ivca79
komentáře u knih

"Četla" jsem audioknihu. Kniha mě zaujala jak obalem, tak doprovodným videem v eshopu s audioknihami. Protože jsem věděla, že se jedná o román pro děti a hlavním hrdinům je 15, tak mi to přišlo super čtivé, hezky psané... Takové rychlé šípy bez Mirka Dušína :). To že je jedna z postav "tmavá" mi přišlo, že bude mít možná vliv na nějaký děj v druhém díle (ach ty otevřené konce). Rozhodně mi nepřišlo, že by to tam bylo nějak vnucované, nebo že by tam byl ukazován jako vyloženě kladný hrdina. Přišlo mi právě dobré, že i u "hlavních" hrdinů je popsané i ne vylžoně "klaďasské" chování, prostě i oni mají slabé chvilky.


Kdybych si knihu nechtěla dát do čtenářské výzvy, tak jí asi po prvních 50 stranách odložím - naprosto o ničem. Po sto stranách konečně začal nějaký děj, i když mi to přišlo chvílemi zmatené. Nakonec to nebylo tak hrozné, jak to ze začátku vypadalo, ale taky vím, že podruhé už to číst nebudu (a to už mám v knihovně záznam že jsem měla půjčenou papírovou, kterou jsem nezvládla dočíst a teď ještě elektronicky, takže 2 půjčení)


Knížka, u které netřeba nijak zbytečně přemýšlet - nenáročná oddechovka. Skoro bych řekla, že to bylo lepší, než tanečky vnitřní bohyně u Padesáti odstínů :)


Jako u Propasti času prvních cca 20 procent knihy jsem se ke čtení musela nutit a zbytek jsem nedokázala odložit.


Čtivá kniha od začátku do konce. Některé části jsou vážně úplně děsivé. Klidně by se něco takového mohlo jednou v budoucnu stát, protože podobně to v té společnosti chodí.


Zdoláno v rámci čtenářské výzvy, jinak se přiznám, že bych to asi v polovině vzdala


Druhého dílu jsem se nemohla dočkat. Opět kniha, kterou jsem nerada odkládala a zejména na konci jsem knížku v noci velmi nerada odložila, ale jinak bych ráno byla asi úplně mrtvá, takže dočteno až ráno ve vlaku. Díky mezeře mezi díly bych si příště přečetla znovu první a navázala, protože už mi nějaké souvislosti unikly.


Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Vyhrála zejména délka knihy. Připomínalo mi to děsivé japonské pohádky od Mijazakiho. Poměrně děsivý příběh, kdybych to četla jako mladší, uvažuju o vrácení zbytku knížek z knihovny přes bibliobox a už tam nevkročit.


Sice jsem už od začátku tušila, jak to celé je doopravdy, přesto byla knížka zajímavá a čtivá....


První díl série, které asi jiná série předcházela, takže je to tak trochu hození do vody, i když se autorka snaží vše popsat, aby to bylo pochopitelné i tím, co s touhle knihou začnou. Samotný děj je dost utahaný, mám pocit, že se nic nestalo a ze závěru jsem dost zklamaná....
Asi už jsem na takovéhle knížky moc stará, ale je to první kniha do výzvy 2019


Začátek hrozná nuda, takže jsem knihu odložila, abych se k ní nakonec vrátila a od poloviny jsem byla celá napnutá, jak to dopadne. Nějaké tušení jsem měla.


Myslím, že k téhle knížce mi chybí hlubší znalosti z americké historie.
Ale jinak se četla hezky. Téma mi přišlo zajímavé, Jako zabít ptáčka mě bavilo víc, ale jinak dobré.


Knížka super. Nebylo to vyloženě že bych se nemohla odtrhnout, nebo musela dočíst kapitolu, ale určitě baly hodně čtivá. Jdu na druhý díl :)


Překvapilo mě, že takhle hustá knížka vyšla už před tolika lety. V době, kdy vyšla jsem četla úplně jiný styl, takže se k těmto dostávám až s odstupem času a byla jsem vážně nadšená.


"Přečetla" jsem jako audioknihu. Mám trochu averzi k autorům bestselerů, takže to byla první kniha Coleho, která se ke mě dostala. Přiznám se, že mě zaujal název a celkově jsem byla příjemně překvapená.

Viděla jsem animovanou pohádku někdy v devadesátých letech. Pak jsem zjistila, že je to podle knihy, kterou jsem si ve 2004 koupila (dle roku vydání), ale nejsem si vědomá, že jsem jí četla. Oboje je to velice poučné! Za mě povinná četba :)
