GYROTOURBILLON komentáře u knih
Letecké téma mně asi nikdy neomrzí. Samozřejmě obálka zaujala, a i děj se mi líbil. Budu souhlasit s biki.
Tak jasně, první Martinova kniha fejetonů, proč ne. Hlášky super.
Jisté věci jsme prožívali stejně. Pocházím ze stejné vesnice. Velikonoce popsané M. přesně vidím. Obejít celou ves nebyl problém, dopoledne to bylo naše, v čase oběda už jsme potkali i naše otcové tu na kafi, tu na panáku, tu pod stolem.
No a ano, těch vajíček se sešlo poměrně dost, a pak je jíst celý týden na x způsobů...
Ti starší je již používali jiným způsobem, k boji a to byla taky bomba, cedule, pomník, ploty, všude byla známka velikonoc.
A ty naši rodiče a starosti, jojo... Proto nás tam tolik zůstalo.
Tak dočteno, i já jsem spokojen. Budu souhlasit se všemi 4-5 *
Cítim to asi jako uživatel loskatos.
Mimochodem , s útoky racků v jejich hájeném území, na dělící hrázi přehrady Rozkoš jsem se nedopatřením setkal. Kdysi se dalo na kole zajet až k přepadu, kde je ostrůvek jim vyhrazen. Tak nějak nám nedošlo, že by jsme jim až tak narušili teritorium, ale stalo se. Ano, mláďata neseděli v hnízdech, ale čistě na volné zemi. A to nás mělo varovat. Mladí a blbí jsme tomu z počátku nevěnovali pozornost, až do momentu, kdy se zvedlo větší množství ptáků a začli nad naše hlavy nalétávat nebezpečně blízko a ten křik jaký vydávali. V ten moment jsme sedli na kola a úsek cca půl km. zpět mazali jak o život.
Přesto mám ptáky rád. Kniha , s dokumentárním dějem byla příjemnou změnou klasických detektivek či thrillerů.
Ano, zde je těžké rozdávat *. Smutné, ale uvěřitelné..
Osobně bych holkám , dnes už vdaným ženám, chtěl alespoň podat ruku. Trauma asi zůstane, ale věřím , že život budou mít hezčí, právě na úkor toho, co zažily a o co byly ochuzeny.
Vím, jací rodiče umí být, ne snad v takovéto podobě, ale přesto.
A že se to dědí, vím již také. Oběť musí najít ohromnou sílu, aby si dokázala uvědomit zda jde či nejde podobnou cestou. Obzvlášť, když je ve zranitelné době hlídán tímto typem člověka. A považuje to za "normální ".
Teprve po opuštění tohoto toxického prostoru dojde k procitnutí, ale to už zlo na něm, bylo trvale napácháno. Ano, následky si nese velmi dlouho, přestože oběť má i chuť odpustit a mít rád. Je to složité , u každého případu jiné. Např. Dítě zvané " to", kniha D. Pelzera poukázala podobný , byť jiný příběh .. Knihu doporučuji, ale... bude ve vás dlouho rezonovat.
Super vzpomínková kniha s krásnými fotkami.
Hruboskalský hřbitůvek jsme navštívili v rámci výletů po ČR.
V okolí Adršpachu jsem studoval, ve skalách Teplicko- Adršpašských jsme dokonce měli lyžařský výcvik, čili ty majestátní útvary velmi dobře znám. Pravda, hory typu Andy to nejsou, ale krásu, alespoň oku, splňují. Skály jsou určitě pro přípravu na velehory to nejlepší.
Knihu doporučuji.
Já dnes budu souhlasit se 135evik.
Jak píše uživatelka, česká obálka zaujala, originál by asi netáhl vůbec. Je mi jasné, o co autorce šlo, ale nesedlo mi to jako celek a ten konec to dodělal. Věřím, že se najdou tací, kteří to nazvou slovem "wow", já to bohužel nebudu. Asi jsem to částečně čekal.
Tím, že mám vztah k ptákům i jiným tvorům, to prostě z mé strany nelze očekávat.
Super kniha. Musím souhlasit se všemi 5*.
Těším se na pokračování s Ninou.
Bohužel jsem začal druhým lepším dílem, ale jo spokojen jsem.První díl přesto dám taky.
Jinak budu souhlasit s TeaPeter.
Asi tak, jak napsala veriszv. Polární záře, to je vlastně div světa.
Jen si nejsem jistý, zda by každý, včetně mně, dal ty obrovské mrazy. Věřím ale, že krása se dá najít i na tom nejnehostinnější místě na zemi.
Doporučuji lidem se vztahem k přírodě, samotě, soběstačnosti, protože zde by jsme všichni poznali, jak na tom vlastně jsme.
Super, autorka DC. poskočila na vyšší level. Jeji duchařské příběhy též nemají chybu. Jinak musim souhlasit s Bediczek a pokládám si stejnou otazku.
Atmosféru v lese autorka vykreslila velmi pěkně. Občas se mi osobně při procházkách lesy stávalo, že oči vidí něco co ve skutečnosti není , nebo je optickým klamem. Asi nejvíc v době mé 7 třídy, kdy jsem kvůli sportovním hrám ve škole nestíhal spoj do rodné vesnice vzdálené přes les cca 8- 9 km. Sice za světla a známou cestou , ale přesto sám a to pak každé křupnutí , křik ptáků či pohyb např. srnky , myšlenky rozblázní. A to bylo v době, kdy Freddy Krueger vládnul naši filmografií.
Rád jsem chodil , i s tou trochou strachu , cestou nahlas zpíval, mluvil na hlas , ale i sledoval krásy přírody. Sem tam jsem za silným kmenem i Freddyho zahlídl, ale.. asi jsem se chtěl podvědomě trochu bát.
Kniha mě proto oslovila a mé cesty připoměla. Napětí tak nějak vždy ustoupilo kráse cesty a tím , že mě až tak něco nezaskočilo, dokážu fantazírovat po kraji do dnes. Otázkou je , až mě jednou opravdu něco zaskočí ?!!
Moje třetí setkání s autorkou HH. Co dodat?? Uvěřitelný příběh, aktuální v dnešním světě a době. Je smutné, že člověk pomáhající je nucen kvůli vlastnímu bezpečí de facto utéct. Pochopím lidi, kteří v sobě mají sílu se takhle odevzdat, ale sžít se se světem Afriky, si neumím dost dobře představit, obzvlášť s takovými riziky, jaké autorka popsala, které se určitě dějí. Ano, byznys vládne světu všemi podobami.
Ano, taky se mi zdálo , že některé ty úseky byly zdlouhavé až moc.
Jinak překvapivě čtivá kniha.
Ano, i já jsem plně spokojen. Souhlasím se všemi 5*
Druhou knihu od IM. si velmi rád přečtu.
Ano, medailonky pro mně některé známé, jiné méně. Přesto zajímavé pohledy do života před a za oponou dění.
Pěkné zpracování autorky dává možnost nakouknout do života hvězd a do jejich skříní s kostlivci.
Ti všichni též byli jenom lidmi s běžnými, ale i s excentrickými stavy.
Ale ano, nenáročné čtení na osvědčené téma. Budu souhlasit s
Predator3313. A i další díly se pokusím skousnout.
Á tak já budu první v hodnocení.. !? Tím, že miluju letadla , létání a s tím vše spojené ,tyto knihy přesto vyhledávám. Naprosto chápu lidé se strachem vstupující na palubu letadla. Moje poprvé též bylo na vázkách, nicméně představa letu mě i nesmírně dráždila.
Pohled z okénka mě rychle přesvědčil o kráse celého procesu. Výšek se nebojím, ale občasné to zaklepání mě drželo ve střehu.
Nicméně ke knize: pilot opravdu odpověděl i na věci , které jsem již věděl , ale vysvětlil do podrobna proč a jak.
Spousta detailů ohledně paluby, křídel , ale i třeba , jak se zbavit strachu.
Já tedy hodnotím 5 * a doporučuji zájemcům o letectví.
Já budu dnes souhlasit s Foks. Pardubice, kde jsem chtěl kdysi bydlet a i okolí mám rád. Dft. Pocházím kousek od nich.
A přidám knize jednu hvězdu za obálku.
Ano, souhlasím plně s mil . 5 * si kniha zaslouží.
Zajímavá kniha o velmi zajímavém člověku.
Já jsem spokojen s biografií OL.
Ano, je to pohled od narození na Kubě , až do dnešní jeho podoby.
Autorka RČ. vytvořila též pěkné dílo.
Moje druhé setkání s PB. a opět spokojenost.
Je třeba občas měnit žánry, pak je čtení pestré.