IvcaK98 komentáře u knih
Myslím, že si autorka trochu nadběhla v tom, že i když plánovala celou sérii, tak dva hlavní hrdiny dala dohromady už v prvním díle. Připravila nás tak o to napětí, které mi většinou přijde víc vzrušující, než když už jsou definitivně pár. Bohužel, Nočních lovců jsem se chytla čistě proto, že mě to bavilo. Nic originálního, nečekaného ani výjimečného jsem nenašla už v jedničce, naopak mi to připadalo až zbytečně moc krvavé a rádoby drsňácké. Přesto to bylo příjemné oddechové čtení, které mě ale u dvojky totálně znudilo. Škoda.
Chvíli mi trvalo se začíst, ale stálo to za to. Občas mi to přišlo trochu nesmyslné, ale chybu nehledám v knížce, spíš v tom, že celé cestování v čase postrádá logiku. Na dané téma je to snad moje první četba, ale i přes drobné nedostatky mě kniha bavila a to je hlavní ;-)
Už je pár let, co jsem knížku četla a dneska by mě asi nebavila. Pamatuji si ale, že mě Cathy Cassidy a její dílo (zejména tenhle příběh) oslovily mnohem víc, než jiní autoři knih pro mládež, právě proto, že se nevyhýbá závažným tématům, jako například šikana ve Vzkazu v láhvi. Když mě knížka baví a ještě k tomu mě donutí se zamyslet, je to přesně to, co hledám :)
Docela mě zajímalo, jak bude autorka pokračovat - vždyť Katniss i Peeta si už arénou prošly, ne? I když jsem něco takového čekala, v momentě, kdy oznámili Čtvrtohry se mi chtělo někoho zabít ( vlastně ne někoho - prezidenta Snowa ). Přestože si myslím, že první díl každé série je vždycky v něčem nejlepší, Vražedná pomsta jedničku v některých ohledech překonala a opět nám nabídla něco neočekávaného, přišla s další várkou podrazů od Kapitolu a ještě víc vystupňovala napětí mezi Katniss a Peetou ( nebo Katniss a Hurikánem? ). Škoda, že se v podobném duchu nenesla i trojka.
Netuším, proč má kniha jenom 71%. Ne že by o byl nějaký literární skvost, ale jako menší jsem tyhle krásné a dojemné příběhy hltala pořád dokola :) Dneska už se ke knížce nevracím jenom proto, že už ji znám téměř nazpaměť :) Nebo snad lidé nedokážou ocenit, že zvířata mají také duši a že nás, pány tvorstva, v lecčems převyšují?
Kopie Harryho Pottera, ovšem bavila jsem se u toho a to je hlavní :) Na jednu stranu, má to své výhody, když se mi nějaká knížka líbí a můžu se těšit na další podobné kousky.
Díky novému prostředí než v předchozím dvou dílech je závěrečná část trilogie úplně o něčem jiném. Některé věci jsem tušila od začátku, stejně mě ale kniha až do poslední stránky nepřestala překvapovat (i když zrovna těch posledních pár stránek bych se opravdu divila, kdyby neskončilo takhle ;-)). Pro mě nejlepší díl série, prozkoumávání nové planety mě zaujalo víc, než napodobenina života uvnitř plechovky Universum. Doufám, že autorka přijde co nejdřív s něčím novým :)
Na tento zázrak jsem byla hodně zvědavá a měla od něho velké očekávání, které bylo víc než naplněno. Říkala jsem si, že je to taková sázka na jistotu - už jenom ta anotace je dojemná. Jaké bylo moje překvapení, když se z knížky vyklubalo svěží, vtipné a inspirující počtení, díky kterému jsem si nádherně zpestřila svátky. Příběh měl všechno, co si od kvalitní literatury slibuji. Největší problém, který při čtení knížek zažívám, je, že mi nesedne hlavní hrdina a nedokážu se s ním ztotožnit. To mi tady opravdu nehrozilo. Milá, zábavná a extravagantní Louisa Clarková nemůže být nesympatická snad nikomu. Stejně tak Will, Nathan a ostatní postavy krásně doplňovaly celé vyprávění. To, jestli je konec tragický, nebo se za ním skrývá osvobození, už záleží na každém z nás, rozhodně byl ale emotivní a myslím, že úplný "happyend" by tomu neslušel. Ke konci jsem měla oči zaslepené slzami, což je u mě opravdu něco. Než jsem tě poznala na mně rozhodně udělalo silný dojem a stoprocentně se ke knížce ještě minimálně jednou vrátím :)
Knihu jsem dočetla jenom proto, že nerada odkládám nedočtené knihy a chtěla jsem tomu dát ještě šanci. Úplná katastrofa to nebyla, jenom tomu chyběla šťáva. Málo napětí, romantiky, nepříliš složitá zápletka...Taky jsem postrádala větší rozvinutí charakteru hlavní postavy - všechno bylo takové nijaké. Další dvě knížky by měly být údajně lepší, tak se k tomu asi po čase vrátím :)
Moje první (a rozhodně ne poslední) kniha od autorky, která mě příjemně překvapila. Příběh je napínavý, má spád a na rozuzlení jsem si musela počkat až do poslední kapitoly. Během čtení jsem co pár stránek střídala teorie, konec mě ale stejně dostal :)
Nejakčnější, nejnepředvídatelnější a pro mě i nejlepší díl celé série. Ale přidávám se ke straně, která fandila Cassianovi. Na Willovi nebylo nic špatného, právě naopak. Jeho postava ale byla vykreslena moc jednoduše, takový ten princ na bílém koni. Uvítala bych nějaké volné pokračování o tom, co bylo dál s Cassianem. Můžu jen doufat :)
Postě super :) Sydney je mi sympatická čím dál tím víc a v tomhle díle konečně otevřela oči! Jinak ale pořád trošku víc fandím Rose z Vampýrské akademie, asi proto, že není tak dokonalá :)
Už jsem chtěla dát upírům a vlkodlakům sbohem, když jsem narazila na tuhle sérii. Hlavní hrdinka je více než sympatická, děj rychle odsýpá a mně najednou bylo líto, že jsem na poslední stránce :) Líbí se mi, že je Mercy silná, chytrá a odvážná, ne nějaká fňukna, za kterou všechno udělají chlapy. Tak to má být ;-)
Až nápadně podobné HU, ale rozhodně to není na škodu. I když dávám přednost luku, pláštěnce a dubovému listu, další série se J. Flanaganovi opravdu povedla a ukrátila mi dobu čekání na 12. díl hraničáře :)
Moc pěkné čtení, ale nic jiného jsem od knížky s tak hezkou obálkou neočekávala :) Oba dva hlavní hrdinové mi byli sympatičtí a trošku zvláštní překlad jsem spíš ocenila. Musím ale přiznat, že na takové Universum bych nevkročila ani za nic. I kdyby tam na mě čekalo deset Synů ;)
Po hodně dlouhé době mě zase přepadla chvíle, kdy jsem hlatala samé romantické knížky a téhle volby rozhodně nelituji :) Je to takové milé, nenáročné, oddychové...až ten konec mi přišel trochu nepatřičný, ale tak co už. Pro mě je důležité, aby ve mně čtení vyvolávalo pouzitivní myšlenky a to se téhle knížce povedlo, takže palec nahoru.
Už nikdy víc :( Takovouhle slátaninu jsem dlouho nečetla. Na vztahu Travise a Abby nevidím nic romantického, spíš je přeplácaný, neskutečný a místy až ubohý. Prostě ne.
I když už mě dívčí románky dávno nezajímají, u tohohle jsem se upřímně bavila :) V momentě, kdy mě knížka (nebo komiks) rozesměje, může jít o sebevětší blbost a stejně si zaslouží ocenit.
Rozvaliny Gorlanu se mi dostaly do ruky náhodou a já jsem za to opravdu vděčná. V momentě, kdy jsem se začetla do Willova dobrodružství, se mi Hraničářův učeň stal úplnou mánií a já celých 9 dílů přelouskala za pár týdnů. Teď už se pravděpodobně ke knížce vracet nebudu, ale pro příslušnou věkovou kategorii je HU perfektní.
Kdybych četla Vinnetoua poprvé až dnes, dost možná bych tomu některé věci vytkla a určitě by mě nechytla tolik jako před lety. Naštěstí se mi kniha dostala do ruky už tenkrát a já se i dneska ráda ponořím do dobrodružství Old Shatterhanda, Vinnetoua a dalších a tím zároveň do vzpomínek na dětství a na doby, kdy jsem opravdu věřila, že dobro vždy vítězí nad zlem :)