Isew komentáře u knih

Po delší době jsem se zase pustila do detektivky. U Agathy Christie netečou potoky krve, neobjevují se sadistická monstra, ale jedná se o poklidnou logicky odůvodněnou cestu k usvědčení vraha. Má volba tedy padla na ni. Kvalit mých milovaných Deseti malých černoušků to nedosahovalo. Bylo to velmi upovídané a párkrát jsem se přistihla, že je mi jedno, kdo je vrah. A to by se asi u detektivky stávat nemělo. Možná tam bylo až moc vikáře a málo slečny Marplové.

4 23.08.2019

Pokud bych byla geek, tak bych si tuto knížku užila mnohem víc. Většinu her, o kterých se zmiňuje autor, no vlastně všechny (kromě Pack-mana), neznám. Kdysi dávno, když jsem u jedné hry, tuším, že to byla Knight and merchants, strávila skoro celý den a noc, jsem se rozhodla, že tohle ne a s hraním jsem sekla. Už je to skoro dvacet let a kromě pár her na mobilu jsem to dodržela. A fakt nelituji. Ani filmy, které byly v knize zmíněné neznám tak dokonale, abych mohla citovat repliky. Takže většinu knihy jsem sledovala něco, o čem se předpokládalo, že vím, ale já nevěděla. Začalo mě to bavit až když Wade udělal nečekaný twist a ocitl se tam, kde jsem to nečekala. A až do konce jsem byla napjatá. Pokud bych znala alespoň část her a filmů, o kterých se kniha velmi podrobně zmiňuje, tak by mě to bavilo asi víc.

4 20.08.2019

Jedno se musí nechat. Autorka má dar. Umí psát tak, že vás to zaujme. A to, i když obsah knihy je tak neuvěřitelně zoufalý, stejně jako hlavní hrdinka. Kniha vyšla šest let po revoluci, tak by se na ni asi tak mělo nahlížet. Muž je středobod ženina života bez ohledu, jaký je to člověk, hlavně že nějaký je. Hlavně se vdát, mít děti a to stačí. Ještě, že nároky žen se snad už změnily. Na obou stranách (muži, ženy) se dají najít výjimečné osobnosti a blbci. Blbci se v této knize hemžili měrou více než vrchovatou. Dnes už to naštěstí neplatí a vzdělaných žen je opravdu mnoho. Za ten opravdu příšerný konec ubírám hvězdičku.

4 13.06.2019

Tak tohle byl slušný úlet. Obsah knihy informačně velmi skromný, ale hlavně - v celé knize o Leonardovi da Vincim, mj. geniálním malíři, nebyla ani jediná jeho reprodukce - nic, velké nic. Vše bylo velmi neuměle přemalováno (dokonce i jeho nákresy). Pokud to bude první kniha o Leonardovi, se kterou se děti setkají, tak si odnesou jediné, že Mona Lisa je jakási ploše namalovaná žena. A to nemluvím o Poslední večeři. Ne, tohle je úplně špatně. V normální knize bych k ilustracím nebyla kritická (každému se líbí něco jiného), ale přemalovávat geniálního malíře jakýmsi plochým stylem, a ničit tak jeho odkaz, to je opravdu šlápnutí vedle. Chci-li dělat knihu o malíři, tak MUSÍM pro ilustraci použít jeho malby, ne velmi neumělé přemalby, které Leonardovi nesahají ani po nehet na palci.

Realistická a velmi depresivní vize toho, co by nastalo, při jakékoli neočekávané situaci. Třeba, když usnou všichni rodiče. Je to velmi čtivá kniha. Je to sice o dětech, ale svým dětem bych ji zatím číst nedala. V mezních situacích se odhalují charaktery. A i zde to bylo vykresleno poměrně věrně. Dovedu si představit, že nějak takto by to vypadalo, kdyby se něco takového stalo. Ale dobrý pocit z toho vážně nemám.

4 20.05.2019

Česká kriminálka z období socialismu zasazená do atraktivního prostředí ZOO. Je to má první kriminálka s kapitánem Exnerem. Čekala jsem asi trochu víc. Ne, že by to bylo špatné, ale ... Také mi dost vadilo, jak Exner, který má evidentně závislost na kofeinu a problémy se spánkem, hodně rád v noci chodí po návštěvách a vyslýchá. Zvláštní, že to nikomu vlastně nevadilo. Mně by to asi vadilo dost. I v socialismu.

4 16.05.2019

Dvě dospívající děti a jejich putování k tajemné řece Kžar. Nesmírně mě bavila místa a lidé, se kterými se při své cestě Hannah a Tomek setkali. Nápady, kterými autor sršel, jsem si moc užívala. Marie, Bumprd, Voňavkáři, život na poušti, ztracená princezna... Všechno mělo své místo a nic nepřebývalo. Moc si přeji, aby si cestu ke knize našly i mé děti. Stojí za to.

4 14.04.2019

Mám tento příběh opravdu moc ráda. Čas od času se k němu vracím a pořád mě baví. Krásně vykreslená strašidelná atmosféra. Je obrovská škoda, že nejsou běžně dostupné i další díly. V češtině vyšly snad jen dva. Prý jich je přes padesát - o třech pátračích (ne všechny však psal Robert Arthur). Myslím, že by možná stálo za to, některé, ty nejlepší, díly znovu vydat. Já bych se za to přimlouvala.

4 29.03.2019

Mohu jen chválit. Velmi pěkně psané a obsahově nabyté informacemi. Nejen z Karlova života, ale i prostředí, ve kterém se hlavní hrdinka ocitla. O tjostech jsem slyšela poprvé, vždy jsem si myslela, že se jedná o turnaj. Moc se těším na další díly.

4 04.01.2019

V první řadě musím chválit za téma. Slavníkovcům se v literatuře pro děti moc autorů nevěnuje. Je to velmi příjemná jednohubka, kterou otevřete a za chvíli ji máte přečtenou. Pro děti je možná rozsah dostatečný, ale myslím si, že obsahově by se z tématu dalo vytěžit víc.

4 04.01.2019

Po nadšení z prvního dílu (Luciferův učeň) jsem se vrhla na pokračování. Tentokrát Filip musí pomoci Mortimerovi (Smrtce), které někdo zcizil kostku smrti. Výborné pokračování, které je stejně povedené jako první první díl. A to se často nestává. Už se těším na další díly.

4 03.01.2019

Záhada, loupež, vraždy vše zahalené v alchymistickém odéru a v prostředí rudolfínské Prahy. Fiorella, ač holka, je raději ve společnosti kluků, protože tam se užije větší legrace. Je mi dost blízká. Taky jsem v dětství čelila dotazům, proč si raději hraji s klukama, lezu s nimi na stromy, hraji fotbal a proč si nehraji s holkama. Protože holky řešily blbosti, což jsem považovala za zbytečnou ztrátu času. Jak já Fiorelle rozumím. A jako bonus beru, že i dceři se knížka líbila. Za mě je to jasné, určitě sáhnu po dalších dílech.

4 06.11.2018

Celá výše popsaná anotace je mylná. Komedie to není ani náhodou. Tragikomedie možná. Nesedí ani to, že po smrti bohatého statkáře strhnou pozůstalí lavinu událostí. Vše se stane ještě za života Pazuchina. Jeho smrt je pouze eskalací toho, co se řešilo ještě za jeho života. A to se stane až v samém závěru. Je to ruské. Tak hrozně ruské. Ruská duše prosycená vodkou, úplatky, intrikami a podvody.

4 01.10.2018

Mám z toho velmi ambivalentní pocit. SPOILER Žena, kterou opustí manžel. Je hrdá, tak od manžela žádá jen drahý dům (pasiva) a vyinkasuje od něj poměrně slušná aktiva. Aktivy pokryje pasiva a diví se, že se jí rozpouštějí finance. Když ji to dojde je ve spirále. Říkala jsem si, jestli s ní mít soucit, ale to mě rychle přešlo. Proč se její děti o matku vůbec nezajímají? Ona to vůbec neřeší. Jen si stěžuje. Není normální, aby se děti o matku nezajímaly. Proč nepomůže evidentně zneužívané ženě od naproti jen tím, že by zavolala na policii? Spokojí se s prostým konstatováním faktu, že jí ta žena od naproti ukázala ruce v želízkách. A i ten "šťastný" konec? Při poslechu jsem cítila hnusnou pachuť, které jsem se po celou dobu trvání příběhu nezbavila.

4 01.10.2018

Jako výrazný klad této knihy považuji, že jsem se dozvěděla, kdo to byli goliardi. Diplomatická zápletka mě příliš nebavila, i když musím přiznat, že většinou to bylo velmi zajímavé čtení. V jednu chvíli jsem se ztratila ve jménech, kterých tam bylo najednou příliš. Kdo ke komu patří, kdo ne, kdo je s kým příbuzný atd.
Ve všech knihách o Oldřichovi z Chlumu mám problém s tím, že autor vykresluje všechny ženy v českém království i v širokém dalekém okolí jako potěšení chtivé lehké děvy. Všechny bez výjimky podléhají šarmu Oty ze Zástřizlí. Jedinou ctnostnou pannou tak zůstává Oldřichova Ludmila. Nejsem odborník na tuto dobu, ale že by všechny ženy, které se připletou do okolí Oldřicha z Chlumu a jeho družiny byly tak lehké, tomu nevěřím. Já bych návrh "kapra" rozšířila. Pane Vondruško, zkuste Oldřicha pustit k vodě, už je "vytěžený" a vymyslete si jiného vyšetřovatele. Nějakého lidštějšího, který není tak neuvěřitelně geniální a dokonalý. Jiří Adam z Dobronína byla dobrá volba, ale s vaší frekvencí knih, mu brzy dojde dech, jako Oldřichovi.

4 27.09.2018

Dům na ostrově. Co by si mohl člověk víc přát. Klid, romantika, žádní lidé. Jenže tady lidé byli, bylo jich na můj vkus poměrně hodně a ještě se tam něco dělo! Ta hrůza! Ale kdyby se tam dělo alespoň něco podstatného. Jenže ono se tam nedělo skoro nic zajímavého. SPOILER Dva noční nezvaní hosté v domě, který si pronajala profesorka z Cambridge. Začátek slibný. Pořád jsem čekala na ten okamžik, kdy prvoplánově kladný hrdina ukáže svou temnou stránku. Dočkala jsem se, když hlavní hrdince řekl, že se určitě uvidí v Cambridge. Ale kdyby si to hlavní hrdinka vyložila alespoň jako hrozbu, jenže ona ne, zasněně se zanořila do polštáře a snila o setkání. Vlastně nevím, proč mě to tak irituje. Vždyť je to milé.

4 24.09.2018

Budu hodnotit každou část zvlášť. První jsem se pustila do Veroniky. Musím přiznat, že se velmi dobře čte. Patrik Hartl má dar nejen úžasného smíchu, ale také plynulého slova. Jen ten obsah to sráží. Tolik sebestředných a nesympatických osob v jedné knize, to se jen tak nevidí. Snad jen u Hájíčka. Nevybaví se mi snad ani jedna pozitivní postava. Pokud je tohle reálný přístup současné generace k řešení vztahů a problémů, tak se nedivím, že ten počet rozchodů a rozvodů je alarmující. Proč pracovat na vztahu, kde jsou děti, když JÁ už cítím, že ten vztah MĚ nenaplňuje? Po několika letech vztahu je to přece normální, že se vztah mění. Většina lidí se snaží sebezdokonalovat. Být lepší v práci, naučit se cizí jazyk, lépe vařit ... Co se snažit o to mít lepší vztah s partnerem? Ale jednodušší je se na to vykašlat. Asi to vidím jinak, ale nepřijde mi normální se zaplést s někým, kdo má rodinu, partnera nebo je zkrátka ve vztahu. V téhle knize jsou holky ale i kluci sobci, které myslí jen na to, jak si užít. Chudáci děti takových rodičů.
Druhá část knihy - Jáchym se mi líbila mnohem více. Asi i proto, že Veronika se soustředila pouze na sebe a své problémy, kdežto Jáchym si mnohé problémy způsobil tím, že se snažil vytáhnout Veroniku z těch jejích.

4 21.09.2018

Kolem knihy jsem chodila dost dlouho. Kdysi jsem ji dostala k narozeninám a neotevřenou jsem ji poslala dál. Téma mě nezaujalo. V rámci čtenářské výzvy jsem se do ní přece jen pustila. A žádný zázrak. Jsem skoro v polovině a pokračovat nebudu. Zvířata mám ráda, ale nechci číst o kolikách koní, zauzlených střevech krav a zalepených zadečcích pejsků. Nevím, co je na té knížce tak skvělého, humoru je tam pomálu a veterinární praxe mě nezajímá. Za mě zklamání.

4 03.08.2018

Návrat do mých mladších let, když jsme hltala Rodokapsy. Čest, spravedlnost, kolty tentokrát zatraceně vysoko, kovbojové, přátelství a nezbytná láska. Všechno, co má správná kovbojka mít. Velmi příjemný návrat.

4 30.06.2018

Jsem maximálně spokojená. Mám Jiřího Adama z Dobrotína radši než supermana Oldřicha z Chlumu. Tady Jiří Adam řešil svůj první případ jako mladíček. Poklidně a logicky ubíhající děj. Žádné zvraty a podivné vyústění. Žádné deus ex machina. Pachatelé byli velmi brzy známi. Jak je ale usvědčit? Příjemná víkendová jednohubka.

4 04.12.2017