Hany.Honey komentáře u knih
Nedočteno. Vyprávění nijak poutavé, hlavní hrdinka bez emocí, ani dobrá, ani zlá. Překlad děsnej. Jazyk se zastavil někde v 70 letech. Výrazy jako lump a za lubem neustále se opakující mě úplně odrovnávaly. Přitom autorova Šelma byla oproti tomuto absolutně top!
Trent a Edie. Nějak mi tato dvojice nesedla. Nebylo to úplně špatný, ale přece jenom vede v této sérce Vicious.
Tentokrát jedna ze slabších v sérii. Málo napětí a když už, tak pak zase proložené zdlouhavými pasážemi textu. Psychiatričku jsem si tipla, Marianne mě překvapila.
Dean a Rosie. Příběh trochu víc vážnější, protože se tam řeší její nemoc, cystická fibróza. Chvilkama to trošku otravuje. Míň žhavosti, než v případě Viciouse a její sestry Emily. Ale čtivé to bylo.
Tak pokud se dostanete za cca 200 stran, myslím, že by vás to mohlo chytnout. Je to jiný styl, než na co jsme u Miniera zvyklí. Nemohla jsem se ztotožnit s těmi Číňany. Těžko se mi představují, těžko se pamatují. Jména ulic a čtvrtí v Hong Kongu jsou taky jakoby nezajímavá. Město vás vůbec nevtáhne. Nechcete si představit tam být. Naopak Moïra je sympatická a toho Chana bych si dovedla představit ještě v nějaké jiné knížce jako vyšetřovatele. Ale to asi neklapne...
Poprvé, co jsem nefandila hlavnímu hrdinovi, ale to není vina Nesba. A co ten konec? To si nemohl odpustit. Opět jako v knihách o detektivu HH.
Jinak to byla zajímavá předělávka.
Bohužel kniha bez napětí. Špatně se mi četly přímé řeči s pomlčkami a nedokončenými větami. Takový rušivý. A konec rychlej a nic. Škoda.
Neotřelá atmosféra, děj z Norska, atraktivitu přidává vyšetřování na ropné plošině. Ze začátku mi to trochu připomnělo Jo Nesba. Napínavé čtení až do konce a opět jsme se nedozvěděli, co ta Marianne. Kde teda je... A můžeme být rádi, že major opět přežil. A že toho teda přežil! Myslím, že i bez série se Servazem by mohl Minier psát další knihy, zdá se mi, že tento detektiv není až tak cool a oblíbený, jako např. Harry Hole. Ale možná se pletu. :-)
Předchozí díl trilogie - "Mráz" mě víc zamrazil, byl víc napínavější, ale "Kruh", asi proto, že jsem ho četla s odkládáním, mi připadal rozvláčný. Doufám, že se dozvíme ve "Tmě", jak to dopadlo s Martinovou láskou Marianne, jestli se z toho vůbec dostane... Už se těším!
Indie mě osobně cestovatelsky nezajímá, ale četlo se o ní dobře. Možná na můj vkus příliš mnoho šťastných náhod za sebou.
Vysloveně romantika! Poslední díl série byl nejhezčí. Škoda, že už to skončilo. Opravdu dobře se to četlo.
Pasáže z 2. Světové války mě hrozně zaujaly, byly psané poutavě, svižně, je pravda, že jména vojáků jsem si musela číst zpětně vícekrát, než jsem úplně jistě věděla, který je který. A taky konečně na scénu vstupuje Ráchel. Víc prostoru pro ně by neškodilo. Na konci každé jeho knížky jsem trochu smutná, že už je konec.
Nijak zvlášť strhující. Předvídatelný konec. Manželství a majetek se neopouští...
I když víme, kdo je od začátku pachatel, stejně se v útlé knížce najde místo pro moment překvapení.
Asi už jsem z těchto knížek, které radí "jak na to" vyrostla. Ani jsem se nebavila, ani jsem se nepoučila. Nemohla dočíst. Knihu bych si osobně nevybrala za svou, ale byl to dárek, takže jsem se fakt snažila, ale nešlo to.
Dobře jsem se pobavila. Pekárková má fakt dobrej styl psaní a humoru.
(SPOILER) Úplně jiný příběh se nakonec změní v úplně jiný příběh. První příběh psaný v deníku je poutavý, ale postavy krajně nesympatické. To však nám může být jedno, protože se pak dozvídáme, že je to vlastně jen výmysl autora deníku. Zas tak stahující to pro mě nebylo.
Příběh dobře a vtipně napsaný. Má to spád a zajímá vás osud rodiny, i když je taková chladně nesympatická. Hodněkrát jsem se i zasmála. Není to klasická detektivka, ani thriller, ale o to víc to právě překvapí. Detektiv Barbarotti je skvělá postava.