Honza89
komentáře u knih

Dlouho jsem knížku viděl na čtyři hvězdy, nicméně nakonec jsem stránkami proplul k plnému počtu pěti. Přesvědčilo mě poctivé a krásné zpracování knihy, kdy zejména fotografie jsou opravdovým skvostem. Naopak od příběhů jsem si sliboval mnohem víc, čekal jsem hloubku života v samotě, odpovědi na otázky proč, ale většinou jsem měl pocit, že život tak dotyčným vyplynul, než že by se cíleně vyčlenili a působili svým myšlením jako inspirace. Trochu škoda, téma je skvělé.


Jedná se o jednu z těch autobiografií, které jsou náročnější na čtení, nicméně v tomto případě musím dílo jednoznačně ocenit. Vyprávění úspěšného basketbalového trenéra je precizní, originální, zajímavé i obohacující. Udělalo na mě dojem, že pan Jackson doplňoval vlastní myšlenky úryvky z jiných knih. Prokázal, kolik má načteno, a jen tím podtrhl svou nevšední osobnost. Líbilo se mi taky povídání o největších hvězdách NBA. Celkově jsem si knihu rád přečetl, protože i když mám na basket výšku, tak jsem se o něj nikdy nezajímal. Teď asi začnu o něco víc :-)


V mém pomyslném žebříčku jde o nejlepší autobiografii ze sportovního prostředí. Příběh Pavla Srníčka je enormně silný a měl by být sportovně i lidsky inspirací pro mladé naděje.


Dosti ojedinělá autobiografie, ještě jsem se nesetkal s tak otevřeným pohledem do zákulisí a zázemí sportovce. Zajímavý je také koncept, kdy promlouvá hodně osob kolem Petry Vlhové. Přiklonil jsem se k pěti hvězdám za otevřenost a zajímavost pro čtenáře, ale požitek z knihy mi snižovalo přehnané pitvání bývalého trenéra Livia Magoniho.


Autobiografie přesně podle mého gusta, četla se úplně sama. Pan Wenger poutavě vylíčil své myšlenky a postoje při cestě životem, což se v jeho případě rovná hlavně fotbalu. Je to skvělý vhled do jeho kariéry a klubů, které vedl. Až při čtení této knihy jsem jej docenil jako manažera, stejně tak úspěchy Arsenalu. Velmi inspirativní příběh, moc doporučuji.


Opět bezvadné zpracování filmu do knižní podoby, četl jsem s radostí :-)


Tuto knihu, stejně jako díl Jak dostat tatínka do polepšovny, jsem pořídil do archivu jako upomínku na svůj milovaný film. Nyní jsem dostal chuť si ji přečíst. Knížka je stejně milá a krásná jako film, scény jsem viděl před očima a jen jsem se usmíval. Neznám krásnější příběh, Vašík je prostě zaručený recept na dobrou náladu :-)


Běžně čítám zcela odlišné knížky, sám bych po takto zaměřeném příběhu nesáhl, ale jelikož jsem knihu dostal, tak jsem ji přelouskal. Přiznám se, že mi vadil opakovaný děj, tzn. neustálý popis toho, jak se Christiana chtěla zbavit závislosti a pokaždé to nevyšlo. Bylo to na mě zdlouhavé. Jinak jde o zajímavý náhled, člověka místy opravdu mrazí a jak je v recenzích čtenářů uváděno - kniha nutí k přemýšlení.


Kniha nabízí dost ojedinělý příběh, ještě jsem se nesetkal s tím, aby nějaký šampion nenáviděl svůj sport. Z tohoto pohledu byla četba hodně zajímavá. Oceňuji i kvalitu zpracování, protože Agassi pitvá kariéru dopodrobna a to není nikdy snadné dát do kupy tolik informací. Zároveň ale musím říct, že mám raději motivační a inspirativní autobiografie, ve kterých aktéři předávají své myšlenky, než zpovědi postavené na pocitech a odhaleních. Chvílemi jsem u knížky ztrácel pozornost. Nic to však nemění na tom, že bylo vidět, jak je Agassi dobrosrdečný člověk, a to je ze všeho nejpodstatnější.


Vzhledem k nelichotivým recenzím jsem od autobiografie Pavla Nedvěda nic neočekával, o to příjemnější bylo moje překvapení. Knížku jsem s nadšením přečetl za dva dny. Moc se mi líbilo pojetí autobiografie: decentní vyprávění, avšak velmi věcné a zajímavé. Je moc dobře, že se legendární český fotbalista zaměřil na svůj přístup k fotbalu a k životu, protože tím předal cennou inspiraci. Jediné, co jsem nepochopil, tak proč kromě EURO 1996 nepopsal i další reprezentační šampionáty, především EURO 2004. Každopádně knížku vřele doporučuji.


Po přečtení knihy jsem měl velmi rozporuplné pocity. Pana Bukače jsem si moc oblíbil, MS 1996 ve Vídni, které jsem jako malý kluk poprvé vnímal, dodnes zůstává mým jedinečným sportovním zážitkem. Uznával jsem pana Bukače za trenérské schopnosti, za vzdělanost a hlavně za to, jakým byl člověkem. Takhle slušných a kvalitních lidí by naše společnost potřebovala víc. Skoro se tedy až stydím, že mám napsat kritické dojmy na jeho dílo. Bohužel mi však knížka nesedla. Z mého pohledu bylo vyprávění příběhu nevhodně proloženo teoretickými kapitolami. Tyto kapitoly jsou pro laika a lidi bez filozofického vzdělání nečitelné a narušují spád knihy. Viděl bych je spíš v příloze nebo v samostatném vydání. Celkově mě kniha chytla asi až na posledních 80 stranách. Vycházím i z určitého porovnání s autobiografiemi Miroslava Fryčera a Bobbyho Orra, které jsem přelouskal předtím. Byly to taky seriózní knihy, ale pro čtenáře poutavější. Nicméně pan Bukač dal na vědomí složitost čtení, cestu náročnějších memoárů si vybral cíleně, takže zpracování nelze úplně rozporovat. Najdou se i čtenáři, kteří budou nadšení.


Kniha přináší obrovskou hodnotu. Musím se přiznat, že o řadě uvedených sportovců jsem v životě neslyšel, nebo jen velmi málo. Přitom se v mnoha případech jednalo o medailisty a jejich příběhy byly neskutečné (např. cyklista Ladislav Fouček). V první řadě proto oceňuji obohacující aspekt, kdy se dozvíte spoustu zajímavých informací o našich skvělých sportovcích v minulosti. Ohromující je také síla jednotlivých příběhů. Je pro mě nepředstavitelné, že na základě politiky končili (resp. měli končit) výteční reprezentanti země místo s fanfárami ve vězení apod. Hodně jsem se tedy nad knihou i zamýšlel. A co se týče poutí sportovců za svobodou, stali se pro mě naprostými hrdiny. Stejně tak je hrdinou autor Petr Feldstein, který osudy poskládal dohromady a kvalitně je interpretoval.


Francie je mou srdeční záležitostí a touto knihou jsem si připomněl prožitky, které mi v zemi způsobovaly stejnou spokojenost jako autorovi. V řádcích zaměřených na krásnou Provence rozdal Peter Mayle radost ze života a naservíroval pěkné, oddechové čtení. Zároveň může jít o inspirující odkaz pro ty, kteří by chtěli změnit hektický styl žití a víc si užívat nádher kolem sebe.


Výjimečná kniha, která poskytuje exkluzivní náhled za oponu fotbalového velkoklubu i samotného manažera Alexe Fergusona. Doporučuji!


Už jen osobnost Pavla Horvátha a jeho fotbalové kousky předurčují zajímavou knihu, a předpoklad byl naplněn. Člověk se u této autobiografie pobaví i obohatí. V podstatě není co vytknout, prostě Pavel Horváth :-)


Jedna z nejlepších sportovních autobiografií. Byl jsem až překvapený, jak byla kniha zajímavá vzhledem k tomu, že Robert Reichel byl vždy velmi skromný a v médiích povídal většinou frázovitě. Vidím jej jako správný vzor, sportovně i lidsky.


Knihu jsem poprvé četl ve svých školních letech a tehdy, na přelomu tisíciletí, to bylo terno, neboť tyto autobiografie sportovců příliš nevycházely. Navíc Hašek byl bůh... Roky uplynuly, na knížku jsem náhodně narazil někde na internetu a dostal jsem chuť si ji znovu přečíst. Chtěl jsem si hlavně zavzpomínat na Nagano, což bezprostřední dojmy hlavního hrdiny nabízí výborně. Knížku jsem si moc užil a určitě ji doporučuji k přečtení, protože je napsána poutavě a obsahuje spoustu zajímavých informací.


Skvělým způsobem - formou poutavých příběhů od hokejového velikána - představena historie NHL. Doporučuji.


Předně je fajn, že byla do knižní podoby zpracována cesta Martiny Sáblíková ke sportovnímu nebi. Moc se mi líbily první kapitoly o začátcích v rychlobruslení a podmínkách, ve kterých trénovala. Postupně jsou však popisovány hlavně závody a rekordy, což ubíralo na zajímavosti a čtivosti knihy. Každopádně člověk si díky této biografii znovu uvědomil, jak výjimečnou osobou Martina Sáblíková je, její příběh nemá obdoby.


Moc hezky ztvárněné zlaté období českého biatlonu. Je dobře, že na radostné časy a úžasné osobnosti vznikla upomínka. Texty mají hlavu a patu a příjemně se čtou.
