immortal-party komentáře u knih
"Bůh, mocný a slavný, řekl: Vyhlaš mezi lidem, aby se vydal na pouť, a on k tobě přijde pěšky na tom nejhubenějším velbloudu, z té nejhlubší rokle." Al Hadždž, 22, 27
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
hadždž - obřadné putování, začíná v měsíci zol-hadžda (listopad) a končí během měsíce zol-ga'da (prosinec), z kalendáře hidžra
"Nikdo nechce samotu, protože ta nechává příliš mnoho času na přemýšlení. Neboť čím víc člověk myslí, tím je inteligentnější, a tedy smutnější."
"Můj život mi ve skutečnosti připadal jako černobílý film se špatným scénářem, zatímco všichni ostatní prožívali všecko v barvě."
vcelku nezajímavé čtení ty první čtyři povídky. od Zvláštního Kašlálka se začíná rozjíždět zábava, avšak ne závratná. určitě je lepší se aktivně účastnit házení ohryzků od jablek po ženách z jedoucího auta než o tom jen číst. autor vzpomíná na dětství, a to mě nikdy příliš nebavilo, přitom bych se ráda dozvěděla něco o chlapecké duši, hrách s ostatními kumpány a o prolízání skládek s pneumatikami.
dobré byly vysvětlivky pod čarou. inspirovaly mě ke zhlédnutí nějakých filmů. (autor v knize připodobňuje postavy k hercům - Rudolph Valentino a Ramon Novarro)
nejvíc mě asi pobavila hláška paní Emeraldy Franklinové: "Pod kůží jsme všichni bratry, ale v mé rodině není ani kapka černé krve!"
nepochopila jsem proč se některá příjmení postav překládala do češtiny a některá ne. ku příkladu Dan Krejčí, Morgan Truhlář, ale pan Prince.
to mě zatraceně nebavilo. možná jsem měla vydržet něco přes půlku knihy, ale na ten růžový sliz jsem neměla náladu. kdyby zde místo toho figuroval olgoj chorchoj, tak bych možná vytrvala.
po přečtení faktu, že tato kniha právě vychází jsem si ji okamžitě půjčila jak jen to bylo možné. nadchla jsem se už jen pro ten nápad něco takového napsat. de facto i zakusit (rozhovory face to face s vrahy anebo podle výpovědí s nevinnými vězni).
všechny rozhovory byly něčím zajímavé/specifické, ale i tak jsem nemohla přehlédnout společný rys u každého z věznů (snad kromě Kajínka), a sice, že se každý cítí ublížený, nesmířený se svým trestem, někdy i právě nevinný.
paradoxně jsem nebyla ani tak zaujatá sexuálními devianty, ač tohle je "my cup of tea", ale odosuzeným Stodolou, jehož manželku po pár letech propustili.
a Oto Biederman (Kolínský gang) byl dobrej gauner tyjo.
vřele doporučuji. čtivé!
Coco na Mariotripu :D, ale kniha obsahuje víc povídek než film. Proto doporučuji.
nechci se opakovat, ale nejlepší fejeton je V obklíčení manažerů. autor je velmi často inspirován svojí ženou od čeho bych v budoucnu lehce upustila, ač v některých případech je to právě vtipné tím, že něco podobného "žijeme sami". jsem ráda, že jsem byla na autogramiádě s netradičním křestem v podobě slizu. nesmím ještě zapomenout na kresby Optika, který je v tomto "prostě dobrej".
Působivý komiks, velmi mě nadchlo i filmové zpracování, které si nic nepřikrášlovalo.
poslechnuto jako audiokniha na ČRo a ještě, že tak. povídka vskutku vleklá.
vhodné na dlouhé švýcarské večery své doby, kdy nebylo do čeho. aneb jak posílit sílu Boha, víry a zastrašit nebojácné mladé dívky majíc pro strach uděláno.
filozofická a erotická příručka mladého muže. tak trochu metodika již zkušenějšího muže. potvrzuje se tímto, že u lidí s vyšším sexuálním apetitem potažmo poznáváním sebe sama dochází během let k přeměně tužeb a sexuálních rolí? ano. asi ano.
blbá kniha. bože to se tak táhlo. po Cucuim už neštěknu. hlubší smysl bychom snad mohli hledat ve vyhřezlých střevech. nejlépe vše vystihuje komentář herdekfileka, ten mi svými slovy ušetřil patnáct minut k dobru se smolením podobného názoru.
zapůjčila jsem si knížku spíš z recese že jsem taky Ema.
jak příznačné, když jsme se ten večer po přečtení s kamarádem opili, pohádali a já byla ta špatná. Ema naopak.
nemohu si prostě pomoci, ale osudy velkých žen jsou ty nejobohacující
horko těžko jsem to přetrpěla. nic pro mne. Krakena jsem dočítala na pětkrát.
původně mi bylo doporučeno Město a město, ale po tomhle zážitku asi těžko. přišla jsem si jako ve třinácti při četbě Tygří party.