Hani77 komentáře u knih
Některé povídky se mi líbily víc, některé méně. Nejvíc mě zaujal první a poslední příběh. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu jinou verzi Orwellova románu 1984 (tedy příběh podobně absurdní společnosti). Kdykoliv uvidím muchomůrku, určitě si na knihu vzpomenu. Rozhodně jsem ráda, že nemusím v takové zemi žít.
Některé hlášky byly super, ale už jsem se nesmála tolik jako v 1.dílu.
Kniha má regionální význam. Popis jednotlivých povodní mě moc nebavil, až do té největší, v roce 2002. Živě jsem si vybavovala jednotlivá popisovaná zatopená místa a při popisu kamenného mostu jsem už brečela. Chvíli jsme neměli Kamenný most, zato jsme měli moře. Všichni jsme tam tehdy stáli a mlčeli, jen řeka strašně hučela a valila se přes jeho zábradlí. Myslím, že všichni jsme se o něj báli, že tohle nemůže vydržet. Máme ho rádi, asi proto se celá jeho oprava zaplatila pouze ze sbírky za peníze od lidí i od firem. Hvězdičku navíc přidávám za fotografie.
Kniha obsahuje řadu cenných rad při výchově dítěte. Kdybych ji bývala četla dříve, mohla jsem hodně věcí řešit jinak a lépe. Také jsem patřila spíše k matkám, které činnost udělaly raději za dítě, protože to bylo rychlejší a jednodušší. Pro dítě je přínosnější "líná matka", která si dá čas a práci ho vše naučit co nejdříve, aby bylo co nejdříve zcela samostatné. Doporučuji k přečtení všem matkám.
Pro mě nejlepší ze všech 3 dílů. Zajímavé povídání o životě Samburů po 14 letech od jejího útěku zpět do civilizace. Corinne už konečně dospěla, přestala si "plést" Sambury a Masaje a taky byla schopná vysvětlit Lketingovi, že není tak pohádkově bohatá, jak o ní slyšel od lidí, že jeho a rodinu podporovala i v době, kdy na tom byla sama špatně, a to i přesto, že v její zemi není obvyklé, aby žena podporovala muže poté, co od něj odešla. K tomuto dílu se ještě možná někdy vrátím-až mi bude špatně, tak si přečtu o životě ve slumu v Nairobi-a budu hned vědět, že se mám dobře ☺. Proto jsem nakonec dala 5*, ač jsem hodně váhala mezi 4 a 5.
Kniha se mi líbila, jsou v ní citace tehdejších účastníků, dokumenty a zajímavé fotky. Jako patriot musím dát 5*, ale souhlasím s komentáři níže, že je spíše pro místní obyvatele.
Jako jedna z mála musím napsat, že se mi více líbil první díl. Knihu jsem sice přečetla za 1 den, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne, navíc se to dobře čte, ale děj měla poutavější první kniha. Dokonce ani nelituji, že není 3. díl, takhle to bylo tak akorát dlouhé.
Míšu Kuličku nám četla paní vychovatelka v 1.třídě v družině. Podruhé jsem ji četla dcerám před spaním,ale to už mě moc nenadchla-a dcery taky ne. Ty 4* jsou za mé dojmy z dětství ☺.
Koupila jsem pro večerní čtení a byla u nás oblíbená. Vždy jsme si z 1. nebo tohoto 2. dílu něco vybrali.☺
Jediná kniha ruských pohádek, která se mi líbí i v dospělosti. Jako dítě jsem ji milovala a četla opakovaně. Krásné barevné obrázky.
Tento díl jsem četla v češtině i slovenštině, byla to má nejoblíbenější červená knihovna.
První kniha, kterou jsem od p. Vondrušky četla. Pro mě skvělé dílo, protože jsem písecký patriot. Pokud srovnám s dalšími podobnými detektivkami od p. Vondrušky, tato kniha je stále mým favoritem. Nadchlo mě, že jsem si dokázala děj zasadit do konkrétního místa (skály o Otavy apod.).
Tento díl mě zaujal méně než předchozí. Hodně velká část se odehrává v Airbowanu. Sice nakonec to nebylo tak špatné, ale přeci jen jsem byla veselejší, když se děj točil kolem Hanky a jejích kamarádů.
Sérii jsme koupili před rokem dceři a musím se přiznat, že jsem ji také celou přečetla. První díl mě ještě tak nenadchl. Když jsem četla o tom, jak jsou děti v dětském domově, měla jsem obavy, jak se bude děj dále vyvíjet. Druhá polovina už byla lepší, ale nadšení přišlo až s dalšími díly :-).
Když jsem viděla nízké hodnocení, měla jsem strach. Ale knížečka svůj účel splnila. Trochu pobavila, trochu poučila. A díky ní jsem víc pochopila německou mentalitu. S mnoha věcmi jsem musela souhlasit.
Potřebovala jsem knihu o milovníkovi koček do výzvy, a protože toto téma mi moc nesedí, sáhla jsem do dceřiny knihovny. Chápu, že nejsem cílová skupina, proto jsou ty 3 * za dceru, které se příběh taky moc nelíbil. Četla jsem sérii Sedmý smysl, která je taky plná magie, ale ta měla úplně jiné kouzlo. Tady mi ta mluvící zvířata vůbec nesedla. Rozhodně nebudu číst další díly.
Oidipús se mi četl lépe, ale jsem ráda, že jsem se díky výzvě dostala i k pokračování tohoto příběhu.
Po nudném začátku přišel zajímavý příběh, který mě ohromně bavil, i do Paříže jsme se podívali. Ale ten závěr knihy mě zaskočil a celkový dojem zase zkazil.