Hamec komentáře u knih
Počátek diktatury zaviněn souběhem drobností. Nikdo neví komu je možno věřit, které bláboly jsou myšleny vážně a které jen na pošťouchnutí.... atd. Cokoliv navíc je spoiler...
Všechny kapitoly čtivě a přístupně napsané... až na poslední - v té mi autor připadal přes míru hysterický. Ne že by byl hysterický neprávem, ale podle mě trochu shodil předchozí snahu o osvětu.
Jak bylo napsáno v jednom z předchozích komentářů - ti, kteří by ji měli mít jako povinnou četbu, na ni nikdy ani nesáhnou.
Knižní rozhovor, při kterém se cítíte jako v Kinterově zaprášeném ateliéru. Vynikající historky ze začátků tvorby, ze styku s galeristy a ostatními umělci. Po přečtení mám pocit, že bych Krištofovi mohl tykat, protože "se přece známe".
Do barvitých rozkošatělých souvětí se člověk musí dostat, ale pak to jede jak po másle. Doporučuju číst na jeden zátah bez přerušování.
Asi bych doporučil pro děti nad šest let, kvůli dost šroubovaným větám. Příběh přiměřeně dobrodružný, ale někoho by mohlo iritovat nevyřčené prominutí zbytku trestu.
Osamělost banátského pobytu dává spoustu prostoru pro nechtěné vyplouvání vlastních (záměrně zapomenutých) vzpomínek. Krátké kapitoly jako podklad pro dlouhé přemýšlení...
Lehce zmatečné, naštěstí jsem si ji koupil pro rozšíření vědomostí, takže jsem zmatečnost odhalil. Začátečníkovi nedoporučuju.
To, že ústřední pár vypadá jako děti, nemění nic na údernosti jejich vztahu a vztahu k lidem na vsi. Pobavilo.
Hodně dobrý...
Vtipný moment odkazující k době vzniku románu: I v době přileb pro zvýšení IQ, mikroelektroniky, mezihvězdných letů a elektro-aut se vám může stát, že vám zmizí stěrače.
Jednohubka pro milovníky českého jazyka. Dozvíte se původ slov od Antuky po proteŽování, skloňování řídce používaných slov i výslovnost polských, rumunských i maďarských slov a jmen.
Příhody Budíčka a Komínka, dvou nerozlučných kamarádů. Semtam se u nich doma mihne ještě Telefon... Krátké kapitoly vhodné na čas před usnutím, úsečné věty, místa na udržení rodičovy pozornosti:
"Dvěma prsty velké ručičky si měřil zrychlený tikot na zápěstí vteřinové ručičky.
93 tiků za minutu!
Ovykle jich mívá 60.
Každou vteřinu jeden."
Další z řady lidí, jimž komunistický režim zničil život... Tenhle konkrétní umocněný tím, že se jeho konec odehrává v mém rodném městě...
Na můj vkus moc divoce napsané postavy (robopsi, zombíci, vládce snů, hipísáckej moderátor pirátského rádia atd....). Určitě by bylo vhodné si nejdřív přečíst Vurt a poznat ty dva světy zevrubněji, naštěstí na začátku Pylu je kapitola pro čtenáře bez předchozí znalosti.
Za sebe mám raději sci-fi od Lema a spol.
Zamotané rodinné vztahy, chybné domýšlení nevyřčeného a na tom základě chybné jednání postav, samozřejmě s tím nejlepším úmyslem.
Bumbác bavil mě i 4-letýho kluka... přiměřeně napínavý děj nás nepustil....
Naproti tomu Peklo pod sudem jsme dali pouhé dvě stránky, nečetla se moc dobře kvůli neustálému opakování jmen.
Letní oddychovka na 1-2 odpoledne, děj odsejpá a netřeba přemýšlet nebo si pamatovat desítky postav.