta věcí nesedí a nedává smysl.

Knížku jsem dostala k Vánocům a popravdě jsem jí moc nedávala. Nejspíš bych jen těžko hledala knihu, ke které by se více hodilo dobře známé "Nesuď knihu podle obalu." Podle popisku, názvu a přebalu jsem očekávala příběh pravděpodobně se odehrávající na střední škole, kde je hlavní postavou uťáplá naivní dívka a bla bla bla... Znáte to klišé. Ale tahle kniha mě v prvních pár kapitolách vyvedla z omylu. Kniha je o nespravedlnosti, lásce, zášti, dokonale nedokonalých lidech a síle společnosti. Líbí se mi, že hlavní postava se v průběhu knihy od základů změní. Její zpočátku naivní a neuvážené jednání se změní v dobře promyšlené a velice realistické. Musí čelit mnoha nepříjemným situacím a nakonec je z ní osoba, která dokáže přimět zaslepenou společnost k činu. Ale nejlepší je, že ona o to nestojí. Nestojí o to, vést davy a stát v čele revoluce. Pouze dělala to, co jí přišlo správné a jednala dle svého nejlepšího svědomí.
Vprůběhu četby jsem si uvědomila spoustu omylů, kterých se dopouštím v každodenním životě. Chyby, které nějakým způsobem ubližují mně či lidem v mém okolí. Naučila mě o věcech přemýšlet hlouběji a rozhodně realističtěji. Hodně mě změnila. Takže rozhodně doporučuji. Třeba vám také dokáže otevřít oči a podívat se na sebe a své okolí trochu jiným způsobem.

5 04.03.2017

Jen málokterý člověk zvládne otevřít staré rány natolik, aby o nich dokázal napsat knihu. Natož ji publikovat. Příběh na mě hluboce zapůsobil a jen mě mrzí, že se nejedná o zrovna světoznámé dílo. Myslím si, že by si příběhy Patricka Melrose zasloužily více pozornosti... Nebo je snad nakonec dobře, že se hrůzy této knihy tolik nerozšířily?

Cením si toho, že nám autor dovolil nahlédnout pod pokličku svého divokého života a provázet ho během veškerých strastí. Pozorujeme, jak postupně prochází zhoubnou nenávistí, hledá sám sebe, snaží se znovu začít žít a nakonec nechává minulost minulostí a jde dál. Během své cesty nás zavede do společnosti různých lidí, přičemž asi nejodporněji se jeví britská smetánka.

Zajímavé mi přišlo, že ať už byl Patrick malým chlapcem či dospělým mužem, volil v těžkých situacích vždy únik z reality. Jako chlapec pomocí představivosti, poté na vlnách drog. Přijde mi, že celkově kniha klade velký důraz na psychologický rozbor všech postav. Nepozorujeme je pouze z venčí, ale můžeme nakouknout i do jejich nitra...

Tato kniha se mě zkrátka dotkla. A určitě ji nějaký čas nedostanu z hlavy.

4 08.05.2021

Jelikož je tohle má první kniha od Márqueze, nemůžu nijak porovnávat s jeho dalšími díly, a tak budu soudit jeho tvorbu pouze na základě tohoto souboru povídek.

Každá z povídek měla hodně co dát. Jsou napínavé, nepředvídatelné, chytré a rozhodně zábavné. Občas jsem se sice ztrácela v postavách a místech (asi kvůli nezvyklým jménům), ale vlastně to vůbec nebylo na škodu, protože konec povídky byl vždy krásně jednoznačný.

Autor na začátku zmiňuje, že musel vynaložit značné úsilí, aby tuto knihu napsal, a já jsem opravdu ráda, že mu to za to stálo. Momentálně se jen těším, až se začtu do jeho dalších knih, protože rozhodně nezůstanu pouze u této.

Rozhodně doporučuji všem, komu nesedí dlouhé příběhy či knihy, protože tato je opravdu kraťoučká a povídky v ní ještě o dost kratší. A pokud vám nebude vadit autorův styl, rozhodně si ji zamilujete a přečtete s takovým nadšením jako já.

Hodnocení: 8/10
Poslední věta knihy: Když vyšel z nemocnice, ani si nevšiml, že se z oblohy sype sníh, jehož nadýchané a svítící vločky beze stop krve vypadají jako holubí peříčka, a v pařížských ulicích že je sváteční nálada, poněvadž to po deseti dnech byla první pořádná chumelenice. 1976

4 27.09.2019

Když čtu zajímavou knihu, obvykle si někam bokem na papír píšu poznámky, které pak zmíním buďto v komentáři, nebo v literárním rozboru. U této jsem však narazila na problém. Kdybych si chtěla poznamenat každý okamžik, který na mě zapůsobil, nepřečetla bych bez přerušení nejspíš ani jednu stranu. Opravdu nepřeháním. Tohle je kniha, kterou rozhodně budu číst minimálně ještě jednou.

Dílo je rozděleno do 7 povídek. V každé figuruje pár hlavních postav a těmi nejdůležitějšími bývají muži. Jedni jsou svobodní a touží po všech ženách světa bez závazků, jiní naopak jsou již ve stádiu, kdy mají zázemí, lásku, ale svým chováním pomalu odtančí až na okraj propasti.

Několikrát se v knize objevuje motiv života. Ať už na začátku, kdy mladí lidé zkoušejí, co všechno jejich mladá srdce vydrží, nebo na konci, kdy si staří lidé uvědomují, že vášni ještě neodzvonilo. Jsou tu i momenty, kdy Kundera poukazuje na průběh života. Nikdy nevíme, do čeho se střemhlav vrháme, protože jsme to ještě nezažili. Na život se připravit nelze. A tak v knize vidíme hrdiny chybovat, nebo naopak vítězit. A vidíme, že to, co na první pohled vypadá jako prohra, může ve skutečnosti být právě to, co nás posune dál.

Z knihy je cítit Kunderův rukopis. Nevěra jako běžná věc, což mne v mém mladém věku, zamilovanou až po uši, občas dost děsí. Paradox, že muži, kteří nadevše milují své ženy, je přesto podvádějí, se také objevuje i v Nesnesitelné lehkosti bytí.

Zkrátka

Prosím, přečtěte si tuhle knihu.

Hodnocení: 10/10
Poslední větu nemá smysl psát, a tak napíšu alespoň pár citátů, které mě zaujaly:

...smyslem života je bavit se životem, a že je-li život na to příliš lenivý, nezbývá nám, než ho postrčit.

"...jsou-li lidé lidmi, musí musí se tomu přece smát."
"Jak myslíte. Ale poznáte, že buď lidé nejsou lidmi, anebo že jste nevěděl, co lidé jsou."

Ale tak už to v životě bývá: člověk se domnívá, že hraje svou roli v určité hře, a netuší, že na scéně se zatím nepozorovaně vyměnily dekorace, a on se nic netuše ocitá uprostřed poněkud jiného představení.

Já, bratře, musím lhát, nechci-li brát vážně blázny a stát se sám jedním z bláznů.

3 08.02.2020

(Knihu jsem četla v angličtině, takže se nějaké informace mohou lišit.)
Příběh, ve kterém je krásně zobrazeno, jakým způsobem se často vyvíjí láska mezi Japonci. Tím nechci říct, že je věkový rozdíl zamilovaných 30 let, ale spíš to, že v Japonsku se lidé nechovají tak otevřeně a vášnivě jako například my Češi, spíš je láska postavena na zdvořilosti a úctě.
Líbil se mi citový rozbor Tsukiko, kdy na jedné straně stála silná láska a žárlivost vůči ostatním ženám v profesorově okolí ale zároveň si nechce nic podobného připustit.
Další pozoruhodný jev, který jsem při čtení pozorovala, je možnost celý příběh si v duchu představovat jako anime. Tahle knížka mě k tomu jako milovníka těchto kreslených filmů přímo nabádala a já živě viděla animovanou Tsukiko jak v noci bloudí sama městem, zpívá a po tvářích jí tečou slzy.
A samozřejmě v celém příběhu je silně cítit faktor smrti, který neodmyslitelně ke stáří patří.

Kniha jako taková byla poměrně čtivá, čemuž napomáhaly i krátké kapitoly, ale výrazně mě ničím nezaujala. Možná si ji v budoucnu přečtu v češtině a názor změním, zatím však hodotím spíš jako průměr a asi bych vám ji nedoporučila, pokud budete mít po ruce něco zajímavějšího.

Hodnocení: 4,5/10
Poslední věta: It holds nothing more than an expanse of desolate absence.

3 20.08.2019

Další neuvěřitelně skvělá knížka, kterou člověk nemůže nepřečíst na jeden zátah. Spousta zápletek, prolínání dějových os a mrtvol, při jejichž popisu jsem měla doslova husí kůži. Líbí se mi holé, surové detaily popisu v Nesbøvých knihách, které (aspoň se mi zdá) neustále zdokonaluje. Zkrátka nic pro slabší povahy.

Neuvěřitelně se těším na jeho další knížku a tuhle vřele doporučuji.

Hodnocení: 8/10

Poslední věta: Jenže tu jsou.

3 25.03.2019

Jelikož jsem se rozhodla pro maraton Nesba a čtu všechny HH popořadě, při dočtení každé další knihy víc a víc žasnu, jak je možné, že se zase překonal, protože předešlá kniha mi přišla naprosto briliantní. On to však dělá s každou další knihou. Napjetí, drama, krvavé scénky,... Všechno vybroušené do posledního detailu... Miluju to, jak kniha začne prakticky nepochopitelnou kapitolou a on se k ní znovu vrátí na konci knihy, takže najednou všechno zapadá... Sakra! Tohle by si měl přečíst každý!

Protože jsem strašná, nemůžu někomu jen tak dát 10/10, a tak hodnotím 8,5 (u mě je to opravdu hodně).

Poslední věta: Chutnalo to po vejcích.

3 24.02.2019

Tahle kniha se opravdu moc povedla! Vždy nadšeně hltám Nesbovy zápletky, které čiší oriiginalitou, a v tomto díle jsou opravdu pozoruhodně spletité. Dál se mi moc líbí postřehy z oblasti psychologie, historie, kultury apod., které jsou přítomny v každé jeho knize a rozhodně děj zpestřují.

Zatím hodnotím jako jednu z jeho top knih.

3 11.02.2019

Po dlouhé době kniha, která mě okamžitě oslovila. Nikdy jsem od Nesba nic nečetla a tento poklad mě mile překvapil svým poutavým a opravdu napínavým textem... Rozhodně doporučuji!

3 28.11.2018

Zpočátku mě kniha moc nebavila. Děj byl vleklý a autor vždy něco nakousnul, ale nedokončil a "schoval si to na jindy". Avšak tato kniha má své kouzlo. Pomalu mě začala vtahovat do děje a díky vleklému začátku, který jsem vnímala spíš jako popis postav a míst, jsem si mohla dokonale představit každou scénu. Asi v polovině se vše začalo pomalu rozuzlovat a cítila jsem i lehké napětí. A potom tu byl konec. Ten hrozně nespravedlivý a smutný konec. Musím se přiznat, že posledních padesát stran jsem se nemohla od knihy odtrhnout a přestat brečet. Po dočtení nepřestávám myslet na Paula, Coffeyho a pana Jinglese. Nebo spíš na to, co představovali.
Toto je první Kingova kniha, kterou jsem přečetla, a těším se na další. Líbí se mi, že zde tak otevřeně píše o věcech, které jsou považovány za tabu a veřejně se o nich nemluví. (stáří smrt nejbližších, samota, nepříjemné choroby, brutalita)

3 26.02.2017

Knížku jsem přečetla už mnohokrát, momentálně je novinkou pouze to, že jsem ji přečetla v angličtině. Není to složité čtení a mnohem lépe v původním jazyce vnímáte, jak si Rowlingová s textem dokáže hrát. Harryho Pottera miluji jako spousta jiných potterheadů a těm bych opravdu doporučila sáhnout po anglickém vydání a zkusit si přečíst tenhle krásný příběh v originále.

Hodnocení: 9/10
Poslední věta: And grinning broadly at the look of horror on Uncle Vernon's face, Harry set off towards the station exit, Hedwig rattling along in front of him, for what looked like a much better summer than the last.

2 15.07.2019

Tento díl je pro mě jeden z těch méně zajímavých, avšak i přesto obsahuje stěžejní informace, které díky genialitě J. K. Rowlingové vytvoří dokonalou sérii Harryho Pottera. Knihu jsem četla dříve několikrát v češtině a teď poprvé anglický originál, který určitě stojí za to a ukáže vám pohled na knihu z úplně jiného úhlu.

Hodnocení: 8/10
Poslední věta: And together they walked back through the gateway to the Muggle world.

2 14.05.2019

Kniha se mi líbila, tak jako ostatní autorčiny knihy. Samozřejmě ji nemohu vychválit jako Pýchu a předsudek, ale i tak jsem s ní velice spokojená. Čtivý příběh mě rychle pohltil a já jenom žasla nad představou, že by někdo mohl milovat člověka, od něhož byl odtrhnut, po tak dlouhou dobu, jak to dokázala Anna. Dál se mi líbila její příkladná a nejspíš i trochu přehnaně ušlechtilá povaha, ale přeci jen myslím, že takováto hlavní postava je jednou ze znaků Austenových knih. Líbil se mi kontrast povahy Anny a jejího otce a sestry.
Určitě doporučuji, je to zajímavé čtení, které určitě nezklame a taková milá oddechovka od náročných textů.

2 02.10.2018

Bála jsem se, že pokračování nebude tak dobré jako první díl, ale opak je pravdou. Tahle kniha se mi četla ještě mnohem lépe než ta předcházející. Znovu musím říct, že je to opravdu taková oddechovka od nějaké povinné četby, ale určitě stojí za to si ji přečíst. :) Každopádně se mi líbila a jen co to bude možné, vrhnu se na další díl.

2 22.08.2017

Kniha byla takovou oddechovkou od nějakých složitějších literárních děl, každopádně se mi moc líbila a vtáhla mě již po pár kapitolách do děje. Ihned se pouštím do druhého dílu!

2 16.08.2017

Po dočtení mi přeběhl mráz po zádech.

Hodnocení: 8/10

Poslední věta: Ať - žije - maršál!

1 29.03.2019

Sice jsem od Nesba četla už i lepší knihy, ale jeho stylu psaní prostě neodolám. Sice vleklejší začátek, ale tak poslední třetina opravdu stojí za to. Hodnotím 7/10

1 13.01.2019

Od knihy jsem neočekávala žádné zázraky a taková je v podstatě i skutečnost. Je tam zajisté pár zajímavých postřehů a myšlenek, ale jinak hodnotím jako oddechovku pro teenagery. Chvílemi je čtení docela napínavé a poutavé, pak ale autorka najednou odbočí a tím napětí utne, řekla bych s takovým "cringe" pocitem. Hlavní postava mi chvílemi připadá neskutečně tupá a Bo je až moc jako každý jiný princ dnešních románů. Vztahy v knize mi připadaly nereálné... Opravdu si nedokážu představit, že by se něco takového mohlo stát. Ano, chápu, že knihy bývají i o nereálných situacích, ale u téhle to jaksi pokřivilo můj pohled na ni. Hodnotím 4,5/10.

1 07.12.2018