itlady komentáře u knih
V poslední době ulítávám na českých autorech, kteří píšou knihy, jejichž děj se odehrává ve 20. století. Takže tato autorka je jasná volba. Dále doporučuji p. Mornštajnovou. Obě autorky mám přečtené téměř od první do poslední knihy. Rozhodně by měly být jejich knihy zahrnuty do povinné četby - nevím, jestli tomu tak už není, ale za dob, kdy já chodila do školy, byla povinná četba nudná a z nové doby neobsahovala téměř nic. Skvělá kniha, která popisuje období, které prožívaly naše pra/babičky a maminky, a jaká byla tehdy doba.
Tohle je úplně jiná Mornštajnová .... Příběh jsem přečetla jedním dechem, prostě nešlo přestat. Z celé knihy sálá zoufalství hlavní hrdinky, zhruba ve druhé polovině už jsem začala tušit, co se vlastně stalo, ale nechtělo se mi tomu věřit. Některé věci si člověk domyslel, ale nechtěl si připustit, že by to mohla být pravda. Na konci se hrdinka vypořádala se situací po svém, to jsem opravdu nečekala. Čekala bych ještě nějakou dohru s Jakubovou maminkou, ale i přesto jsem během nedělního odpoledne přečetla strhující dechberoucí příběh. Přečetla jsem všechny knihy od autorky, tohle je úplné jiné kafe a bravo !
Moje druhá kniha od autorky (po knize Němci). Obě knihy jsou skvělé, Zuzanin dech je hodně čtivá, plná silných pocitů, ne tak syrová jako Němci. Děj běží rychle bez zbytečných odboček. Poslední čtvrtina přečtena jedním dechem, protože se člověk nemůže dočkat konce a "happyendu". S koncem knihy se nabízí možnost nějakého pokračování třeba v další knize? Za mě můžu také doporučit knihu Hana od p. Mornštajnové, která se hodně této podobá.
Kniha na dvě letní odpoledne, klasická romanťárna, kdy od půlky brečíte jak želva, ale happyend se samozřejmě dostaví. Navíc kniha oživuje vlastní vzpomínky ze studií na VŠ.
Skvělý příběh z lékařského prostředí. Strhující kniha, popisy situace ve společnosti v 70. letech. Doporučuju přečíst těm, kdo tuto dobu nezažil.
Moje první kniha od této autorky. Děj je fascinující, popis scén a života hrdinů syrový. Na mě je tam trochu moc postav, kdy jsem se přestala orientovat, kdo je kdo. Některé postavy jsou vyloženě okrajové, ale jako celek se vše krásné doplňuje a po dočtení knihy do sebe vše krásně zapadne. Teď se chystám na Zuzanin dech, uvidíme, jak dopadne, laťka je nastavena vysoko.
Mám smíšené pocity - po přečtení knihy jsem byla hodně smutná, protože obsah knihy odráží dnešní realitu. Ale konec snad dává jiskřičku naděje na zlepšení. Čteno se synem - 10 let, kniha se mu líbila.
Román je čtivý, ale má trochu nedotažený konec. Celou knihu jsem čekala na propojení dějových linek, ale přišlo mi ne přímo zbytečné, ale celkově nevýrazné. Jedině od Vietnamky mohlo přijít nebezpečí v podobě prozrazení, ale ani to nekonalo .. Navíc jako zločinožrout jsem čekala trochu jiný adrenalin. Za mě v knihách od této autorky vede Zuzanin dech, pak Němci a až pak Doupě.
Další pecka od islandské autorky. Některé pasáže mi připadaly až moc detailní a zdlouhavé, ale to mě právě bavilo.