Honey0105
komentáře u knih
Syn
Jo Nesbø
(SPOILER) Od Nesba prostě miluji sérii s vyšetřovatelem Harrym Holem. Tam jsem některé díly četla i víckrát a k sérii se stále vracím. Mimo sérii jsem četla jen Lovce hlav a Krev na sněhu. Lovci zaujali, ale Krev na sněhu mě nebavila třeba vůbec. Proto jsem neustále odkládala další knihy od autora. Teď už jsem si ale říkala, že by bylo fajn dohnat resty a mrknout se, kam se autor posunul. Kniha Syn se mi přeci jen v knihovně válí už dobrý rok.
Měla jsem jistá očekávání, protože vím, že autor psát umí. Bohužel musím říct, že jsem měla obrovský problém se začíst. Na začátku jsem se ztrácela ve velkém výčtu postav a nějak mi šla z příběhu hlava kolem. Chytla jsem se asi až v půlce, od té doby šlo čtení snadno.
Je to přesně ten typ příběhu, kdy člověk chtě nechtě sympatizuje s tím takzvaným lotrem. V jedné chvíli mi to připomněla Batmana nebo Zorra mstitele. A ještě k tomu ten americký konec.. To mi ve výsledku přišlo úsměvné.
Jsem ráda, že jsem zkusila další knihu od autora a postupně chci přelouskat i povídky a Království, ale.. Z této knihy mám takové rozporuplné pocity. Z velké části mi přišlo, že opravdu koukám na nějaký americký film. Akce, zvraty ( i když trochu předvídatelné) a hlavně záporák, který na konci nasedne ke své milé a odjíždějí vstříc své zářivé budoucnosti.. Haha..
Na chalupě s moderním fotrem
Dominik Landsman
Já mám Landsmana ráda. Jeho knihy jsou takové oddechové a žádnou velkou literaturu za tím nehledám. Tím, že měla být tato kniha vyprávěna z pohledu Čeňka, tak jsem neměla žádné očekávání. Nakonec to úplně neurazilo. Ano, autor opravdu některé vtipy tlačí dost na sílu, to by mohl omezit, ale jinak.. Nejsem nadšená, ale ani přehnaně zklamaná. Prostě jednohubka na noční, kdy se člověk i usměje (nebo naopak si zakoulí očima). Já si určitě ráda přečtu i další knihu od autora.
Záhada se jmelím
Nita Prose
Hledala jsem něco vánočního, ale chtěla jsem se vyhnout nějakému slaďáku. Když jsem zjistila, že Nita Prose vydala novou knihu, tak jsem se zaradovala. Její předchozí knihy jsem sice nečetla, ale věděla jsem, že jde o detektivky. A navíc i na nejmenovaném serveru jsem našla štítek, že se jedná o detektivku. Takže hurá, naladit se na Vánoce v mém oblíbeném žánru... Jenže.. Měla jsem si zjistit více informací.
Kniha obsahuje spíš naivní povídku, která přeteká klišé a je ještě sladčí, než by se dalo čekat.
Jak jsem zmínila, tak s Molly nemám zkušenost, takže jsem se ani nemohla zaradovat z návratu známé hrdinky.
Příběh je kraťoučký, spíš bych ho zahrnula do souboru nějakých povídek. Ač byly některé pasáže milé, tak bohužel už od úplného začátku je jasné k čemu příběh směřuje,což je za mě také škoda.
Měsíční píseň
Patricia Briggs
Už před pár lety jsem přemýšlela o rozečtení této série, ale nakonec jsem si našla ke čtení něco jiného. Teď na mě knihy od autorky vyskočily na audiotéce a říkala jsem si, že v audioverzi bych tomu šanci dát mohla.
Začátek byl docela slibný, ale příběh začal poměrně brzy nudit. Přišlo mi, že se plno věcí opakuje a nějak to přestalo mít šťávu.
Možná už jsem zblblá z všech těch aktuálních romantasy, ale čekala jsem také lépe a více vykreslenou romantickou linku.
Ve finále to pro mě bylo poměrně zklamání. Možná někdy druhý díl zkusím, ale teď o tom ani nepřemýšlím.
Bábovky
Radka Třeštíková
Zatím moje druhá kniha od autorky. A rozhodně ne poslední. Ač hodně lidí autorku spíš kritizuje, tak mně se její styl líbí. Čtivé, svižné, chvílemi absurdní, ale i vtipné.
Prolínání jednotlivých příběhů bylo super. Jen ten konec mě zase trochu zklamal. Takové zvláštní utnutí a já chtěla vědět ještě něco víc. Tak uvidíme, kam nás zavede volné pokračování, protože do toho se určitě opřu také.
Už jsem stihla zkouknout i film, ale ten mě docela zklamal. Kniha je rozhodně lepší.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Caplinová je taková moje stálice pro poslech audioknížek na noční. V této formě mi její knihy opravdu vyhovují. Žádná dramata, pomalý spád, krásná místa a plno príma lidí. Po X poslechutých knížkách musím říct, že už jsem autorce také propadla. Na noční je tenhle žánr nejlepší. Na romantických útěcích se mi navíc líbí, jak se tam nenásilně proplétají některé postavy. Každý příběh se odehrává na jiném místě a v trochu jiném prostředí. A navíc je v každé knize gastro okénko.
Hotýlek na Islandu byl pro poslech také příjemný, ale některé knihy od autorky mě zaujaly více. Tady mi asi nějakým způsobem nesedla hlavní hrdinka Lucy. Nebo jsem možná zaujatá, protože také pracuji v hotelu a některé věci mě při poslechu iritovali. Těžko říct, ale celkový dojem je takový průměrný. Určitě ale sáhnu i po dalších dílech a moc se na ně těším.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Na začátku mě kniha vtáhla do děje a byla jsem zvědavá, co se objeví na dalších stránkách. Někde za půlkou už jsem začala knížku odkládat. Přišlo mi, že se příběh nikam moc nevyvíjí. A vlastně ani moc ne. Jasně, stalo se tam plno věcí, ale čekala jsem nějaké velké finále. I kvůli tomu, jak řešila Hana svojí rodinu již od první stránky. Asi to na mě nakonec tolik nezapůsobilo.
Šlo o mé první setkání s panem Hájíčkem. Čtení bylo příjemné, ale nevzbudilo emoce a za pár dní už asi nebudu vůbec tušit o čem příběh byl. V budoucnosti ale ráda autorovi ještě šanci dám a třeba to bude mít větší wow efekt.
Tajemství pomocnice
Freida McFadden
Tak já jsem si to znovu moc užila. Za mě velmi čtivé, zhltla jsem to raz dva. Opravdu jsem byla zvědavá, jak se to vyvrbí a u konce jsem se docela zasmála. Ano, thrillerů už tu bylo plno, ale mě Freida McFadden opravdu dost baví. Jak Pomocnici, tak i tento druhý díl mohu jedině doporučit a těším se na další čtení od autorky.
David Hecl: Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Tak konečně jsem se dostala k panu Moravci. V hledáčku už ho mám opravdu dlouho, ale četbu jsem neustále odkládala. Nakonec jsem sáhla po této knize v audio podobě.
Kniha je pěkně načtená a celý rozhovor mě moc bavil. Nikdy jsem podrobně nepřemýšlela o tom, co vše obnáší profese pilota. Měla jsem představu, že tam jsou větší náklady na samotné vzdělání, ale vůbec jsem netušila, že se to pohybuje až v takových astronomických částkách. Platy nastupujících pilotů mě také dost překvapily. Vždy jsem si myslela, jak dobře si nevydělají. A to není vše. V knize bylo plno dalších zajímavých poznatků z nevšedního života pilotů.
I díky tomu, že lítám opravdu hodně, tak musím říct, že mě kniha opravdu obohatila a moc jsem si celý poslech užila. Určitě se těším na další zajímavé rozhovory pod taktovkou Martina Moravce.
Deník kastelána
Evžen Boček
Aristokratku miluju a konečně přišel čas přečíst od autora také toto dílko. Na začátku jsem se ale s knihou dost prala. Příběh moc netáhl a dost se to vleklo. Nakonec jsem se docela začetla a druhou půlku už jsem svižně přelouskala. Ale chyběl tomu náboj. Čekala jsem nějaké grandiózní finále. To se nekonalo. Nakonec kniha nijak neobohatila a nejspíš brzy zapomenu, co se v ní odehrávalo.
Chladný den pro vraždu
Dana Stabenow
Knihu jsem si pustila v audio. Nalákalo mě hlavně hodnocení na audiotéce. Příběh se opravdu odehrával v zajímavém prostředí. Děj ale netáhl. Vyšetřování takové nijaké. Postavy také. Abych pravdu řekla, tak jsem byla ráda, že to mám za sebou. Do pokračování se zatím pouštět nehodlám.
Po pravdě
Gilly Macmillan
Tak tohle moc nebavilo. Dost mě štvala samotná Lucy, ale celkově ty postavy nebyly dobře vykreslené. Nakonec takový zvláštní konec. Šlo o moje první seznámení s autorkou, ale aktivně její další tvorbu asi vyhledávat nebudu. V rámci žánru jsem již četla povedenější kousky.
Deníček moderního páru aneb Ženy jsou z Venuše a muži jsou debil
Dominik Landsman
Já Landsmana můžu, takže jsem se těšila i na tuhle knížku. S rodinou jsme si poslechli audio verzi. Rozjezd byl opravdu slibný a docela jsme se nasmáli. Pak to začalo trochu ztrácet. Lepší byly kapitolky z pohledu muže, ale druhá polovina už byla taková nemastná, neslaná a plná klišé.
Mít a být
Dimitri Verhulst
Nebyla jsem si vůbec jistá do čeho jdu, ale na doporučení muže jsem si knihu přečetla. Na to, že měla málo stránek, tak jsem jí četla docela dlouho. A tady to bylo nakonec velké plus, protože jsem měla dost času se nad obsahem zamyslet.
Posmrtná odvykací léčebna. To tu ještě nebylo. Příběh je vulgární, ale sedělo to. Ani mi nevadilo, že postavy a prostředí nejsou detailně vykresleny. Kniha i tak nese mnoho a mnoho myšlenek. A ty jsou prezentovány v zajímavé, neotřelé a kontroverzí verzi.
Já si určitě ráda od autora něco dalšího přečtu.
Jednou za život
T. L. Swan
Moje první seznámení s autorkou. Knihu jsem si poslechla v audiu a pro oddechový poslech mohu doporučit.
Osobně mám raději koncept hate to love, ale tady jsem alespoň vyzkoušela něco nového. Mezi Jamesem a Emily to jiskří od začátku a jejich vztah je na jiné bázi. Navíc je zde i dost řešená práce, ne pouze postel. Napsáno čtivě, ale samozřejmě i zde je plno klišé. Přehnané cukrování mě trochu vytáčelo. Přesto od autorky možná ještě někdy něco zkusím. Ale jinak klasika typu "nenadchne, neurazí". Dávám 2hvězdy, ale 2,5 by bylo více odpovídající.
Templářské dědictví
Steve Berry
Vůbec nerozumím tomu, jak jsem mohla knihy Steva Berryho tak dlouho odkládat. Zatím jsem od něj četla jen Faktor Omega, ale po přečtení jsem se hned musela pustit do téhle série. A jsem opravdu nadšená.
Moc se mi líbí zpracování knihy, kde se prolíná minulost se současností. Navíc je zde plno historických faktů a také nějaká ta fikce. I proto je ale skvělý dovětek přímo od autora, kde přímo uvádí, co si přikrášlil.
Autor mi velmi připomíná tvorbu Dana Browna. Sice mi zde některé akční scény přišly spíš trochu úsměvné, ale i přesto jsem si čtení velmi užila. Určitě se postupně hodlám vrhnout i na další díly.
Příběh samotný by byl možná na hodnocení 4/5, ale já jsem tak nadšená, že jsem objevila autora podle mého gusta, že rovnou házím 5hvězd. Uvidíme, co přinese zbytek série.
Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Tak předchozí díl stále vede. Abych pravdu řekla, tak mám nejraději pasáže, které se týkají Geralta a jeho družiny. Pořád jsem se nějak nenaučila mít ráda Ciri. Pořád v ní mám jen rozmazlenýho parchanta, který ještě víc zvlčil po setkání s Potkany. Je mi jasné, že se příběh motá hlavně kolem ní, ale já si z ní na zadek nesedám a ani nebudu.
Možná i kvůli nelibosti vůči Ciri se mi více líbily povídkové knížky. Tam byl Geralt prostě jen zaklínač, který za pár drobnejch pobíjí příšery a postupně se setkává se zajímavými lidmi. Ságu určitě dokončím, ale velký fanda ze mě asi nebude. A ač normálně miluji knihy, tak tady u mě zatím vede seriál.
Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva
Zuzana Hubeňáková
Naprosto výborná audiokniha, která dokáže rozesmát. Na audiotéce jsem na ní narazila náhodou a velmi mě mrzí, že nebyla delší.
Velká oddechovka, kterou nejspíš brzy zapomenu, ale opravdu mi zvedla náladu. Minimálně název si musím poznamenat, abych si mohla příběh někdy oživit, až budu nutně potřebovat dávku humoru. A je to přesně ten typ knížky, kterému moc sluší audioverze. Takže pochvala i pro paní Elsnerovou, která se s tím skvěle popasovala.
Faktor Omega
Steve Berry
Ač jsem o autorovi mnohokrát slyšela a mamka mi ho i několikrát doporučovala, tak jsem se k němu zatím ještě nedostala. Teď konečně uzrál čas, jelikož byla kniha zařazena do knižní výzvy v našem Knižním klubu. A teď jsem na sebe trochu naštvaná, že jsem pana Berryho tak dlouho odkládala.
Celkové zpracování knihy mi dost připomnělo Dana Browna, kterého jsem si vždy s chutí přečetla. Samotný příběh mě bavil a musím velmi ocenit finální poznámku autora, kde se vyjadřuje k tomu, co je fakt a co fikce. Kniha se mi dobře četla, ale moc mě nebavily postavy. Už jen hlavní postava Nicka Lee je dost neslaná, nemastná.
Jsem z knihy nadšená, jelikož jsem objevila nového autora, který si myslím, že mě bude opravdu bavit. Už jsem ale zvládla rozečíst první díl série s Cottonem a nemůžu se ubránit srovnání.
Pokud vyjde další díl, tak ho možná zkusím, třeba se na něm autor více vyřádí, ale teď jsem spíš zvědavá na Cottona Maloneho.
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
Předchozí díly jsem poslouchala v audiu. Tenhle díl byl v audiu ale velmi špatně hodnocen, tak jsem si raději přečetla komentáře, které dost často poukazují na to, že v audio verzi je velmi nepřehledné orientovat se v přepisech v chatů. Raději jsem tedy zavrhla i e-knihu a pořídila si tištěný přírůstek do knihovny. A dobře jsem udělala, jelikož v tištěné verzi je kniha přehledná.
Ač mnoho lidí má s vyšetřováním problém, tak já osobně jsem si příběh zase užila. Věřím, že normálně by byly použity jiné postupy, ale líbilo se mi, jak vše odkrývala naše dvojice detektivů a jejich spolupracovníci. Celkově má za mě série stále vzrůstající tendenci.
Původně jsem se bála počtu stránek, ale ani to nebyl problém. Jediný problém byl, že se mi kniha nikam nechtěla nosit, takže jsem jí četla jen při některých večerech doma. Jelikož ale příběh ubíhá pozvolným tempem, tak to nebyla překážka. Neměla jsem problém knihu odložit a zároveň jsem se vždy těšila, až si znovu najdu čas a ponořím se do stránek.
Rozhodně se těším na další díl. A taky doufám, že se už jeden z detektivů rozhoupe. Teď je na řadě asi Robin. Uvidíme.
