Hezy komentáře u knih

V knize nachází se obrovský sběr jak z pověstí historických, tak i démonologických a to ve velmi nádherném a prostém vyprávění s moc krásnými ilustracemi. Autor se snažil do pověstí nezasahovati vypravěčstvím, díky čemuž se mi kniha moc líbila, jelikož pověsti byly čtenářstvu podány v možné původní, prosté podobě. Rovněž jsou v knize krásné i básně, které pověsti doprovází.

1 12.11.2017

Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze jsou pro mne bezesporu nejlepší romány historické, jaké jsem kdy četl. Všechny čtyři výtisky mám v originálním vydání nakladatelstvím Topiče z roku 1924 a to ve velmi nádherném stavu. Knih těchto si velice cením, neboť jsou to výtisky, dnes již těžko sehnatelné. Josef Svátek velmi barvitě oděl ve vypravěčské roucho řemeslo katovské, pověry s tímto řemeslem spjaté, jeho postavení ve společnosti a významné historické doby v Praze a též i v jiných krajích českých. Krásně v knize líčí život Jana Mydláře od jeho časů studentských na vysokém učení lékařském po jeho následující život kata. Velice napínavá část pro mne přichází v části druhé, kde se v knize ve spojení s Janem Mydlářem vyskytují známé osobnosti historie české. Josef Svátek uměl i velice spojovati historii s tajemnem. Vyskytují se zde též i nějaké pověsti, o které se Josef Svátek velice zajímal. Nejnapínavější a velice silnou částí pro mne byla kapitola v díle čtvrtém, kde rodiče pro peníze zabijí vlastního syna, navracejícího se z vojny. Josef Svátek zde v této kapitole vypravěčsky oděl do roucha oné doby lidový příběh, o kterém již víme, že se od pradávna vyprávěl mezi lidem v mnoha variantách a mnohdy byl v některých dobách udáván jako příběh aktuální, který se někde opravdu stal, ačkoliv víme, že jest vyprávěný nejenom v našich zemích ale i v mnoha jiných národech od dob velice dávných a jest generačně předávaný i v pověstech, tudíž zaujal své zajímavé místo ve slovesnosti lidové. Lze si snadno představiti, že v dobách války třicetileté byl tento příběh i jistě velmi aktuální. Josefu Svátkovi se ho podařilo vylíčiti vskutku zajímavě a děsivě. Rovněž velice silnou částí byla pro mne kapitola v druhé části knihy, kde učenec Jesenský zkoumá na popravišti, zda po stětí hlavy a jejího nasazení na krk v popraveném stále proudí život. Obzvláště jest velmi silná kapitola od pražské defenestrace roku 1618, poté popisování průběhu bitvy na Bílé hoře a následná poprava urozených českých pánů.

7 03.10.2017

Tuhle knížku mám doma ve sbírce v původním vydání a velmi mne potěšila. Je v ní shrnutý materiál z výtisku Nákres slovanského bájesloví, který byl vydán koncem 19. století, před touto knihou.

30.09.2017

Kniha, do které folklorista Josef Košťál nasbíral a upotřebil hojný materiál bájeslovný dle svých vlastních sběrů a též dle jiných sběratelů a autorů, které jmenuje v úvodu této knihy. Kniha začíná se čísti o sudičkách, jakožto o bytostech s osudem spjatých a končí se kapitolou o můrách. Nejdelší a svým obsahem nejhojnější je kapitola o vodnících. Tato kniha je nejspíše i začátkem dalších vydání drobných pohádek, báchorek, pověstí a bájí, které doprovázejí kromě knihy této i barevné ilustrace.

11.09.2017

Zavítal jsem do vzpomínek mého dětství v prvních třídách na základní škole, kdy jsem tyto příběhy četl hrozně rád. Se Švandrlíkem jsem začal poznávati svět literatury. Příběhy plné hypochondrů, podivínů, kriminálních činů, nebožtíků a obyčejných lidí spolu s jejich nečekanými či někdy lehce předvídatelnými osudovými zvraty, často geniálně ukončenými humorem, či děje s humorem celkově propletené díky hláškám, které Miloslav Švandrlík uměl podávati znamenitě. Příběhy jsou zasazené do českých měst, městeček či vesnic a jména lidí jsou ryze česká. Stejně tak Švandrlíkův humor. Atmosféra příběhů se stále nese v onom duchu té převážně porevoluční doby a v některých povídkách je atmosféra i před revolucí. V některých povídkách se autor lehce strefuje do komunistů, takže o to více je tam znát doba, ve které byly některé příběhy sepsány. Ovšem znalý člověk v knihách pozná, že Miloslav Švandrlík byl velikým zájemcem o záhady ať už z tajů našich pověstí, či z moderního folkloru, který je v některých povídkách pozornému oku k vidění spolu s jeho obrovskou láskou ke všemu, co jest tajemné. Povídky jsou velice příjemné pro odpočinek s chutí se od srdce zasmát. Ovšem, ne každému může tento humor sedět. Mne se ovšem líbí na sto procent. Ocenil jsem tuto vzpomínkovou edici. Samozřejmě se neubráním dojmu ohledně zhoršování se naší doby, jelikož když vedle Švandrlíkových povídek už nejsou ilustrace Jiřího Wintera Neprakty, pak už to jest dosti zlé!

Nádherné je si přivonět k pohádkám prostonárodním, skrývající v sobě hluboký smysl našeho bájesloví. K tomu přenádherné ilustrace mistra, Věnceslava Černého...

Nákres slovanského bájesloví je v našich zemích vskutku unikátní prací tehdejší doby. Tato bohatá práce byla zaměřená svým velikým, démonologickým obsahem na báječné představy národů slovanských, včetně našich zemí českých s porovnáním i k národům ostatním. V knize není ani snad cílem vytyčiti, co je ryze slovanské, nýbrž spíše poukázati čtenářům, co jest v představách báječných dlouhá léta charakteristické pro národy slovanské a v čem jsou si tyto představy podobné s národy jinými. Kniha se začíná představami kosmologickými, dále je zde kapitola věnovaná stvoření člověka a též představy o životě záhrobním. Dále se kapitoly věnují možnému božstvu pohanských Slovanů. V této kapitole je autor dle mého názoru zvláště opatrným a snaží se čtenáři přiblížit možnou shodu mezi slovanskými bohy, jejich těžko dohledatelný původ, či možné spojení jejich jmen s příchodem křesťanských nauk a následných světců. Poukazuje i na možné přijetí některého světce za přímého boha, tedy jakési obrácení křesťanského světce v pověru pohanskou, dle záznamů z kronik, na které v těchto kapitolách autor poukazuje. Velice zajímavé bylo i podání možných shod mezi názvem určitého božstva a mezi možnými, žijícími a významnými osoby pohanských Slovanů. Autor líčí možný dualismus v bájesloví slovanském, o kterém ovšem víme málo. Poté přichází na řadu kapitoly o zosobňování zjevů přírodních krás. Přichází kapitola o Slunci, měsíci a hvězdách. Ku přečtení je poté i kapitola o zjevech oblačných. Rovněž je zde přítomna velice zajímavá kapitola o osudu a bytostech s osudem spjatých. Též zde nalezneme kapitoly o vilách, rusalkách, o bytostech lesních, vodních, skalních či o Poludnici. Rovněž jsou zajímavé kapitoly věnované vědmám, můrám, vlkodlakům a upírům. Po nich přichází zosobňování svátků... Vskutku velice zajímavá a čtivá kniha, též poukazující na různé zvyky a pověry. Celkově kniha poukazuje tak na možné představy starých slovanských národů, které se v podobných a mnohdy již odlišných podobách s jádrem se však sobě podobajícímu, mohly vyskytovat v národních tradicích slovanských národů a v jejich poetické slovesnosti lidové. Knihu tuto vlastním doma v originálním vydání z roku 1891.

5 26.08.2017

Co jsem se tuto knížku nachodil půjčovat do městské knihovny. Připadala mi jako malému vždy těžká a veliká. Byla to jedna z knih, s jejímž humorným důvtipem jsem začal objevovat ten tajuplný svět pověstí. Teď jsem starší, knížka mi již tak těžká nepřipadá, snad se dokonce i o něco zmenšila, leč váhu má pro mne stále stejně velikou a rád se k ní vracím, neboť si ten hezky opotřebovaný výtisk nemusím chodit půjčovat do knihovn. Mám doma v knihovně již svůj, ve velmi hezkém stavu.

1 09.06.2017

Bohatá kniha pověstí Adolfa Weniga. Od magické Prahy dále přes tajemné kraje jihočeské až ke starým Chodům. O to více mne knížka zaujala, když jsem v ní četl o místech, která jsou mi svou blízkostí známa... Najdeme zde jak pověsti historické, etiologické, legendární, tak i pověsti pověrečné o bájných bytostech a zjeveních. Od delšího vyprávění o Dívčí válce se dostaneme k legendárním poutníkům, králům a k významným osobám českých dějin. Poté budeme putovati až ke slavným kostelům, studánkám či k lesům a vrchům. Od nich dále za čerty, vodníky a ohnivými muži. Též mne potěšila pověst o strakonickém dudákovi či pověst o punčoše ukryté v komíně. Ten, kdož má pověsti rád, je vždy potěšen zjištěním, že jedna pověst je k nalezení i v mnoha dalších knihách jakožto nepatrný důkaz o její krásné lidovosti. Dnes už pro nás předávané, bohužel jen ve starých knihách. A to vše s krásnými ilustracemi Josefa Weniga a touhou po přírodě naší rodné země, České!

2 13.05.2017

Kniha, ve které se proslulý básník a sběratel ústní lidové slovesnosti, inspiroval krásou našich bohatých pověstí, které nádherně zpoetizoval a vytvořil tak bohatou Kytici z našich pověstí národních. Kniha, která po mnoho dlouhých let prorostla českému lidu do čtenářského podvědomí. V knize jsou zachyceny velice zajímavé děje z pověstí a též i pověry našeho lidu v pozadí naší krásné a temné přírody, která též mnohdy lidu jistě zavdala důvod, k promluvení jeho obrazotvornosti... A i když byla naše literatura folkloristická poněkud chudší, objevilo se i mnoho sběratelů, kteří do knih zachytili krásu, našich bohatých pověstí i pohádek. A mezi ně patří Karel Jaromír Erben. Musím podotknouti, že básně nejsou morbidní, nýbrž líčí děje pověstí toho lidu, který si je rád při mnohých situacích vypravoval. I lidé tehdejších časů měli jistě radost, když pověst byla strašidelná a tajemná. Stejně jako spousta čtenářů Kytice. Leč to hlavní koření dřívějšího, starého lidu bylo mnohem silnější z toho důvodu, že oni ve své době mnohým pověstem, pověrám a zkazkám věřili. Již v obrozeneckých časech si byli mnozí sběratelé i historici vědomi, jak se lidu začíná z paměti vytráceti mnohé, co upomínalo na bohatost naší vlasti. A například Karel Jaromír Erben dokázal darovati paměti české, jeho sbírku našich pověstí. Krásné je naše bájesloví. Ku veliké škodě je postupné vytrácení se bájeslovných představ ze srdcí našeho lidu. Toť důkazem, že mnozí si již ani neuvědomují důležitý odkaz této knihy pro další generace. Spíše si to lidé často pletou. Osobně si myslím, že výtisk s ilustracemi Stanislava Hudečka je asi nejkrásnější ze všech vydání. Měl jsem štěstí, že jsem narazil na krásný a originální výtisk s ilustracemi mistra Stanislava Hudečka, které jsou velmi atmosferické a jako jediné se mi v nádherné sbírce Erbena skutečně líbí. Nelíbí se mi však, kterak mnozí lidé často přirovnávají Kytici k hororu. Je to spíše důkaz toho, že se vytrácí znalost našich pověstí.

Velice bohatá kniha, zahrnující velikou škálu pověstí ze Zlína a jeho okolí. Najdeme zde pověsti vysvětlující původ onoho místa a jeho jména, dále pověsti sahající do starých časů historických a též povídky pověrečné o setkání člověka s nadpřirozenými jevy a bytostmi. Velice mne též potěšily pověsti o řemeslu katovském ve Zlíně a v jeho okolí a také pověsti o cikánech. Krásná kniha. Jsem rád, že jsem zařadil tento originální výtisk do své sbírky.

1 17.03.2017

Tuto málo známou avšak o to více krásnou knížku mám též ve své sbírce a musím říci, že se mi velice zalíbila. Je v ní cítit atmosféra dávných, Valašských krajů. Knihu zdobí krásné vyprávění v jadrném nářečí s doprovodem krásných, barevných ilustrací. Jsou zde jak pohádky o lidských osudech tak i pověsti o bájných bytostech, umrlcích, a též i pověsti o známém, lidovém vyprávění o pouti mistra Ježíše Krista se svým učedníkem, svatým Petrem. Též mne potěšila báj o původu Sovy. O tomto bájesloví zvířat se lze dočíst též v knihách Josefa Košťála jenž se zabýval sbíráním pověstí, pohádek a lidových pověr. Tam lze se také dočíst o původu Sovy i o mnohých jiných bájích o původu zvířat či rostlin.

19.01.2017

Nádherně, poeticky psané pověsti, ozdobeny ještě krásnějšími ilustracemi s vůní národní hrdosti, kterou do knihy vepsal velice vlastenecky smýšlející sběratel pověstí, pan Vratislav Václav Tomek. Knihu mám doma v originálním vydání z roku 1922.

2 19.01.2017

Knihy tohoto sběratele šumavských pověstí jsou velice čtivé. Adolf Daněk podává čtenáři jednotlivé pověsti, které nasbíral a ve knížce je oděl ve velice příjemné, vypravěčské roucho, které však do pověstí nikterak nezasahuje, jelikož před podáním oněch pověstí autor krásně popisuje a vypráví jednotlivé situace, při nichž si lidé ony pověsti vyprávěli či mohli vyprávět. Rovněž tyto situace, při nichž si lidé ve knize pověsti vypráví, spojuje s jeho sebranými pověstmi. Knihy tohoto autora jsou již krásné z onoho prostého důvodu, že autor nám pověsti ve svých knihách předává v našem jazyce mateřském, v jehož prostotě a lidovosti mu byly ony pověsti jistě vyprávěny. A rozhodně nesmím též zapomenouti na nádherné ilustrace Viléma Wünsche, zdobící výtisk Báje ze Šumavy, vydaný v roce 1930 a též na krásné ilustrace Jaroslava Jareše, zdobící výtisk Báje českého Pošumaví, vydaný roku 1948.

1 14.11.2016

Kouzelná kniha. Nádherně vypravované báje a pověsti od muže s básnickým talentem a básnickou duší. Kniha se krásně čte a ilustrace jsou moc krásné. Vytváří v knize osobitou a moc zajímavou, romantickou atmosféru.

14.11.2016

Mám vzácný výtisk, vydaný okolo let 1890. Nádherně napsané pověsti s neobyčejně poutavou čtivostí v doprovodu přenádherných ilustrací Věnceslava Černého a Kamila Vladislava Mutticha, které knihu dělají neobyčejně živou. Příběhy smutné, strašidelné ale i s dobrým koncem. Čarodějové, šotek, loupeživí rytíři i strašlivý mor. To vše s nádherným pozadím našich dávných hvozdů, hor a míst v rouchu prastaré slovanské minulosti.

23.10.2016

Každý, kdo má rád šumavské příběhy, si v této knize počte rád. Kniha vypráví o Stilzelově životě jak pozemském, tak posmrtném. I když je kniha zaměřena především na jeho život a posmrtné rejdy, i tak se tu setkáváte s dalšími šumavskými bytostmi a jevy, se kterými se živý Stilzel setkává. Například, když Stilzel pomáhá „ honit “ při divoké honbě, nebo když mu v práci pomáhá samotný čert. Moc hezké vyprávění dle originálu Hanse Watzlika.

27.02.2016

Kniha mě velice zaujala. Až jsem koukal, kolik v ní naleznu informací ohledně těch, kteří se proslavili již ve svých divokých dobách. Ačkoliv by to asi autor nerad slyšel, tak při čtení této knihy jsem napjatý stejně tak jako při čtení westernového akčního příběhu. Nejvíce poutavou částí pro mě byla část o Billy Kidovi a válce v Lincolnu, která by se klidně dala nazvat už v té době takovou mafiánskou válkou.

2 14.01.2016

Kniha v sobě nese něco více, než jen pověsti a příběhy. Nese v sobě něco lidského. Něco, co pohladí na duši každého, kdo si tuto knihu přečte. Povídání má v sobě hřejivou lidskost. Některé příběhy jsou smutné, jiné zase veselejší. Je v nich láska, smutek, dobrý i špatný konec, zima a teplo. Stejně tak jako v životech lidí, kteří žili v té šumavské krajině, jakou my známe už jen z povídání. Moc hezká knížka.

Krásné sběry pověstí ze Šumavy, rozdělené podle bájných bytostí, které se zde v lidové obrazotvornosti starých obyvatel a našich předků vyskytovaly. Knihu doprovází moc hezké ilustrace, zejména ty barevné na konci knížky.

20.10.2015