Holly.W
komentáře u knih
Ross Poldark – Návrat domů
Winston Graham
Knihu jsem si půjčila na doporučení mojí babičky, která je celou ságou nadšená. U mě se podobné nadšení nekonalo. Knihu jsem jednou odložila s tím, že ve čtení pokračovat nebudu. Nicméně něco mě k ní, asi po 14 dnech, přimělo se vrátit. Žádný velký čtenářský zážitek to pro mě nebyl, kniha má spoustu hluchých míst, je zbytečně rozvleklá, některé pasáže šíleně nudné a nezajímavé, ale dočetla jsem. Byly zde i docela zajímavé momenty, mimo jiné i to, jaký život měli lidé v tehdejší době. A jako postavu jsem si oblíbila Demelzu a byla jsem zvědavá na její rodící se vztah s Rossem. Půjčený mám i druhý díl, ale musím si mezi tím přečíst něco jiného.
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
Joanne Rowling
Asi můj nejoblíbenější díl, a to jak v knižní, tak i filmové podobě. Budu se opakovat, ale jedna z nejlepších knih na světě. Brilantní vypravěčcké umění Rowlingové, kdy dokáže popsat jak postavy, tak i okolí je neuvěřitelné. A zároveň je to úžasně vystavěný, napínavý příběh. Nádhera. Četla jsem asi podesáté už.
Olivovník
Lucinda Riley
Když sáhnu po knize od Lucindy Riley, je to většinou sázka na jistotu a většinou se jedná o čtenářský požitek. U Milostného dopisu, a teď i u Olivovníku to tak nebylo. Přišlo mi, že Olivovník napsala nějaká jiná autorka, nebyl to styl Lucindy. Kniha byla od začátku neuvěřitelně nudná, rozvleklá, nic se tam nedělo a peripetie jedné rodiny na dovolené mě opravdu nezajímají. A co knihu totálně zabilo byly pasáže malého kluka Alexe, to opravdu ne-e. Odkládám nedočtené.
Tatérka
Alison Belsham
Po dlouhé době kvalitní thriller, který má všechno, co mít má. Kniha je originální a čtenář se dozví zajímavé věci z tatérského světa. Ocenila jsem i pasáže týkající se myšlenek samotného vraha. Kniha mě vtáhla do děje, je napínavá, zajímavá, čtivá. Hlavní postavy Marni a Francis jsou sympatičtí. Jediné co bych trošku vytkla je to, kdo byl pachatelem, malinko mi to nesedělo a nezapadalo do sebe. Ale jinak super, těším se na další díl!
V ovocném sadu
Nikola Scott
Snažila jsem se, přečetla jsem půlku, ale potom už to nešlo. V knížce nebylo nic co by mě nějak zaujalo, chytilo, přikovalo. Ty části o Frankie byly trošičku lepší a záživnější, ale části o Violetě vůbec. Prostě nuda. Dám přednost něčemu snad lepšímu.
Láska vandrovní apatykářky
Iny Lorentz
První díl se mi líbil moc. A bylo to asi i tou nekomplikovaností děje, nebylo zde přehnané množství postav. Těšila jsem se i na druhý díl. A ten pro mě byl už trošku zklamáním.
Děj neubíhal tak svižně, byl místy chaotický, moc cestování - tam a zase zpátky, jednou jsou postavy tady, za chvíli zase tam. Příliš velké množství všelijakých postav, až jsem se v tom ztrácela. Mocenské boje, to mě nebavilo.
Bylo to takové neuspořádané, místy chaotické, zbytečně natahované, překombinované. Často jsem se na čtení nedokázala soustředit.
Další díl si asi přečtu, ale za delší dobu.
Mrtvé od Tichého jezera
Leslie Wolfe
Máme tady mladou, krásnou, extrémně chytrou policistku a k ní - olala, hezkého, sexy sympatického kovboje v klobouku, alias detektiva pomocníka. To už se u nových detektivek sátáv pravidlem. Když jsem začala číst, říkala jsem si: proboha, to už se nikdo nevzmůže na víc? Bála jsem se, že tady máme už zase spíš červenou knihovnu než kvalitní detektivku.
No naštěstí jsem se tentokrát spletla. Detektivní stránka naštěstí převažuje. A je celkem zajímavá a čtivá. Hlavní hrdinka vzpomíná na své dětství, je zde i vyprávění z pohledu vraha. Knížka mě docela chytla, hlavní hrdinka je celkem sympatická. Kdo mi ovšem sympatický nebyl, tak ten její pomocník detektiv. Po dalším díle asi sáhnu, časem.
Dům v zátoce
Mary Ellen Taylor
Nějak nechápu, jak může mít tato kniha tak vysoké hodnocení. Takovýchto příběhů - střídání minulosti a současnosti už tady bylo a byly i mnohem mnohem lepší.
Lucy, ani Claire, tedy dvě hlavní hrdinky, mi nebyly sympatické ani jedna. Děj je naprosto předvídalný, hlavně co se týká Lucy. A z příběhu, který se týkal Claire jsem měla depresi.
Ne, kniha mi prostě nesedla.
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
První knihy, které jsem v životě přečetla byly právě ty o Harry Potterovi. Zažehly ve mě čtenářskou vášeň, která nikdy neuhasla. Harry Potter a tajemná komnata patří ještě k těm pohádkovým, pro děti a i film je jeden z nejlepších.
Úžasná, čtivá, kniha, s perfektní zápletkou, která čtenáře chytne a nepustí. Rowlingová je paní Vypravěčka, a díky tomu si čtenář může veškeré dění v knize živě představit.
Knihu jsem četla už asi po desáte a rozhodně ne naposledy! Knížky o Harry Potterovi by měly patřit mezi povinnou četbu, protože jsou to jedny z nejlepších knížek na světě.
Knihkupkyně z Dachau
Shari J. Ryan
Matilda, rok 1940. Začátek druhé světové války. V podkroví svého bytu ukrývá svého přítele Hanse. Mezi těmito dvěma lidmi vznikne láska.
Matilda je neuvěřitelně silná mladá žena, která nepřestává věřit, ani když jí osud zasazuje jednu krutou ránu za druhou.
V knize je vykresleno, jak druhou světovou válku vnímali i samotní Němci, že ne všichni byli zfanatizovaní Hitlerem. Někteří zase věřili, že dělají vše pro to, aby zachránili své milované a udrželi je v bezpečí, ale neuvědomují si, kolik bolesti to jejim milovaným přinese.
Grace - rok 2018. Po své babičce zdědí nemovitost přímo v Dachau, kam se vzápětí vydává pátrat po své minulosti a potkává zde i zajímavého mladého muže.
Knížka je psaná moc hezky a zajímavě, se spoustou vět a obratů, které svou pravdivostí čtenáři zůstanou dlouho v mysli.
Knih o druhé světové válce není nikdy dost. A každý čtenář si znovu připomene, jaké hrůzy se udály v naší minulosti a že je potřeba si z nich vzít ponaučení.
Kniha byla krásná, smutná, čtivá, k zamyšlení. Moc se mi líbila. Dávám plné hodnocení. I když bych si možná představovala větší rozsah stran. Kniha by klidně snesla tak o sto stran víc na Matildu i Grace.
Vandrovní apatykářka
Iny Lorentz
Knížka mě moc mile překvapila. Děj svižně ubýhá, postavy jsou skvěle vykreslené, některé jsou čtenáři sympatické více, jiné méně. Nechybí dobrodružství a napětí. I když je to taková pohádka, četlo se mi to dobře a líbilo moc. Těším se na další díl!
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Prostě nádherná kniha, která se dá číst pořád. A já ji taky přečetla už asi podesáté. J.K.Rowling je zkrátka jedna z nejlepších spisovatelek, které kdy byly, má neuvěřitelný vypravěčský dar, díky kterému čtenář, jako by v Bradavicých byl. Je to taková pohádka, ale krásná a čtivá, která každému čtenáři navždy zůstane v srdci.
Dům u jezera
Kate Morton
Pár knih jsem od Mortonové četla. Některé byly lepší, některé horší. Tuhle jsem ani nedočetla, i když jsem jí dala šanci 100 stran.
Prolínání minulosti a přítomnosti - stará Grace vzpomíná na svá mladá léta ve službě v panském domě. V současnosti je Grace v domově důchodců, tráví chvíle se svou dcerou (z jejího vyprávění mi přišlo, že svou dceru snad ani nemá ráda) a vzpomíná na mládí v panském domě, kde probíhá spousta k uzoufání nudných dialogů.
Takže ne, knize jsem dala velkou šanci, ale děj mě prostě nevtáhl, byl o ničem a nudný.
Dívka, která psala na hedvábí
Kelli Estes
Nevím proč, čekala jsem příběh odehrávající se v Číně, škoda. Nicméně více mě zaujal příběh Mei Lien, i když byl hodně smutný. Kdyby byla celá kniha o ní, bylo by to asi mnohem zajímavější.
Inara mi přišla jako dítě, rozmazlená, manipulovatelná, nesympatická, tato dějová linka mě příliš nezaujala.
Jako celek pro mě kniha byla spíše průměrná.
Hloubka nenávisti
Sharon J. Bolton
Tentokrát si autorka vybrala velice, ale velice zajímavé téma. A to sice nenávist mužů vůči ženám, jejich nespokojenost s tím, jak se mění postavení žen ve společnosti, že jsou mnohdy úspěšnejší, chytřejší, lepší. A parta mužů se rozhodne proti tomu zakročit a strhnou s sebou obrovské množství dalších takových.
Toto téma mě velice zaujalo a autorka možná předběhla dobu, protože toto možná jednou bude problém. Kolik mužů by rádo vidělo ženu zpět v domácnosti, jako uklízečku, kuchařku, služku a povolnou milenku, než jako úspěšnou, samostanou, emancipovanou ženu, která muže v podstatě ani nepotřebuje?
Kniha má strhující tempo, jsou tady i docela akční monenty, čtenář přemýšlí, kdo že to vlastně za vším stojí a při tom trne, aby Laceyno tajemství nevyšlo na povrch.
Lacey jsem si v průběhu této série velmi oblíbila. A jsem nadšená i z toho, jak se v tomto díle prohloubil vztah mezi ní a Joesburym.
A ten konec? Wow, to jsem nečekala. Už se moc těším na další díl!
Atlas: Otcův příběh
Lucinda Riley
Velkolepé zakončení tohoto nádherného příběhu! Nepoznala bych, že knihu celou nepsala Lucinda. Životní příběh Atlase je skutečně strhující, napínavý, smutný, krásný. Nemohla jsem se odtrhnout! Čtenář se setkává i se spoustou postav, které už v průběhu této série potkal. Některé momenty krásně zapadnou na místo ve své mozaice, nic nezůstane nevysvětleno, nic nezůstane nevyřčeno. Na konci jsem byla dojatá.
Byla to úžasná, strhující, dojemná, smutná, ale prostě nádherná cesta se sedmi sestrami. Můžu říct, že to byla jedna z nejkrásnějších knižních sérií, jaké jsem v životě četla a velice těžce se mi s ní loučí, jsem smutná... ale určitě se k této sérii ještě někdy vrátím.
Uteč, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
(SPOILER) Nechápu jak může mít tato kniha tak vysoké hodnocení.
Amatérštější rádoby "detektivku" jsem teda už dlouho nečetla.
1) Kdyby si autorka odpustila popisy toho, co měly jednotlivé postavy každý den na sobě, tak je kniha poloviční.
2) Genialita a úžasná paměť hlavní hrdinky, která byla popisovaná na prvních stranách vyšuměla v průběhu knihy zcela do ztracena.
3) Co se týká hlavní hrdinky, tak mi k srdci nepřirostla. Naopak mi přišla naivní a hloupoučká.
4) To co hlavní hrdinka přežila, je až neuvěřitelné. Střelba, několik autonehod. A vyvázne s pouhými škrábanci. O co se autorka snažila? O napětí jako u holywoodského akčního filmu? Nepovedlo se.
5) Drsný, vysoký, svalnatý, tmavovlasý, se strništěm playboy, který se zamiluje do hlavní hrdinky a vždycky jí, jako rytíř na bílém koni, přispěchá na pomoc. To už tady bylo tolikrát až mě to začíná unavovat.
6) A samotný děj? Přehnaný počet obětí, které ani nebyly řádně identifikované, čtenář ani nemá čas se s každou z nich seznámit, politovat. O nějaké vyšetřovací práci, kterou brilantně popisují jiní autoři tohoto žánru, nemůže být ani řeč. A třešnička na dortu je, že pachatel vyšetřovatelce spadne takříkajíc rovnou pod nos.
Jediné, co možná bylo zajímavé, tak postava sestry hlavní hrdinky. I tak jsou dvě hvězdy asi až příliš vysoké hodnocení na tuto slátaninu. A případné další díly? Děkuji nechci.
Utajená sestra
Diane Chamberlain
Nejsem si jistá, jestli toto měl být román, nebo thriller.
Děj plyne tak pomaloučku, polehoučku, nejsou tam žádné překvapivé momenty, je to celé docela předvídatelné.
Hlavní hrdinka Riley mi byla nesympatická. Naivní a manipulovatelná.
Trošku zajímavější byla Lisina linka.
Nicméně já jsem pořád čekala na něco a ono to něco nepřišlo.
Prostě kniha uplynula, byla bez nějakého překvapení a velmi předvídatelná. Přečetla jsem, ale žádný požitek jsem z toho neměla a myslím, že na knihu velice brzo zapomenu.
Půlnoční růže
Lucinda Riley
Asi jedna z nejlepších knih od Lucindy. I když ona má všechny knihy krásné.
Opět se jeden příběh odehrává v minulosti a jeden v přítomnosti. A oba jsou moc hezké. Vyprávě ní o Anahitě je zajímavější o to, že se část odehrává v Indii, a také mě toto vyprávění zaujalo o trošičku více než příběh z přítomnosti. A přichystejte si kapesníčky. Jak už čtenářky Lucindy vědí, tak jeden z těch příběhů zpravidla končí smutně. A Půlnoční růže není vyjímkou.
Poslední sbohem
Tim Weaver
Asi se budu opakovat, ale pro mě je Tim Weaver jedním z nejlepších spisovatelů detektivek současnosti. Raker jedním z mých nejoblíbenějších knižních hrdinů. Na každou novou knihu se těším jako malé dítě.
Neubráním se srovnání s dalšími detektivkami, které vydavatelství chrlí každoročně po stovkách. Máme tady desítky autorů. Nálepky Bestseller, ale málokdy je to pravda. Já čtu hodně a máloco mě dokáže opravdu nadchnout, vtáhnout do děje, překvapit. Protože mám dojem, že se to všechno podobá.
Ale Weaver je mistr svého řemesla. Ze začátku máte pocit, že je tam toho moc - moc postav, moc dějových linek, které spolu zdánlivě nesouvisí. Ale ono se to postupně všechno hezky spojí a začne dávat smysl. Je to do detailu promyšlené a propracované.
Raker se dostává ke složitému případu, jehož hlavní aktérka zmizela před několika desetiletími. Začíná od nuly, postupné sbírání drobečků chleba, výslechy, až se nakonec, jako vždy, dopátrá pravdy. Setkáváme se s děsivým, chladnokrevným vrahem, který se neštítí ničeho.
A do toho ještě trneme, jak to dopadne s Healym.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, běhal mi mráz po zádech, bylo tam napětí, překvapivé momenty, zkrátka všechno, co má dobrá detektivka mít. Já jsem nadšená a mrzí me, že už je konec. Protože čekání na další díl bude asi zase dlouhé.