Hypatia1010 komentáře u knih

(SPOILER) Za mě rozhodně skvělý příběh plný humoru a romantiky, prostě oddechová jednohubka. Trochu jsem se titulu obávala, protože pár podobných námětů už jsem četla. Ale nakonec jsem byla nadšená. Autorka sama v podstatě poukazuje na to, že se inspirovala filmovými romantickými komediemi - Dokonalá partie a Samotář v Seattlu, které patří i k mým oblíbeným.
Rebecca se vlastními schopnostmi a pílí vypracovala na vysoký post v právnické kanceláři, ale utrpěl tím její osobní život. Nemá čas na vztahy, ale nyní se dostala do situace, kdy by se jí přítel, třeba i falešný, náramně hodil. A tak uzavře smlouvu s Hudsonem, kterého potkala v hotelovém baru. Ona potřebuje doprovod na sváteční víkend s rodinou, kde se má oslavit zasnoubení její sestry s jejím bývalým, a Hudson zase potřebuje peníze. Jenže se to od začátku začne komplikovat a nakonec si Becca uvědomí, že se do Hudsona zamilovala.
Tuhle jízdu jsem si opravdu užila. Navíc, jak jsem pochopila se jedná o autorčinu prvotinu, takže klobouk dolů za to, jak se toho zhostila. Jen upozornění pro náročnější čtenáře - žádný hlubší smysl v díle nehledejte. Opravdu se jedná o poctu romantickým komediím, prostě odlehčený žánr pro relax a pobavení.

12 06.11.2023

Kdysi dávno jsem tento útlý svazek četla v prvním českém vydání a pamatuji si, že jsem tehdy byla z knihy nadšená. Po letech jsem se ke knize vrátila v rámci čtenářské výzvy a sáhla jsem po novějším a zrevidovaném vydání. A musím říci, že jsem byla docela zklamaná. Nemyslím, že by se ze mě mezitím stal o tolik náročnější čtenář, ale kdoví. Možná mi prostě jenom nesedlo to upravené vydání - někdy úpravy nadělají víc škody než užitku. Abych to mohla posoudit, musela bych si asi znovu přečíst i to původní vydání. Třeba se k tomu ještě někdy v brzké době dokopu.
Četla jsem docela dlouho, protože jsem si chtěla dát prostor, abych se nad jednotlivými kapitolami zamyslela a snad pochopila, co tím chtěl autor říci. Některé kapitoly mě přiměly také zavzpomínat, jiné zase vykouzlily na mé tváři úsměv. Například u kapitoly Pastelky jsem vzpomínala, jak můj syn ve věku asi tří let měl období, kdy neustále kreslil mapu k pokladu a jednou ji v nestřeženém okamžiku načmáral na bílou zeď našeho obýváku. :-)
Kniha je plná postřehů a zamyšlení z běžného života. Některé kapitoly mě tudíž oslovily více, jiné méně. Kromě Pastelek patří mezi mé oblíbené také Mořská panna, Kaluže a samozřejmě Pampelišky. I naše zahrada je plná pampelišek, navíc také kopřiv a dalších plevelnatých rostlin. Třeba na jaře se můj syn musí při sekání vyhýbat hlavně plácku s rozkvetlými kopretinami (ale kvetou nám tam i fialky a orseje).

4 06.11.2023

První díl série z prostředí soukromé internátní školy pro delikventy z řad synáčků smetánky mě upoutal svou čtivostí a svižností, takže se těším na pokračování.
RJ byl hodně zajímavý týpek a za jeho odtažitostí byla znát osamělost a snaha nebýt na nikom závislý. A Sloan byla vážně třída, v některých aspektech mi připomínala mě samotnou v tomhle věku. Sympatické mi byly i některé další postavy příběhu - RJův nový nevlastní bratr a Sloanina mladší sestra, například.
Rozhodně musím říct, že jsem si četbu této knihy velmi užívala. Děj měl spád, interakce mezi protagonisty a hlavně ústředními postavami byla skvělá. Pohled z několika úhlů prostřednictvím hlavních i dalších postav příběhu přidává další plusové body.

10 06.11.2023

Celkem zajímavý příběh, i když předvídatelný, jak to u tohoto typu literatury často bývá. Taková oddechovka z prostředí vrcholového boxu. Oba hrdinové byli sympatičtí, takže jsem jejich vztahu od začátku fandila. Akorát Zaneovu matku Viktorii jsem měla sto chutí pořádně sejmout, jak ta mi pila krev.
Je pravda, že některé aspekty příběhu mi připadaly dost nepravděpodobné, nicméně nejsem znalcem tohoto prostředí, tak jsem to moc neřešila. Navíc měl děj spád, takže mě to bavilo od začátku až do konce.

6 03.11.2023

(SPOILER) Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem, koneckonců se jedná o útlý svazek, přesto k ním mám pár výhrad. Lehký a ironizující styl Jane Austenové jasně patrný v první části knihy mě docela navnadil. Bohužel si nemyslím, že by L. Oultonová tak úplně navázala ve stejném duchu, a ačkoliv věcně možná ctila autorský záměr Austenové, styl byl úplně jiný. Navíc zakončení příběhu mi připadalo nepropracované až uspěchané. Pokud by dílo dokončila sama Jane Austenová, pravděpodobně bych ho zařadila mezi její nejpovedenější díla (za mě určitě Pýcha a předsudek, Rozum a cit a Anna Elliotová).
Hlavní hrdinka Emma mi byla sympatická, ačkoliv se mi zpočátku nezdála jako osobnost příliš výrazná. Rozhodně si mě získala, když šla tančit s desetiletým Charlesem, když ho jeho původní taneční partnerka odmítla. Musela jsem obdivovat s jak silnou vůlí a hrdostí odmítla výhodnou nabídku k sňatku, protože byla zamilovaná do někoho jiného. Což v té době nebývalo obvyklé. A navíc tak učinila i přesto, že ji rodina (nejstarší bratr a švagrová) do takového svazku tlačila.
Celkově se novela četla dobře, ale nemyslím, že se k ní budu chtít někdy v budoucnosti vrátit.

3 18.10.2023

(SPOILER) Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě, ale už předtím jsem ji měla v seznamu knih, které bych si chtěla přečíst. Začátek mě tak docela nezaujal a chvíli jsem se obávala, že to bude dost propadák, ale po nějakých třiceti stránkách se to zlomilo a pak už jsem si knihu vyloženě vychutnávala. Vyklubal se z toho dojemný a cituplný příběh muže, který vzpomíná na svou nekonvenční jedinou lásku a tak trochu lituje sám sebe. Nyní ve zralém věku najde odvahu přečíst dopis na rozloučenou, který mu jeho milovaná zanechala a následně se vydává na cestu, aby splnil poslední přání své milenky, ale hlavně aby poznal sám sebe a smysl lásky a mohl se ve svém životě posunout dál a začít znovu milovat.
Příběh je plný hlubokých myšlenek a navíc je prošpikován odkazy na zajímavé a často i notoricky známé knihy jako inspiraci nebo pro zamyšlení.

5 18.10.2023

Tohle jsem si opravdu užila. Příběh zapřisáhlých nepřátel, kteří jsou nyní donuceni spolupracovat na společném projektu. Rory a Connor si už od školky vyvádějí samé naschvály a celé městečko si na jejich "řádění" už tak zvyklo, že všichni prchají z jejich dosahu, jakmile je vidí poblíž sebe. Do některých místních restaurací a podniků mají dokonce zakázán vstup. Teď však musí zakopat válečnou sekeru a začít spolupracovat na významné zakázce.
Děj příběhu má spád, špičkování a jiskření mezi oběma hlavními hrdiny tomu dodává šťávu. Celý koktejl vyvažuje i romantika s erotickým nábojem. V příběhu se prostě pořád něco děje a to mi naprosto vyhovuje. Akorát ten konec byl možná trochu přitažený za vlasy a až moc nepravděpodobný. Ale jinak za mě čtivý oddechový příběh pro pobavení a odreagování od všednodenních starostí.

4 18.10.2023

(SPOILER) Musím říci, že se mi kniha nečetla lehce. Ale nebylo to tak, že by kniha nebyla čtivá, naopak. Jen to téma je pro mě hodně těžko stravitelné - ve své podstatě jsem pacifistka. Jedná se o silný a emotivní příběh mladinkého Paula, který spolu se svými spolužáky narukoval do války. Syrové a realistické líčení válečných hrůz a pocitů chlapců, o nichž se stěží dá říct, že jsou dospělí, mě často nutilo knihu odkládat a čtení dávkovat po troškách. Mám syna právě v tomto věku a představa, že by musel prožívat všechno to, co románový hrdina, mě přímo děsí a způsobuje noční můry. Ačkoliv vyprávění má chvílemi pozitivní až vtipný ráz, dílo jako celek rozhodně nemohu považovat za optimistické. Paul postupně přichází o všechny své kamarády a díky těmto ztrátám i samotným válečným zkušenostem (dnes známé pod posttraumatickou stresovou poruchou) ztrácí naději ve vlastní budoucnost. Je si vědom, že se již nedokáže zařadit do běžného života a v podstatě si přeje vlastní smrt.
Rozhodně si myslím, že se román právem řadí mezi oslovované tituly a je dobře, že patří mezi doporučenou četbu k maturitě. Dílo je krásné ve své opravdovosti a má vypovídající hodnotu, jež je i v dnešní době stále aktuální.

"Jak nesmyslné je všechno, co kdy bylo napsáno, vykonáno, objeveno, když se může dít něco takového! Všechno je to lež a podvod, marnost nad marnost, když lidstvo nedokázalo po tolik tisíciletí zabránit tomuto nesmyslnému prolévání krve, vzniku těchto žalářů muk."

28 18.10.2023

(SPOILER) Podle anotace jsem se na knihu hodně těšila. Ale nějak jsem se ze začátku nemohla do příběhu začíst. Přitom potenciál od začátku měl díky vtipným pasážím a i děj měl spád. Přesto nemohu říci, že bych od začátku četla knihu jedním dechem. Naštěstí se to zhruba po první třetině knihy změnilo a pak už jsem si příběh Madeline a Gryffa opravdu užívala. Jiskření mezi nimi částečně způsobené letitou rivalitou jejich rodin a částečně vzájemnou přitažlivostí dodal příběhu šťávu. Jejich špičkování mě donutilo se usmívat. Madeline byla sebevědomá, odvážná, chytrá a na tehdejší dobu emancipovaná. Gryff byl trochu rošťák, ale milý a sympatický, nešlo si ho nezamilovat. Společně tvořili opravdu zajímavý a roztomilý pár, dokonce by se dalo říct i dokonalý. Navíc v příběhu nechybělo napětí, takže si na své mohli přijít i čtenáři, kteří obvykle dávají přednost dobrodružnějším příběhům. Co se týče smírčího soudce spolčeného s pašeráky, vůbec mě to nepřekvapilo a vlastně jsem mu moc přála, že ho velitel celníků nechal zavřít.
Doufám, že se brzy dočkám pokračování série, kde se dozvím o osudech dalších rodinných příslušníků: Harriet, Carys, Tristana, Morgana a Rhyse. Rozhodně si to nenechám ujít.

4 14.09.2023

Na knihu jsem narazila náhodou. Neměla jsem od ní příliš velká očekávání, spíš jsem předpokládala, že se bude jednat o další variaci Padesáti odstínů. Nicméně začátek mě trochu překvapil a zdál se slibný, tak jsem v četbě pokračovala. Bohužel se to brzy nějak zvrtlo a ze slibného začátku se vyvinul celkem neoriginální a ne moc uvěřitelný příběh o majiteli erotického klubu, který podlehne osobnímu kouzlu milé a v podstatě stále nevinné Zoey. Takže nakonec jediné opravdu zajímavé na celé knize bylo, že oba hlavní protagonisté zažili nějaké trauma a snažili se s ním vyrovnat, každý po svém. Asi bych si jako způsob pomsty nikdy nevybrala ten Zoein, ale dokážu ocenit, že se postavila svým trýznitelům a dala jim najevo svou sílu a odhodlání nenechat se jejich činem zlomit.
Jedná se o krátký příběh ideální pro chvíle oddechu. Nenajdete v něm nic převratného, ale to od tohoto typu literatury asi nikdo ani nečeká. Určitě si nenechám ujít pokračování série, ale nemyslím si, že bych se k této knize někdy vrátila.

2 14.09.2023

(SPOILER) Druhý díl nebyl tak poutavý jako předchozí, ale pořád velmi čtivý a příjemný. I tentokrát jsem se zatajeným dechem sledovala pátrání Beatrice a vévody po vrahovi. Akorát první kapitolou jsem se musela prokousat, protože byla malinko rozvláčná a zbytečně se tam několikrát opakovalo shrnutí událostí z předchozího dílu s důsledky pro rodinu Hyde-Claireových a hlavně pocity Beatriciny tety Very. Veřiny snahy zbavit se Beatrice a provdat ji za prvního podřadného úředníka, o kterého by snad jen náznakem Beatrice projevila zájem jsou sice celkem úsměvné, nicméně pro příběh samotný nijak zvlášť zásadní a chvílemi dokonce spíš rozčilující (ačkoliv to byl možná autorčin záměr). Beatrice se těmto záměrům pokouší zabránit a vymyslí plán, který ji dovede do redakce novin, a právě když je na odchodu, vpadne dveřmi muž a svalí se jí k nohám. I tentokrát se stane Beatrice terčem útoku v rámci vyšetřování, ale z vévodovy reakce lze odvodit, že vůči Beatrice možná chová určité city. To možná uvidím v dalším díle. Těším se na další pokračování, už aby vyšlo.

4 11.09.2023

Tentokrát musím bohužel konstatovat, že mě kniha příliš nenadchla. Ve skutečnosti mě spíš zklamala. Možná je to tím, že jsem ji četla až jako poslední z dosud vydaných titulů této autorky včetně série z prostředí rugby a týmu All Blacks, které se mi moc líbily. Možná to může být i tím, že nejsem cílová skupina. Příběh byl málo uvěřitelný, plný nepřesností a autorské fikce.
Oba hlavní hrdinové mi připadali nevyzrálí a Emma se občas chovala vyloženě jako puberťačka. Ani mě tak nevadilo, že se zpočátku jevila jako povrchní a sebestředná, protože bylo jasné, že s výchovou takové matky, jako je ta její, to ani jinak být nemůže. Navíc si to Emma sama už uvědomila a snažila se to změnit, což jí každopádně budiž připsáno k dobru. Svým způsobem byla stále hodně naivní a příliš se podřizovala své matce.
Ani Daniel, kterému chybělo sebevědomí a byl příliš v područí vlastních komplexů, mě také nijak zvlášť neoslovil. Navíc jsem mezi oběma hrdiny necítila žádnou výraznou chemii.
Ale abych nebyla jen negativní - velmi jsem ocenila hudební vsuvky, které jsem díky QR kódu mohla otevřít a poslechnout si danou píseň, podtrhující děj knihy. Nakonec i obálka byla docela pěkná. Asi tuto knihu spíše dokážou ocenit mladší čtenáři.

1 11.09.2023

Tohle byla tedy jízda. Neměla jsem moc velká očekávání, ale musím říct, že mě kniha velmi příjemně překvapila a příběh jsem si moc užila. Ocenila jsem vyváženost příběhu, vzhledem k detektivnímu zaměření knihy, kdy autorka čtenáře drží v napětí. Podezřelí se střídali, jak se příběh vyvíjel a nebýt toho detailu se svícnem, možná bych dokázala vraha odhalit o chvíli dříve než Beatrice, ale právě ten svícen mě tak zmátl, že jsem od této hypotézy upustila.
Současně je příběh prošpikován lehce ironickým humorem trochu ve stylu Jane Austen. A špičkování Beatrice a vévody Kesgrava děj ještě víc oživilo a těším se na další díly série.

6 11.09.2023

(SPOILER) Nemohu říct, že by se mi kniha nelíbila. Příběh byl vlastně i zajímavý ačkoliv celkem neoriginální a samozřejmě naprosto předvídatelný. A to, že správný hrdina by měl být alespoň trochu rošťák je myslím dost jasné. Bohužel tady byl hrdina až moc negativní na typickou červenou knihovnu. A i když dokážu pochopit důvody jeho chování, sympatie to ve mně rozhodně nevzbudilo. Každý se sám rozhoduje, jakým způsobem bude řešit své problémy a v případě Maxe to nebylo zrovna šťastné rozhodnutí. Ale Sáru jsem si zamilovala od začátku, byla mi sympatická její povaha a ochota, s jakou se věnovala stmelování místní komunity. A její nápad se zabalenými knihami s tajemným popisem mě nadchl.
Max potřebuje zachránit před vězením, proto souhlasí, že si v Sářině krachujícím knihkupectví odpracuje veřejně prospěšné práce. Zpočátku odmítá jakékoli sblížení, ale postupem času si k němu Sára najde cestu a nakonec se do ní Max zamiluje. Sára však má pochybnosti o jejich vztahu a odlišných způsobech života, proto se s Maxem raději rozejde. Max se ale nechce vzdát toho nejlepšího, co ho v životě potkalo a rozhodne se Sáru získat zpět. Velkolepé gesto, kterým Sáru nakonec přesvědčí, aby dala jejich vztahu šanci, způsobilo, že jsem Maxovi odpustila jeho předchozí agresivní a odtažité chování.
Kniha splnila svůj účel. Jedná se o typickou oddechovku, takže jsem si u ní odpočinula a i se pobavila.

1 11.09.2023

Toto ve své době určitě hodně kontroverzní a možná i opovrhované dílo už nějakou dobu dlelo na mém nočním stolku, neboť jsem ho začala číst už před nějakým časem, ale z několika důvodů jsem byla nucena ho prozatím odložit. Nyní jsem se kvůli čtenářské výzvě přinutila ho přečíst znovu pěkně od začátku a tentokrát až do konce. Nejde o to, že by dílo nebylo čtivé, naopak, čte se až překvapivě dobře a pro člověka, který má alespoň základní povědomí o evropské historii je i dobře srozumitelné. Ale ačkoliv je to útlý svazek, není zrovna žádoucí u něj jak se říká vypnout. Takže se rozhodně nejedná o četbu pro relax.
Také mě překvapilo, jak je dílo vlastně nadčasové, protože docela dost autorových myšlenek má přesah až do dnešní doby. Navíc je zjevné, že Machiavelli byl rozhodně dobrým pozorovatelem a znalcem lidských povah, které ve svém díle vystihl naprosto bez příkras. Současně je jisté, že autor díla je inteligentní, všímavý, chtivý vědění, ale také realista.
V kontextu dnešní doby mě jako běžného voliče zaujala věta: "Lidé rádi mění vládu v domnění, že si tím polepší, a teprve zkušenost je přesvědčí, že si vlastně pohoršili." Myslím, že k tomu není třeba žádný komentář. Přesto z pohledu tehdejšího (ale i dnešního) běžného občana se může zdát toto dílo vysloveně amorální, protože vládcům vlastně radí, aby se neohlíželi na čest a dané slovo, pokud se změnily podmínky, a aby upřednostnili své potřeby a jednali tak, aby své potřeby naplnily. Nicméně je dobré si uvědomit, jaký záměr sledoval Machiavelli sepsáním tohoto díla - získání přízně a přátelství nového vládce Florencie, Lorenza Medicejského. Proto je tento soubor rad koncipován tak, aby se Lorenzo mohl poučit a na základě Machiavelliho poznatků přijmout taková opatření, aby si udržel svou moc.
Když to shrnu kolem a kolem, musím říct, že tohle dílo je opravdu zajímavou sondou do historie, navíc úhel pohledu, který nám předestírá je ojedinělý a tím spíš poučný. Každopádně mohu Vladaře doporučit všem, kdo se zajímají nejen o historii, ale i politologii a další společenské vědy.

10 12.08.2023

Od autorek jsem už přečetla dost knih, některé se mi líbily víc, některé míň, proto jsem k této přistupovala s očekáváním, jak se mi bude líbit tento příběh. A musím říct, že mě kniha mile překvapila. Vybrala jsem si ji sice kvůli čtenářské výzvě, ale vůbec toho nelituji. Příběh Macy a Elliota se odehrává ve dvou časových úrovních. Linka z minulosti nastiňuje vznik jejich přátelství, které časem přerostlo v lásku dvou teenagerů. A současnost, kdy je náhoda po dlouhých jedenácti letech znovu svedla dohromady, oživila staré vzpomínky, ale také jim obou připomněla, že vždy byly a stále jsou svými spřízněnými dušemi.
Kupodivu jsem si o malinko víc užívala tu časovou linku z dob jejich dětství a dospívání, než tu ze současnosti, i když ta byla také celkem dobře postavená. Celkově jsem si četbu této knihy hodně užívala. Jejich pochopitelná nevyzrálost, která v důsledku zapříčinila jejich dlouholeté odloučení mi připomněla má vlastní chybná rozhodnutí v tomto věku, takže jsem jim ty jejich nedokázala zazlívat.
Jen mi občas jejich jednání v dospělosti připadalo nevyzrálé a přepjaté. Každopádně jsem si je ale oba oblíbila už jako jejich dětská alter ego a jako dospělí mi byli také velmi sympatičtí. Přesto si myslím, že časová linka ze současnosti mohla být i malinko propracovanější a budování jejich nynějšího vztahu by neškodil trochu pozvolnější průběh.

1 12.08.2023

Celkem příjemné oddechové čtení, ačkoliv trochu mimo obvyklý rámec autorčiny tvorby. U některých pasáží jsem se i docela bavila, ale místy mi příběh připadal hodně přitažený za vlasy a našla se i nějaká hluchá místa.
Felicity mi imponovala svou samostatností a odhodláním jít si za svým snem a něco dokázat. Přitom však byla vždy připravená pomoci druhým. Jen mě trochu mrzelo, že si stále udržovala určitý citový odstup od své pěstounky, která ji evidentně považovala za svou "adoptivní" dceru.
Leo vcelku zapadal do představy současného britského šlechtice, přesto nebo možná právě proto mi k Felicity zas tak moc nepasoval. Nevyhnutelnost jejich rozchodu mi vlastně připadala v této situaci přirozená a logická. Předvídatelné zakončení příběhu mě však nezklamalo.
Dost mě bavil Leův bratranec Sigmund. Obrat v jeho chování nebo spíš jeho důvod mě malinko vyvedl z míry, protože takové rozuzlení jsem nečekala. Vlastně jsem si ho díky tomu oblíbila ještě víc a přála bych mu druhou šanci na lásku, tentokrát se šťastným koncem.

1 12.08.2023

(SPOILER) Po přečtení třetího dílu této série jsem stále přesvědčená, že první díl byl nejzajímavější, nicméně třetí díl za ním nezaostává příliš daleko. Jistě, v příběhu se objevují i hluchá místa, ale přesto byl celkově poutavý a zajímavý. A to bez mučení přiznávám, přestože zrovna nepatřím do cílové skupiny tohoto žánru.
Aliza a Lucien mi byli sympatičtí už v předchozích dílech a jejich rozvíjející se vztah jsem si vychutnávala. Naprosto jsem chápala, že Lucien vždy za každých okolností bude upřednostňovat svou mladší sestru, kterou má v péči. Právě proto jsem se trochu obávala, že bude až příliš nekompromisní a neústupný, když se s Alizou rozešel kvůli sestřině zranění, způsobenému Alizou při menší autonehodě. Jasně, v prvním okamžiku má člověk tendenci reagovat přemrštěně pod vlivem emocí, protože je rozčilený a má strach o své nejbližší, ale když emoce opadnou, měl by být schopen odpustit, tím spíš, když se vlastně nic tak závažného nestalo.
Aliza mi sice byla sympatická, ale ne vždy jsem se s jejím jednáním a způsobem myšlení dokázala ztotožnit nebo je pochopit. Lucien si mě rozhodně získal tím, jak se snažil vyrovnat se ztrátou rodičů a současně se postarat o svou sestru, která byla občas opravdu docela nevděčná, prostě puberťačka. Že vždy upřednostnil sestřiny potřeby před svými mi velmi zaimponovalo.

1 12.08.2023

(SPOILER) Taková čtivá jednohubka z žánru historických romancí, jde však o poměrně neotřelý příběh, který dokáže vykouzlit úsměv na rtech, protože některé scény jsou opravdu vtipné, hlavně když máte živou představivost.
Sarah je hodně zajímavá postava. Jako mladinká naivní dívka se zamiluje do muže, který si s jejími city pouze pohrává, protože chce vzbudit žárlivost u své skutečné lásky. Když to Sarah náhodou zjistí na společenské akci pořádané samotným princem, zareaguje proti všem zásadám společenského chování a falešného nápadníka fyzicky napadne. Teprve následně si všimne, že její akt pomsty neunikl pozornosti přítomných a tak si vyslouží přezdívku "Slečna Saň". Nápadník její sestry pan Gyles vymyslí plán, aby získal souhlas otce své milé k jejich sňatku a přinutí Iana Colluma, aby se začal Sarah dvořit. Ten nakonec souhlasí, ačkoliv se mu to nelíbí. Navíc po seznámení se Sarah rychle pochopí, že krásná dívka je inteligentní, přímočará a má smysl pro humor. Jenže patří k aristokracii a on je pouhý obchodník, navíc jeho původ není zrovna ideální, aby mohl doufat ve šťastnou budoucnost po boku této úžasné dívky. Jeho city vůči Sarah sice nabývají na síle, ale stále nedokáže přiznat pravý důvod, proč se jí začal dvořit. A když to Sarah nakonec zjistí od sestřina nápadníka, nezůstane své pověsti nic dlužná.
Sarah jsem si od začátku oblíbila a Ian byl prostě dokonalý. Vynalézavé způsoby jeho dvoření musím ocenit na jedničku s hvězdičkou :-) Je jasné, že se do něj Sarah musela zamilovat.

4 12.08.2023

Typická oddechovka, plně v módu předchozích knih ze série. Takže taková poměrně jednoduchá jednohubka, u které se odreagujete a zasmějete. Hlavní hrdinka je tentokrát opravdu něco! Tváří se jako největší tvrďák a misantrop, ale uvnitř ní se ukrývá křehká duše poznamenaná svou výchovou. Seznámení Lilith s novým sousedem Liamem a jejich počínající vztah suprově oživoval její sarkasmus a břitký humor. Liam byl zlatíčko a fajn chlap, který se nezalekl ani zvláštního chování a sarkastických poznámek Lilith, naopak dokázal nahlédnout pod její tvrdou slupku a viděl v ní její pravou podstatu. Jejich společný plán na pomstu Celii, hlavně ten závěrečný poslední "hřebíček do rakve" byl nápaditý a originální.
Četbu tohoto příběhu jsem si užívala. Kniha splnila, co jsem od ní očekávala a chtěla. Vypnout a oprostit se od starostí všedních dnů a koloběhu práce-domácnost-rodina.

4 27.06.2023