Hebrey komentáře u knih
Jedna z mála knížek, kterou jsem přečetla jedním dechem a vícekrát než jen jednou. Není jednoduché napsat o lásce tak, aby to nebylo dlouhé, ale aby člověk obsáhl všechno podstatné, co to slovo znamená. Panu Powellovi se to podařilo.
Myšenka knihy je dobrá. Problém vidím v tom, že je příliš teologická a tím pádem je těžko srozumitelná nejen pro nevěřícího, kterému by se náhodou dostala do ruky, ale i pro řadového křesťana. Může být dobrá pro faráře, kazatele a pastory, kterým může přinést informace pro pastorační službu apod.
Jedna z několika příruček, které mi pomohly pochopit to, co nám na základní škole (tehdy ještě soudružka - a ta naše byla opravdu hrdou soudružkou) učitelka nedokázala vysvětlit. Podobné příručky mi později pomohly zjistit, že nejsem na češtinu až tak tupá, jak to tehdy vypadalo.
Tahle knížka zkrátka nemá chybu. Myslím, že by si jí měla přečíst každá žena, především ta, která má děti a prožívá veškeré radosti i starosti své role manželky a maminky. Zkrátka, potřebujete-li pohladit po duši a povzbudit, pak Hořká čokoláda je to pravé.
Krásný příběh, psaný tak, že člověka dojme a potěší zároveň. Knížka, kterou přečtete za jedno odpoledne a přitom si jí zapamatujete. S panem autorem jsme se kdysi potkávali i osobně. O to víc mě potěšilo, když jsem od někoho úplně jiného dostala tuto knížku jako dárek.
Paní autorka bezesporu znovuobjevila několik důležitých a praktických skutečností, které jsme my, lidé žijící v přecivilizovaném světé, spoutaném různými filozofiemi, ideologiemi a režimy, postupně odložili a některé dokonce zapomněli. I já jsem šátkovala, měla děti do určitého věku u sebe i přes noc, a pochopitelně se snažím respektovat i určité jejich vlastnosti apod. Jen mi připadá, že to se dalo napsat na pár řádků, jako pár praktických rad. Porovnávat detaily způsobu života jednoho nebo dvou amazonských kmenů se způsobem života uprostřed velkoměsta je zkrátka absurdní. Další problém vidím v tom, že paní autorka sama neměla děti - jen šimpanze. Sama tedy neměla možnost si své poznatky vyzkoušet. A ono je to v reálu často mnohem složitější, protože každý člověk a kařdé dítě je jiné. No, a v neposlední řadě, sama paní autorka vytvořila určitou filozofii - nebo koncept, chceme-li, koneckonců tak se ta kniha také nazývá. A skalní zastánci této filozofie či konceptu dovedou být velmi arogantní až agresivní, pokud jej někdo nedodržuje na sto procent.
Ač nerada, ale nemohu hodnotit lépe. Pár praktických rad se tam najde. Avšak ačkoliv jsem křesťanka, měla jsem se strohými názory autorů poněkud problém. Chápu, že jejich vztah asi vznikl tak, jak popisují a na problematiku hledí z vlastní zkušenosti. Jenže takhle striktně nalajnované to zkrátka nemá každý, dokonce ani většina křesťanů ne.
Bohužel musím říci, že mě kniha trochu zklamala. Očekávala jsem nějaké užitečné nápady a rady, které by byly víceméně univerzální tak, jak to obvykle v podobných knížkách bývá. Kvůli nim si koneckonců rodiče, učitelé, vychovatelé a vedoucí dětských skupin tyto knihy kupují. Autorka ale rozsáhle vypráví o svých vlastních výletech, které absolvovala se svými dětmi, pevně je zasadila do konkrétního místa, a až na konci každé kapitloly jsou poměrně stručně uvedeny aktivity, které je možné v podobné situaci využít.
Úplným "odpadem" tuto kucahřku nazvat nemohu, protože bych tím popírala, že jsem si z ní předi jen asi dva recepty opsala, ale žádná sláva to skutečně není.
Velmi dobrá, jednoduše a přehledně napsaná příručka bez zbytečných filozofií, po které prostě snadno sáhnete, pokud jste novopečený rodič a nevíte si rady.