Hoshi
komentáře u knih

Krásné, velmi jednoduše a přitom celkem realisticky nakreslené leporelo pro nejmenší, které seznamujeme se zvířátky. Na každé straně najdeme jedno ze základních zvířat, které můžeme u nás najít, jako je kráva, pes, kůň, kočka, prase či krocan. Ilustrace jsou na bílém pozadí, takže nejmenší "neruší" žádné pozadí. Za nás fajn leporelo.


Tři krátké říkanky, které se vypráví těm nejmenším a známe je snad všichni, doprovázené ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Za nás paráda. Myšičky s bryndáčky, třešně jako tapeta na stěně. Ilustrace i text zaujmou snad každého, kdo se k tomuto leporelu dostane.


Nesla si ovečka pytel ovsa domů, cestou se nechtěla podělit s ptáčky, kteří k ní přilétali. Když hopsala přes lávku, lávka se prolomila a ovečka spadla do říčky a ptáčci jí pak pomohli z vody.
Bohužel je to další malé leporelo, které u nás nemělo úspěch. Děti nezaujal ani příběh ani ilustrace.


Malé leporelo obsahující známé dětské písničky, tentokrát však jen jako básně, u nás úspěch nemělo. Děti nezaujaly ani ilustrace ani texty, ačkoliv všechno znají jako písně.


Klasické leporelo se zvířátky, které můžeme najít na statku - osel, kočka, kachna, pes, kráva či včela. U nás úspěch bohužel nemělo.


Deset básniček/hádanek o zvířátkách, která můžeme najít u nás v lese. Hádanky jsou trošku těžší, avšak s chvilkou přemýšlení to předškolák hravě zvládne, pokud se s leporelem setkává poprvé. U nás mělo leporelo docela úspěch.


Jednoduché, známé říkanky doplněné známými ilustracemi J. Lady. A nebo jsou to ilustrace doprovázené říkankami? Tak či tak je to leporelo, které nezestárne.


Josef Lada to prostě uměl. Jeho ilustrace jsou jednoduše skvělé a líbí se všem po generace. U nás má leporelo velký úspěch nejen u nejmenších.


Čteno díky ČV a bylo to příjemné čtení, plné lásky autora ke svým dvou dcerám.


Pepa vyráží se svým červeným traktorem a pejskem Čikem každé ráno na pole. A na každé stránce zažijí něco nového.
Tohle leporelo se nám líbí. Příjemné obrázky, na každé straně jedna výstižná, jednoduchá věta. Ideální pro malé děti.


Časně ráno vyrazil Pavlík se svým bagrem na staveniště, kde se setkal se setkal se stavitelem a dělníky - budou stavět novou nemocnici. Ale při kopání narazí lžíce bagru na něco tvrdého. Co to může být? ....
Líbí se mi, že leporelo není klasické čtvercové/obdélníkové, ale je vyříznuté podle obrázku bagru, takže si s ním můžete "jezdit". Textu je v něm celkem dost a písmenka jsou malinká. Raději si prohlížíme jen obrázky.


Čteno dětem před spaním, bohužel je kočičiny kocourka Damiána moc nezaujaly, ačkoliv jsou vtipné, milé a čeština je tak krásný jazyk. Dočítala jsem sama.


Zvonilka. Kdo by neznal tuhle šikovnou vílu a kamarádku Petra Pana. U nás měl příběh úspěch - je svižný, příjemný, text není nijak náročný a čte se hezky. Kapitoly jsou krátké doplněné o pár ilustrací. Takové příjemné čtení před spaním.


Bylo to velmi čtivé, taková jednohubka, ale příjemné. Dozvídáme se něco málo navíc, než je uvedeno v knihách, ale i tak je to pořád málo a autorka mohla přidat ještě něco navíc, příběh o kousek prodloužit..
Tuhle knihu jsem si pořídila výhradně pro tu překrásnou obálku a ty ilustrace uvnitř... Až mi srdce zaplesalo, jak moc se mi líbí!


Mé první setkání s touto autorkou a i poslední. Kniha je čtivá, to nepopírám, ale to je tak vše. Text se mi velmi špatně četl, vadilo mi neodsazení odstavců, žádné zarovnání do bloku, přímá řeč různých postav v jednom odstavci, místy i záměna postav. Také mi vadilo, že začátku knihy jsou krátké kapitoly, poté jedna dlouhá přes půl knihy, které by rozdělení neuškodilo.
Uhádnout vraha je nemožné, protože se objeví až na posledních pár stránkách, milostná scéna detektiva byla zbytečná.


Naše druhé setkání s touto autorkou. Tentokrát se ztratí tatínkův vynález - rybolovorobot (opravdu je to tak napsané v knize), a tak se jej Zmáťa se Záhadou vydají hledat. Ale co to, v batůžku se nese černý pasažér - Zmáťova sestřička Bazalka. Kdo ukradl tatínkův vynález? Najdou ho? Jak se dostanou zpět domů?
Znovu jsme se ponořili do úžasného dobrodružství a znovu mohu vyzdvihnout ilustrace, které překrásně doplňují celý příběh. Velmi mě mrzí, že u nás nevyšel i třetí díl.


Seznamte se s rodinou Čičákových - s Almou, Karlem a jejich osmi koťaty, kteří se vydají vlakem za babičkou Mici. Jenomže jak víme, počty kočkám moc nejdou a tak se stane, že při nástupu do vlaku zapomenou na Zmáťu. Výpravčí Kašička jej strčí do nejbližšího vagónu a zde začíná to pravé dobrodružství.
Na této knize nejvíce zaujmou ilustrace. Jejich provedení, barevná kombinace je něco, co se jentak nevidí a zaujmou nejen děti. Příběh je milý, odsýpá, není nijak náročný a zvládnou jej poslouchat i velmi malé děti (ačkoliv jako příběh na pokračování). Rádi se ke Zmáťovi vracíme i třeba jen tak si jej prolistovat.... A co dodat? "Všechno dobře dopadne."


Přečteno kvůli nebo díky ČV 2024. Velmi krátký příběh o panu Kdybych, který hledá kamaráda a jeho plyšovém Psu. Postupně se setkáváme s panem Nebych, Jábych, Abych, Cobych a paní Ledabych. Kdo se stane kamarádem pana Kdybych? Je to opravdu krátké, oddechové čtení.


Proč nehladit ježka je taková miloučká, útlá jednohubka, u které jsem se od srdce zasmála. Jsem ráda, že ji mám doma a že jsme se dozvěděli, proč nehladit ježka, nahlédli jsem do radostí a starostí tehdy ještě malé Moji a její gorilí rodiny. Některé říkanky pobaví spíše dospělé, ale i děti si je rády poslechnou (alespoň ty moje s radostní poslouchaly). Ilustrace na první pohled zaujmou každého, panu ilustrátorovi se je podařilo velmi dobře zachytit.
