Honey0105 komentáře u knih
Je opravdu zajímavé v jaké míře dokáže oslovit tak jednoduchý a nerozvětvený příběh.
(Normálně jsem zvyklá naplno vyjádřit svůj názor v mnoha větách, ale beru si příklad z tohoto dílka-málo dokáže být opravdu hodně - a první věta můj postoj plně odráží, tak to nebudu víc rozebírat.)
Svůj názor na tuto autorku jsem publikovala již několikrát, ale stejně musím znovu říct (napsat), že tato žena je naprosto geniální! Miluji tuhle její sérii o Stephanii. Je to četba teda hlavně pro ženy, ale opravdu stojí za to! Myslím si, že víc jsem se u jiných knih ještě nepobavila.
Tenhle první díl se velice povedl. Četla jsem ho sice až naposled (nejdřív jsem četla zbývajících-u nás zatím vydaných-pět dílů), ale dala jsem si to dokupy a byla jsem moc spokojená.
Myslím si, že nejzábavnější je samozřejmě scéna ve vaně (nebo to byl sprchový kout-četla jsem již dávno, tak si moc nepamatuji).
Všem obdivovatelkám Morelliho vřele doporučuji!
Proč se to jmenuje Anna Karenina? Proč ne třeba: Kosťa Levin?
Osobně musím říct, že příběh nějaké žárlivé potvory (omlouvám se za takový výraz) mě tolik nenadchl. Avšak ty filosofické myšlenky, kteří tu mnozí pomlouvají.. To bylo moje! Levinova postava mě opravdu zaujala.. Řekla bych, že s ním mám docela dost společného a dokázala jsem se s ním občas přímo ztotožnit.
Anna Karenina je sice zajímavou postavou, ale.. Opravdu mě nezaujala.
Poměrně jsem se bála, že to nezvládnu přečíst (s ohledem na počet stránek), nakonec to nebyla taková obtíž a jsem ráda, že jsem tuhle čtecí proceduru podstoupila. Kniha se mi opravdu líbila a je velice pravděpodobné, že se k ní ještě někdy vrátím (ale asi jen k pasážím, kde nevystupuje žárlivá královna Kareninová).
Knihu jsem si poslechla s mužem v audiu. Audio zpracování bylo skvělé. Navíc bylo fajn, že byl každý rozhovor namluven někým jiným. Tudíž to nebylo matoucí.
Co se týká obsahu, tak to byla síla. Ale to už je u knih o této zemi běžné. Abych řekla pravdu, tak jsem musela jen vrtět hlavou a bylo mi dost špatně skoro ze všech zmíněných věcí. Člověk si hned uvědomí, jak se tady u nás má vlastně dobře.
Rozhodně doporučuji ke čtení každému a já se pomalu chystám na Severku od autorky.
Kniha byla zase skvělá. Jediná má chyba byla, že jsem jí začala číst bezprostředně po Pánu hory. U Pána hory jsem propadla neuvěřitelné euforii, že jsem objevila nového skvělého autora. Skleněným mužem to pokračovalo, ale po chvíli jsem začala knihu už odkládat, jelikož jsem byla trochu přehlcená. Ač mi přišel případ opravdu zajímavý a bavil mě, tak přeci jen Pán hory mě dostal více.
Co musím ale vyzdvihnout je mnoho dějových linek. Ač jich je tolik, tak je to napsané tak dobře, že v tom člověk nemá nepořádek.
Určitě doufám, že autor bude v sérii pokračovat a já si doplním knihovničku.
Tak konečně jsem se k Láďovi dostala. Už si na něj brousím zuby opravdu dlouho, ale až knižní výzva našeho Knižního klubu mě uvrhla do řádků jeho knihy. Takhle před prázdninami byl zrovna tento titul určitě vhodný, protože přinesl mnoho kuriozních typů. Asi nejvíce mě nadchla podhledna, kterou snad někdy také navštívím. Musím ale pochválit styl ve kterém je kniha napsaná. Já jsem se opravdu od začátku do konce bavila. Pan Zibura je opravdu vtipálek a všechny absurdní situace do kterých se dostává stojí za to.
Všichni, co už mají Zuburu zvládnutého říkají, že jeho předchozí knihy jsou o dost lepší a více se podobají cestopisu, než Prázdniny v Česku. Já už byla nadšená z téhle knížky, tak jsem opravdu zvědavá na ty další.
Fantasy mám ráda. A tuhle knížku jsem na audiotéce vídala už dlouho. Pak mi ji navíc doporučila ještě kamarádka, tak jsem si říkala, že to zkusím. A rozhodně nelituji. Audio je dobře namluvené paní Ježkovou. Začátek vyžadoval více soustředění, protože je zde poměrně dlouhý úvod s popisem světa a jeho historie. Mnoho negativních komentářů zde chápu. Ale já jsem počítala s tím, že jdu číst fantasy pro mládež, a proto mě zde nic neuráželo. Naopak jsem si příběh užila. Postavy mi jsou symatické a jsem jen zvědavá, jak se příběh rozvine.
První díl byl příjemnou předehrou před dalším dobrodružstvím. Dost jsem se bála, protože jsem zjistila, že je díl v režii paní Sněgoňové, s tou ještě nemám zkušenosti. Ale.. Byla jsem jen příjemně překvapená, kotletovské rysy to neztratilo.
Poslouchala jsem v audiu a určitě klobouk dolů před panem Stránským, který se přednesu zhostil opravdu bravurně.
Druhý díl mě bavil o krapet víc, než ten první. Rozhodně se ale těším na další pokračování série.
Znovu jsem si poslechla v audiu a znovu musím pochválit Pavla Rímského. Opravdu velmi dobře namluvené.
Třetí případ mi přišel zatím nejpoutavější. Líbí se mi chemie mezi Cormoranem a Robin a jsem zvědavá, kam se bude jejich pracovní partnerství dále rozvíjet.
Nejdříve jsem si trochu pletla tři hlavní podezřelé, ale nakonec se mi povedlo zorientovat. Neustále jsem měnila názor na to, kdo bude vrah, díky čemuž jsem byla stále napjatá a měla jsem o čem přemýšlet.
Série mě opravdu baví od prvního dílu a určitě se chystám na pokračování.
Tak u téhle knihy mě neustále napadá: Co to jako bylo? (Zde to píši slušně, v hlavě to zní trochu jinak). Knihu jsem měla ve čtečce už dlouho, ale do čtení jsem se neměla. Až na základě knižní výzvy, kterou máme s kamarádkou (každý měsíc stanovíme jednu knížku, kterou musíme za daný měsíc přečíst), jsem knihu otevřela. Vůbec jsem netušila o čem má být. Dle přebalu a názvu jsem očekávala nějakou detektivku. A ty já opravdu můžu. Ale už po třetí stránce mi bylo jasné, že o detektivku tedy opravdu nepůjde. Kdyby nebyla kniha součástí výzvy, tak jí i v této chvíli odložím. Byla jsem opravdu ráda, že byl příběh krátký a dal se rychle přečíst, protože to čtení byl opravdu horor. Kniha ve mně vzbudila mnoho nepříjemných emocí. Navíc mi ani nepřišla dobře napsaná. Už při prohlídce jatek s prvním a druhým jsem velmi brzy ztratila přehled, který je který. Navíc první půlka je jen taková omáčka, aby se člověk zorientoval v tom, co se děje a teprve následně začíná příběh. Dialogy začnou existovat také až někde v půlce knihy.
Je úžasné, když kniha dokáže vzbudit emoce. Tady jsem to ale opravdu neocenila. Pokud autorka přijde s další knihou, tak jí určitě neotevřu. Ač to byl kousek neortodoxní, tak nemohu hodnotit jinak, než jako odpad.
Po Stanici Odložených lásek jsem se pustila ihned do pokračování. Zase jsem zvolila audioverzi. Nejdřív jsem byla trochu zklamaná, že z vyprávění zmizela Laděna. Příběh Ilony mě ale nakonec už po první její kapitole zaujal také. První díl byl trochu úsměvnější, zde přišlo na řadu plno opravdu těžkých témat. Přesto byl poslech příjemný.
Paní Körnerová je pro mě opravdu velkým překvapením. Narazila jsem na ni až nyní a rozhodně si ráda poslechnu nebo přečtu další její knihy.
Už jsem si říkala, že jsem opravdu ostuda, protože těm českým autorům moc nedávám. Na tuhle autorku jsem ale na Audiotéce koukala už dlouho. Při jedné noční jsem se rozhodla, že začnu s tímto titulem. Líbilo se mi hodnocení zde na webu a také četné pozitivní komentáře. K těm se teď i ráda připojím. Hodně lidí v komentářích na Audiotéce psalo, že se jim nelíbil přednes René Slováčkové, která knihu namluvila. Já jsem s ní ale neměla vůbec žádný problém. Oba vyprávěné příběhy se mi moc líbily. Sice to nebyla procházka růžovým sadem, hlavně co se Laděny týká, ale dobře se to poslouchalo. Když Kamila líčila průběh maturity, tak jsem zavzpomínala na tu svou a probíhalo to vlastně úplně stejně, tak jsem si říkala, že alespoň něco se nemění. Určitě se těším na další příběhy z pera autorky.
Severské detektivky opravdu můžu. Po Nesbovi tady Bjork vykreslil Norsko zase z trochu jiné perspektivy, což se mi opravdu líbilo. Postavy zajímavé, stejně jako celý příběh. Doufám, že se dostanu i k dalším knihám ze série.
Po dlouhé době opravdu příjemné, oddechové čtení. Jako první jsem od autorky četla Manželovo tajemství, kde se mi ze začátku nečetlo úplně nejlépe, i když se to pak zlepšilo. Zvykla jsem si na autorčin styl psaní a z Alice jsem byla už opravdu nadšená. Přitažené za vlasy? Možná, ale stejně mi v knize nevadilo vůbec nic. Teď je mi je jen líto, že už mám dočteno. Nedá se dělat nic, hurá na další knihu od autorky.
Ehm.. Tak jsem se zde podívala na hodnocení a cítím se lehce hloupě, když já jediná dávám tak slabou známku.. Také si přijdu trochu pitomá, protože jsem asi tuto hru moc nepochopila. Přiznávám , že desetistránkový úvod o tom, co to je Absurdní drama jsem vynechala.. Ale dokážu si tak nějak představit, co to je.. Opravdu..
Když tahle hra mě opravdu zaskočila.. Už od začátku jsem se trochu ztrácela a pak v delších odstavcích jsem moc nevnímala. Mě osobně to přišlo naprosto hloupé! Plácání do větru! Jen jsem zírala, jestli to pan Havel myslí vážně. Chápu, že to je určitě vyznámné dílo a tak, ale.. Upřímně.. Byl to děs! Nechci odsuzovat tady pana Havla a jeho styl a ani absurdní drama, ale to opravdu není nic pro mě.. Jinak samozřejmě to je určitě dokonalá hra a tak, ale člověk musí mít rád daný žánr. Omlouvám se - já ho opravdu ráda nemám.
Asi vůbec nejlepší kniha od tohoto autora (pro mě)! Už je to poměrně dlouhá doba, co jsem knihu přečetla, ale některé scény si pamatuji docela barvitě.
Moc se mi líbil zátah do politiky. Přeci jen tam bylo vidět trochu toho politickýho svinstva.
I nové postavy ( Langdon mě tolik nenadchl) dílo vylepšily.
A poslední plus dávám za místa, kde se příběh odehrával.
Předchozí díly jsem poslouchala v audiu. Tenhle díl byl v audiu ale velmi špatně hodnocen, tak jsem si raději přečetla komentáře, které dost často poukazují na to, že v audio verzi je velmi nepřehledné orientovat se v přepisech v chatů. Raději jsem tedy zavrhla i e-knihu a pořídila si tištěný přírůstek do knihovny. A dobře jsem udělala, jelikož v tištěné verzi je kniha přehledná.
Ač mnoho lidí má s vyšetřováním problém, tak já osobně jsem si příběh zase užila. Věřím, že normálně by byly použity jiné postupy, ale líbilo se mi, jak vše odkrývala naše dvojice detektivů a jejich spolupracovníci. Celkově má za mě série stále vzrůstající tendenci.
Původně jsem se bála počtu stránek, ale ani to nebyl problém. Jediný problém byl, že se mi kniha nikam nechtěla nosit, takže jsem jí četla jen při některých večerech doma. Jelikož ale příběh ubíhá pozvolným tempem, tak to nebyla překážka. Neměla jsem problém knihu odložit a zároveň jsem se vždy těšila, až si znovu najdu čas a ponořím se do stránek.
Rozhodně se těším na další díl. A taky doufám, že se už jeden z detektivů rozhoupe. Teď je na řadě asi Robin. Uvidíme.
Když jsem začala číst, tak jsem se trochu vyděsila. Tolik vědeckých keců a nějak jsem nevěděla, která bije. Bude to asi hlavně tím, že nejsem běžný čtenář sci-fi.
Postupně se ale člověk proplétá příběhem a nemůže knihu odložit. I přestože jsem si chvíli připadala ztracená, tak hlavní linka se dala sledovat bez problémů a nutila člověka číst dál a dál.
Po přečtení jsem běžela ihned pro další díly na které se také brzy hodlám vrhnout.
Tyhle detektivní příběhy se soukromým očkem Strikem mě opravdu baví. Zatím jsem všechny díly poslouchala v audiu. Možná i kvůli tomu mi příběh nepřijde zbytečně natahovaný. Všechny části příběhu si díky tomu užívám. Navíc se mi líbí, jak se postupně vyvíjí vztah mezi Cormoranem a Robin. Tenhle díl přinesl rozhodně zajímavé zvraty. Možná na mě nadbytečná účast Charlotte, ale rozumím, že její přítomnost zase trochu zamíchala kartami.
Předchozí díl mě bavil asi o trochu víc, ale jinak se již velmi těším na další pokračování.
Moje první setkání s autorkou a rozhodně příjemné. Kniha mě opravdu bavila. Na začátku jsem si tedy říkala, proč tam je ta trapná scéna s Leiou. Nakonec ale i to zapadlo hezky do příběhu. Nejsem moc na ty konce po X letech, jak jsou všichni přešťastní atd.. Takže to za mě mohlo být vynechané, ale co už. Určitě ještě něco od autorky přelouskám a těším se na to.