Gwilwilethiel
komentáře u knih
Příběhy impéria: Morganina pomsta
Kryštof Ferenc
Překrásně nakreslený komiks s kouzelným a poutavým dějem :)
Ukradený trůn
David Gaider
Myslím, že pro milovníky her ze série Dragon Age je tato kniha skvělým rozšířením, které prohloubí příběh prvního herního dílu. Respektive kniha vrhá úplně jiné světlo na jednu z ústředních postav herního příběhu.
Bylo to moc hezké počtení, příběh byl poutavě napsaný a nechyběly v něm milé momenty, stejně jako ve hrách :)
Plíseň
Siri Pettersen
Méně je někdy více. Alespoň podle mě. První kniha mi vyhovovala, jak autorka postupně popisovala její svět, akce také přicházela v určitých okamžicích tak, že na na mě hluboce působila. Ve druhé knize toho na mě bylo trochu moc. Ráda při čtení ztrácím půdu pod nohama, ale né celou dobu. Všechno bylo nějak zrychlené, namačkané na sobě...
Zasazení příběhu do našeho světa dobře, Hirčiny postřehy jsou zajímavé a milé, ale mně to moc nesedlo :/ U fantasy žánru se ráda toulám po jiných světech.
Je to však jen můj pocit, kniha je jinak skvělá a nese v sobě důležité poselství! :)
SPOILER!
.
.
.
Co však šlo mimo mé chápání bylo chování některých postav...Stefan mi hrozně nesedl a nerozumím, co Siri zamýšlela tím čímsi mezi ním a Hirkou. A mrzí mě, jak je zazděný Naiell. Přijde mi, že jako postava měl potenciál být mnohem zajímavější...místo toho snad půlku knihy mlaskajíc si prospal. Nebo ho Hirka nechala někde se Stefanem. Možná jsem čekala, že bude trochu víc jako...jako Kuro. A Graal se mi pořád nezdá :D...nějak rychle si získal všechnu důvěru. A Rime a Hirka? Inu, rozhodně se dostávájí do situací, ve kerých se nemůžou chovat tak, jako dříve, ale stejně na mě byly některé pasáže příliš vyhrocené...
.
.
.
konec spoileru
Kniha mě trošku zchladila po tom nadšení z prvního dílu. Vidím to na kratičkou přestávku, než se pustím do třetí knihy.
Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Když jsem knihu dostala, tak mě hned napadlo, že to bude něco ze skandinávského prostředí, fantasy v tom, že tam budou třeba nějaké pletky s mytologií. Jinak jsem neměla očekávání, jen jsem měla chuť na nějaký nový fantasy svět, do kterého bych se mohla ponořit, v což jsem u této knihy moc nedoufala. Byla jsem tedy příjemně překvapena, když jsem knihu otevřela a viděla mapu jiného světa.
Vyprávění a popis okolí mi vyhovuje, navozuje to lehce pochmurnou atmosféru, sem tam se objeví náznaky severské mytologie, baví mě postupně s každou kapitolou objevovat střípky tohoto světa.
Momentálně jsem v polovině, kniha se čte lehce, nepřijde mi náročná, což mi momentálně po zkouškovém vyhovuje. Asi určitě to není to nejlepší, co jsem kdy četla, ale je to zajímavé a baví mě to...uvidíme, kam cesta povede dál.
