Indrja komentáře u knih

Nezklamal, jen mě mrzí, že jsem dopředu věděla - autorka postavila knihu na postupném odhalování se závěrečnou gradací a o to nás veřejné debaty připravily. Téma závažné, ii kdyby M. opisovala, nevidím v tom problém. Námět někde vykoukne, ale autor ho musí uchopit a zpracovat. A to dělá M. sakra dobře. Nezdá se mi tato kniha nejslabší, zatím mê bavily všechny, a to nemohu říci o všech spisovatelích. Styl každého autora se vyvíjí, nebo stagnuje, a to tady nehrozí - snad. Vzdáleně mi kniha připomíná J. Picoultovou a její nepochopení hrdiny. I cácora je jiná, a proto jí ostatní nevěří - to mě nejvíc přinutila k zamyšlení. Doporučuji.

Martinu jsem učila a vím, že to v ní je. Knížka mě nepřekvapila, její styl je podobný, jakým psala v době dospívání, jen poněkud zdrsněl a zcyničtěl. Hlavní hrdinku Emu trápí podobné problémy, jako její vrstevníky - všichni od nich toho tolik očekávají, a oni chtějí být milováni, i když nebudou top a nej.
Kniha vás strhne, místy naštve, Ema se plácá v životě, přestože ve svém věku by si přece měla umět poradit. Ve svém vyprávění si nebere servítky, anglicismy i vulgarismy jsou běžné. Nejvíc se mi líbila pasáž s babičkou - jako babičce by se mi podobné řešení líbilo.
Knihu doporučuji, má spád, jen je trochu depresivní.

Jiź když kniha vyšla, têšila jsem se na ni a opět jsem nebyla zklamaná. Murakami umně balancuje na hraně mezi realitou a snem. Jeho hrdinové přijímají, co muselo přijít, a tak i já jako čtenář čtu a nechám se vést. Maličký komtur, hrdinovo putování či záchranná mise jsou zcela mimo realitu, a přesto mě nepřekvapilo vůbec nic, naopak. Další z Murakamiho skvělÿch knih, která vám toho tolik naloźí, že se pod tou tíhou prohnete a přitom projdete podobnou katarzí jako hlavní hrdina a na konci se cítíte - jak vlastně? Byla jsem plná otázek a přitom jsem nechtěla odpovědi - prostě magický Murakami.

Obecně jsem knih o holocaustu přesycena, v poslední době jsem jich přečetla až moc. Ale tahle mne zasáhla hodně. Několik příběhů, které se prolínají, hrůzy Osvětimi horší než upír z příběhu babičky Minky. Doporučuji.