Heyyy komentáře u knih

Zhruba po první třetině jsem knihu chtěla odložit, vůbec mě nebavila, přišlo mi, že je téměř bez děje, ale v moment, kdy skončila zima (sezóna) a hlavní hrdina jel vyřídit rozvod atd., mi přišlo, že se to rozjelo a zbytek už byl čtivý a moc fajn :) btw. hned bych se do míst, kde se to odehrává, vypravila :)

15.03.2024

To bylo super, super, super. Náhod a propletenců, kdy se nakonec každý znal s každým, bylo víc než by bylo zdrávo a od poslední čtvrtiny jsem se už trochu ztrácela v postavách, ale co bylo třeba jsem si dohledala a nakonec vše zapadlo do sebe. Tu dobu jsem nezažila a přiznám se, že popis vojny mě málem donutil knihu odložit, ale nakonec jsem ráda, že jsem vydržela :) Úžasně čtivé.

7 22.10.2022

To bylo jako pohlazení po duši :) Kniha měla skvělou atmosféru a vždy když jsem se začetla, dýchla na mě zvláštní nostalgie, vyrovnanost se světem, někdy melancholie, nevím jak to popsat, zkrátka spousta pocitů... Až mi bylo líto, že je kniha tak krátká. Krásný mix fejetonů :)

09.06.2022

Je to čtivé, ale vypravěč (který beztak určitě neexistuje) není vůbec sympatický, jde o sobeckého narkomana, takže už rovnou celý příběh nevzbuzuje důvěryhodnost. Uměle vytvořené napětí, kdy např. hned v první kapitole na každé třetí stránce najdeš větu ve smyslu: "Kdybych věděl, co tohle moje rozhodnutí způsobí, nikdy bych to neudělal, ale k tomu se dostanu..." mi připomíná sloh žáka základní školy. Další úlet a vata v textu - hlavní hrdina spatří fotku, na které "něco vidí". Další tři stránky fotku ukazuje postupně všem kamarádům, kteří samozřejmě po pohledu na ni zblednou, podlomí se jim kolena a další srandy... a teprve až na čtvrté stránce se dovíme, co tam vlastně vidí. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale opět další trapný natahování... Popravdě nejvíc děsivá scéna mi připadala ta, kdy se David schoval u zchátralých domů, aby kamarády vyškolil. Ty ostatní scény, kdy jakože mělo vážně o něco jít, už nebyly takové a bububu mi přišlo omleté. Nic světoborného. Kdyby autor přiznal, že si to celé vymyslel, udělal by líp a i by se to jinak hodnotilo, takhle je to jen kniha s marketingovým trikem, který každý se všemi pěti pohromadě odhalí a vyznívá tak akorát trapně.

7 06.12.2021

Tak tohle bylo pro mě celkem zklamání. Nevím, já prostě na ty vyloženě nereálný nebo sci-fi story nejsem. Jako věrný fanoušek Murakamiho vím, že je to celkem často jeho motivem, nicméně jsem se až na pár vyjímek takovým knihám od něj vyhýbala. Tady mě přesvědčila kamarádka, která knihu označila za nejlepší, kterou od něj kdy četla...
No... nejdřív mě to nebavilo vůbec, asi prvních 100 stránek... Svět ve skutečnosti ještě docela ano, ten svět ve Městě vůbec. Pak to začalo být zajímavější a bavily mě oba světy. Nicméně hned jak začal hl. hrdina putovat podzemím s dívkou, aby zachránili dědečka, se to otočilo a mnohem zajímavější mi přišlo vyprávění z Města. Složité vysvětlování dědy, úvahy hlavního hrdiny na nezajímavá témata (ano, i močení jak tu někteří zmiňují) mě celkem otravovaly. Ke konci už to začalo být opět zajímavé jako celek, ale nemůžu si pomoct, kolikrát jsem se opravdu nutila pokračovat v četbě, anebo nepřeskakovat některé odstavce, takže nemůžu jinak než pouze 3*.

4 17.09.2020

Bylo zde hodně pro Murakamiho obvyklých motivů (nejvíc mě pobavilo, že si hlavní hrdina jako každý jiný hrdina z jeho knih připravuje "jednoduchý oběd" či "jednoduchou večeři"), ale přesto byla něčím úplně jiná a opět úžasná :) Souhlasím ovšem, že prsa Marie se řešila až moc často, což působilo u školačky zvláštně.

4 06.02.2020

Styl psaní byl úplně mimo ten než na jaký jsme zvyklá a popravdě mi vůbec nesedl. Krátké věty, kolikrát spíš jen hesla. Útržky myšlenek nemající často souvislosti. Další věc je, že kdybych neviděla film, byla bych v ději naprosto ztracená a přišlo by mi to nejspíš jen jako změť prazvláštních událostí a popisů, která se téměř nevyvíjí a knihu bych odložila. Nejvíce se líbila poslední třetina kniha, která byla aspoň napínavá a začalo to zapadat do sebe.

1 11.10.2018

Knihu jsem poprvé četla na základní škole, v rámci povinné četby. Tehdy mě naprosto nadchla, to jsem byla ve věku hlavní hrdinky a o drogách jsem toho moc nevěděla.
Když ji čtu dnes, po 13 letech, už tak nadšená nejsem.
Nelíbí se mi příliš jak je kniha psaná, některé výrazy mě přímo iritovaly ("cool"), navíc si myslím, že by se dala kniha zkrátit, zhruba v poslední třetině mě už nebavilo v kuse číst o pokusech o odvykání/útěku/návratu k prostituci a tak stále dokola...
Navíc mi to chvílema přišlo podané jako by hlavní hrdince všichni ubližovali a jako kdyby snad tehdy mládež na sídlišti ani neměla moc na výběr, než se zabavit drogami.

1 25.01.2018

Super, čtivé, nečekaný konec, jen jsem si chvílema říkala, že je vidět, že to nepsala ve skutečnosti žena, některé výrazy byly trochu... přes čáru :D

1 17.02.2016

Nebylo to úplně špatné, přeci jen to bylo od Murakamiho a to je můj nejoblíbenější autor, ale i přesto to pro mě bylo mírné zklamání. První dvě povídky jsem si říkala, zda vůbec čtu knížku od něj. Pak se to zlepšilo, Nezávislý orgán a Šeherezáda se mi hodně líbily. Naopak třeba poslední povídka se mi nelíbila téměř vůbec, nechápala jsem o čem vlastně je, kdo jsou zmiňovaní námořníci ani proč se tam píše, že namísto reálného seznámení s dívkou si vymyslí, jak to bylo a jak to mělo být... Většina povídek mi navíc přišla docela nedokončených, zajímalo by mě, jak by pokračovaly (např. Kino)...

4 28.01.2016

To bylo výborný, nikdy jsem od autora nic nečetla, takže nemůžu narozdíl od ostatních s ničím srovnávat, ale je pravda, že i když začátek na mě byl trochu pomalejší, nakonec jsem se vůbec nenudila. Hrozně příjemné čtení, ze kterého doslova dýchala atmosféra doby a horkého léta.

2 22.01.2016

První třetinu, možná polovinu jsem spíš protrpěla, ne, že by to nebylo zajímavé, ale dlouho jsem si zvykala na styl psaní. Krátké věty, kolikrát i jednoslovné, užité pro popis situací. Dále popis Indie a především popisování stavebních prací pro mě bylo zbytečně zdlouhavé, do podrobností. Nicméně kniha mi byla doporučena kamarádem, tak jsem se kousla a četla dál. A pak to přišlo. Od poloviny to začlo všechno zapadat do sebe, příběh se zdramatizoval a knížka se změnila ve velmi čtivou. Konec se neobešel bez slz. Suma sumárum musím uznat, že je to opravdu krásná ale i smutná kniha. Souhlasím s názorem, že bych vypustila vyprávění vojáka, které ani mně do celku příliš nezapadalo.

6 01.11.2015

Pro mě velmi čtivé, i když hodně lidí píše, že měli chuť knihu nedočíst, mě děj vtáhl od první stránky, zvědavost byla velká a děj gradoval. Nicméně je pravda, že ten konec... mohl být trochu lepší, větší bomba.

1 19.10.2015

I když konec mě zklamal (a ne málo, cítila jsem se podvedená, i když při představě uplakaného romantického konce bylo snad tohle lepší), byla kniha plná tolik zajímavých úvah a tak přesně se mi trefila do momentálního rozpoložení... že nakonec tu hvězdičku neuberu a nechám plný počet :)

2 26.09.2015

Téma by nebylo špatné a zamyšlení nad tím, že díky spánku někteří "nemají čas" sami na sebe bylo zajímavé, ale to je asi vše. Vyprávění a popis života hrdinky mě docela nudil, možná i díky tomu, že nejsem matka v domácnosti jsem se s ní neztotožnila téměř v ničem. Konec mi nepříjde useknutý, ani bych si jiný neuměla dost dobře představit, poslední scénu považuji totiž jen za výplod fantazie (nebo výplod unaveného mozku) hlavní hrdinky.
Ve čtení mě hodně rušil používaný výraz "dítě" pro svého syna. Působil velmi neosobně.
Ilustrace jsou opravdu perfektní, nejvíc se mi líbil obrázek těla s kalama.
Nicméně pro mě nejslabší kniha od Murakamiho.

2 13.09.2015

Této knize jsem se dlouho vyhýbala, i když Murakamiho čtu nejradši. Představovala jsem si knihu o zemětřesení, která bude popisovat, co se dělo, veškerou tu spoušť a někde na okraji se odehrají i nějaké ty příběhy. Opak je pravdou, se zemětřesením to zas tak moc společného nemá, ve většině povídek se autor jen dvěma třema větama zmíní, že někde jinde v Japonsku zrovna zemětřesení je a že tam někdo z hrdinů má příbuzné.
Byla to první povídková kniha, kterou jsem od Murakamiho četla a jsem nadšená. Všechny povídky k zamyšlení, úžasně čtivé a dlouhé tak akorát na cestu metrem. Perfektní.
Nejméně se mi líbila asi povídka Medovníky. Celkově mi nezapadala k ostatním povídkám a hlavně mi připomínala nedávno dočtenou knihu Bezbarvý Cukuru Tazaki.

2 09.09.2015

Měla jsem problém ji dočíst, v podstatě bez poutavé zápletky. Vzorce a grafy mě vyloženě nudily.
V polovině jsem ji chtěla vrátit do knihovny, ale nakonec jsem si řekla, že se kousnu a dočtu ji. Jediný zábavný pasáže byly s Hassanem, takový kamaráda bych taky brala :) Konec knihy byl taky už trochu záživnější.
I když je pravda, jak tu někteří píšou, že poznámky pod čarou byly rušící, některé z nich pobavily a bylo tam dost "ujetých" faktů, že jsem si pár věcí i dohledala podrobněji na internetu :D
JInak nikdy dřív jsem od tohoto autora nic nečetla a už ani číst nebudu :)

1 26.07.2015

Knizka chytne a nepusti, je napinava (i kdyz ta jejich kolikrat nic nerikajici a zdlouhava korespondence me iritovala), ale v konecnym vysledku je zde hodne nepravdepodobnych situaci a reakci rekla bych.

2 13.09.2014

U většiny povídek jsem během čtení byla napjatá jak dopadnou, zápletky se mi líbily, ale konec byl téměř vždy zklamáním. Jen povídka Ptáci mi přišla dokonalá od začátku do konce. Jabloň měla také "dobrý" konec, ale např. u povídek Alibi či Nechoďte po půlnoci byl konec přitažený za vlasy. Téma povídky Modré čočky bylo víc než vtipné, jak tohle mohlo někoho napadnout... :D

2 26.06.2014

Knihu jsem si půjčila, protože jsem měla možnost "shlédnout" (tady se spíš hodí slovo "prožít") Golema ve formě alternativního divadla. Tam jsem se totálně ztrácela... Kniha mi ale zmatená nepřišla téměř vůbec, a dokonce ani nerozumím tomu jak tu někteří píší, že měli problém poznat co je sen a co realita... Kromě části "s fazolemi" to podle mě celé byla realita, i když ve snu :) Některé věci zůstaly nesvětleny, ale myslím, že do atmosféry knihy se to jen hodí. První polovina (nebo třetina) knihy mi však nepřišla moc zajímavá, proto jen tři hvězdy.

1 03.06.2014