Isew komentáře u knih

Jedno se musí nechat. Autorka má dar. Umí psát tak, že vás to zaujme. A to, i když obsah knihy je tak neuvěřitelně zoufalý, stejně jako hlavní hrdinka. Kniha vyšla šest let po revoluci, tak by se na ni asi tak mělo nahlížet. Muž je středobod ženina života bez ohledu, jaký je to člověk, hlavně že nějaký je. Hlavně se vdát, mít děti a to stačí. Ještě, že nároky žen se snad už změnily. Na obou stranách (muži, ženy) se dají najít výjimečné osobnosti a blbci. Blbci se v této knize hemžili měrou více než vrchovatou. Dnes už to naštěstí neplatí a vzdělaných žen je opravdu mnoho. Za ten opravdu příšerný konec ubírám hvězdičku.

4 13.06.2019

Tak tohle byl slušný úlet. Obsah knihy informačně velmi skromný, ale hlavně - v celé knize o Leonardovi da Vincim, mj. geniálním malíři, nebyla ani jediná jeho reprodukce - nic, velké nic. Vše bylo velmi neuměle přemalováno (dokonce i jeho nákresy). Pokud to bude první kniha o Leonardovi, se kterou se děti setkají, tak si odnesou jediné, že Mona Lisa je jakási ploše namalovaná žena. A to nemluvím o Poslední večeři. Ne, tohle je úplně špatně. V normální knize bych k ilustracím nebyla kritická (každému se líbí něco jiného), ale přemalovávat geniálního malíře jakýmsi plochým stylem, a ničit tak jeho odkaz, to je opravdu šlápnutí vedle. Chci-li dělat knihu o malíři, tak MUSÍM pro ilustraci použít jeho malby, ne velmi neumělé přemalby, které Leonardovi nesahají ani po nehet na palci.

Po nadšení z prvního dílu, trochu vystřízlivění u dílu druhého, tak tady to byl sešup o několik pater. Mě to tak nebavilo, že ani to slavné finále, které mělo dojmout, se mnou vůbec nic neudělalo. Proč taky, když to bylo avizováno tak dlouho dopředu? Pokud by se udělovala cena za nejotravnější literární postavu roku, u mě (za tento rok) vítězí s přehledem Dillon. Ale adeptů tam bylo víc.

3 10.06.2019

Druhý díl mi přišel trochu víc roztahaný a malinko nudnější než první, ale přesto se mi moc líbil. Už mi není dvanáct, a přesto si knížku užívám. Možná právě proto a vůbec se mi nechce být kritická. Záměrně nehledám nelogičnosti. Nechávám se unášet dějem a těším se na poslední díl.

1 06.06.2019

Možnost cestovat do minulosti a vidět na vlastní oči dějinné události, to by se mi moc líbilo. Bojování a intriky bych sice oželela, ale k této knize to patří a já si to užívala jako malá holka. Vážně moc, těším se na druhý díl.

2 01.06.2019

Na této sérii se mi nejvíc líbí, kromě pohledu do internátního školství v Anglii, jak se holky strašně těší do školy a mrzí je, že kvůli podezření z infekční choroby, musí přijít o celý jeden týden školy. Jak úplně jiný obrázek lásky ke škole než který známe z našich luhů a hájů. Pro českého školáka slušná sci-fi.

Málo textu, hodně obrázků. Ideální k četbě menším dětem, kteří se příjemnou formou seznámí se starověkým Egyptem. Samozřejmě tato kniha nemůže být informačně nabytá, přesto mi chyběla nějaká opravdu základní informace, na které by mohl být příběh vystaven. Takto se vozí pouze po povrchu atraktivní Sfingy, ale dle mého názoru, nepřináší nic navíc. A že by se dalo. Pro menší děti - tak od tří let.

2 28.05.2019

Realistická a velmi depresivní vize toho, co by nastalo, při jakékoli neočekávané situaci. Třeba, když usnou všichni rodiče. Je to velmi čtivá kniha. Je to sice o dětech, ale svým dětem bych ji zatím číst nedala. V mezních situacích se odhalují charaktery. A i zde to bylo vykresleno poměrně věrně. Dovedu si představit, že nějak takto by to vypadalo, kdyby se něco takového stalo. Ale dobrý pocit z toho vážně nemám.

4 20.05.2019

Pokud někdo neví, nebo tápe, co je to vlastně LARP, tak jako představení hraní si v rolích, je to docela zajímavé uvedení do problematiky. Téma příběhu mě ale moc nezaujalo. Napětí, které jsem měla cítit, se nedostavilo. Já bych se zrovna tohoto LARPu účastnit nechtěla.

1 16.05.2019

Česká kriminálka z období socialismu zasazená do atraktivního prostředí ZOO. Je to má první kriminálka s kapitánem Exnerem. Čekala jsem asi trochu víc. Ne, že by to bylo špatné, ale ... Také mi dost vadilo, jak Exner, který má evidentně závislost na kofeinu a problémy se spánkem, hodně rád v noci chodí po návštěvách a vyslýchá. Zvláštní, že to nikomu vlastně nevadilo. Mně by to asi vadilo dost. I v socialismu.

4 16.05.2019

Jsem vážně ráda, za čtenářskou výzvu, protože bez ní bych po této knize zcela určitě nesáhla. Objevila jsem ji v knihobudce na nádraží a nebýt rozkazovacího způsobu v názvu, asi bych si ji ani nevšimla. A to by byla obrovská chyba, protože v této rozsahem malé knize je ukryto mnoho velmi zajímavých myšlenek a postřehů. Jen namátkou:
Netruchleme, že jsme ztratili matku. Buďme vděčni, že jsme ji měli.
Pochopení, povrchnost nebo moudrost není záležitostí věku, ale cesty, kterou každý z nás ušel.
Dopouštět se chyb je přirozené. Ale odejít, aniž je člověk pochopil, znamená zmařit smysl života.
Nacházet výmluvy, když se nechceš podívat sama do sebe, je ta nejsnazší věc na světě.

5 16.05.2019

Je to jiná Foglarovka než ty, které psal před a za války. Šedesátá léta a hlavně ovlivnění léty padesátými jsou tady opravdu znát. Je to ale zajímavý exkurz do tehdejší doby.
Může obsahovat SPOILERY:
Domovnice, vždy ochotná hlásit a žalovat jakoukoli i nepodstatnou informaci. Samostatnou kapitolou je otec Vládi. Kluk se otce tak bojí, že vlastně všechny problémy, které se v knize stanou, jsou jen proto, že by se mohl otec něco dovědět a udělit neadekvátní trest. Matka jako by neexistovala. Poslušnost a podřízenost je zde nejvyšší ctností. Zajímavý je taky posun od čistě chlapeckých skupin k částečné rehabilitaci holek (klub Inky). Klub Ontario, který se snaží hrát si na Rychlé šípy, pořádají soutěže, mají svou vývěsku a píší na pokračování knihu, jsou ve skutečnosti vyděrači, kteří bez svolení vyfotí kluky, a pak je tou fotografií vydírají.
Zůstává ve mně neuvěřitelná pachuť té doby. Už zde není čisté přátelství, svornost, upřímnost a sounáležitost. Není zde vlastně žádná čistě pozitivní postava, se kterou by se mladý čtenář mohl identifikovat. Hlavní postavy lžou, aby nebyly potrestány. Okrádají vyděrače, křivě přísahají...
Je to úplně jiný Foglar. Kdysi jako mladá jsem tuto knížku četla. Vlastně jsem si z ní vůbec nic nezapamatovala, na rozdíl od jiných Foglarových knížek. A nedivím se, pravděpodobně už tehdy jsem cítila, že to, co je v té knížce, nestojí za zapamatování.

Strhující příběh. Není tak uhlazený jako od Loukotkové, ale o to víc je reálný. Chvílemi jsem měla pocit, že se nepíše začátek sedmdesátých let před Kristem, ale čtyřicátá léta dvacátého století. Některé scény jako by vypadly z knih o koncentračních táborech. Lidská zloba, hamižnost, pocit moci a nadřazenosti nad jinými. Lidstvo jako celek je asi nepoučitelné, a proto jsme nuceni stále dokola opakovat své chyby. Oceňuji, že Spartakova armáda nebyla vykreslena pouze jako ti spravedliví, ale také jako lůza, která když ochutnala jak chutná moc, chovala se stejně, jako ti, proti kterým bojovali.

4 11.05.2019

Prázdninové dobrodružství dvou kluků. Atmosférou to připomíná film Pod trnkovým keřem. Příroda, kamarádství, pytláci, tajemný muž, dobrodružství. Nemyslím, že je to spíš pro kluky. Já si to užila, stejně tak i moje dcera.

1 10.05.2019

Tohle David Walliams opravdu umí. Nebyla to taková emocionální ždímačka, jak jsem od něho zvyklá, ale vůbec to nevadí. Další z mnoha variant na téma, peníze nejsou všechno a štěstí si za ně nekoupíš. Krásně ukázáno, že hodně peněz přitahuje hlavně parazity a přísavky. Byl to dost prvoplánový příběh bez překvapení, ale dětem se to líbilo, a to je hlavní.

2 05.05.2019

Nádherný, optimistický příběh, který svým poselstvím dává naději. Dnes jsem zasadila tři stromy a dva keře. Bohužel jsem jich musela mnohem víc vykácet kvůli suchému létu a napadení kůrovcem, ale snažím se o obnovu. A víte co, když zasadím strom, mám opravdu skvělý pocit. Nemusí se všechny ujmout, ale to nevadí. Budu sázet do té doby, než se ty vykácené stromy nahradí. A pokud tím snažením udržím vodu v krajině, jedině dobře. Protože bez vody nemůže žít příroda, ani my. Mrzí mě ty chemicky ošetřené lány řepky, které vodu nezadržují a tráví půdu, kterou bychom měli chránit. Třeba si jednou zvolíme ty, kteří se budou starat o naši opravdu nádhernou zemi a ne jen o své zisky. Stejně jako hlavní hrdina této knihy, tomu věřím a začínám u sebe. Třeba jen tím, že už nepěstuji anglický trávník, ale louku se sedmikráskami, pampeliškami apod, kam mohou zalétnout včeličky a jiný hmyz.

27 04.05.2019

No nevím, já jsem pointu ani závěr na začátku hned neuhádla a vlastně mě nenapadají žádné indicie, které by k jejímu uhádnutí vedly. U mě tedy moment překvapení nastal. Hrdinka je nezávislá, hrdá a soběstačná. Nikoho v životě nepotřebuje, stačí si sama. Jenže ono je někdy docela fajn se k někomu přitulit. Příjemné oddychové čtení.

6 04.05.2019

Nečetla jsem anotaci a nevím, proč jsem si myslela, že tato kniha bude exkurzí po prvorepublikových vykřičených domech. Nebyla, ale tak úplně jsem se nespletla. Dříve se četl Dekameron, teď protože je doba jednodušší, stačí si vzít tuto knížku. To co bylo v Dekameronu cudně naznačováno, tady máte naturalisticky. Mokrý sen puberťáka. Slova, slova, soulož, slova, slova, vulgarismus, myslí na soulož, slova slova, nevěra .... Ač jsem podobný ročník jako autor, tak takové zkušenosti opravdu nemám. A jak jsem za to ráda. Vlastně je to přehlídka naprosto promarněných životů, které ovládá pouze sexuální pud. Opravdu šťastného člověka v této knize nenajdete. A jako třešnička na dortu jsou sebevražedné myšlenkové pochody psa, reinkarnovaného holuba a reinkarnované žížaly. Snad jako jednu z mála přínosných informací z této knihy považuji to, jak autor popsal estébácké praktiky za komunismu, a to, jak STB ničila lidské životy.

7 27.04.2019

Podle názvu jsem čekala něco trochu jiného, třeba zmutovaný hmyz, když ve Dnu triffidů byly hlavními hybateli děje kytky. Rychle jsem byla vyvedena z omylu. Začátek i prostředek knihy byl strhující. Popis vesnice a lidí v nich naháněl hrůzu. Strach být jiný, jen trochu se odlišovat od normy. Konec byl o poznání horší. Útěk, komunikace, vyhnanci ... A najednou konec. Jak kdyby to dopisoval někdo jiný, nebo to chtěl mít autor už rychle za sebou a odevzdat rukopis? Je to škoda, vzhledem k vynikajícím 2/3 knížky.

5 25.04.2019

Jeden z povedenějších příběhů Oldřicha z Chlumu. To, co mě irituje na hlavních postavách, tady bylo minimálně. Příběh pěkně odsýpal a chvílemi byl zábavný. Líbila se mi epizodka s nevlastními syny Vratislavského rychtáře. Klidně se tam mohli mihnout víc.

5 22.04.2019