heavy66 komentáře u knih

Na náměstí v Bruntále zastaví u chodníku poslední typ Škody Superb. Dva chlápci v jednobarevných košilích s dlouhými rukávy, tmavých kalhotách a naleštěných polobotkách vystoupí a beze slova kráčejí k místnímu řeznictví. Otevření dveří nedoprovází tentokrát cinkot zvonečku, ale temné údery řeznickou sekyrou. Za pultem stojí zamračený chlap v řeznické zástěře a porcuje flákotu syrového masa. Kapky krve cákají na bílé obkladačky. Odkládá sekyru a s tázavým pohledem k návštěvníkům mlčky brousí dlouhý řeznický nůž.
„Jste pan…?“, začne mluvit ten v bílé košili.
“Nejmenovat!“, vyštěkne řezník. „Vy víte, kdo jsem já, a čekám, že mi řeknete, kdo jste vy a co tu chcete?!“
„Pracujeme pro IT oddělení jedné velké průmyslové společnosti a jsme pověřeni nabídnout vám obchod!“, chlápek v růžové košili upírá na řezníka pevný a energický pohled
„Jaký obchod, IT technologiím rozumím jako koza petrželi, to jest vůbec!“
„To je v pořádku,“ pokračuje pan Růžový, „od vás potřebujeme příběh. Budou v něm IT technologie, naše výrobky, zločinná konkurence a vaše magie, démoni, zombie, vúdú a tak. Jen tam tentokrát nebude sex, nějaké jiskření možná, ale žádné porno, na které jste zvyklý!“
„Jakmile si plácneme, sdělíme vám další podrobnosti!“ přidává se pan Bílý.
Řezník zamyšleně hledí výlohou na pusté náměstí, na které padá podzimní soumrak.
„Tak dobrá,“ řekne po chvíli, „ruku na to!“ Natáhne obrovskou dlaň s chlupatým předloktím směrem k návštěvníkům a pevně stiskne ruku pana Bílého.
Dohodu zpečetí další úder sekyrou, stříkající krev, jekot pana Bílého a šílený řezníkův smích….

38 13.12.2019

Válka skončila, zapomenout nelze!

38 24.08.2019

Já, Michael Karvajalka, vyprávěl jsem příběh svého mládí mistru Waltarimu, který se narodil stejně jako já z finské matky, a proto nejlíp může rozumět tesknotě mojí duše.
Vyprávěl jsem mu o dětství ve velkém a krásném městě Turku, kde mi dobří otcové církevní pomohli od majetku, který je příčinou všech starostí, a oni vzali to těžké břímě laskavě na svá bedra.
Vyprávěl jsem o krvavé lázni, kterou připravil dobrý král Kristián na stockholmském náměstí pro švédské pány, a také o strašné přísaze, kterou jsem vyslovil nad mrtvým tělem mé ženy Barbary, a která se tak hrozně naplnila při vyplenění Věčného města, léta Páně 1527, takže jsem z toho žádnou radost neměl.
Smutek ze vzpomínek na vraždění, drancování a bezbožnosti mi svazoval ústa a jazyk, a nemohl jsem dál vyprávět, ale mistr Mika pobízel mě vlídně, a říkal, že to dozajista nebyla moje vina, a tak jsem se uklidnil a vzpomněl si na všechny podrobnosti.
Na německé sedláky, kterým jsem pomáhal vytvořit nové království boží, kde statky pozemské měly patřit všem a všichni lidé rovni před tváří boží. Můj přítel Antti, který je velký omezenec a hlupák, mi dobře radil, abych to nedělal, ale já mu nevěřil a vzniklo nám kvůli tomu mnoho škod a protivenství, protože sedláci si chtěli podržet svoje bídné chatrče a dobytek a úrodu, a království boží jim k ničemu nebylo.
Poslouchali jako hloupé ovce proroky a kazatele nového řádu, až sami nakonec neměli nic, jejich ženy a děti byly mrtvé, domy spáleny, dobytek uloupen a oni se radovali, když vyvázli holým životem, ale příliš mnoho jich padlo u města Leipheimu, Weinsbergu, Frankenhausenu, pro větší slávu boží.
Když jsem se pak setkal s dobrým doktorem Lutherem, mluvil jsem k němu zlými slovy a krutými výčitkami, protože Německo bylo plné bídy a mrtvol pro jeho učení. A on se na mě rozzlobil a udeřil mě silně rukou do tváře. A já jsem křičel na něj a ve mě křičelo zoufalství tisíců chudáků,
“Jen si mě bijte, protože to nic neznamená. Inkoust na vašich prstech, to už je krev nevinných lidí, a z každého písmene ve vašem spisku kape krev nevinných smíchaná s krví viníků. Jen si získejte na svou stranu knížata, doktore Luthere, tloustněte si v klidu a míru a nadělejte z nich nejvyšší biskupy jejich zemí a říší, jak jste sliboval, aby vykládali vaše evangelium lépe a vám mileji než hloupí a nevzdělaní sedláci. Jistě vyhrajete, uplatíte-li pány majetkem a statky svaté církve a postavíte-li kolem svého evangelia ještě mohutnější a strmější hradby, aby evangelium už nebylo svobodným božím světlem na zemi, ale uzavřelo se do vašich hradeb a zdí, aby neohrožovalo starý pořádek. Budete určitě spokojen, když vaše poselství bude veřejně čteno ve všech německých kostelích a i katoličtí páni, kteří vás dříve nenáviděli víc než samotného ďábla, budou teď s vaším jménem na rtech pobíjet své poddané jako dobytek bez duše. Před Bohem však tímto činem ublížíte své duši.”
Tak takový je příběh mého mládí.

38 16.02.2018

Kniha je velice komplexní, detailní, zajímavá, ale není to lehké čtení, místy jsem pociťoval nevolnost a znechucení, zvlášť při popisu asijských popravních praktik, kde nešlo o trest, ale hlavně o utrpení odsouzeného. Zajímavé jsou osudy některých známých popravčích - např.německý kat Johann Reichhart, který v letech 1939-1945 podle rozsudků Lidového soudu popravil téměř 3000 lidí. Ve své práci byl velice efektivní, promýšlel každý detail, aby zkrátil provedení popravy na nezbytné minimum. Po skončení války nebyl jakožto justiční úředník souzen, ale naopak zaměstnán trestními orgány Spojenců, věšel svoje bývalé soukmenovce, dokonce odborně radil vrchnímu katu americké armády při popravě odsouzených nacistických předáků v Norimberku. Prostě specialista odborník se uplatní v jakékoliv době!

38 22.06.2017

SPOILER - nečti dál, kdos dosud nečetl!
Král hororu představuje krále sebevražd, nového biskupa Jima Jonese, který místo pomerančové šťávy rozdává dětem gameboye! Je to vůbec možné? Od Z-Boye medaili nedostal, poslouchá Ozzy Osbourna a Judas Priest, kapely které byly soudně stíhány za údajné astrální projekce ve svých textech a podprahová sdělení nabádající k sebevraždě! o Don't Fear the Reaper ani nemluvě, to je odedávna Králův oblíbený sebevražedný song. Je to vůbec možné? Ano, je to možné, když naše děti hrají celý den na PC, jsou úplně mimo. Buďme bdělí, i když je Brady jenom hlava na klacku!
Dobrý příběh, typicky kingovský horor-scifi kousek do celoživotní sbírky!

38 05.03.2017

"Vzali jsme se těsně před válkou, dva roky předtím, než vypukla. A sotva jsme začali žít podle svého, zařídili si domácnost, přišla válka. Teď jsem přesvědčena, že válka zavinila všechno, všechna neštěstí, která následovala, a která dodnes doléhají na naši generaci. Dobře se pamatuji na dětství. Zažila jsem ještě dobu, kdy platily ideály pokojného minulého století. Bylo obvyklé svěřovat se hlasu rozumu. To, co člověku napovídalo svědomí, pokládali za přirozené a nutné. Usmrcení člověka rukou jeho bližního byla vzácnost, cosi neobyčejného, událost, která se vymykala z řádu. Vraždy, jak jsme se domnívali, se vyskytovaly pouze v tragédiích, v románech ze světa špionů a v novinách, v kronice události, ale nikoliv v obyčejném životě. a pojednou přišel ten skok z poklidné, nevinné pravidelnosti, skok do krve a nářků, do všeobecného zešílení a zdivočení každodenního a neustálého, skok do uzákoněného a vychvalovaného zabíjení."....(Larisa Fjodorovna Antipovová)

Tak přesně tohle jsem čekal od knihy Doktor Živago. Monumentální obraz dějinného zlomu první poloviny 20.století v Rusku. Podobně monumentální obraz, jaký vykresloval ve svých knihách další ruský laureát Nobelovy ceny, Alexandr Solženicyn. Ale Doktor Živago je o něčem jiném - o střídání zimy a jara, o niterných pocitech člověka, o kontrastu lidského rozumu proti malosti, hlouposti a zaslepenosti, o lásce, která dává člověku zapomenout na fyzické utrpení.
Jen ten nelítostný osud, kterému jedinec nemůže vzdorovat, prostupuje díla obou autorů....

Boží pěst mi kdysi přinesl Ježíšek, a když jsem ji na Štědrý večer otevřel, taktak, že jsem stihl zapít Silvestra!

Frederick Forsyth® - dokonalá znalost prostředí a detailů, napínavý děj od začátku do konce!

38 23.05.2014

Oblíbená kniha mého mládí. Vikingové na Marsu a Češi jsou u toho!

38 12.01.2014

Krásná kniha ke 150. výročí založení pivovaru ve Velkých Popovicích. V knize najdete, kromě zajímavého textu, spoustu historických i současných fotografií pivovaru, etikety, reklamní kampaně, plus jednu raritu, o které jsem dosud neměl tušení - ilustraci Káji Saudka s motivem velkopopovického Kozla!
A samozřejmě pivo - pro oslavy 150 let sládci uvařili limitovanou edici Kozel Majstrštyk, polotmavou třináctku, k dostání v pivovarské restauraci a shopu. S ochutnávkou si pospěšte, dlouho nevydrží!

37 23.06.2024

Podobně jako u Satanovy dcery mě zajímá, zda je román pouhou paranoidní vizí šíleného spisovatele ujíždějícího na lysohlávkách, kterého pronásledují hračky, jimž v dětství ubližoval, nebo je kříženec člověka a pandy nastaveným zrcadlem aktuálním 40 druhům pohlaví? Nebo snad kritikou pokusů s genetickými úpravami lidí, zvířat, potravin?
Každopádně celé je to masakr, a závěr s nečekaným odhalením, to už je hodně silný matroš!

37 01.01.2021

Pokud porovnám Černou neděli s podobně zaměřeným románem Pátý jezdec-strach dvojice Lapierre, Collins, pak Neděle hladce prohrává, ale pomohla mi dokončit letošní čtenářskou výzvu, takže ji beru na milost.

37 31.10.2020

Tato kniha nabízí detailní projekt provedení státního převratu, včetně logistiky, rizik, harmonogramu, počtu lidí, zbraní a dalšího nezbytného vybavení. Na větší a rozvinutou demokracii to stačit nebude, ale nějakou banánovou republiku proč ne? Stačí dát dohromady partu vojáků Štěstěny, aktualizovat cenovou úroveň budgetu z 1974 na 2017 a jdeme na to! Přidá se někdo?

Další příhody Jana, upíra a rytíře bez majetku, který dostal svůj přídomek od samotného krále Jana Lucemburského při kuřácké pauze kdesi na italském venkově.
Opět klasika ve stylu "pure science horror porno fiction Armageddon", ale kromě krve a sexu kniha nabízí také lásku, napínavý děj, a závěr, který vybízí k urychlenému otevření třetího dílu.
Omlouvám se, víc toho tentokrát nenapíšu, jdu si číst!

37 26.01.2017

Mírové poselství knihy je v pořádku, ale jinak je to napsané velice sterilně s dlouhou řadou velmi nepravděpodobných scén...... Po poslechu Caprice 24 přidávám hvězdu - zajímavá hudba, ztracené duše tam skutečně naříkají!

37 19.12.2015

Když kniha v roce 1997 vyšla česky, pochyboval jsem, zda do ní investovat peníze, román o strašidelném autu jsem považoval za úlet. Nakonec jsem koupil a nikdy nelitoval. Každému svému autu říkám Christina a dětem rozhodně zakazuji jíst uvnitř hamburgery od McDonalda!
A právě u scény s hamburgrem v kapitole 34 jsem našel zajímavou nesrovnalost. Arnie s Leighou cestou z vánočních nákupů zastaví stopaři...
"Neznámý otevřel zadní dveře Christiny, hodil tašku na zem a vklouzl dovnitř..."
Ale na všech snímcích, které jsem kdy viděl, je Plymouth Fury 1958 pouze dvoudveřový! Bez zadních dveří se ovšem následná scéna s hamburgrem nemohla odehrát tak, jak ji autor vymyslel. Jak je to správně? Nachytal jsem Krále při fixlování?

Nepamatuji se, kdy jsem si naposledy oblíbil záporného hrdinu tak jako Blaze! Smutný příběh o štěstí a náhodě, které řídí lidské osudy - moc se mi líbil!

37 29.06.2015

Výborná učebnice tvůrčího psaní s jednoduchým návodem, jak se stát slavným spisovatelem - žádná slova navíc, a hlavně vůbec žádná příslovce! Kdo knihu přečte, v životě nenapíše "Kladivem zabil Freda", vždycky jen "Zabil Freda kladivem"!

37 20.11.2014

Stanislav Kostka Neumann!
Anarchistické a revoluční verše, lesy, vody a stráně bych od něj čekal, ovšem erotiku říznutou satanismem ne, o tomto autorově díle jsme se ve škole neučili!

"Ohněm a mečem dobyl jsem tvé srdce,
v hrudi cítil tlukot temného zvonu,
Ohněm a mečem dobyl jsem tvé srdce,
tepny jak struny praskaly mi v těle,
Ohněm a mečem dobyl jsem tvé srdce,
horkost sežehla mou vyprahlou kůži,
Ohněm a mečem dobyl jsem tvé srdce,
v ústech jsem cítil slanou příchuť krve,
Ohněm a mečem dobyl jsem tvé srdce,
tvářemi zachytil tvé horoucí slzy,
Ohněm a mečem složil jsem hold,
vládci svobodných lidí,
nejkrásnějšímu z andělů!"

36 13.10.2019

Po jaderné válce si konečně Pražáci a Brňáci nemají co vyčítat! Díky, Františku!

36 03.12.2017