hs777
komentáře u knih

Román ze svébytného prostředí katolické církve, které je tak dokonale nastudované a vylíčené, až mne ten podrobný popis všech procedur v první části docela nudil. Se začátkem konkláve však děj dostal správný šmrnc, jedno hlasování za druhým, kardinálové se vybarvují, ambice se odkrývají a první místa se stále mění. Celkově slušný průměr, díky neobvyklému prostředí mi vydrží v hlavě o trochu déle.


Tři povídky, tři vánoční zázraky a nezbytná porce romantiky na Boží hod vánoční.


Velmi povedený debut. Pár krátkých obyčejných příběhů ze života sice na první dojem působí neradostně, ale vlastně tak neutěšené nejsou. Jsou o volbě každého z nás, o možnosti zkusit někdy šlápnout i mimo vyjetou stopu. Tuto autorku budu rozhodně sledovat a ráda si od ní příště přečtu něco obsáhlejšího.


Takový slušný průměr, občas až neuvěřitelné, co všechno soukromý detektiv a policistka přežijí. Za závěr, kterým se konečně příběh dostal do obrátek, přidám jednu hvězdičku.


Čas od času si potřebuji odpočinout od nervydrásajících nebo emočně vypjatých knih, trochu se uvolnit a zasmát. Vybrala jsem si nejlepší nizozemsku knihu roku 2016, navíc humoristickou a bohužel nebyla to dobrá volba. Na rozdíl od V28 jsem sice dočetla, ale nezasmála jsem se ani jednou. Nemohoucnost, výčet nemocí, žertíky seniorů na úrovni dětí ze školky, ztráta důstojnosti i soukromí mně vůbec vtipné nepřipadalo. A představovat si co bude, až já nebudu vědět, snad radši ani nechci. Dávám dvě hvězdy - jedna pro mne za vytrvalost a druhá pro Hendrika, že se dožil konce roku a přestal psát.


Většinou čtu každý večer před spaním. Po třech nervydrásajících thrillerech S.J. Bolton mi tato kniha přišla jako večerníček na dobrou noc a sladké sny. A jak píše Isserley - pro někoho to bude poklad.


Malá večerní jednohubka. Není to špatné, ale těšila jsem se na něco hlubšího ve stylu Murakamiho a bohužel se nedočkala. Asi víc ocení milovníci koček.


Souhlasím s těmi, kterým se zdál tento díl v sérii zatim nejslabší, ani mne téma satanismu moc nebere. Ale nevynechala jsem a bylo to dobře - unikly by mi důležité události z osobního života a to nejen Jane a Maury.


Vrchní komisařka mi byla sice bytostně nesympatická, ale domácí prostředí Prahy a děj natolik chytlavý, že jsem se nechala pohltit. Zvládla jsem za dva večery a nad reálností a uvěřitelností jsem moc nepřemýšlela - 4*.


Bezpodmínečná láska - tuto diagnózu má vlastně každý rodič. Je to depresivní, smutné čtení a noční můra všech, co může z jejich malého roztomilého kulíška vyrůst. A opravdu neneseme žádnou vinu?
