Honey0105
komentáře u knih
Hájemství: Příběh kluka z pohřebky
Daniel Krejčík
Tohle bylo krásné čtení.
Daniela Krejčíka jsem nikdy nesledovala, ani jsem pořádně nevěděla, kdo to je. Po knize jsem sáhla hlavně díky skvělé kampani Luxoru. A jsem velmi ráda, že jsem to udělala. Dan se rozhodně nebál odhalit to hezké, to ošklivé, to smutné a to veselé. Při čtení se ve mně střídaly všechny emoce, ale opravdu jsem si to užila.
Určitě plánuji přečíst i druhou knihu, která Danovi zatím vyšla (a o které jsem také neměla ani potuchy).
Asi jediné, co mi v knize trochu chybělo byly popisky u jednotlivých fotek. Ty bych u těch starších fotek uvítala. Jinak byla kniha krásně zpracovaná.
Papírové panenky
Emma Pullar
Tento žánr mám moc ráda, ale tahle kniha byla velkým zklamáním. Vůbec se mi nelíbil styl vyprávění. Příběh byl chvílema nechutný, ale zároveň neskrýval moc napětí. Já navíc čtu vždy knihu od začátku do konce. Po přečtení věnování jsem už tedy měla nejasný obrys toho, co se v knize objeví. Od půlky už jsem si byla téměř jistá, jaké bude rozuzlení. A ono přesně takové bylo. Jednoduchý styl vyprávění mi navíc spíš připomínal nějakou školní práci, nežli poutavý knižní příběh. Prostě tady mi nesedlo asi nic. Možná jsem příliš kritická, protože mám v tomhle žánru načteno opravdu hodně, ale nedá se nic dělat. Pokud autorka vydá i něco dalšího, tak se tomu raději vyhnu.
Lovec draků
Khaled Hosseini
Autora jsem neznala, o obsahu jsem neměla ponětí. Název mi evokoval spíše nějaké fantasy. Stačila jedna stránka, abych se probrala a došlo mi, že o fantasy nepůjde.Což rozhodně nevadí, protože kniha se četla jedním dechem. Skvěle napsané. Plusové body také za slovníček a osu historických událostí na konci knihy.
Afgánistán je pro mě známá, neznámá. I když jde o román, tak jsem se stejně dozvěděla plno informací o afgáncích a o historii jejich země.
Po dočtení nemám slov. Pobrečela jsem si, fandila jsem, modlila se a následně si objednala další knihy od autora.
Rozhodně se chystám i na filmové zpracování, které je také dobře hodnocené, ale všem doporučuji přečíst hlavně knihu.
PS: Chybíš mi
Winter Renshaw
Já vlastně nevím proč si to dělám. Předchozí díl se mi nelíbil, nebavil mě a přišel mi spíš trapný. Přesto jsem v záchvatu sebemrskačství musela po čase otevřít i druhý díl. A začátek mě docela i bavil. Tak prvních padesát stránek, pak to bylo stejné utrpení jako při čtení jedničky. Postava Melrose byla velmi nesympatická. Celý děj byl předvídatelný, ale to není u tohoto žánru překvapivé.
Nechci autorku ani její knihy shazovat, ale osobně si už opravdu další knihy od Winter nepřečtu (opravdu v to doufám).
Vánoční lásky
Vi Keeland
Díky recenzi od kamarádky jsem přesně věděla do čeho jdu, takže jsem nebyla zklamaná. Naopak. Tohle bylo přesně to nenáročné čtení u kterého jsem mohla vypnout během vánočního shonu. Povídky mají rychlý spád, ale člověk se díky tomu nenudí. Nakonec se mi nejvíce líbila poslední povídka, kde jsem se u scény s koněm i zasmála. Žádná velká literatura, ale fajn čtení ve vánočním čase.
Urla
Petra Stehlíková
První díl byl skvělý, druhý byl opravdu dobrý a třetí pro mě byl neskutečným zklamáním. Proto jsem měla opravdu obavy, co přinese čtvrtý díl. Pustit jsem se do něj ale musela, protože zvědavost mi nedala.
Osobně jsem zvolila audioverzi a nebyla jsem zklamaná. Jitka Ježková je skvělá vypravěčka, jak ukázala i u předchozích dílů.
Znovu se dozvídáme něco z historie a navíc je sympatické, že se s některými dříve opomíjenými bojovníky seznamujeme trochu více. Jediné s čím neustále bojuju je neuvěřitelná zmatečnost celého příběhu. Občas si kapitoly přehrávám opakovaně, ale někdy mi prostě některé věci nedávají smysl. Přesto jsem zvědavá, co odhalí závěrečný díl.
Problémy v ráji
Christina Lauren
Tak tohle byla jedna z těch lepších knih od autorek. Hledala jsem oddechovku a tu jsem dostala. První polovina mě bavila hodně, pak to trochu vázlo, ale ve finále zklamaná nejsem.
To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl)
James Herriot (p)
Pan Herriot byl nejen zvěrolékař, ale také neuvěřitelný vypravěč. To dokazují jeho knihy, které obsahují samé milé příběhy. Čte se samo, i audioverze je velmi příjemná.
Tohle je přesně jedna z těch knížek, kterou si člověk rád vytáhne opakovaně, ať už aby si jí přečetl celou, nebo jen konkrétní část.
Syn
Jo Nesbø
(SPOILER) Od Nesba prostě miluji sérii s vyšetřovatelem Harrym Holem. Tam jsem některé díly četla i víckrát a k sérii se stále vracím. Mimo sérii jsem četla jen Lovce hlav a Krev na sněhu. Lovci zaujali, ale Krev na sněhu mě nebavila třeba vůbec. Proto jsem neustále odkládala další knihy od autora. Teď už jsem si ale říkala, že by bylo fajn dohnat resty a mrknout se, kam se autor posunul. Kniha Syn se mi přeci jen v knihovně válí už dobrý rok.
Měla jsem jistá očekávání, protože vím, že autor psát umí. Bohužel musím říct, že jsem měla obrovský problém se začíst. Na začátku jsem se ztrácela ve velkém výčtu postav a nějak mi šla z příběhu hlava kolem. Chytla jsem se asi až v půlce, od té doby šlo čtení snadno.
Je to přesně ten typ příběhu, kdy člověk chtě nechtě sympatizuje s tím takzvaným lotrem. V jedné chvíli mi to připomněla Batmana nebo Zorra mstitele. A ještě k tomu ten americký konec.. To mi ve výsledku přišlo úsměvné.
Jsem ráda, že jsem zkusila další knihu od autora a postupně chci přelouskat i povídky a Království, ale.. Z této knihy mám takové rozporuplné pocity. Z velké části mi přišlo, že opravdu koukám na nějaký americký film. Akce, zvraty ( i když trochu předvídatelné) a hlavně záporák, který na konci nasedne ke své milé a odjíždějí vstříc své zářivé budoucnosti.. Haha..
Na chalupě s moderním fotrem
Dominik Landsman
Já mám Landsmana ráda. Jeho knihy jsou takové oddechové a žádnou velkou literaturu za tím nehledám. Tím, že měla být tato kniha vyprávěna z pohledu Čeňka, tak jsem neměla žádné očekávání. Nakonec to úplně neurazilo. Ano, autor opravdu některé vtipy tlačí dost na sílu, to by mohl omezit, ale jinak.. Nejsem nadšená, ale ani přehnaně zklamaná. Prostě jednohubka na noční, kdy se člověk i usměje (nebo naopak si zakoulí očima). Já si určitě ráda přečtu i další knihu od autora.
Záhada se jmelím
Nita Prose
Hledala jsem něco vánočního, ale chtěla jsem se vyhnout nějakému slaďáku. Když jsem zjistila, že Nita Prose vydala novou knihu, tak jsem se zaradovala. Její předchozí knihy jsem sice nečetla, ale věděla jsem, že jde o detektivky. A navíc i na nejmenovaném serveru jsem našla štítek, že se jedná o detektivku. Takže hurá, naladit se na Vánoce v mém oblíbeném žánru... Jenže.. Měla jsem si zjistit více informací.
Kniha obsahuje spíš naivní povídku, která přeteká klišé a je ještě sladčí, než by se dalo čekat.
Jak jsem zmínila, tak s Molly nemám zkušenost, takže jsem se ani nemohla zaradovat z návratu známé hrdinky.
Příběh je kraťoučký, spíš bych ho zahrnula do souboru nějakých povídek. Ač byly některé pasáže milé, tak bohužel už od úplného začátku je jasné k čemu příběh směřuje,což je za mě také škoda.
Měsíční píseň
Patricia Briggs
Už před pár lety jsem přemýšlela o rozečtení této série, ale nakonec jsem si našla ke čtení něco jiného. Teď na mě knihy od autorky vyskočily na audiotéce a říkala jsem si, že v audioverzi bych tomu šanci dát mohla.
Začátek byl docela slibný, ale příběh začal poměrně brzy nudit. Přišlo mi, že se plno věcí opakuje a nějak to přestalo mít šťávu.
Možná už jsem zblblá z všech těch aktuálních romantasy, ale čekala jsem také lépe a více vykreslenou romantickou linku.
Ve finále to pro mě bylo poměrně zklamání. Možná někdy druhý díl zkusím, ale teď o tom ani nepřemýšlím.
Bábovky
Radka Třeštíková
Zatím moje druhá kniha od autorky. A rozhodně ne poslední. Ač hodně lidí autorku spíš kritizuje, tak mně se její styl líbí. Čtivé, svižné, chvílemi absurdní, ale i vtipné.
Prolínání jednotlivých příběhů bylo super. Jen ten konec mě zase trochu zklamal. Takové zvláštní utnutí a já chtěla vědět ještě něco víc. Tak uvidíme, kam nás zavede volné pokračování, protože do toho se určitě opřu také.
Už jsem stihla zkouknout i film, ale ten mě docela zklamal. Kniha je rozhodně lepší.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Caplinová je taková moje stálice pro poslech audioknížek na noční. V této formě mi její knihy opravdu vyhovují. Žádná dramata, pomalý spád, krásná místa a plno príma lidí. Po X poslechutých knížkách musím říct, že už jsem autorce také propadla. Na noční je tenhle žánr nejlepší. Na romantických útěcích se mi navíc líbí, jak se tam nenásilně proplétají některé postavy. Každý příběh se odehrává na jiném místě a v trochu jiném prostředí. A navíc je v každé knize gastro okénko.
Hotýlek na Islandu byl pro poslech také příjemný, ale některé knihy od autorky mě zaujaly více. Tady mi asi nějakým způsobem nesedla hlavní hrdinka Lucy. Nebo jsem možná zaujatá, protože také pracuji v hotelu a některé věci mě při poslechu iritovali. Těžko říct, ale celkový dojem je takový průměrný. Určitě ale sáhnu i po dalších dílech a moc se na ně těším.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Na začátku mě kniha vtáhla do děje a byla jsem zvědavá, co se objeví na dalších stránkách. Někde za půlkou už jsem začala knížku odkládat. Přišlo mi, že se příběh nikam moc nevyvíjí. A vlastně ani moc ne. Jasně, stalo se tam plno věcí, ale čekala jsem nějaké velké finále. I kvůli tomu, jak řešila Hana svojí rodinu již od první stránky. Asi to na mě nakonec tolik nezapůsobilo.
Šlo o mé první setkání s panem Hájíčkem. Čtení bylo příjemné, ale nevzbudilo emoce a za pár dní už asi nebudu vůbec tušit o čem příběh byl. V budoucnosti ale ráda autorovi ještě šanci dám a třeba to bude mít větší wow efekt.
Tajemství pomocnice
Freida McFadden
Tak já jsem si to znovu moc užila. Za mě velmi čtivé, zhltla jsem to raz dva. Opravdu jsem byla zvědavá, jak se to vyvrbí a u konce jsem se docela zasmála. Ano, thrillerů už tu bylo plno, ale mě Freida McFadden opravdu dost baví. Jak Pomocnici, tak i tento druhý díl mohu jedině doporučit a těším se na další čtení od autorky.
David Hecl: Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Tak konečně jsem se dostala k panu Moravci. V hledáčku už ho mám opravdu dlouho, ale četbu jsem neustále odkládala. Nakonec jsem sáhla po této knize v audio podobě.
Kniha je pěkně načtená a celý rozhovor mě moc bavil. Nikdy jsem podrobně nepřemýšlela o tom, co vše obnáší profese pilota. Měla jsem představu, že tam jsou větší náklady na samotné vzdělání, ale vůbec jsem netušila, že se to pohybuje až v takových astronomických částkách. Platy nastupujících pilotů mě také dost překvapily. Vždy jsem si myslela, jak dobře si nevydělají. A to není vše. V knize bylo plno dalších zajímavých poznatků z nevšedního života pilotů.
I díky tomu, že lítám opravdu hodně, tak musím říct, že mě kniha opravdu obohatila a moc jsem si celý poslech užila. Určitě se těším na další zajímavé rozhovory pod taktovkou Martina Moravce.
Deník kastelána
Evžen Boček
Aristokratku miluju a konečně přišel čas přečíst od autora také toto dílko. Na začátku jsem se ale s knihou dost prala. Příběh moc netáhl a dost se to vleklo. Nakonec jsem se docela začetla a druhou půlku už jsem svižně přelouskala. Ale chyběl tomu náboj. Čekala jsem nějaké grandiózní finále. To se nekonalo. Nakonec kniha nijak neobohatila a nejspíš brzy zapomenu, co se v ní odehrávalo.
Chladný den pro vraždu
Dana Stabenow
Knihu jsem si pustila v audio. Nalákalo mě hlavně hodnocení na audiotéce. Příběh se opravdu odehrával v zajímavém prostředí. Děj ale netáhl. Vyšetřování takové nijaké. Postavy také. Abych pravdu řekla, tak jsem byla ráda, že to mám za sebou. Do pokračování se zatím pouštět nehodlám.
Po pravdě
Gilly Macmillan
Tak tohle moc nebavilo. Dost mě štvala samotná Lucy, ale celkově ty postavy nebyly dobře vykreslené. Nakonec takový zvláštní konec. Šlo o moje první seznámení s autorkou, ale aktivně její další tvorbu asi vyhledávat nebudu. V rámci žánru jsem již četla povedenější kousky.