Imis komentáře u knih
Tato knížka mě už dlouho lákala, ale díky rozporuplným reakcím na knihu i film jsem trochu váhala. Nakonec jsem si jí pořídila jako audioknihu a poslechla jsem jí na 2 zátahy, protože mě opravdu bavila. Líbil se mi pomalejší rozjezd, kdy má člověk čas pochopit přemýšlení hlavních postav, zjistit jaký vedou život, vplout pomalu do děje. Většinu času nebylo jasné jak to dopadne, takže to bylo napínavé a líbilo se mi pomalé odkrývání faktů. Jediné co mi vadilo byly občasné zvláštní dedukce hlavní hrdinky Rachel, které neměly v sobě moc logiky, ale chápu, že je autorka zařadila, aby udržovala všechny podezřelé ve hře. Nicméně bych knihu charakterizovala spíš jako čtení pro ženy i díky 3 hlavním hrdinkám. Také bych byla asi opatrná ve tvrzení, že je to nejlepší kniha roku atd. Člověk prostě nesmí všemu věřit :-) S označením thriller bych asi také váhala. Je to opravdu spíš psycholotický román, který si plyne pomalejším tempem, což ale nemusí být vždy na škodu.
Pro mě byla tato kniha zklamáním. Téměř celý děj knihy se odehrává na vesnici a pojednává o životě vinaře, což jsem samozřejmě věděla už když jsem si knihu kupovala, nicméně se od ní čekala zajímavější příběh a trochu víc "akce". Na mě to bylo až příliš jednotvárné čtení, které nebylo doplněné zajímavějšími prvky. Zhruba od poloviny knihy jsem se musela nutit, abych knihu vůbec dočetla. Pokud však někdo hledá pomalu plynoucí příběh ze života vinaře, tak je to pro něj to pravé....
No tak tohle fakt nešlo. Jiné knihy se mi líbily, ale tohle bylo bezduché a přeslazené. Hlavní hrdinka se nedokáže rozhodnout, jestli se svým milovaným chce nebo nechce být osamotě. Připomínalo mi to hodně slabý odvar Jany Eyerové nebo Bouřlivých výšin.
Knihu jsem si koupila více-méně náhodně s jinou knihou a byla jsem mile překvapená. Četlo se to velice dobře, jediné, co mi nesedlo byl závěr, ale určitě zkusím i další knihy od tohoto autora.
Bohužel mi nebyla ani jedna hlavní postava sympatická, takže jsem se do toho nějak nemohla vžít, ale špatné to nebylo. Taková klasika v rámci žánru. Hodně podobná jako kniha Případ Amelia, takže pokud se vám jedna z těchto knih líbila, můžete sáhnout i po druhé.
(SPOILER) Poslouchala jsem jako audioknihu a měla jsem jí zdarma, takže jsem to vydržela, ale jinak bych to asi nedala :) Audio má 13 hod., což je teda dost (360 stran) a za mě když je kniha takhle dlouhá, tak by k tomu měl být opravdu důvod a tady bohužel nebyl (samozřejmě, že je to věc názoru). Ze začátku jsem se nějak nemohla zaposlouchat, autor skočil rovnou do děje, ve kterém jsem se nemohla hned nějak zorientovat. Další cca 2 hodiny se hlavní hrdina neustále stěžuje, co hrozného se mu stalo a že by chtěl, aby se to nestalo a už to opravdu bylo otravné a zbytečně zdlouhavé. Pak se děj začal rýsovat a od začátku bylo jasné jak se to asi vyvine. Už tím, že se rodina ocitla na samotě, bez mobilního signálu a za vysokou zdí dalo hodně tušit. Vzhledem k tomu, že o jich pobytu věděli jenom 2 lidé, tak bylo i docela jasné, kdo za tím celým "dobrodružstvím" stojí, takže v tomto ohledu žádné velké překvápko. Tahle hlavní část by šla tak o 1/3 nebo možná i polovinu zkrátit. Autor snad 30 x použil něco ve smyslu, že mu srdce buší do žeber, že se mu srdce rozskočilo, rozpadlo na kusy atd. Jasně, mělo to přidat na dramatičnosti, ale bylo to opravdu neustále používané. Navíc stále v hlavě přemítal jak to asi je, co ta jeho manželka, co ona ví a on ne a místo toho, aby se jí jednoduše zeptal, tak stále jenom tápal jak se věci mají. Tyhle nelogičnosti mi bohužel vadí. Sice nemohl zápletku prozradit na začátku, ale buď to tam nemuselo být nebo něco jenom naznačit. Ty úvahy byly občas otravné a člověk musel pochybovat o inteligenci hrdiny. Závěr už byl docela fajn až na kýčovitý happy end, kde jsou všichni šťastní a budou až do smrti :-)
Možná, že kdybych knihu četla, tak by vyzněla jinak, ale v té audio verzi mi některé neustále opakované výrazy docela vadily.
Takové lehké letní čtení. Hlavně o jídle, vaření a rodičovství. Za každou kapitolou 3 až 4 recepty.
Čtivé, napínavé, ale na mě trochu moc brutální. A závěr už taky dost přitažený za vlasy.
Ze začátku jsem cítila trochu nedůvěru ke knize kvůli tomu, že mi přišla hodně titěrná. Bylo to ale jedině tím, že autor šel rovnou k věci a shrnul v ní vše důležité. U některých autorů mi vadí, že půlku knihy obhajují, že jejich metody fungují a jakých úspěchů dosáhli. V této knize jsou spíž konkrétní příklady rozptýlené na ty správné místa, ne v nudném a dlouhém textu na úvodu. I když jsem už co to na toto téma načetla, tak kmihu mohu doporučit.
Za mě taková průměrná detektivka. Žádný velký krvák, což mi nevadí, ale něco mi tam chybělo. Napětí pro mě pomálu. Prostě jsem četla lepší, nemohu si pomoct. Co mi dost vadilo, byly hodně krátké kapitoly. Některé jenom na 1 stranu, pokud byly 2, tak je občas autorka ještě rozdělila na 2 části. Měla jsem pocit, že než jsem se začetla do jednotlivé kapitoly, tak už byl zase konec. Dělalo to na mě dojem, že si vždy odběhla napsat kapitolu, když měla zrovna chviličku čas. Bylo to pro mě 1. setkání s autorkou a popravdě mě na další knihy nenalákala. Musím říct, že při hodnocení knihy 92% jsem čekala asi jiný level.
Tomuto románu od Coelha jsem se dlouho vyhýbala. Už anotací mi přišel úplně jiný než jeho ostatní knihy a nikdy mě dostatečně nenalákala. Nakonec jsem neodolala možností vzít si jí z naší veřejné knihobudky. Dočetla jsem ho celý, protože jsem chtěla poznat motivaci hlavní postavy, ale ta byla nakonec tak plochá, neoriginální a z mého pohledu nepromyšlená, že jsem byla zklamaná. Děj jako takový měl asi pobuřovat, kritizovat a objevovat utajené zákoutí filmových festivalů, ale ve skutečnosti za nebylo vůbec nic nového, o čem by i běžný člověk, který se i filmový průmysl příliš nezajímá nevěděl (možná v čase vydání, ale myslím, že ani tehdy ne). Žádné skandální odhalení, či napětí se nějak nekonalo. Asi zůstanu u jeho jiných knih jako Veronika se rozhodla zemřít, Ďábel a slečna Chantal či Pátá hora.
Před lety se mi moc líbila kniha Muž, který chtěl být šťastný a Bůh chodí po světě vždycky inkognito, ale tahle kniha mě už bohužel ničím novým neoslovila. Pro lidi, kteří se s podobným druhem literatury ještě nepotkali, může být ale zajímavá. Je to lehké, odpočinkové čtení s dobrým koncem. Pro mě bylo ale předem jasné jak se bude příběh vyvíjet a to nemám ráda ani u nenáročnější literatury.
Bohužel mě knížka vůbec nezaujala. Přečetla jsem 2 příběhy a pak jsem jí odložila. Byly to příběhy z běžného života, které mě vůbec ničím neupoutaly. A to jsem se na kočičí příběhy docela těšila.
Tak tahle knížka mi bohužel nesedla. Mám z ní od začátku rozpolcené pocity. Na jednu stranu se mi líbí snaha autora o uchopení duchovní tematiky a obrazy, které se snaží přednášet, ale na druhou stranu se mi to zdá tak chaotické, že tomu vlastně vůbec nerozumím. V textu jsem se ztrácela, netušila jsme kam směřuje a o čem to vlastně má celé být i když jsem se snažila nevnímat sdělení jen v logické rovině. Zvládla jsem to asi po 70. stranu, pak už mě to opravdu nebavilo. Škoda. Ale má to moc hezký obal!
Strašně natažené a málo poutavé. Poslouchala jsem Počátek jako audioknihu, počítám, že pokud bych měla knížku číst, tak jí nedočtu. Autor vsadil na rádoby kontroverzní téma ateizmu. Nevím, možná v Americe je toto téma považováno za kontroverzní a když někdo řekne, že nevěří v Boha, tak je považován za outsidera. Tak to alespoň podle mně vyznělo. U nás je situace poněkud jiná a čtenáře taková informace moc nerozhodí. Dále pak kniha obsahuje již klasické schéma - hlavní hrdina s nějakou kráskou hledá další a další části skládanky vedoucí k tajemství. Stále opakovanými schématy však knížka ztrácí na napínavosti. Přišlo mi to strašně dlouhé. Audiokniha má 19 a půl hodiny. Osobně asi zůstanu i filmů, jestli vůbec. Je to prostě stále to samé.
Mám knížky s tímto tématem moc ráda, ale tato mi bohužel nesedla. Když jsem se zamýšlela nad tím proč, tak jsem přišla k závěru, že mi vadily dvě věci. Za prvé byla spíš o tom jídle a lovu než lásce (alespoň mně to tak připadalo) a za druhé jsem měla pocit, že se autorka snaží knížku natáhnout, aby byla dostatečně dlouhá podrobnými popisy podle mého názoru bezvýznamých věcí (např. dlouhá část o výrobě sudů na víno). Já jsi u tohoto typu románu cením spíš nadhled, humor, autentické přiblížení mentality lidí nebo specifik krajiny z pohledu příchozího a jeho vlastních emocí a postřehů. Zde mi to nějak chybělo a knížkou jsem se neprokousala.
I když nejsem příznivcem thrillerů, tak mě knížka opravdu bavila asi hlavně díky zajímavým informacím ohledně přežití v divoké přírodě Aljašky a přerodu hlavní hrdinky, která byla vykreslena jako mladá žena z New Yorku, která pomalu nedokáže zapnout troubu. Poslední 3 kapitoly byly pro mě ale zklamáním. Asi tak z polovice mě vůbec nebavily a největším překvapením byl závěr, který mi přišel opravdu moc překombinovaný a nelogický. Tak trochu moc americký (nemůžu si pomoc). Proto jenom 3 hvězdičky. Jinak jsem poslouchala jako audioknihu a čtení Martina Preisse bylo docela fajn až na malé vyjimky, kdy mi připadalo trochu nepřirozeně dramatické. Ale to je možná jen můj dojem.
Moje 3. kniha od tohoto autora a bavily mě všechny. Jeho knihy se čtou svižně, děj rychle utíká a bývají napínavé od začátku do konce bez hluchých míst.
Moc se mi líbila série s Frostem, tak jsem zkusila i další knížky, ale Dvojník už nebyla moje šálka kávy a Sama proti všem mi zatím přišla nejslabší ze všech 5, které jsem četla, takže musím dát jen 2 hvězdičky kvůli tomu srovnání.