hanucha
komentáře u knih

Z knížky jsem si z dětství pamatovala pár básniček, ale nemohla jsem zjistit, jak se knížka jmenuje. Nakonec jsem na ni narazila a musela ji mít. Některé ty básničky nic moc, ale třeba "Bertička Berta lekla se čerta, vyletěl z krabičky, lekl se Bertičky" nebo "Emílek Emil týden se nemyl, od soboty do soboty, krk měl černý jako boty" nemají chybu :-) Děti se taky moc nasmály.


Moc pěkná knížka vzpomínek lidí, kteří Sonnyho znali. Z těch střípků, kde někde se vzpomínky prolínají a někde jsou úplně mimoběžné, se dá alespoň zčásti poskládat příběh tohoto neobyčejného muže. Děkuju Ivo Dostálovi, že knihu zeditoval :-)


Na knížku jsem se moc těšila a nezklamala mě :-) Jen jak už bylo zmíněno, myslím, že to je pro ročníky autora +- max. 10 let, ostatní asi úplně nemůžou všechno pochopit a knihu si tak maximálně užít jako já :-) Děkuju autorovi!


Příběh délkou ideální na čtení před spaním pro ani ne tříletého caparta, aby se dal za večer přečíst, ovšem tematicky pro daný věk úplně mimo. Tři hvězdy hlavně za hezké obrázky, které synka zaujaly.


Pěkná kniha, čtivá a hlavně poučná z historického hlediska. Škoda, že jsem o ní nevěděla dřív. Když uvážím rok, kdy vznikla, je to úžasné svědectví o tehdejším Jemenu, ale i okolních zemích např. Eritrei apod.


Sice mi je 40, ale knihu jsem přečetla jedním dechem, a to jsem do ní původně jen nakoukla, abych se podívala, co to dcera čte :-)


Nemůžu si pomoci, ale za mě děsná hovadina. Ztrácela jsem se stále v postavách, přišly mi zaměnitelné, praštěné dialogy, sice nápad dobrý, ale dnes by toto snad nikdo nevydal... Jedna hvězda je za to, že to utrpení netrvalo tak dlouho a dočeta jsem to.


Některé byly slabší, jiné skvělé, celkově to šlo :-) Nejvíc se mi líbila ta od Tučkové.


Pro mě první přečtená knížka od Hrabala a asi i poslední. Dost mě to nudilo a musela jsem se nutit to dočíst. Jako zajímavé setkání s jeho typickým stylem dlouhých souvětí, taky zajímavá sonda do jeho života, ale stačilo :-)


Skvělá kniha, je neskutečná škoda, že se z jeho zápisků hlavně do Jemenu nedochovalo víc. Četla jsem knihu Sandra Volty z pozdější doby, ale přečíst si autentické vyprávění kulturně bližšího krajana z této tehdy naprosto uzavřené země, to by byla paráda. Etiopská část je ale i tak velmi zajímavá, taky je vidět, že v působení nacistických autokratů a podobných existencí jako jsou Vladimir Vladimirovič a Mussoliny není žádných rozdílů. Porušování mezinárodních smluv, používání zakázaných zbraní, cílené bombardování nemocnic, zabíjení nevinných žen a dětí a neozbrojených starců, intriky, propaganda... Příšerný druh, co vůbec dokážeme způsobit jeden druhému :-( Jo a překvapilo mě již tehdy zcela bezzubé působení mezinárodních společenství, se divím, že ještě někdo v OSN dobrovolně působí a hlavně platí členství... :-/


Mám ji doma od dětství. Některé básničky moc duchaplné nejsou, ale jsou tam i vtipné. Čtvrtá hvězdička za pěkné obrázky.


Jedna z oblíbenějších knížek, jak dcery, tak i syna, četli jsme ji snad stokrát. Verše nejsou úplně hloupé a obázky se nám líbily. V období poznávání zvířátek ideální.


Sice jsou to zvířátka z lesa, ale asi ne evropského, protože většina zvířat je tam z Ameriky. Ježci se setkávají s hlemýžděm, který ale vypadá spíš jako nějaká páskovka nebo co. Pokud si to děti prohlíží s někým, kdo zvířata nezná, mohou být zmatené :-)


Pěkné ilustrace, i když o reálnosti barev by se v některých případech dalo pochybovat, ale ty texty! To je strašná slátanina, rádoby verše, které by lépe napsal žák ZŠ (Motýli na louce létají a sladký nektar sosají. Mají tolik barviček, kolik je na louce kytiček. apod). Navíc to mají být zvířata z pralesa, ale z pralesa je tam tak maximálně papoušek nebo opice, ale většina jsou ze savany a jiných biotopů, z pralesa ne :-)


Docela vtipná knížka, děti to moc bavilo, jen některé ty obrázky jsou z dost prehistorické doby a děti tak netušily, co to je např magnetofon nebo magnetofonová kazeta, obrázek telefonu taky neuměly zařadit a pod. Ale jinak je to moc bavilo si "číst" i když ještě neuměly písmenka :-)


Za mě celkem dobré, nijak zvlášť nenadchne, ani neurazí, žádná z povídek bych řekla že nevyčnívá...


Super kniha, zhltla jsem ji během pár dní, a neustále jsem se skvěle bavila, i když děj teda úplně k popukání místama nebyl... Hlavně mě bavily ty všechny neobvyklé, ale výborné příměry a přídavný jména, člověk se hned vnoří do situace a parádně si může vizualizovat celou scénu (růžová jako logo T-mobilu; obří rty připomínající dva vypasené slimáky, kteří usnuli přimknutí k sobě poté, co je někdo vymáchal v plechovce s červeným nitrolakem; popelavá hněď, zašlá jako u čokolády z předloňské vánoční bonboniéry...) :D Tento typ psaní mám ráda - připomnělo mi to Daniela Kehlmana a jeho styl popisů, přestože je to něco úplně jiného. Těším se na další autorův počin. A ještě by mě moc zajímalo, nakolik je autobiografická :-)


Nebylo to špatný, ale protože jsem nejdřív četla od autorky Kouzelníka, který je o dost lepší, tak jsem i předvídala jak to dopadne. Je to trochu jako přes kopírák, pár takových zápletek už jsem četla i jinde. Ale čte se to dobře.


Nedočetla jsem, ačkoliv jsem se snažila. Nešlo to, za mě pitomost, tento humor vážně nemusím...


Dcery nejoblíbenější knížka mezi cca třetím a čtvrtým rokem. Musela jsem ji číst snad padesátkrát dokola, taky chuděra podle toho vypadá :-) Některé ty kapitoly (o načesané křeččí holčičce, myšáčkově buchtě nebo jak si jezeveček zapínal knoflíky) pak už znala nazpaměť a opravovala mě, když jsem udělala chybu :D Myslím, že i po těch letech bych některé ty pohádky dokázala odvyprávět i teď :D
