Heralt komentáře u knih

(SPOILER) /okno/ / pohlédl jsem skrze okno za svítání/a uviděl jsem/mladou průzračnou jablůnku/v celé její kráse/a když jsem vyhlédl znovu skrze okno/za svítání/byla tam
velká jablon obtěžkána plody/skutečně uplynulo mnoho let/ano nepamatuji se/na to
zda-li to nebylo ve spánku/Czeslaw Milosz/1965/

/Temné a zakryté/
věci co byly před tím
věci co budou i potom

jak se stát
stínem věcí
a nezůstat
jen přitom
v jejich stínu

jsou ortely
bez odvolání
slova básníka
mlčení jeptišky

je prázdnota a forma
je forma a prázdnota

je ticho
co přichází i odchází
když ti, co neví
co činí /25.8. 2013/

Mapa československé poezie byla rozmanitá, ale z klasické poezie mne napadnou jména:
Kainar aj. Ve své podstatě jako hudební žánr se rocková hudba vyčerpala, zmizel jí ,,nepřítel" a stala se součástí hlavních hudebních žánrů přes snahy jí reikarnovat v podobě postpunku, protože zmizel její smysl, který měl provokovat....Doba mění lidi i hudbu..
Ukazuje se, že ne každá generace dovede být norkomformní

Františkovi Berhartovi

Slovinská poezie v sobě nesla otisk krajiny a tak naslouchání tichu nebylo u Minattiho nic neobvyklého - částečně to přerušila léta 1968-1970, kdy prožívala země společenské otřesy (Chorvatské jaro) a básník se navracel k čisté lyrice, jako k tůni, která mu umožní nabrat vodu a zahnat tak žízen..Neznámá pro nás jeho překladatelská činnost pokud šlo o naše básníky, které Minatti překládal ....

01.04.2021

Polská poezie ve dvacátém století reflektovala osudy národa i osobní pocity básníků.. Milosz byl na jedné straně dědicem universální barokní poezie, ale také dědicem dechu předválečného Wilna - mimořádně obdařený talentem vnímat i poetiku haiku, která otevírala pro člověka cestu k jiným světům....Za války se mu podařilo uniknout z hořící Varšavy (Za co generace ,,Kolumbů" tvrdě zaplatila") a polovinu života strávil ve Spojených Státech. Tento zážitek je zachycen v básni ,,Utěk". Osobně mám nejraději básně z šedesátých let, které napsal v Kalifornii na Berkeley, protože se tehdy měnila
nejen tamní univerzita, ale vše - od hudby přes poetiku i lidi

Václav Erben byl člověk obdařený talentem, který se projevil nejen literárních předloh, jež byly zfilmovány, ale také velkým smyslem pro zápletku okolo příběhu a postavu zkoumat z její psychologické stránky....Fikce je v tomto románu nejen základem, ale napomáhá ho utvářet.....Poklad kláštera stojí na počátku dětství jediného dědice poděbradského panství a na scéně se objevuje poručník Hynce z Pikrštejna (Ve skutečnosti budoucího dědice vychovávali jeho příbuzní ( Boček na Kunštátě a na Poděbradech Heralt Lesnický z Kunštátu). důležitou stránkou románu je pragmatismus, jak hlavní postavy románu vystupují i když Poděbrad věří ve svou hvězdu, která však
je smutná, jako je i Jiříkova uzavřenost..Výborně napsaný román...

Autor vytvořil mozaiku o říši Azteků ve středním Mexiku, kdy se jedna entita pokusila si vytvořit svůj vlastní stát (spíše federaci) na nadvládě nad jinými kmeny, což v konečném důsledku ve spojení s mýtem návratu ,,Opeřeného hadu" znamenalo její zhroucení. Aztekové se potom spolupodíleli na dalších tažení na sever (a abych jim nekřivdil, španělé si jako ,,nové osadníky" brali sebou lidi z Thascaly, protože rozmělnění a přesídlení jednotlivých skupin bylo cílem jejich kolonizační politiky...

15.03.2021

Erb tří pruhů a jeho rod je evropskou exkluzivitou....Od loupeživých příslušníků rodu až po člověka, který dělal ,,politiku" v Evropě svými návrhy a předběhl na století svou dobu...Možná, že bychom z toho měli vzít ponaučení, protože se k odkazu hlásil T: G. Masaryk...

10.03.2021

Ke svému předkovi se sice nehlásili, ale usilovali o zrušení kladby, kterou nad českým panovníkem vynesl papež (v při náštěvě uherského biskupa Jana Filipce v Kladsku, kde je pohřben arcibiskup Arnošt z Pardubic docházelo k jeho ,,zjevení"a vnuk krále Jiřího - Karel (I)
psal o těch jevech do Vatikánu, aby papež pozbavil celou rodinu Minsterberků papežské kladby. Tito události svědčily o tom, že pragmatickým přístupem nebyl nadán král Jiří, ale i jeho potomci.. V knize je popsána také knihovna vzniklá v Olešnici, která vedle knihovny Rožemberků jednu z největších ve střední Evropě. Minsterberkové pravděpodobně zdědili
i rukopisné knihy, které vznikly v prostředí rodu pánů z Kunštátu

Kniha o ,,možnosti" navázat diplomatické styky mezi Evropou a vznikající říší ve Střední Azií..
O dlouhém cestování za člověkem, který rozvrátil mnohé říše a vybudoval svůj stát jako ,,osobní panství", které bylo určeno jen jemu nebo příslušníkům jeho rodinného klanu.
tato doba byla vypjatá tím, že hrozilo přerušení hospodářských styků v oblasti Středozemí.
Diplomati neměli o nic lehčí úlohu, než -li dnes. Edgar Knobloch byl předválečný orientalista, který se věnoval této problematice celá desetiletí (vyučoval také orientalistiku v Londýně)

14.02.2021

Arméni žijí v různých zemích tohoto světa. Země ,,Nairi" se částečně zhmotnila v oblasti Náhorního Karabachu, aby se opět ukázalo, že ,,projekt" zůstane pouze projekcí do minulosti
a historická situace bývá odlišná....Přesto musíme smeknout před tímto hrdým národem, který má více než-li tisíciletou kulturu i víru..

Autor popisuje historickou situaci v království za vlády Vladislava Jagellonce (král ,,dobře") i střet jednotlivých tří stavů - páni, rytíři a měštané, kdyby žil dnes asi by nebyl překvapen s
touto situací u nás dnes...Ukazuje, že mění se doba, lidé, ale určité zlozvyky zůstávají....

O jedné historické osobnosti, která hodně zasahovala do vývoje u nás v období třicetileté války. občas si člověk vzpomene na Dankovu divadelní hru - ,,Vévodkyně valdštejnských vojsk", kde Kemr krásně zobrazil šílenství vévody i války, kde na pozadí vládne již smrt..
Nelze zapomenout i na politika z naší země, který nechal jeden prapor naší armády jménem Albrechta Valdštejna...Oba historici patřili k naší historické obci, která se tématem Valdštejna
musela vypořádat, protože tato postava byla hodně rozporná...

Jaroslav Boček byl člověkem více profesí (novinář, filmový kritik i režisér, ředitel filmového ústavu po listopadu 1989). Vedle profesionálních historiků (J. Janáček aj.) se rudolfínskému
období věnoval ve dvou svých knihách, protože toto období přitahovalo: nejen osobností císaře Rudolfa, ale i menšími postavy, které bylo přivést nazpět tam, kam patřilo: k čtenáři, aby byl obraz zřetelnější - včetně malířů, kteří tehdejší mecenáše umění zobrazovali..
Boček však zanechal větší stopu svými příspěvky pro naši kinematografii - animované tvorby, jeho součástí byly příspěvky o Trnkovi a K. Zemanovi

Kontakty mezi českou a polskou předválečnou scénou byly značné a obě literární scény se sledovaly (například Czeslaw Milosz naštívil Prahu před svou cestou do Francie) a Czechowicz
překládal naši literární špičku - Halase, Nezvala, Sieferta..Jeho poezie čerpala do značné míry z kořenů rodného města, kterým byl Lublin se svým rozporuplným životem. /a opět země lublin
pustostohrad/jak rudé skály bretaně pln ostrých hrotů/srdce ty v půli cesty nezůstávej stát/jdi za nicotou/..Czechowicz při své náštěvě Francie sledoval kroky dalšího velkého básníka, kterým byl Norwid. Polská poezie se k nám dostala protřednictvím překladů
paní Vlasty Dvořáčkové..

1 15.01.2021

Kniha Petra Posledního zabývající vývojem polské prozy a poezie ve svém proměnách.. Načrtává i zvraty, které byly spojeny s událostmi (1970, 1976, 1980)..i o časopisech (Kultura, vycházející v Paříži), vlivu církve na tvorbu - i různé okruhy literatury (II. Oběhu), jež předznamenaly vývoj po roce 1990..Pro její vývoj měla i exilová literatura (Hlasko, Gombrowicz, Milosz) i generační zvraty - většina z velkých básníků začínala po říjnu 1956....
Vznik mýtu tzv. prokletých básníků, který byl spojen nejen se vnitropolitickou situací, ale s hledáním vlastní identity..

1 14.01.2021

Poezie Ewy Lipské dnes patří k zlatému fondu polských básníků a básnířek. sbírka Vernisáž
byla výpovědí o těžkých okamžicích, které mohou člověka během života potkat. Setkání se smrtí bývá okamžikem, kdy člověk bilancuje.. O desetiletí to potkalo jinou básnířku Halinu Poniatowskou, která rakovině podlehla (a dostala do souhvězdí tzv. prokletých básníků u našich severních sousedů.)..Možná zde platí dotaz Marka Grechuty: Světe náš, co mi dáš?
Dává hodně, ale mnohdy si bere...

Globální pandemie nastolila otázku, jak se bude divadlo dále pokračovat, protože je to umění založené na přímém kontaktu s obecenstvem ...Zde jde o umění, které bylo vždy založené na jazyce (přechod do virtuálního prostředí má své limity - zachycení hraní do konzervy - resp. záznamu
není přímý časový moment - akci, resp. hru nelze opakovat ve své jedinečnosti - každé představení může mít různou podobu a i derniéra má svojí podobu....Naše středoevropské prostředí má dlouhodobou tradici i kulturu. Již na počátku 21. století vysela otázky III. reformy ve vzduchu a ukáže se, jak bude nutná v nestabilních podmínkách...

13.01.2021

Letošní rok byl zajímavý tím, že přes pandémii se situace Dakotů a jejich postoje nezměnily...
V Jižní Dakotě zablokovaly přístupy k jejich rezervaci a postavily se na odpor místní guvernérce, která je chtěla k federálnímu soudu a to, že se rozhodli izolovat se od ostatních
(důvodem byla ochrana starších příslušníků před nákazou)..obdobně postupovali i jiné indiánské komunity (Navahové, Blackfoote, Apači..atd)..Co slouží k pochvale je jejich vědomí, že bez kontinuity paměti nezbývá nic...jen rozpuštění ve velkém kotlíku, který nemá svojí pamět..

Otta Janka v osmdesátých letech se zařadil mezi autory tzv.,, české indiánky" , která byla určena především dětem a mládeži .
(Viz. edice -Tisíc a jedno dobrodružství). Pro autory této edice byl charakteristickým črtem, že jejich hrdinové byli našimi krajany, kteří vycestovali do USA, v té době, kdy vznikaly Spojené Státy -( Román Otty Janka nás navrací do období konce indiánských válek, které znamenaly přelom pro domorodé obyvatelstvo). Hrdina českých indiánek je obdařen pozitivními rysy - nese v sobě cit, úctu k druhým, nemiluje válku..atd. (přežívá v něm odkaz komunit moravských bratří, který si odnáší i do své domoviny). Ve svých románech např.: Zloděj snů - podává obraz osobností, kteří věřili, že za Velkou louží , naleznou svobodu a spravedlnost, kterou jim nemohlo Rakousko-Uhersko nabídnout. A tak Otta Janka ve svých románech ukázal, že boj za svobodu nikdy nekončí
a jeho hrdiny jsou veskrze obyčejní lidé - a již jde o severoamerické indiány či obyčejné občany...

1 07.09.2014