Gwin komentáře u knih
Hvězda dolů za práci překladatele, který se nebojí překládat technické termíny, kterým za prvé vůbec nerozumí a za druhé se v žádném případě nepřekládají.
Celé sdělení knihy je už v jejím názvu, v duchu tohoto pravidla ji tak ani není potřeba číst. Pravidlo 80/20 navíc není věc nová a originální, autorem myšlenky je Vilfredo Pareto, a je známa už nějaký ten pátek.
Považuji se za fanouška seriálového (TV) Červeného trpaslíka, ale přesto mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Moc vtipná mi nepřipadá (až na pár výjimek), postavy jsou v knižním zpracování hodně neživé (a tím nemyslím Rimmera), tak trochu umělé (nemyslím Krytona) a dokonce bych řekl, že strojově napsané. Za plus považuji doplnění několika informací, které se ze seriálu nedozvíme. Proč hodnotím "tak málo"? Asi to bude tím, že znám předlohu, a proto se na to dívám více kriticky.
Knihu z 90% tvoří politika (možná víc), její rozbory, analýzy, komentáře, dedudkce, spekulace, odhady, dohady,... Zbylých 10%, kde se odehrává nějaká akce, je až na samotném konci knihy. Od začátku je jasné, k čemu celou dobu dějové linie směřují, jen je nutné se k tomu prokousat. Při čtení jsem si nemohl nevzpomenout na jeden díl Simpsonů, kde v kině promítali poslední díl Cosmic Wars - The Gathering Shadow. Znechucený odchod od knihy se v tomto případě nekoná, ale čekal jsem něco jiného.
Peklo je ztvárněno velmi originálně, charaktery hlavních postav taky nejsou nejhorší, ale celé je to až příliš dlouhé. Kdyby to bylo zpracováno v rozsahu řekněme průměrné povídky, působilo by to mnohem zábavněji a hodnotil bych daleko lépe.
Slabý odvar ze světa Duny, navíc mi připadá, že si pánové Brian Herbert a Kevin James Anderson upravují svět, postavy a děj, který už byl předem vytyčen Frankem Herbertem.
Děj knihy se točí kolem Paula Atreida, který se odvíjí ve dvou časových rovinách. První probíhá v dobách války assassinů, když bylo Paulovi dvanáct let a druhá navazuje na děj původní Duny, kde se Paul stal Imperátorem známého vesmíru.
Pokud nejste fanoušky Duny, nedoporučuji ke čtení.
Zdá se mi to nebo je běžné, že u prvních vydání v Baronetu je vždy odfláknutá korektura?
Po přečtení třetího dílu Malazské Knihy padlých už mám konečně dostatek informací, abych si dokázal udělat hrubý přehled o tomto světě i o některých postavách :)
Na plný počet to není, protože čtenář je vržen bez jakéhokoliv vysvětlení do probíhajícího děje. Vše se navíc odkrývá pouze ve střípcích a tak není problém se ztratit a něco nepochopit.
Albirejští hrobníci mi spolu s dalšími hlavními postavami přirostli k srdci :).
Pěkné odpočinkové čtivo.
Poslední díl této trilogie je pro mě zklamáním. Ani nevím přesně proč, ale zdálo se mi to výrazně slabší než předchozí dva díly, takové nedokončené, nepromyšlené.
Zatím nejslabší díl z celé série.
Druhá část knihy, která se zabývá příchodem X-Hawka do agentury, na mě působila velmi nepatřičným dojmem. Podle mě se to tak prostě stát nemohlo :)
Dle mého názoru nejhorší Fabianova kniha. Vše působí víceméně jednotvárně a zdlouhavě, osud hlavních hrdinů je od začátku předem jasný.
Není mně úplně jasné, co všichni na této knize vidí. Dobové reálie jsou sice fajn, ale kniha je zbytečně dlouhá, děj opravdu velmi pozvolný. "Rozjíždět" se to začíná až ke konci. Zkrátit knihu o pár stovek stran by bylo dle mého názoru mnohem lepší.
Při čtení této knihy jsem měl často pocit, že kdyby psal Žamboch o počasí, bylo by to i přesto zábavné :D.
Jako výtku bych zmínil snad jenom občasné použití neologismů.
O hodně slabší než předchozí díly. Děj je velice zhlouhavý, na rozdíl od předchozích knih se objevují výhradně nezajímavé postavy.
Čekal jsem trošku víc. Málo akce, moc zdlouhavé a popisné. Kdybych neviděl filmové zpracování této knihy a nikdy se nesetkal s Kulhánkovými upíry, možná bych hodnotil lépe.
Pěkný soubor povídek. Nejsou nijak světoborné, jsou jednoduché, ale zato velice čtivé, zábavné a napínavé.
Kdyby se zde nevyskytovalo několik názvů měst, nebylo by jak poznat, že se jedná o prostředí Asterionu.