Gwilwilethiel komentáře u knih

Rebecca si vzala dobře osvědčený recept, ke kterému měla hromadu přísad a tak dobře je nakombinovala, že z toho vznikla naprosto skvělá polívka :D

Ale teď vážně, Čtvrté křídlo je romantasy plné dobrých klišé a to v poměru tak akorát. Sympatická hlavní hrdinka, které od začátku fandíte. Svůj úděl si nevybrala a ani se k němu zdánlivě nehodí. Má však vůli z ocele a díky svému důvtipu zvládá obstojně kličkovat výzvami, které studium na válečné akademii Basgiath přináší. Dokud se ovšem na scéně neobjeví pan božský rival, to pak jde rozum stranou, kolena (a nábytek;) se podlamují. Ze začátku mi Violčiny reakce na Xadena přišly malinko přehnané, ale později jsem se sama přistihla, jak se tetelím, když na stránce zahlédnu jméno začínající na X :D

Navíc je tohle ten typ příběhu, kde se kolem hlavních postav postupně vytvoří skupinka přátel, která k vám otevře náruč a cítíte se díky nim v knize jako doma. Naposledy jsem tento pocit měla u Dvorů a moc mi ta příjemná chemie mezi postavami chyběla. A ti draci! Každý má svou jedinečnou osobnost a...víc už napsat nemůžu :)

Příběh utíkal hezky svižně a čtivě, i když jsem se v poslední čtvrtině začínala cítit malinko ukolébaná tím, jak idylicky situace působí. Po proplesknutí v podobně dobře mířeného zvratu děj nabral pořádný spád. A ten závěr? Chci další díl a hned!

14 09.09.2024

Kéž by šlo dát více než pět hvězdiček. Takovou husí kůži jsem u knihy snad ještě neměla.

3 21.08.2024

,,Nechci tě mít bez tvých démonů, bez tvých chyb a nedostatků. Jestli spolu nemohou být naše stíny, tak potom ani naše duše."

Už dlouho mě příběh knihy tolik nezasáhl. Rozbil mi srdíčko na kousky a pak ho zase složil zpátky...jen některé dílky přehodil, některé dal pryč a jiné zase přidal.

Dětský domov s temnou minulostí. Dívka, která se snaží hledat ve světě krásu. Naivní, jemná. Konečně se jí splnil sen, bude mít milující rodinu...budoucí adoptivní rodiče si však nevzali jen ji. Chlapec, o kterém byla přesvědčená, že ji nenávidí, se nechal vybrat, aby šel do nové rodiny s ní. Udělal to snad záměrně? Ale proč?
Nic není jak se zdá. Riegel je jako vzácný křišťál ukrytý v srdci hory a Nika jej přes všechnu nepřízeň osudu a s veškerou jemností hodlá objevit. Kdo vlastně je ten navenek chladný a krutý chlapec, kterého zná odmalička z dětského domova?
Vrstvy příběhu se až dokonce odkrývají pomalým a napjatým způsobem, který vám nedovolí knihu odložit.

Čtení mě bolelo a ždímalo mi slzy z očí. Já ale nemohla přestat. Bylo to krásné, bolestivé, úzkostné. Ale dalo mi zároveň spoustu naděje a nových myšlenek. A už nikdy nezapomenu na pohádku o Slzotvůrci :) Tu si ponesu v srdci napořád...

3 28.07.2024

No dalo mi to zabrat...stejně jako všichni ti chudáci v příběhu, jsem ke konci taky měla chuť Tomii zahodit a roztrhat...ale nemohla jsem přestat číst :)

3 05.05.2024

Rë Akkütlix...tak to bylo něco. Už první dva díly mi přišly úžasné a to se všechno teprve rozjíždělo, chystalo se to podhoubíčko pro všechny události, které nabraly pořádný spád ve třetím díle. A nebyl to nijak rychlý spád. Vilma nám to všechno servíruje a odkrývá vskutku delikátně.

2 15.04.2024

(SPOILER) ,,Pokud před tím měla všechno, pak jí nic nechybělo ani teď. Jistě, možná, že některé kousky bylo třeba přeskládat. Ale všechny ty kousky tam byly a byly tam vždycky. I když barvy na několika z nich byly příliš rozmazané, aby se daly rozeznat. Možná to už tak zůstane napořád."

Čarodějka nebyla kniha s nejlepším nebo nejoriginálnějším příběhem, kterou jsem kdy četla...ale byla to kniha, kterou jsem si teď přečíst potřebovala. Bezva postavy a vyprávění příběhu, zajímavý svět, romantická a i rodinná drama linka super. Konec mě nechal dost napjatou, takže nečekám na české vydání druhého dílu a Kindle teď pár dní nedám z ruky.


Spoiler!:
Ano, Eire je pořádná naivka...ale ruku na srdce, děvčata, která z nás by se ve svých osmnácti nenechala okouzlit proradným elfem a těch tak očividných piklí si vůbec nevšimla :D
Naopak jsem zvědavá na další díly a těším na vývoj Eiřiny osobnosti :)

3 25.02.2024

Autobiografie ve formě komiksu zpracovaného originálním výtvarným stylem o dívce, která se necítila ve své kůži při konfrontaci s tím, co od ní společnost
očekává. A to hlavně v moment, kdy začala dospívat. Autor/ka skvěle mapuje své komplikované pocity, kdy se nemůže najít ve vlastním genderu a sexualitě.
Dospívá k závěru, že se cítí nejlépe, když ho/ji jiokolí vnímá jako nebinárního člověka. Je to pak pro něj/ni boj sám o sobě, kdy se snaží sebe a své blízké naučit, jak vlastně nebinárně oslovovat a chápat.
Právě boj s pochopením sebe sama je velmi silným prvkem v příběhu, kterým se autor/ka zabývá celou dobu.

4 15.11.2023

Hrdinové nám nějak vyrostli :') slzička dojetí ukápla nad Willem a Allis.
Výborně vyprávěný příběh a skvělé dialogy ani není třeba vyzdvihovat -
s tím se u Flanagana počítá :)

3 29.10.2023

Dalo mi to zabrat, ale jinak to byla jízda. Krvavá a drsná, ale sakra dobrá. Zpracování upírů skvělé, i jejich lovců, církev a její 'holy warriors' - všechno správně fanatické. Výprava nešetří na květnatých výrazech při popisu prostředí, ale vůbec to nevadí, jen to umocňuje pocit, že čtu zápis psaný nesmrtelným kronikářem. A ty vulgarismy mi zase vždy připomněly, že ten příběh vypráví starý, krví zbrocený, stříbrosvatý a v neposlední řadě pyšný parchant. Ocenila jsem popisy soubojů, které bylo jednoduché si představit.
V ději se sice skákalo tam a zpět, ale neměla jsem problém se v příběhu orientovat.
A ten small talk mezi postavami? Skvělé, bavila jsem se sarkastickým tónem a ironií, kterou jsem v kontextu chápala...jak jinak se chce člověk smát v tak krutém světě, který nám Kristoff na bezmála 800 stránkách krví a stříbrem maluje? :)

3 29.10.2023

Nejsem fanoušek morbidností, nahotin, létajících končetin, vnitřností a blinkání...ale tohle mě zaujalo. Otevřela jsem ze zvědavosti a překvapivě rychle se začetla. Byla to jízda, sice ukrutná, ale byla :D
Po přečtení prvního dílu jsem celá zvědavá, kam se tento bizár bude ubírat dál, takže v sérii hodlám pokračovat ^^

1 01.02.2023

(SPOILER) Tento díl jsem si z celé trilogie užila nejvíc :)
Skvělý popis magie a bitvy mi příjemně hrál na tu část duše, která miluje klasické fantasy příběhy meče a magie. Opět jsem si moc užila popis komunikace skrze duševní pouto, pronikání do mysli druhých atd, je to skvěle popsané :)
Těch 700 stránek uteklo jako nic, užívala jsem si gradaci děje. Vždycky mám ráda, když se to rozjíždí v poklidu a pomalu, aby to mohlo strašlivě vyvrcholit nakonci a zničit mě to :D
Jediné, co mě mrzelo, je mizerný edit textu. Spousta chyb, některé věty jsem si musela v hlavě trošku přeskládat, aby mi sdělení dávalo smysl. Největší hřích je zaměňování jsem a jsme...to jsem opravdu trpěla. Ale edit není samosebou chybou knihy samotné, autor za to nemůže, proto i tak dávám pět hvězdiček :)

*Spoiler*
Na začátku mi dělalo problém se sžít s Feyřiinou snahou celkem podle zničit Jarní dvůr zevnitř...jsem od přírody chaotic good bytost a prostě mi to v hlavičce nedává smysl :D Přijmula jsem však její rozhodnutí, cítila jsem ale jakýsi zvoneček spravedlnosti, když jí, za tuto manipulaci, Tamlin vyčinil na sešlosti vladařů. Feyre se tím přibližuje čtenáři jako reálná bytost, jelikož svých činů lituje a vnímá své chyby. Každý občas za něčím jdeme, nedíváme se doleva doprava a pak toho litujeme.
Když už jsem nakousla téma Tamlin, tak jsem byla ráda, že se spravil (I guess...). Nelíbilo se mi, že v druhé knížce byl najednou vykreslený jako arcidebil :D V první knížce jsem ho měla moc ráda, tak mě tato změna trošku bolela. Na konci této knihy však získal část ztracené cti nazpět, alespoň v mých očích :)
Pak jsem si tu naprosto zamilovala Luciena...doufám jen, že v budoucím pokračování se mu dostane více přízně a lásky od okolí, zaslouží si to...the foxie boy needs more cookies and hugs :')

4 10.04.2022

(SPOILER) Příběh se mi velmi líbil, propadla jsem mu a zamilovala si nové postavy. Vnitřní kruh je prostě úžasný, je mezi nimi skvělá chemie. Najednou jsem měla pocit, jakoby to byli i mí nejlepší přátelé :) Feyre postupně začíná být víc a víc badass a popis její moci a schopností byl skvělý. A ten Velaris a Letní dvůr...láska.

Avšak najdou se dvě věci, které mi v tomto díle podstatně vadily :(
Poprvé, když autorka chtěla zdůraznit myšlenku, udělala to tak, že nějaké slovo třikrát za sebou zopakovala. To mě občas rozčilovalo, nedovedla jsem si to přestavit.
Podruhé erotické scény...popis byl dosti neoriginální, nezajímavý, najednou jsem četla amatérskou fanfikci.
Dávám tedy čtyři hvězdičky, i když nerada.

Chci ale opět zdůraznit, že se mi knížka moc líbila a nadšeně skáču do dalšího dílu :)

5 30.03.2022

Překrásné, kouzelné...a ten konec. Knížka mi vzala slova :)
Po přečtení Ve stínu hvozdu jsem se těšila na podobně laděnou pohádku a Naomi Novik mě nezklamala, právě naopak mě při dočítání poslední kapitoly ve vlaku rozplakala dojetím :D

4 30.03.2022

(SPOILER) Čtení této knížky jsem si velmi užila. Až mi přišlo, že atmosféra, prostředí a příběh jsou mi jako šité na míru.
Velmi jsem ocenila originální zaklínadla a magii. A chemie mezi hlavními postavami je prostě perfektní :)
Krásný, hluboký příběh s dobrým koncem :)

Pracuji v knihkupectví a zrovna byl velmi klidný den, práce je vždycky dost, ale toho dne přicházela příjemně po částech, takže nic nebylo hektické. Hledala jsem několik knih ve skladu, když jsem rukou zavadila o vedlejší poličku a spadl na mě první svazek Rytířů z Heliopole. Vzpomněla jsem si, že jsem se na tuto knížku již dívala, zaujala mě obálka. Tak jsem ji přidala na hromádku knih, které jsem si nesla na prodejnu, uvařila kávu a dala se do čtení. Během dvanácti hodin směny jsem hezky po kouskách zvádla přečíst oba svazky :D

Byla to zajímavá a nevšední výprava do alternativní historie našeho světa. Chvílemi krásná a kouzelná, tajemná, místy krutá až nechutná. Ale určitě to ve mně něco zanechalo a budu o příběhu a postavách chvíli přemýšlet. Hlavní hrdin(k)a mi byl/la rovněž velmi sympatický/á ;)

První svazek jsem ohodnotila plným počtem hvězdiček, druhý svazek má v u mě o hvězdičku méně. Závěr mi totiž přišel příliš uspěchaný.

Doporučuji, když už ne kvůli přiběhu, tak kvůli překrásné kresbě :)

1 26.03.2022

Až po více než měsíci po přečtení jsem sebrala odvahu k této knížce napsat komentář. Stejně mě však nenapadá pádnější ohodnocení než: Páni, to byla jízda :D

Nemám slov, bylo to úžasné. Propracovaný svět, příběh, postavy...na téměř tisíci stánkách jsem nezaznamenala nudnou pasáž. Konec byl otevřený a (omluvte mi ten výraz) opravdu epický natolik, abych se s nadšením vrhla do dalšího, ještě objemnějšího dílu.

Perfektní.

4 20.02.2022

Slvělá klasika z poličky hrdinské fantasy. Dilvish je drsňák, hrdina, který se nebojí potíží a navíc má jako společníka kovového koně z pekel...který sází jednu údernou hlášku za druhou. Mezi těma dvěma je skvělá chemie :)

Zárověň mě baví pozorovat vývoj formy příběhu, jelikož povídky autor psal v rozmezí let 1965-1982 (snad jsem si to nepopletla :D) - ze začátku je Dilvish majestátní, bájný bojovník, ale později je lidštější a uvolněnější, což platí i pro příběh :)

Fanouškům příběhů meče a magie vřele doporučuji :)

2 16.02.2022

Knihu teď hodnotím dle obsahu. Překlad a úprava textu jsou bohužel odfláklé, věty jsou občas divně poskládané, sem tam je jiné písmenko ve slově nebo úplně chybí. Nicméně, za to autor nemůže a když jsem si tyto chybky odmyslela, tak jsem se ponořila do skvělé, tajuplné a lehce hororové 'detektivky'. Kniha od jednoho z mých nejoblíbenějších autorů, zasazená do prostředí mé nejmilejší karetní hry? Jako velký fanda dávám pět hvězdiček :) Ani délka mi nevadí. U Sandersona jsem zvyklá na bichle, ale tohle byl příjemný uzavřený příběh :)

PS: zbožňuju ty humorné dialogy, které tak prosvětlují temnou atmosféru Stykadel...ale teď si asi půjdu dát šlofíka ;)

2 02.02.2022

Děj tohoto komiksu sice není tak strhující, ale líbí se mi, že zachycuje střípek ze života draka Kalecgose, jinak mocného mága, který má slabost pro lidi. Oddechové a příjemné čtení :)

1 29.01.2022

Do Kůstka jsem se zamilovala jako malá, když mi kdysi maminka koupila počítačové zpracování prvního komiksu (Kostíci). Pařila jsem to pořád dokola a pak jsem v knihovně objevila komiksy, ty jsem tehdy naráz zhltala. To bylo snad už před deseti lety a teď jsem na Kůstka narazila zase a zaplavila mě při tom vlna nostalgie. Překvapilo mě, jak dobře jsem se bavila, spoustu vtípků tam pro mě zůstalo schovaných, abych je objevila až budu dospělá :D

Velice příjemné a oddychové čtení se špetkou napětí a skvělými vtípky :)

3 05.06.2021