Hande komentáře u knih

V jedné "hvězdičce" suplující hodnocení se zračí skutečné zklamání, ač to má dedukce zřejmě vytušila, neb jsem celkem otálela s četbou této příruční knížečky.
Samotný úvod/prolog této knížečky od (pravděpodobně) žurnalisty Franze Alty byl vskutku výjimečný… Drahé myšlenky týkající se životního prostředí mi v současné četbě nesmírně chyběly, nemluvě o pravdivých otázkách, které by si měl uvědomit každý člověk. Zde bych ráda doplnila, že tu žurnalista zavadil o oxymóron. Vytáhl některé fráze z Jungových spisů, ale ve svém úvodu píše o životním prostředí… Co mají společného sny, hloubka duše s životním prostředím?
Vraťme se zpět ke „Slovům duše.“ Je s podivem, že jsem tyhle citace vůbec dočetla. „Duše, sny, svědomí“ – Netuším, zda se Jung snažil zakrýt nebo alespoň částečně dementovat svou výpověď, ale zřejmě ne. „Sen je nápad naší temné duše.“ Vskutku? Netvrdím, že je to špatně, ale neměl by to Jung, když tedy už pojal podobnou hypotézu diferencovat? Představme si nezkaženého mladíčka, který poslouchá na slovo své rodiče a je vskutku odrazem čiré čistoty. Je i takový člověk, respektive jeho duše v jádru zkažená, bídná? (Pozn. Všímáte si zde propagace Jungovi orientace, která v něm dřímá a kterou nemohl zakrýt?) Vskutku je naše duše tak černá a z toho pramení naše sny? Noták…Vždyť je to absurdní. Špatné sny mají svůj důvod – prostředí v jakém člověk usíná, teplota, jisté trauma, které ten den prožil (hádka rodičů), způsobil nějaký čin a nyní má černé svědomí (Zde bych chtěla Jungovu zmínku, že černé sny má většina lidí, kteří v dětství prožili nepěkné věci, ale především špatné sny mají zločinci, tedy logicky ti, kteří mají emoční inteligenci, a ač se dopustili činu, litují toho, mají lidskost, v opačném případě se jedná o člověka s duševní poruchou.)
Nechci tu psát sála-dlouhé slohy, které by zřejmě ani ten komentář nepovolil…Nemám zapotřebí, aby se z jedné recenze stal malý knižní román. Jedno malé opomenutí, které mne přimělo k nehezké recenzi… Nebudu nic zatajovat, tyhle „vyloveniny“ z Jungových spisů se mi nelíbí. Znám psychologii, alespoň do té míry, že mnoho odstavců, které Jung věnuje „duši“ jsou jednoduše propagací jeho sexuální úchylky- nekrofilie. Je vidět, že v člověku nevidí nic jiného než zlo a temnotu, kterou ve stránkách popsal. Jung měl ubrat na své apatii. Demoralizující čtení.

1 08.02.2016

Tato latentní kniha, v městské knihovně, schovaná ve skladu se ke mně dostala zcela náhodně. Zřejmě zde nemá smysl uplatňovat metodu „Cukr a bič,“ a vyskakovat do nebes z této knihy. Možná bych měla jednat altruisticky a ulevit některým, co se k této knize dostali, avšak rozhodnu se jít tou opačnou cestou. Chápu vás, kteří nečetli příliš odborných textů, a tak je pro ně tato kniha doslova objevení Ameriky. Má osoba však nemůže skrýti zklamání nad tak nudnou - a to akcentuji - téměř patologickou knihou.

Domnívala jsem se – a též to byl hlavní důvod, proč jsem si knihu půjčila – že do Sociálních věd se řadí psychologie, tudíž přírodní a humanitní vědy. Spletla jsem se. Neustálé omílání sociologie a ekonomiky. Jedna miniaturní stránka o přírodní vědě, která ke konci navázala na něco zcela jiného. Daleko menší odstavec se týkal psychologie, když jsem dočetla jednu stránku, kde Wallerstein zmínil Freudovu teorii, radovala jsem se, že to bude jistě sofistikovaná kniha, a když skončí, budu zklamaná, že je konec. Moje potěšení pohaslo v druhé polovině. Nuda. Nuda. Tedy zřejmě ne pro jedince, kteří milují ontologii a sociologii, těmto jedincům knihu doporučuji, pokud však čekáte humanitní vědy, prudce narazíte. Pro nadšence do humanitních věd toto byla ztráta času. Na druhou stranu, přečetla jsem to, nejsem Čtenář, který by knihu nedočetl. Nicméně poněkud iracionální kniha pro mou osobu.

1 28.10.2015

Chtěla jsem nad touto knihou vznést neskutečně infantilní hodnocení, avšak druhá polovina knihy mne přiklonila k domněnce, že to nebude to nejlepší. Přela bych se o to, kdyby mne někdo napomenul, že tu melu hlouposti a nedokáži býti empatická, když Moshé je pravděpodobně nejlepším ruským badatelem. Vskutku? Od druhé poloviny mi přišlo, že začíná mlet z posledního. Nemá úplně dobrou představu o tom, o čem povídá. Plnění druhé poloviny knihy samými nesmysluplnostmi. Uznávám však, že první polovina byla čtivá, zejména jedna pasáž, kterou jsem si dovolila vytáhnout:

„Je zarážející, že je to vůbec možné. Podívejte se však na to, kolik lidí provádí sexuální akt, jen aby si dokázali, že jsou dospělí a nezávislí, nebo aby si vynutili obdiv.“ Odpor a motivace, str. 56.

Ano toto, též poslední kapitola, která pro mne měla význam. Poznenáhlu hloupé porovnávání člověk vs. Zvíře. Držení těla, protkáno nudnými experimenty, které jsou tak směšné, že jsem málem s knihou práskla. Mám slabost pro knihy, jež mají obrovský potenciál, jsou naplněné stránkami hodnotného textu. Toto? Já se domnívala, že „Hlavním tématem je "silné já" nebo "zralá osobnost" a aspekty, které mají vliv na jejich rozvoj.“ Určitě je na dlouhé lokty o tom debatovat, Já jsem však poměrně zklamaná. Informace, které uznává každý, jen je nenapíše na papír, neb nad nimi neuvažuje. Tudíž pouze témata výše pro mne měla dostatečný obdiv. Moshé zřejmě předpokládal, že nynější generace bude fungovat na podobném kvocientu jako klesající FCE… Nicméně on nynější generaci na druhé stránce obhajoval. Poměrně zmatená kniha.

08.10.2015

Kniha, jehož předmluva mě dostala do stavu absolutní zvědavosti, což pohaslo téměř od okamžiku čtení. Autorka by si asi opravdu měla nalézt ve slovníku cizích slov "ABZ" jméno její knihy "Narcis," a objasnit si sama v hlavě, co to slovo asi tak znamená.

3/4 knihy mlela o tom, jaké jsou ženy, ačkoliv jim je 26,30,40 - naivní, a i když mají všechny aspekty k tomu, aby tvrdily svému vytíženému manžílkovi, že je podvádí, lžou sami sobě i s tím "Chlap se vždycky vrátí domů." Hloupější knihu jsem asi nečetla. Tímhle u mě klesla Červená literatura (zde doplním, když hledím výše, Já tento brak našla v Červené knihovně, takže žádné "Literatura Česká- Ostatní." Jak vidím informace doplňoval zase asi nějaký neznalý chlapeček, kterému Růžový obal asi nic neříká.

Zpět k naší knížce... moment! "K sešítku." Zaměříme se třeba na styl a obecnou stylistiku, slovní zásobu = To je odporné. Autorka se asi snaží být dost inteligentní, avšak mnoha slovům tak nerozumí, nemluvě o tom, že kopíruje některé fráze z knihy "Domácího násilí a i v práci." Upřímně bych se autorky zeptala, co ona dělá z žen? Ano, všechny tam popsala jako úplné hloupé naivky, ale už úplně vidím, jak by svědomitá, flexibilní feministka, která pracuje jako manažerka trpěla Manželovi nevěru. Opravdu je mi autorky moc líto, že to nejspíše zažila, ale nemusí tím plnit zbytek Čtenářů, kteří jí dělají oběť a v téhle knížce pokračují. Za každou přečtenou stránkou jsem chtěla knihu zavřít a hodit ji na svůj Noční stolek, nu což...Pokračovala jsem dál a smála se autorčině naivitě... Jak mohla pokračovat ona sama a psát takovou blbost.

Žádná žena není tak naivní, aby se nechala podvádět, Ano v některých případech ano, kdy žena svého muže Miluje/Má opravdu ráda, samozřejmě všechny víme, že Žena jde přes city, kdežto chlap přemýšlí s tím, co má "Tam." Nicméně autorka popisovala výkonné ženy, zde nebuďte tak naivní, když žena udělá vysokou jen těžko bude trpět doma s vařečkou a zástěrou. Nebo samozřejmě autorka píše o zlatokopkách, kteří se vozí v Porscheti a sní o tom, že se jejich milenec rozvede se ženou a bude žít s ni a jejich dovolená začne v Karibiku, pak v Aspenu a ukončuje se to proslulou projížďkou na Filipíny. Dále, když se autorka pídí s příběhem Nevěrných chlapů nebo zlatokopek, někde napíše detektivku. Opravdu se v tom autorka sama ztrácela, chudinka, když psala knihu, muselo to pro ni býti utrpení...

1/4...Konečně se dostáváme k pověstné a již zmíněné fázi poslední "témy"... - Narcis, kterému chudinka autorka, protože o tom nic neví, věnovala několik posledních stránek, aby se neřeklo... Co k tomu více dodat? Agresor a subjekt....? Na koho si autorka hrála na řezníka? Na doktora!? Nemám chuť pokračovat!

To je ta autorka tak naivní? Ano je blondýna (nedávno se přebarvila), ale takto hloupý snad nemůže být žádný člověk. Já osobně neznám jediného autora, co by napsal dílo a pak to psal znova... Dnešní autorky se snaží napsat příběh z pohledu muže. Prokristapána, kdy si konečně uvědomí, že to nedokáží! Myšlenky muže, by měl psát skutečný chlap, nikoliv žena a její "domněnky," jak by se asi muž v dané situaci zachoval.

Travis byl opravdu dobrý ani Abby nebyla k zahození, ale co ty scény s pohlavním stykem? Co to mělo být? Takhle si autorka představuje pohlavní styk nebo jak si to mám vysvětlit? Nerada bych zajížděla do detailů, ale autorka by si asi vážně měla přečíst nějaký erotický příběh nebo se vrátit do své doby kamenné, neboť díky tomuhle akorát nabíjím dojmu, že skutečný pohlavní styk nezažila.

Níže, opět vidím, že Travisovo chování komentovaly dívky, co asi nezažily skutečného "chlapa," když jej počastovaly nehezkou vulgární přezdívkou, zvanou- "magor." Ano, Travis se v občasných chvilkách choval velmi násilně, ale chcete snad muže, co se Vám rozbrečí u nohou? Mnoho mužů si najde jinou cestu, jak zdolat odmítnutí. Tak tu prosím Vás nedělejte s Travise "magora," když si jednou převrátí svůj pokoj.

Nerada se snažím být kritická, avšak nedokáži pochopit Čtenáře, kteří nazývají tento brak jako "úžasnou sérii." U téhle knihy nemáte příležitost vyvrátit mé názory, neboť jsem četla všechny 4 díly. Umíte si představit, jak jsem se od prvního dílu snažila číst dál a doufala v jedinou zajímavou zápletku? Tohle je skutečně zase "román pro malé holčičky," které teprve začaly chodit s jedním malým adolescentem a myslí si, jak jsou velice zkušené ve vztazích, ale nikdo Vám milé dámičky neřekne, že tohle chování a ta "Vaše psychologie," Vám bude ve skutečném životě úplně k ničemu.

No vida, opět odbočuji- Moment však! Má vůbec smysl pokračovat a komentovat toto dílo? Myslím si, že ne. No přesto, zkusme to- Autorka asi byla v nějakém transu či kómatu, když psala toto "poutavé dílo," (Všímáte si té ironii? Žádná tam není! - Pouhá milosrdná lež.). Nemám ani trochu zájem projevit sentiment pro Čtenářky, které toto četly a mluvit "máte pravdu holky moje, přidávám se k Vám, tohle je božinkové dílo." Opravdu si myslíte, že Vám tyhle názory budou něčím prospěšné?

Například,vsadím se, že některé z Vás asi ani nečetly povinnou literární četbu nebo snad ano? Znáte snad populární anglické, španělské a italské spisovatele v době renesance a humanismu? Ne, že ano? Proč by také ano, dnešní doba Vás učí buďto číst tyhle braky naprosto o ničem, které Vás akorát zavedou do světa fantazie a Vy budete snít o neskutečně nádherném princi, jménem Patch, Padlém Anděli, který Vás vysvobodí, 50 odstínů šedi, napadlo mě, ne dělám si legraci, myslela jsem si, že vidím podobnost (asi tam přeci jen bude, že?). Nebo také jediné, co umíte je sedět u počítače a hrát The Sims...

Kritika nejen knihy, však že? Myslím si ale o názor více, že toto Vás alespoň uvítá do světa nehorázné a krásné, sluníčkem prosvícené Reality!

Opravdu pro kousek mladých lidí na tomto světě, kteří se k téhle sérii nějakým kouzlem nedostali, nečtěte to. Má osoba to četla a nejraději by se za to neznala. Kdo používá hlavu, asi si u čtení taky začne připadat jako malá puberťačka, co dostala svůj první polibek. Je to brak a ničím zajímavá kniha, co nic nenaučí, akorát z dětí dělá "hlupáky" - když to tak musím říci - a plní obsah jejich mozku nesmyslnosti. Uznávám trochu fantazie neuškodí, tohle je přehnané.

Nemá smysl nic předstírat, ano, přečetla jsem pouze první díl a nějaký důvod, proč bych měla číst další? Opravdu nehrozí. Naprosto hloupý příběh o ničem, na druhou stranu oproti tzv. "nejlepší sérii Upířích deníků," to mělo docela poutavou zápletku. Ash byl stupidní...Don Juan? Nechci se smát, ale možná budu muset - Opravdu ne. James- uznávám kladně jeho docela inteligentní a vyspělé chování. Nejhorší postava? Úplně jasná! Naše "přenádherná hlavní hrdinka, šestnáctiletý mamánek Poppinka!" - V poslední době přemáhají příběhy o mladých šestnáctiletých holčičkách. Nechci tím říkat, že mi mladé hrdinky vadí, nikoliv od 17-18 do těch 20-21 to nejsou ty nejhorší postavy, co se týče "naší Poppinky," to je zase docela jiný příběh. Mám být opravdu slušná a zmiňovat její naprosto dětinské a sentimentální chování? Nemluvě o jejím bratříčkovi Phillovi, ten mi připadal jako úplně zbytečná postava, myslím, že kdyby tam nebyl asi by to s dějem víceméně taky příliš nehnulo. Opravdu "čtení pro děti." Jediný kladný názor, i když budu odbíhat od této knihy, opravdu byla lepší než proslulé Upíří deníky, kde se příběh točí, kolem - snad ještě - hloupější Eleny.

Abych také doplnila o názor tohoto díla...Četla jsem to od necelého prvního dílu, nádherný nápad...mít jako partnera muže, který je ředitelem Bezpečnostní agentury. Brynne byla však podivná, spíše se mi zdála taková mrtvá, děj asi víc řídil ten Ethan. Někdy byli opravdu dobré konverzace, pěkný obal knihy, ale abych byla upřímná tento díl, který končí tak typicky jako každý romantický "román," jsem zkrátka považovala za nízkoúrovňový- Poslední díl byl jedním z nejnudnějších dílů této série, Ano, abych zase nekecala, když jsem asi nepochopila správně děj... Opravdu? Nepochopila? Jak by ne, poslední dvě knihy, až na incident, kdy ji chtěl ten chlap unést...- Nuda k uzurpování. Když jsem začala číst poslední díl, bylo předvídatelné zjistit, že se vezmou, budou mít dítě, prožijí krásné líbanky a blá, a blá... Doporučuji Čtenářům opravdu asi tak první 2, díly. Pak se na to Vážení vykašlete, dále je to už zcela jasné, že si pokračování odmyslíte. Poslední díl Vás totiž zklame tak jako zklamal mě. Možná ne...pro některé přecitlivělé budoucí maminy, co mají mateřské pudy asi ne.

2 13.06.2015

Dohoda s ďáblem se řadí mezi úplně první knihu, kterou jsem kdy začala číst. Je úžasně napsaná, i když se někteří ostatní autoři snaží jít do starší doby, kterou nezažili, ztěží se jim to podaří...Paní Ahrnstedt však výborně odhadla chování i zvyky té doby. Moc se mi to líbilo, byla to ta nejlepší kniha jakou jsem kdy četla. Beatrice se mi jako aktérka společně se Sethem nevýslovně líbila... Autorka přesně vykreslila ten krutý život, kdy se dívka musí přizpůsobit domluvenému manželství. Byla jsem neskutečně dojata, že nakonec skončili spolu. Oba dva byli navzájem propadlí v lásce. Co k tomu více říci? Dokonalé! :)

2 13.06.2015