Hanzo komentáře u knih
Příběh ne příliš šťastného frontmana kapely Ask the Dust, který objeví hodnoty rodinného života právě ve chvíli, kdy ztrácí svoji přítelkyni Moniku. V knize jsou obsaženy různé filosofické úvahy, výborné vtipy a samozřejmostí jsou i erotické pasáže. Během četby jsem se bavil a zatím jsem si z každé autorovy knihy odnesl hlášku, kterou používám v běžném životě. Jen tak dal.
Je to pro mne čest napsat zde první komentář. Knihu jsem pořídil v rámci plnění čtenářské výzvy pro rok 2020 s obavou, že obsahem knihy budou pouze informace k jednotlivým kauzám, které už známe z médií a já se tak během čtení nedozvím nic nového. Opak je pravdou, pan Šlachta je v popisu jednotlivých kauz a postupu vyšetřování i přes povinnost mlčenlivosti až neuvěřitelně konkrétní, upřímný a otevřený mluvit o citlivých tématech jako např. konec úspěšného útvaru ÚOOZ. Během čtení jsem těžko mohl uvěřit tomu, jak zkorumpovaný systém může být, od uplacených, řadových policistů, až po soudce a ministry, dále mne překvapila nevraživost a boj mezi jednotlivými policejními útvary, tedy mezi tzv. hodnými a zlými policisty. Kniha je tematikou hodně podobná knihám od pana Kmenty, ten styl novináře se hold nezapře. Vřele doporučuji každému, kdo má rád kriminalistiku a historii zločinu v ČR, oba autoři odvedli skvělou práci.
Kniha popisuje utrpení židů a drsne podmínky v koncentračních táborech, za mne jednoznačně nejvíce depresivní kniha od autorky. Jako je už od autorky pravidlem, kniha je kvalitní, poučna a čtiva, přesto pro mne nadále zustava nejlepším dílem autorky kniha Tiché roky.
Moc pěkná kniha, psaná ctivou zábavnou formou. Líbí se mi především originální napad a téma o chlapci který vyrůstal na hřbitově a je tedy daleko více bezelstny, hodný a vlastně i naivní. Zejména poslední stránky knihy a na mne pusobily spíše smutným dojmem. Po dlouhé době jsem opět četl knihu z žánru fantasy a rozhodne nelituji. Zdaleka ne každá kniha ve mě vzbudí větší emoce ale Knize Hřbitova se to podařilo dokonale a chlapci jménem nikdo nelze nefandit.
Opět zajímavá kniha pojednávající o člověku, který se nežene za majetkem ani za kariérou ale naopak dělá to, co ho baví nejvíce, tedy psaní básní, povídek a románů. Vtipné a zábavné kapitoly u kterých se čtenář směje jako třeba pařba v hospodě u Petra, brigádu ve stánku nebo návštěva diskotéky, v závěru knihy vystřídají spíše smutnější a drsnější kapitoly (nástup do zaměstnání a hlavně závěrečná návštěva lékaře). Já se při čtení knihy opět výborně bavil a občas kontroverzní, ironický a sprostější humor mi nevadil, naopak myslím, že kniha by se bez toho neobešla. I přes sprostější mluvu si Sráčská trilogie určitě najde své čtenáře stejně jako si našly filmy Quentina Tarantina své fanoušky. Za mě, nejoblíbenější kapitola na diskotéce a následné vyřešení konfliktu před vchodem, autor dobře ví :-)
Druhe seznameni s Bukowskim. Opet jsem se bavil a knihu precetl jednim dechem. Styl psani i humor mi naprosto vyhovuje. Za mne nejlepsi kapitola s trpaslikem s rychlou pravackou :-) ( A co ty? Co mi povis?)
Od knihy jsem měl velká očekávání a musím s radostí sdělit, že jsem se při četbě náramně bavil a u některých kapitol jsem stěží odolal záchvatu smíchu viz. zmiňovaná kapitola "Vůně kulečníkového plátna" nebo nakupování prezervativu v supermarketu. Je moc dobře že i v našem malém českém rybníčku někdo dokáže popsat všední život "obyčejného člověka" který má majetek, peníze i názory ostatních na háku. V knize často používán ironický a sarkastický humor v kombinaci se sprostými hláškami se nemusí líbit každému, každopádně já se bavil víc než dost. Pokud bych knize musel přece jen něco vytknout, byly by to dvě mafiánské kapitoly, které mě osobně nezapadají do většinové tématiky knihy (tím ale netvrdím že jsou špatné ).
Nadherna kniha pojednavajici o nadeji, vytrvalosti a lasce k prirode. Jednotlive stranky knihy jsou krasne ilustrovane a na kazde strance je zajimava malba korespondujici s textem. Osobne si myslim ze prave tato kniha by mela byt vybrana jako jedna z moznosti povinne cetby u maturitni zkousky.