Inozuka komentáře u knih

Žili jsme
Umírali
A kdybychom vstali z mrtvých
žili bychom právě tak jako dřív
Jak je to smutné! říkejte si
Jak je to smutné!
A onanujte se mnou
(Zbyněk Havlíček)
------------------------------------
Do řitě dneska ne
bolí mne to
A pak chtěla bych si s tebou napřed povídat
protože si vážím tvého intelektu
Lze o něm předpokládat
že je dostačující
k mrdání směrem do stratosféry
(Honza Krejcarová)
------------------------------------
Jen něco málo změn
nastane za ta nekonečná léta
která nás dělí od smrti
nebudeš moci sehnat milence
nebudu moci souložit
budeš ještě nasranější
a budu ještě zapšklejší
je to jen něco málo změn
avšak přece každým dnem jeden ubývá
(Egon Bondy)

2 12.05.2020

Nájezd skvělý, prostředí sběratelů nacistických reálií funguje skvěle se spoustou vtipných historických a pop kulturních odkazů. Prostředek ale veskrze nudný, točící se kolem anglického předválečného fašistického hnutí, eugeniky, židů a homosexuálů. Autor se snaží šokovat, ale dle mého názoru mu to moc nejde. Na zajímavosti a poutavosti pak kniha nabere zase v poslední třetině, kdy se konečně něco děje a čtenář se dozvídá, proč ta spousta keců okolo na předchozích stránkách ...

2 04.04.2020

Přes mírně bulvární název velice detailní a zasvěcená kniha o šumavské linii lehkého opevnění. Autoři nabízejí vhled do všech životních cyklů řopíků v tomto regionu. A tak se čtenář dozví o výstavbě linie opevnění z třicátých let, o jejich obsazování wehrmachtem po Mnichovu, o využití pevnůstek při obraně proti postupující americké armádě, o zakomponování a zdokonalení řopíků v plánech ČSLA i o labutí písni opevnění v druhé půlce devadesátých let. Vše velice zasvěceně a precizně podáno s bohatou fotodokumentací. Na závěr pak tipy na výlety k nimž bych rád doplnil, že od doby vydání knihy bylo otevřeno muzeum opevnění u Soumarského mostu a rovněž jeden řopík v linii Albrechtovice-Libínské sedlo je zrekonstruovaný.

2 31.12.2019

Inozuka: Je vždy obdivuhodné, když již za života je umělec schopen vytvořit dílo tak nezpochybnitelné, že samo o sobě stane se monumentem. Občas až megalomanským …

Bondy: Na život i na smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer.

Stalin: Nic není tak velké, aby to nemohlo být ještě větší.

Otakar Švec: Jen vám to občas spadne na hlavu a rozemele vás na kaši.

Kim Čong-un: Kaši já mám rád …

Bůh všemohoucí: Dost tady berete moje jméno nadarmo, chabrusáci.

Nietzsche: Gott ist tot.

Ďábel: Dobrá hláška, nechám si to vytetovat na vocas …

Franta Štorm: Tohle astrální spojení, zdá se mi až příliš silné.

Steve Jobs: Nezapomeň si stáhnout tu appku na Appstoru. Design není to, jak věci vypadají, ale jak fungují …

2 21.11.2019

Když jsem se vrátil z kina z nejnovějšího Tarantinova trháku Tenkrát v Holywoodu, zamířil jsem ke knihovně, kde se mi již pár let válela nepřečtená kniha o Mansonově famílii a konečně se do ní začetl, abych zjistil, jak že to bylo doopravdy ... Ed Sanders odvedl vskutku mravenčí práci a vyčerpávajícím způsobem se snaží popsat celou historii Rodiny od počátku, přes zběsilé vraždění až po soudní proces a následné snahy členů sekty o podmínečné propuštění. Dějiny hippie - satansko - rasiticko - jeblého kultu pitvá Sanders opravdu důkladně, kolikrát na základě drbů a odbíhání k osudům vedlejších postav. Někdy tak kniha působí dost rozkolísaně a zmatečně, jindy zase až dost nudně, popisující pomalu i to, že Charles si dal k obědu housku ... Zvlášť střední část knihy, zabývající se vražedným běsněním léta 1969 je však hodně čtivá a snaží se poctivě rekonstruovat hrůzné činy Rodiny. Citelně zde chybí fotodokumentace, kterou si je nutné vyhledat na netu a vzhledem ke stáří knihy chybí informace o smrti Mansona a Atkinsové ve vězení.

2 20.11.2019

Vítězství formy nad obsahem .... nádherně provedená kniha, tisk na křídovém papíře, bohatý obrazový doprovod, ale na druhé straně pokulhávající a prapodivný text. Na Messnerův expresionistický styl psaní jsem si až do konce knihy nezvykl a nebýt dvou chronologických přehledů dobývání obou pólů (proč tam není i to samé pro pól třetí, když v předchozím textu se jím autor zabýval, je mi záhadou) a podrobnějšího popisu Nansenovy expedice v Arktidě a Schackletonovy v Antarktidě, skoro bych se nebál zvolat něco o ztrátě času. Mrzí mě to, protože kniha je opravdu pěkná a je škoda, že Reinholdovi s tím psaním někdo nepomohl a trochu ho neusměrnil ... Tak snad příště. Mé hledání svatého Grálu komplexní a fundované knihy historie dobývání obou pólů trvá.

2 21.09.2019

Po celou dobu mi v uších zněla finální část jedné skladby od punkových ZNC: "Dámy a pánové, ta svržená vláda sedí momentálně v hostinci U Exilu, nalejvá si hlavy banánovým mlíkem a přemýšlí. Přemýšlí, jak se dostat zpátky k moci. No, když bude dost dlouho přemejšlet, tak určitě na něco přijde. Co třeba takhle VOJENSKO POLITICKÝ PŘEVRAT ?"
Jasně, zde jsou děj a příčiny puče trochu jiné, ale v podstatě se jedná o rukověť násilného převzetí moci v zapomenuté "banánové republice uprostřed pralesa." A jako taková je kniha opravdu detailní, sledující celou genezi vojenského převratu od prvotního nápadu až ke krvavé realizaci. Rozpitvání krycích společností, shánění vybavení a pašování zbraní je provedeno opravdu důkladně a tkví v něm síla i slabina knihy. Zvláště popis finančního pozadí celé akce je totiž občas dost únavný ... Ale nutný a jsem rád, že Forsyth nevsadil jen na laciné akční scény.
Nyní jdu ještě stvrdit svůj zážitek zhlédnutím filmového zpracování s Christophem Walkenem jako Kočkou Shannonem ...

2 06.09.2019

Ač nejsem bůhvíjakým fanouškem Johnyho Cashe, mám ho celkem zažraného pod kůží. Táta měl rád country - hlavně tedy české (Tučný, Bobek, Greenhorns) - takže mě skladby amerického barda provázely celé dětství. A co člověk slyší v mládí, v jeho podvědomí zůstane už navždy. Když jsem se pak v dospělosti dostal k informacím o Cashově bouřlivém životě, vybudoval jsem si k němu hluboký respekt. Přiznám ale, že k četbě Kleistova komiksu mě dovedla až skvěle zpracovaná kniha stejného autora o Nicku Caveovi. A byla to sázka na jistotu. Opět velice temné, rámované Cashovými skladbami (i když ne tolik jako u Cave knihy) a stylová černobílá kresba. Vše se točí kolem slavného koncertu ve Folsom Prison, na který je naroubovám celý život Muže v černém. Z obrázků a textu se doslova line hudba a vystupují příběhy, které Cashe inspirovaly. I shot a man in Reno just to watch him die. Pro fanoušky povinnost, pro ostatní inspirace ...

2 07.07.2019

Nádherně udělaná kniha, která šokuje svým rozsahem i kvalitou zpracování. Papír vysoké gramáže, kvalitní tisk a ilustrace stylovými kolážemi Jiřího Koláře. Nádhera.
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
A nyní tedy znovu vzhůru
zvítěziti ve válce Bůrů,
měl zachovat jsem pravidla.
Jak sedřít ze všech stromů kůru,
jak zakotviti v Singapuru,
jak pustiti se do jídla?

Zeptáte-li se, řeknu pádně,
že jsem se octl zcela na dně;
chovám se tam však světovládně.

2 06.03.2019

Unikátní kniha o jednom z německých praporů těžkých tanků z pera někdejšího velitele jedné z jeho rot. Vzpomínky barona von Rosen jsou cenné zejména díky popisu každodennosti nasazení tankových osádek na východní i západní frontě, detaily služby u bezesporu nejdokonalejších tanků druhé světové války i některými technickými poznatky. Vše čtivě a poutavě popsáno. Škoda jen, že von Rosen se nezúčastnil ústupových bojů 503. sPzAbt. přes jižní Moravu a Čechy. Sympatický byl rovněž rezervovaný postoj k nacismu, který může být sice výsledkem poválečného prozření (a sebeobranou pozdějšího vysokého důstojníka NATO), ale jakožto důstojníkovi ze starého šlechtického rodu není důvod mu nevěřit, jelikož animozita mezi touto částí Wehrmachtu a politickými představiteli režimu je dostatečně známa. Výhrady bych tak měl jen k dost protimluvnému názvu: tank Tiger přišel do výzbroje v době, kdy již o žádném Blitzkriegu nemůže být ani řeči. Přitom originální název "Tankovým důstojníkem na Východě i na Západě" knihu vystihuje víc než dobře.

2 07.01.2019

Stejně jako řada lidí přede mnou si musím postesknout nad absencí jakéhokoliv obrazového doprovodu. Téma k tomu svádí a mohla to být nádherná kniha. Jinak velice dobré, zkoumající problematiku letecké dopravy ze všech možných úhlů. Každá kapitola řeší jiný aspekt cestování letadlem, uvozuje ji autorův úvod, případně historka a následují odpovědi na dotazy, s nimiž se Patrick Smith během své kariéry setkal. Řada věcí se tak opakuje a kniha by zasloužila trochu proškrtat. Jinak ale velice zajímavé a poutavě napsané.

2 29.12.2018

Když tuhle knihu spatříte padnete na zadek, když si k ní čichnete, omamná vůně tiskařské černi vám zamotá hlavu, když ji prolistujete nemůžete se jí nabažit, a když se do ní začtěte, začnete být mírně zmatení a rozčarovaní. Kmeny 0 jsou knihou, která dobře vypadá, má zajímavé téma a nápad, ale v psaném textu překvapivě pokulhává. Překvapivě proto, že jednotlivé subkulturní stati byly svěřeny autorům, kteří o tématu něco vědí a logicky by tedy měli být schopni o tom svém poutavě psát. Podařilo se to však pouze zhruba u poloviny, ta druhá je neskutečně povrchní a suchá. Někde to zachránily alespoň rozhovory, jindy ani ty nepomohly. A ještě jedna věc mě zaráží, opravdu tu musí být veksláci? Jde skutečně o subkulturu jako takovou, ve smyslu společného zájmu, případně tvorby? A pokud opravdu trváte na tom, že ano, kde jsou potom kasaři, bytaři, zloději aut nebo sňatkoví podvodníci? Ale dost už ... jsem rád, že tahle kniha vznikla, ač mohla být lepší, jsem rád že ji mám v knihovně a každému doporučuji.

2 21.10.2018

Skutečně zábavná knížečka pro zlepšení nálady. Vedle již zmíněných, mě hodně pobavilo: "Tvoji odbojovou činnost dovedl ocenit i nepřítel - a tak ses ocitl v Terezíně."

2 04.09.2018

Marketing doprovázející tuto knihu vás trochu navede na scestí, že se jedná o přehlednou a objevnou publikaci jdoucí po historii tuzemských zinů. Pak může čtenář snadno dojít k lehkému zklamání - stejně jako já - protože tím tato kniha rozhodně není. Až na pár výjimek (stať o sci-fi fanzinech a částečně o comix zinech) se jedná spíš o jakési črty různých autorů, kde forma vítězí nad obsahem, a které se drží spíš na hladině a do neprobádaných hloubek tuzemského zinařství se moc nepouští. Na druhou stranu musím vyzdvihnout samotnou snahu, takovou knihu vydat, udělat ji bilingvní a dát si záležet na grafice i vzhledu. Kniha je vizuálně opravdu pěkná, tištěná na papíře masivní gramáže se zajímavou vazbou. Pokud tedy o zinech a jejich subkultuře nic nevíte, jednoznačně doporučuji jako poutavý úvod do tohoto úžasného světa, jestliže jste již potrefení kulturou "vystřihni a nalep", žádné překvapení vás nečeká, ale také nebudete nijak uraženi ani atakováni myšlenkou o vyhozených penězích.

2 25.08.2018

Sborník na téma ilegálních přechodů hranic agenty-chodci a převaděči na konci čtyřicátých a začátkem padesátých let. Čtivost a zajímavost jednotlivých příspěvků kolísavá, jako dva absolutní vrcholy z knihy vyčnívají příběhy Josefa Ludvíka (autor Petr Mallota) a Jana Krále (autor Jiří Řezníček). Ty jsou doslova archetypem osudů mnoho dalších odvážlivců, kteří se z různých důvodů rozhodli dát se do služeb zahraničních tajných služeb a opakovaně riskovat svůj život při přechodech hranic nebo zpravodajské činnosti na území československé komunistické diktatury. Oba příspěvky jsou čtivé, objevné a již kvůli nim stojí za to, si knihu přečíst. Zbytek je již méně poutavý, i když mnohdy tématicky zajímavý (črta o životě spisovatele Kalčíka, budování ženijních překážek na hranici). Jako celek tedy jen mírný nadprůměr.

2 10.08.2018

Předpokládal jsem, že Boxer bude příběh ve stylu starého českého filmu Přežil jsem svou smrt s výborným Františkem Peterkou v hlavní roli. Ale kniha je mnohem komplexnější, protože dělí vyprávění na rovnoměrné úseky v nacistických koncentrácích a vykořenění a snahu vrátit se do života po válce. K tomu vynikající černobílá kresba Reinharda Kleista (fakt si nedokážu představit, že by komiks byl v barvě) a zajímavý doslov o osudech dalších boxerů, kteří se v německých lágrech snažili bojovat o svůj život. Jediné, co bych vytkl je faux paux v podobě tvrzení, že Polsko bylo okupováno v březnu 1939 - ale budu jej přikládat několikrát zmiňované nepřesné paměti Hertzko Hafta ...

2 09.06.2018

Chválihodný počin, ze kterého je ale občas cítit pachuť aktivismu - rozuměj mírné manipulace. Nicméně zůstává pocit veskrze kladný a také mírná pochyba o cílové skupině. Nemohl jsem se zbavit dojmu o přesvědčování přesvědčených. Ale budiž, realita posledních let je tvrdá a směřování k tyranii a totalitarismu v ní může nevidět jen bláhový snílek. A ve stínu tohoto faktu všechny potenciální výtky ke knize blednou ...

2 19.05.2018

Další z řady Padevětových průvodců po dramatických událostech našich dějin, tentokrát se věnující protikomunistickému odboji. Skupina bratří Mašínů patřila k nejradikálnějším a kniha se snaží mapovat místa jejích akcí. Ať již to byly přepady stanic SNB, zapalování stohů nebo získávání financí. Zvlášť zajímavé je pak mapování útěku přes NDR do západního Berlína. Kniha opět klasicky dobře a výpravně zpracovaná, ale tentokrát mi přijde, že malinko uměle nastavovaná celostránkovými fotografiemi. Takže ve finále spíš taková foto příloha k jiným publikacím ...

2 21.04.2018

Rozhodně velké plus za nápad na Batmana jako starého a unaveného muže, který nemůže jinak a musí vyjít ze svého úkrytu opět do ulic. Zároveň sympatická reinkarnace Robin(a), jako jeho částečného protikladu mládí a nadšení. Na druhou stranu mínus za zpracování a finální galamatiáš. Proč ksakru ta bomba a proč ten vocas v modrém plášti. Šlo to celé postavit mnohem existenciálněji, niterněji a přesto temněji. A zmíněné kulisy tomu rozhodně nepřispěly. Navíc mě, stejně jako řadu dalších zde, nesmírně iritovaly ty televizní komentáře. Od esa typu Franka Millera jsem očekával krapet promakanější styl ...

2 30.03.2018

Přiznám se, že ač punker, musel jsem si pojem steampunk vyhledat na wikipedii, protože jsem o něm dosud neslyšel. Nyní již tak vím, že se tohoto označení užívá pro subžánr sci-fi spojující poetiku viktoriánské Anglie přelomu 19. a 20. století s vynálezy průmyslové revoluce. A vskutku, Lady Mechanika je jeho čistou esencí. Příběh sám sice není nic převratného, ale srší dobrými nápady týkajícími se samotného stylové zařazení. To, co mě ale k této knize přitáhlo především, je její famózní zpracování. Je z ní cítit smysl pro detail a láska, s kterou ji redakce připravila pro tisk. Opravdu nádhera. Těším se na další díl ...

2 22.10.2017