Holly.W
komentáře u knih
Jeremy Poldark - Nový začátek
Winston Graham
Stejně jako u předchozích dílů se nudné pasáže střídají s těmi zajímavějšími. Půlka tohoto dílu je věnovaná Rossově soudu ohledně vyrabování dvou lodí, které proběhlo na konci minulého dílu.
Druhá půlka je věnovaná Rosově snaze dostat se z dluhů, otevření nového dolu, a jeho ochládajícímu vztahu s Demelzou.
Dále sledujeme osudy starých známých i několika nových postav.
Kniha není špatná, ani dobrá, prostě takový průměr. Nudné pasáže se střídají s těmi zajímavějšími. Zajímají mě osudy některých postav, které jsem si už docela oblíbila a proto budu pokračovat i dalšími díly. Tento díl měl i výhodu méně stránek, v tomto rozsahu by to bohatě stačilo.
Andělský strom
Lucinda Riley
Lucindiny knihy mám moc ráda, proto když jsem v knihovně narazila na tuto, tak jsem si ji musela přečíst.
Přišlo mi však, jako by knihu napsal někdo jiný.
Sledujeme osudy tří žen - Grety, její dcery Chesky a vnučky Avy. Osudy Grety, Chesky, ale i Gretina syna jsou dost nešťastné. A možná to mi na knize vadilo. Taková depresivnost, neštěstí, které z ní sálalo, takže jsem měla při čtení takový divný pocit. Moc hezkých a milých okamžiků v knize nenajdete.
Prostě to byla jedna z horších autorčiných knih.
Poslední let
Julie Clark
Začalo to docela zajímavě. Dvě ženy, které si na letišti prohodí identity. Poté Claire zamíří do Evina domu a Eva vzpomíná na svou minulost. A tím veškerá zajímavost končí. Claire celou knihu dřepí v Evině domě, třese se před svým násilnickým manželem a samozřejmě, jakoby náhodou,objeví Evino tajemství.
Eva zase vzpomíná na svou osamělou minulost drogové dealerky a na jedinou ženu, která ji v životě měla ráda.
Námět byl zajímavý, mohla z toho být daleko lepší kniha, ale bohužel, bylo to nudné a nezáživné. Škoda.
Rozhodnutí porodní báby
Sabine Ebert
(SPOILER) Opět krásné počteníčko. Historie, dobrodružství, láska. Ve 12 století mohl být člověk rád, když se dožil dalšího dne. V tomto díle je hodně politikaření, války, ale i nový tyran. S oblíbenými hrdiny čtenář prožívá jejich další osudy. Konec je opravdu hodně smutný, doporučuji při čtení mít po ruce balíček kapesníčků.
Demelza - Dáma z chatrče
Winston Graham
(SPOILER) První díl jsem odložila, s tím že mě to nebavilo a číst ho nebudu. Potom mě něco přimělo knihu dočíst, a nakonec se mi i docela líbila. Druhý díl jsem měla půjčený z knihovny zároveň s dílem prvním, tak jsem se pustila i do něj, a četl se mi mnohem lépe než první. Hlavně mě zajímaly osudy Demelzy a Rosse, Marka a Keren a Verity a Blameyho. Některé pasáže byly nudnější (hlavně co se týká podnikání v dolech), některé zase hodně zajímavé, a to hlavně osudy některých postav. Velká část knihy je věnovaná Demelze, její snaze uspět ve společnosti, jejímu vztahu s Rossem a její péči o malou dcerku. Lidé v této době to skutečně neměli jednoduché. Konec je moc smutný a ztrozkotání dvou lodí je popsáno velice syrově. Musím vědět jestli kapitán Blamey přežil!! A jestli ne, tak mi to zlomí srdce kvůli Verity.
Zlatý břeh
Iny Lorentz
Většina knih od Iny Lorentzové se mi líbila, hlavně série Kočovné nevěstky a novinka Vandrovní apatykářka.
Zlatý břeh mě ale zklamal. Přečetla jsem asi 150 stran, ale přišlo mi to neskutečně nudné, nic se tam nedělo. Proto knihu odkládám.
Malé temné lži
Sharon J. Bolton
Ze začátku nuda, uvažovala jsem, že knihu odložím. Jsem ráda, že jsem to neudělala, protože nakonec to přešlo ve slušné psycho. Máme tady 3 hlavní postavy a čtenář si říká, která z nich je větší pošuk a psychopat, vidíme celý příběh očima každé z nich. Příběh graduje ve velkolepé a překvapivé finále. Dobrý!
Ross Poldark – Návrat domů
Winston Graham
Knihu jsem si půjčila na doporučení mojí babičky, která je celou ságou nadšená. U mě se podobné nadšení nekonalo. Knihu jsem jednou odložila s tím, že ve čtení pokračovat nebudu. Nicméně něco mě k ní, asi po 14 dnech, přimělo se vrátit. Žádný velký čtenářský zážitek to pro mě nebyl, kniha má spoustu hluchých míst, je zbytečně rozvleklá, některé pasáže šíleně nudné a nezajímavé, ale dočetla jsem. Byly zde i docela zajímavé momenty, mimo jiné i to, jaký život měli lidé v tehdejší době. A jako postavu jsem si oblíbila Demelzu a byla jsem zvědavá na její rodící se vztah s Rossem. Půjčený mám i druhý díl, ale musím si mezi tím přečíst něco jiného.
Olivovník
Lucinda Riley
Když sáhnu po knize od Lucindy Riley, je to většinou sázka na jistotu a většinou se jedná o čtenářský požitek. U Milostného dopisu, a teď i u Olivovníku to tak nebylo. Přišlo mi, že Olivovník napsala nějaká jiná autorka, nebyl to styl Lucindy. Kniha byla od začátku neuvěřitelně nudná, rozvleklá, nic se tam nedělo a peripetie jedné rodiny na dovolené mě opravdu nezajímají. A co knihu totálně zabilo byly pasáže malého kluka Alexe, to opravdu ne-e. Odkládám nedočtené.
Láska vandrovní apatykářky
Iny Lorentz
První díl se mi líbil moc. A bylo to asi i tou nekomplikovaností děje, nebylo zde přehnané množství postav. Těšila jsem se i na druhý díl. A ten pro mě byl už trošku zklamáním.
Děj neubíhal tak svižně, byl místy chaotický, moc cestování - tam a zase zpátky, jednou jsou postavy tady, za chvíli zase tam. Příliš velké množství všelijakých postav, až jsem se v tom ztrácela. Mocenské boje, to mě nebavilo.
Bylo to takové neuspořádané, místy chaotické, zbytečně natahované, překombinované. Často jsem se na čtení nedokázala soustředit.
Další díl si asi přečtu, ale za delší dobu.
Vandrovní apatykářka
Iny Lorentz
Knížka mě moc mile překvapila. Děj svižně ubýhá, postavy jsou skvěle vykreslené, některé jsou čtenáři sympatické více, jiné méně. Nechybí dobrodružství a napětí. I když je to taková pohádka, četlo se mi to dobře a líbilo moc. Těším se na další díl!
Utajená sestra
Diane Chamberlain
Nejsem si jistá, jestli toto měl být román, nebo thriller.
Děj plyne tak pomaloučku, polehoučku, nejsou tam žádné překvapivé momenty, je to celé docela předvídatelné.
Hlavní hrdinka Riley mi byla nesympatická. Naivní a manipulovatelná.
Trošku zajímavější byla Lisina linka.
Nicméně já jsem pořád čekala na něco a ono to něco nepřišlo.
Prostě kniha uplynula, byla bez nějakého překvapení a velmi předvídatelná. Přečetla jsem, ale žádný požitek jsem z toho neměla a myslím, že na knihu velice brzo zapomenu.
Volání hvězd
Emma Donoghue
Neeee, proboha po 80 stranách odkládám. Detailní popis porodu a mě se navalilo tak, že jsem myslela, že budu muset na záchod. Jestli je v tomhle duchu celá knížka, tak děkuji, nechci.
A pokud mě to v něčem ještě více utvrdilo (pokud to ještě jde) tak v tom, že děti nechci!
Země snů
Nicholas Sparks
V knížce se střídá vyprávění Colbyho a Beverly. Colby je mladý farmář, který je na dovolené na Floridě, kde po večerech zpívá v místním baru. Nečekaně tady potká lásku.
Beverly je mladá žena, která je na útěku před manželem.
Když jsem četla pasáže o Beverly, připadalo mi, že podobné téma už tady od Sparkse bylo.
Ke konci se vše spojí a čtenář pochopí, co mají tyto dvě postavy společné.
Mě se knížka líbila, hodnotím kladně. Tady by se určitě hodilo pokračování.
Království stínů
Barbara Erskine
(SPOILER) Mám moc ráda knihy od Erskinové, ale tahle patří mezi ty nejslabší.
Situace, které se opakují tolikrát, až už je to únavné - například pře mezi Clare a jejím manželem. Zbytečně to knihu natahuje.
Tolik postav, které by mi byly tak protivné jsem snad v žádné knize ještě nezažila.
U této autorky jsem zvyklá na silné ženské hrdinky. Ale Clare byla slabá a manipulativní.
Já miluji zlaté retrívry, sama doma jednoho mám, a to co autorka provedla Castě srazilo moje mínění o této knize o další desítky procent a převládlo znechucení.
Jediné, co bylo zajímavé a čtivé byla dějová linka s Isobel. I když její životní příběh byl hluboce tragický a bolestný.
Doufám, že příště sáhnu po lepším kousku od této autorky.
Námi to začíná
Colleen Hoover
Méně je někdy více platí. Kniha Námi to končí je jedna z nejlepších od Colleen a u této knihy to taky mělo skončit. Řeší se tam vážné, zajímavé téma, téma k zamyšlení, téma ze života. Není to žádná romantická slátanina s happy endem, které tato autorka většinou píše. Námi to končí mnou silně zarezonovala. Proto jsem si musela přečíst pokračování.
Námi to začíná je, bohužel, zase romantická slátanina s předvídatelným koncem. Čekala jsem daleko daleko víc o Rylem, o jeho pokračujícím vztahu s Lily a Emerson, jeho případnou snahou na sobě pracovat. Nebo i jeho snahou ztrpčovat Lily život. No těch pár stran, které mu autorka věnovala bylo naprosto nedostačujících.
Taktéž jsem čekala víc o Atlasově bratrovi.
Jsem zklamaná, autorka nám předložila pohádku rozzářenou sluníčkem - "všechno je super a perfektní, jsme všichni šťastní a zamilovaní na až do konce života, hurá". Bohužel, v normálním životě to takto nechodí.
Dcery ohně
Barbara Erskine
Erskinová je skutečně paní spisovatelka. Brilantní vypravěčka. Její knihy čtenáře vtáhnou do děje a nepustí. A nejinak je to u této knihy. Opět se v knize prolíná současnost a minulost. Sledujeme příběh Vivienne (spisovatelky a profesorky) a první britské královny, která v Británii žila za dob římské invaze. Příběhy obou žen jsou nesmírně zajímavé a poutavé. V knize nechybí tajemno a mysticismus. Vše v knize, od postav až po prostředí, ve kterém se děj odehárává je opravdu precizně popsáno.
Důvod, proč jsem nedala nejvyšší známku je, že už toho bylo moc. Posledních 150 stran se některé situace opakovaly stále dokola. Bylo to už moc zdlouhavé. Přiliš mnoho zbytečných postav. Příliš mnoho posedlých postav. Kniha by si zasloužila méně stran a ne takovou, ke konci už zbytečnou rozvláčnost.
Šepoty v písku
Barbara Erskine
Erskinovou a její knihy miluji. Ještě se mi nestalo, že by mě nějaká její kniha zklamala. Bohužel, u Šepotů v písku se to stalo.
Začínalo to dobře, tajemný příběh z Egypta, sympatická hlavní hrdinka. Můj dojem z knihy se ale stranu za stranou zhoršoval. Mnohé situace mi přišly stále stejné, opakující se. Milostný příběh Anniny praprababičky jen těžko uvěřitelný.
Erskinová píše daleko daleko lépe. Tohle byla asi její slabší chvilka.
Než jsem zemřela
S.K. Tremayne (p)
Sedím a moc nevím co k tomu napsat. Čím dál jsem se prokousávala touto knihou, tím víc jsem přemýšlela….. co nám tím autorka vlastně chce říct? Kam to směřuje a jak to všechno dopadne? Jedna z mála zajímavých věcí na této knize byl popis ponuré krásy vřesovišť a života na nich. Bohužel, ani hlavní hrdinové mi nepřirostli k srdci, jediná trochu zajímavá byla Tessa a úplně nejvíc si mě získala Lyla. Nakonec bylo sice malé překvápko, ale jinak to nebylo žádné terno. Myslím, že na tuto knížku velice brzo zapomenu.
Ve vteřině
Suzanne Redfearn
Některé myšlenky z této knihy byly zajímavé, třeba když se člověk ocitne v zoufalé situaci, v ohrožení svého života, tak udělá cokoliv, aby si svůj život zachránil. I když to třeba znamená obětovat blízkého člověka. A může člověk obětovat třeba jednoho jedince, aby zachránil několik jiných? Co je dobro a co zlo? Také bylo zajímavé sledovat osudy lidí poznamenaných takovou tragédií, když už je po všem a dál žijí své životy. Podaří se jim se svou vinou vyrovnat? Člověk se zamýšlí, jak by se zachoval v jejich situaci, pravda ale je, že to nikdo neví, dokud by to neprožil.
Přesto to ale nebyl úplně můj šálek kávy…. Nevím, jestli je to jenom tak špatně napsané, nebo to je z toho důvodu, že to vypráví teenagerka, tak to působí tak nějak dětinsky. Ale i tak jsem nebyla schopná se do knihy úplně ponořit a procítit ji. Každopádně nějaké poznatky z knihy mi v hlavě zůstali. Hodnotím průměrně.