Hypatia1010 komentáře u knih
Začátek byl poněkud kostrbatější a skoro nezáživný, takže mi chvilku trvalo, než jsem se do knihy začetla. Podle názvu by to leckdo možná tipoval na běžnou "romanťárnu", ale není to tak docela výstižný popis. Ano, v díle je samozřejmě i romantická linka, nicméně hlavním tématem jsou mezilidské vztahy a hlavně ty rodinné, které jsou v tomto příběhu opravdu hodně spletité. Což mě dost potěšilo, protože moje vlastní rodina si s tou Reynoldsových moc nezadá. Prostě jsem se dobře bavila při všech Nininých setkání s nově objevenými příbuznými, jejichž povahy a bizarní chování vystihovaly širokou paletu lidských charakterů - psycholog by zajásal.
Celkově hodnotím dílo jako příjemné, oddechové čtení prodchnuté vtipnými scénami. Občas mě k úsměvu donutily také Nininy poznámky v diáři. Chápu její neochotu dát přednost jiné činnosti před četbou, protože někdy to mám úplně stejně. Navíc Nina jakožto introvert trpící úzkostmi má zpočátku problém si představit, že by do jejího života mohl zapadnout jakýkoliv partner. Nakonec ji však Tom dokáže přesvědčit, že někdy stojí za to vložit důvěru do rukou někoho, komu na vás záleží a chce s vámi sdílet i špatné chvíle.
Čtení tohoto nenáročného díla jsem si dost užívala. Vcelku zajímavý příběh Lily, která se hlásí ke svým českým kořenům, přestože od raného dětství žije v Londýně a novozélandského hráče rugby Alexandera jsem zhltla během dvou dnů. Styl psaní se mi celkem líbil, dokonce bych řekla, že se je rozhodně lepší než autorčina prvotina Knihomolka, kterou jsem četla loni. Co se týká hlavních hrdinů, Alexe jsem si zamilovala v podstatě hned, u Lily to bylo trochu komplikovanější, přestože mi byla od začátku sympatická, vadilo mi na ní její nízké sebevědomí, které jí ještě více srážel její přítel Ben. Já takové typy jako Ben bytostně nesnáším, takže nedokážu tak docela pochopit, že se ho už dávno nezbavila. Ale zase jako záporák posloužil výborně. ;-) Díky němu ještě více vynikl kladný charakter Alexe.
Navíc jsem Lily zazlívala, že nedokázala za jejich vztah bojovat, že nechala Alexe odejít, aniž by se pokusila jejich vztah udržet, přestože Alex se snažil. Přece každý vztah má nějaké problémy, ale když se chce, jde všechno nějak vyřešit, jen se musí snažit obě strany.
Jinak mě v knize vadily občasné v podstatě nicneříkající a naprosto přebytečné vhledy do minulosti. A ten konec byl... no prostě divný, takový nepropracovaný.
Nevím proč, ale tato kniha mě zas tak moc nenadchla. Přestože obvykle historické romance hltám, tentokrát jsem se nějak nemohla začíst. Přitom příběh není špatný, vlastně je i docela napínavý a hrdinové byli také celkem v pohodě. Takže romantika jak má být, přesto mi tam něco prostě nesedělo. Zhruba druhá polovina knihy se mi už četla o něco snadněji a docela jsem si ji i užívala.
Ale Isabele a Griffinovi jsem fandila od samého začátku a těšila se na jejich šťastný konec. Rozuzlení nebylo nijak zvlášť překvapivé, akorát mi připadalo zvláštní, že Sebastian zůstal dědicem titulu i majetku, přestože byl vlastně mladším synem. Ale to už je věc autorky, jak si to pro sebe zdůvodnila.
(SPOILER) Obě autorky jsem si už stihla oblíbit ať už jako dvojici nebo samostatně. Proto jsem neváhala a začetla se do dalšího jejich společného díla. A opět mě nezklamaly. Je to příjemné a pohodové čtení, když chcete prostě jen relaxovat a zapomenout na starosti všedních dní. Autorky opět dokázaly, že umí napsat poutavý a zajímavý příběh. Do úplné dokonalosti tomu sice něco málo chybí, ale jinak jsem se u knihy báječně pobavila.
Příběh Presley a Leviho mě pohltil od samého začátku a s nadšením jsem sledovala jak se jejich vzájemná interakce rozvíjí. Když se na scéně objevil "napravený" Leviho bratr, který si konečně uvědomil, že nechce ztratit svou rodinu a snažil se Presley přesvědčit, aby mu dala ještě šanci, byla jsem napjatá, jakým směrem se příběh bude dál ubírat, přestože jsem samozřejmě tušila, jak to skončí. A měla jsem radost, že jsem se zase jednou dočkala toho správného happy endu.
Líbilo se mi, jak se k celé té zamotané rodinné situaci postavil Presleyin syn Alex. Epilog ve mně vzbudil naději, že i Leviho bratr se nakonec dokázal postavit čelem ke své zodpovědnosti a zachoval se jako správný chlap.
Musím bohužel konstatovat, že pro mě je tento titul trochu zklamáním. Anotace vypadala dobře a podle recenzí se má jednat o poctu filmovým romantickým komediím, jichž jsem velkým příznivcem. Ne že by to bylo úplně špatné dílo nebo dokonce naprostý propadák, to zase ne. Četlo se to celkem dobře (většinou), jen jsem nejspíš čekala něco víc.
Styl psaní je dobrý - zábavný a svižný, místy je to dokonce velmi poutavé čtení. Jenomže příběh samotný občas poněkud pokulhává, našlo se i několik vyloženě hluchých míst. Až v druhé polovině knihy (respektive od "setkávačky" s Peterem Panem alias NOKem alias arogantním a egocentrickým scénáristou Ezrou) dostal příběh ten správný spád a zbytek příběhu jsem si už užívala.
Nicméně bych chtěla podotknout, že se jedná o autorčinu prvotinu a je zřejmé, že autorka má talent a potenciál. Takže by byla škoda, jí nedat další šanci (až nějaká další její kniha vyjde).
Tohle byl opravdu hluboký zážitek. Ačkoliv je kniha prezentována jako literatura pro děti, myslím, že i dospělým čtenářům má kniha co nabídnout. Textu sice opravdu není mnoho, ale je v něm skryto tolik moudrosti a některým hlubším významům děti možná ani neporozumí. Úžasné ilustrace doplňující celý příběh dodávají knize neskutečně pozitivní dojem. Dílo nutí čtenáře zpomalit a rozhlédnout se kolem sebe - to, co na první pohled nemusí vzbudit náš zájem, může na druhý pohled působit jako nejkrásnější věc nebo nejúžasnější událost. Celý život můžeme pojmout jako dobrodružství. Kniha také vybízí k zamyšlení nad tím, co je skutečně důležité a poukazuje na to, že přátelství je ta nejcennější věc, které je třeba si vážit.
Rozhodně se ke knize ještě vrátím (pravděpodobně i vícekrát).
V podstatě příjemné čtení pro chvíle pohody. Autorky už dříve dokázaly, že umí napsat pěkný a zábavný příběh a znovu to potvrdily, ačkoliv bych titul asi nezařadila mezi jejich nejlepší počin. Nicméně jsem se u knihy dobře pobavila a odreagovala od starostí všedního života. Zápletka sice není nijak zvlášť originální a od prakticky od začátku je jasné, jak to dopadne, ale na přitažlivosti to dílu určitě neubírá.
Výstřední a občas skoro netaktní Hazel snad může někomu připadat jako už moc neskousnutelná hlavní hrdinka, nicméně mně připadala docela roztomilá a její eskapády jsem si vlastně užívala. "Dokonalý" Josh byl samozřejmě jasný sympaťák a k trochu praštěné Hazel mi naprosto perfektně seděl. Svou usedlostí a rozumností je dokonalým protikladem k energií sršící Hazel, tihle dva se prostě báječně doplňují. Hazelina živelnost a ztřeštěnost se sklony k trapasům, které si ovšem nepřipouští, je vyvážena Joshovou spořádaností a umírněností.
Mám však jednu malou výhradu - dohady o tom, zda a jak se změní jejich vztah, když se spolu poprvé vyspali, přestaly mít smysl, když to udělali podruhé. Další přemítání nad jejich kamarádstvím bylo už naprosto zbytečné a natahování příběhu dalším "randěním" se Sashou a Tylerem, jen aby sami sobě dokázali, že se mezi nimi vlastně nic nezměnilo, bylo naprosto irelevantní, tím spíš v kontextu příběhu.
Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě. Abych pravdu řekla, nejsem si jistá, jak bych měla toto dílo hodnotit. Zanechalo ve mně poněkud rozporuplné pocity. Musím ocenit úžasně barvité popisy krajiny, protože ty se opravdu povedly. Ale postavy mi moc nesedly, připadaly mi příliš nevyzrálé až plytké, charakterově mělké. Nehledě na to, že dílo v podstatě pokrývá několik různých (někdy až neslučitelných) žánrů, což je občas docela rozptylující a náročné. Na druhou stranu, moc se mi líbily básně-písně, které příběh pěkně dotváří.
(SPOILER) Ze série Lesterovi mi zatím připadal tento díl nejpovedenější. Příjemné a pohodové čtení, tentokrát jsem v příběhu nacházela typický autorčin styl. Kromě typicky dominantního a ochranářského hrdiny, provází tento díl také nebezpečí číhající na hlavní hrdinku Lucindu. Ta se díky dědictví po zemřelém manželovi stává cílem úkladů skupiny zlosynů a Harry jí při jedné příhodě přispěchá na pomoc. Jelikož skupina spiklenců dál strojí své úklady, Harry si dává za úkol zjistit, kdo za všemi Lucindinými potížemi a "nehodami" stojí. V rámci svého dohlížení na Lucindu a její nevlastní dceru se však do Lucindy zamiluje. Nicméně ještě není připraven připustit, že by drobné intriky Lucindy a jeho tety měly skutečně vést k jejich sňatku. Ale je jasné, že nakonec podlehne a happy end je na světě. Ještě předtím ji ovšem musí zachránit z rukou zlosynů.
Příběh je příjemně vyvážený a oba hrdinové jsou velice sympatičtí. Na Lucindě jsem oceňovala její odvahu, samostatnost a inteligenci. Harry mi zase imponoval svým rozhodným jednáním a odhodláním.
Ačkoliv se v podstatě jedná o souhrn informací a hypotéz, z nichž většina už někdy někde zazněla, hodnotím kladně styl, jakým je kniha napsaná, neboť se mi to četlo velmi dobře. Také mě potěšilo, že mi autor potvrdil některé mé dřívější domněnky a přesvědčení.
Přestože se nejedná o převratné dílo, které by aspirovalo na převratný průlom v nahlížení na problematiku templářů, svobodných zednářů a dalších tajných společností, může čtenáře přimět k zamyšlení nad některými aspekty nebo souvislostmi.
Mám kompletní sbírku historických romancí této autorky a některé z nich jsem četla už několikrát. Tento titul je sice z těch povedenějších, ale jiná její díla se mi líbila víc. Navíc Nepoddajná touha mi připadá hodně podobná Dámě z divočiny, takže jakoby se autorka trochu opakovala.
Karolína v úvodu vystupuje jako neohrožená, statečná a schopná mladá dáma, nicméně postupně se z ní stává zbytečně přecitlivělá slečinka, která snad ani neví, co vlastně chce. To mě trochu zarazilo. Ale jak se vypořádala s nuceným vyhnanstvím na Bredford Place z Jarodova příkazu, tomu jsem se upřímně zasmála.
Vedlejší příběh Charity a Paula se mi moc líbil a ocenila jsem hlavně jeho rozuzlení.
Kniha se mi celkem líbila. Ačkoliv se jedná o romanci, v tomto případě vážné téma v podobě prodělaného traumatu hlavní hrdinky, které ji poznamenalo nejen fyzicky, ale hlavně po psychické stránce, příběhu dodává hloubku a z díla dělá také dobrý podnět k zamyšlení.
Claire mě trochu rozčilovala svou zarputilou neochotou k usmíření s vážně nemocnou kamarádkou. Na druhou stranu, asi to není tak překvapivé, po zradě, které se Peyton vůči Claire dopustila - sama nevím, jestli bych takovou zradu dokázala odpustit. Logan se mi líbil, ačkoliv zpočátku mě docela štvalo, že chce Claire v podstatě pouze využít, nebo spíš vmanipulovat proti její vůli do setkání s Peyton. Vývoj jejich vztahu byl za mě nedostatečně propracovaný a úplně mě odrovnalo, když se Claire s Loganem rozešla jen ze strachu, protože se nedokázala přenést přes svoje handicapy. Autorka asi prostě potřebovala zápletku a nic lepšího nevymyslela.
Ale v porovnání s prvním dílem (příběh Steffi a Ryana) je tenhle o něco lepší. Děj je živější a postavy jsou už o něco lépe propracované a mají určitou hloubku. Hodnotím 3,5 hvězdičky.
Milé, oddechové čtení pro náročné období před Vánoci. Všechny povídky jsou krátké, vtipné a svěží. Některé by si možná zasloužily samostatné knižní zpracování. Předem jsem se trochu obávala, aby to nebylo úplně přeslazené, ale naštěstí to nakonec nebylo tak hrozné. Pravděpodobně se k titulu někdy ve vzdálenější budoucnosti opět vrátím.
Titul mě zaujal, protože jsem sama Skotsko kdysi navštívila a moc se mi tam líbilo, takže bych se tam chtěla ještě někdy vrátit. Samozřejmě musím uznat, že autorka svou cestu pojala o dost dobrodružněji a navíc se na svůj trek vydala úplně sama. Moc mě pobavil popis výstupu na Ben Nevis, který jsem též absolvovala. A stejně jako autorka i já jsem byla přesvědčena, že za tím dalším ohybem už určitě bude vrchol (a samozřejmě nebyl).
Autorka knihu pojala jako deník plný svých pocitů, myšlenek, ale také postřehů a samozřejmě hlavně popisů nádherné okolní krajiny. Četlo se mi to moc dobře, akorát mi občas nesedělo skloňování místních názvů. Dílo je doplněno a oživeno spoustou obrazového materiálu. Nejvíc jsem se kochala fotografiemi krajiny a nakonec jsem z nostalgie musela sáhnout i po vlastním fotoalbu, abych si svoje putování po Skotsku oživila.
Už název napovídá, že dílo se zabývá záhadnými jevy a místy naší domoviny. U těchto titulů je obvyklé, že jsou plné spekulací, neboť faktů, navíc ověřených a doložených bývá v těchto případech málo, takže by s tím čtenář mohl a měl předem počítat. Tím spíše to může nutit k zamyšlení, jak moc (nebo naopak vůbec) je ta která teorie pravděpodobná. Možná dokonce může čtenář sám přijít s novým a převratným vysvětlením. :-)
Čtivou formou může tento titul posloužit také jako inspirace k výletům. Protože jsem knih s tématem záhad a tajemství přečetla už dost, vždycky mě potěší, když se v díle dočtu něco nového, jako v tomto případě.
Autor v osmnácti kapitolách představuje několik známých či víceméně opomíjených míst naší domoviny, kde se lidé setkali (nebo stále mohou setkat) se zvláštními a ve většině případů dosud nevysvětlitelnými jevy. Dílo navíc čtenáře seznamuje s legendami a pověstmi s uvedenými místy spojovanými.
Autorův styl psaní mi velice vyhovuje. Četla jsem už několik titulů a se všemi jsem byla nadmíru spokojená.
Druhý díl série je celkem příjemnou a čtivou historickou romancí. Oba hrdinové se mi dost líbili, ale většina nedorozumění mezi nimi byla zcela zbytečná. Stejně jako u prvního dílu i v tomto příběhu v podstatě chyběla pořádná akce a napětí, až na drobnou výjimku téměř na konci příběhu. To je u děl této autorky celkem nezvyklé a nemohu si pomoci, ale mě to tam prostě chybí.
Jack byl celkem imponující a Sophie mi byla hodně sympatická. Tahle dvojice by si však určitě zasloužila daleko napínavější a víc vzrušující příběh.
Předem jsem věděla, že se asi nebude jednat zrovna o optimistické čtení. Dílo jsem si vybrala kvůli výzvě. Perla je sice fiktivní postava, ale autor jí dokázal vdechnout autenticitu, takže čtenář může mít dojem, že hrdinka je skutečná sedmnáctiletá dívka, která se jen snaží přežít a zachovat si naději v prostředí a čase, jenž zrovna nepřejí naději ani úctě a cti k sobě natož k druhým.
Kniha mi však příliš nesedla. Nedokázala jsem se s dívčinými myšlenkami a pohnutkami ztotožnit. Vlastně jsem tak docela nevěřila, že by tak hlubokomyslně dokázala uvažovat sedmnáctiletá dívka, ač okolnostmi nucena předčasně vyspět. Na druhou stranu mě fascinovala její chuť do života a odhodlání udržet si naději. Některé pasáže mi připadaly nesrozumitelné a musela jsem si je přečíst znovu, někdy i vícekrát. Také časté přeskakování v čase mezi minulostí a přítomností mě dost rozptylovalo.
Ale ve své podstatě má dílo hlavně za úkol ponoukat čtenáře k zamyšlení a docílit tak toho, aby se na toto nešťastné období dějin nikdy nezapomnělo. A aby si z takových děl, jako je Nemilovaná, vzali lidé snad i nějaké ponaučení.
Historická romance, která příjemně ukrátí čas a celkem potěší. Jak už tady zaznělo, na sérii Cynsterovi to sice nemá, ale nebylo to špatné, pokud preferujete tento žánr. Autorka opět až zbytečně často používá rozvláčné popisy a tentokrát chyběla i pořádná akce a napětí, na které jsem u autorky z předchozích knih zvyklá, ale jako oddechové čtení je to fajn.
Že ve vztazích občas vázne komunikace, to je jasná věc, ale v této knize to bylo jako v začarovaném kruhu. Ani jeden z hlavních hrdinů si nechtěl zadat, a proto své city tajili málem až do poslední chvíle. Občas díky tomu docházelo k až absurdním situacím, které mi připadaly dost přitažené za vlasy.
Ale jako celek hodnotím dílo kladně. Dostala jsem od něho přesně to, co jsem od něj očekávala - příjemný relax a možnost "vypnout".
Za mě rozhodně nejlepší díl ze série. Zoey a Dylana jsem si opravdu zamilovala. Skvěle doplňují celou partu. Každopádně oceňuji jejich vnitřní sílu a odhodlání vyrovnat se traumaty a ztrátami ze své minulosti. Pozitivně hodnotím také to, že si Dylan sám dokázal odpustit své vlastní omyly a rozhodnutí, které zapříčinily jeho současný handicap. Někdy je právě nejtěžší odpustit sám sobě a vyrovnat se s vlastními selháními.
Moc se mi líbila také Dylanova babička, byla prostě úžasná. Zoey jsem tak trochu záviděla, nicméně tahle dvojice hrdinů si svůj šťastný konec rozhodně zasloužila.
(SPOILER) Další fajn kniha od této autorky. Ačkoliv titul Kulti byl podle mě rozhodně lepší, příběh Vanessy a Aidena byl také dost povedený. Pravda, našla jsem i pár nedostatků, přesto je to dílo, které si své čtenáře určitě najde a dokáže získat.
Vanessa má na můj vkus až příliš dobráckou povahu. Díky jejímu laskavému srdci se Aidenovy podaří ji přesvědčit, aby přistoupila na jeho návrh a vrátila se k němu, tentokrát jako jeho snoubenka a později se stane jeho manželkou, aby tak Aidenovy pomohla získat zelenou kartu k pobytu v USA. Později se však ukáže, že to z Aidenovy strany byla pouhá záminka, jak Vanessu získat zpět. Aiden má totiž dost zvláštní povahu, nejen, že je nemluvný a nepřístupný, dokáže být i vyloženě protivný. Tím od sebe Vanessu také napoprvé odehnal. Ale nakonec si mé sympatie dokázal získat.
Příběh je typickou americkou romancí, ale myslím si, že by se dal zpracovat i lépe.