Ivulka90 komentáře u knih
Tato kniha byla velice čtivá. Prvních asi 150 stran bylo nekonečných, následoval střed, který je vcelku čtivý, ovšem závěrečných asi 200 stran bylo - ostatně jako u každé knihy Milénium - strhujících.
Konec, který pro nás autor připravil, se dal víceméně očekávat od začátku, ale příběh byl úžasně vystavěn.
Když shrnu své pocity z celé trilogie, pak první díl byl nejlepší, měl spád, nápad... Druhý díl já osobně hodnotím jako nejslabší článek série - to hlavně k vůli velké míře za vlasy hodně přitažených momentů. Poslední část, která uzavírá sérii, byla opět velice čtivá, ovšem alespoň pro mne nedosahuje kvalit dílu prvního.
Jedná se o první knihu, kterou jsem četla od severského autora. Musím říct, že za mne je to prostě bomba - skvělá kniha, která má pravda poněkud pomalejší rozjezd, ale pak to jede.
Velice zajímavá zápletka, a i když člověk ví, že chvílemi je děj lehce přitažený za vlasy, tak to Larssonovi s klidem v duši odpustím. Okamžitě začínám číst další díl.
Ano, kniha bezesporu předkládá zajímavé a stále diskutované téma.
Za mne se však jedná o dílo, které mi celou dobu ukazuje, jak byli Češi po válce nespravedliví. Je to, alespoň pro mne, velice manipulativní dílo, které mi stále předhazuje, co si mám myslet.
Zkrácené verze pohádek mnohdy nedávají smysl. Jedná se o - alespoň podle mě - velmi nepovedené zracování známých pohádek.
Neurazí, nenadchne... Četla jsem i lepší a promyšlenější knihy....
Tak jako oddechovka to není špatný, ale četla jsem i výrazně lepší knihy....
Nenadchne, neurazí.
Tak tohle je i na mne moc. Nejsem křesťan, nejsem věřící, mám rád ironii, sarkasmus i cynismus, ale tahle kniha byla i na mě hodně za hranou. K dočtení jsem se opravdu nutila.
Dva díly jsem zvládla dost rychle za sebou a teď je čas je shrnout. První díl byl zajímavý svým nápadem, nevadil mi počet vědeckých termínů, ale občasné nelogičnosti. No nic, s tím se musí počítat. Podstatně větší problém jsem měla s reáliemi v tomto 2. díle. Vím, že jsem asi hnidopich (ale s tím nic nenadělám - historii mám vystudovanou, takže občas trpím), ale vadil mi popis sv. Víta - autorka popisuje něco, co v 16. století neexistovalo, neexistovalo to dokonce ani v 19. století. Autorka popisuje moderní podobu svatostánku, která je zhruba v této podobně až od roku 1929. Místy byly popisy zbytečně rozvleklé, chvílemi to evokovalo dost lacinou červenou knihovnu....
Každopádně - vzhůru na 3. díl, ať zjistím, jak to autorka domyslela....
Tahle kniha mě teda moc neuchvátila - četla jsem ji na doporučení s tím, že je to vtipné, odlehčené, žádná červená knihovna (tu čtu jen v rámci sázky a modlím se, aby byl konec - ale to je jedno). S výše zmíněnou charakteristikou jsem souhlasila první 2 stránky, pak už to bylo naprosto jasné, žádné velké překvapení a konec byl stejně přeslazený jako turecký med. Takže za mě prostě žádnej tuzex, ale uznávám, že jako jednorázová oddechovka dobrý.
Jak tohle popsat? No, asi nejjednodušší popis - pseudo-fantasy verze Padesáti odstínů...
Jak to vidím já, nic moc - nápad není špatný, občas se povede dobrá hláška. Logiku v některých tvrzeních raději nehledejte. Obálka vůbec neodpovídá obsahu, ale to je asi můj problém. Celkově je vidět, že nejsem cílovou věkovou skupinou pro tuto sérii. Neurazí, nenadchne, ale jako oddechovka fajn.
Celá série dočtená - a já si říkám: KONEČNĚ JE KONEC... Nápad nebyl špatný, první díly byly i zajímavě zpracovány, zaujalo mě i vyprávění z pohledů více postav v pozdějších dílech..... ALE bylo to mooooooc dlouhé!! Měla jsem takový ten pocit, že už na začátku víte, že to bude dlouhé, ale stejně vám to nedá a knížky začnete číst,
a pak si říkáte, že jste se na to možná měli vykašlat (nebo si počkat na "film" - bylo by to kratší čekání na konec)... Od nějakého třetího dílu jsem měla pocit, že je to jenom zbytečně nastavované, chápu, že kdyby se celá série smrskla do cca 4 až 5 knih, tak by to bylo rychleji napsané, rychleji přečtené a případná sláva a zájem médií by byl rychleji pryč, ale já bych se alespoň netrápila až do 12. dílu, abych se dozvěděla, jak to jednou dopadne (vím, mohla jsem knihu odložit, ale - jak už jsem tu několikrát psala - ze zásady rozečtené knihy a knižní dérie neodkládám).
V některých chvílích mi hlavní hrdinka připomínala malé dítě, které chce všechno, pak zase neví, co chce, ale nepřestane, dokud to nedostane.... A to bylo otravné...
Kniha je pro studenty historie naprostým základem, pokud chtějí pochopit dějiny středověké Evropy. Nesporným faktem však je, že se v ní objevují i zavádějící (pokud nechci říct vyloženě nepravdivé) informace - to jsem se -prosím pěkně - dozvěděla během zkoušky od samotného autora (Dle doc. Dršky má ale tyto "nesmysly" na svědomí paní Picková =D )
Po přečtení prvního i druhého dílu se nemůžu zbavit dojmu, že jejich spojení do jednoho filmu (který jsem už viděla) bylo šťastné. Nestává se často, aby se mi film líbil více než jeho předloha, ale tady se to stalo.
Ale i tak - oba díly jsou příjemnými oddychovkami, které neurazí, ale ani nijak extrémně nenadchnou.
Co o tomhle dílu pentalogie říct? Čte se dobře, nenadchne, neurazí.... Trošku mi vadil vložený příběh o vlčici, ale to je můj problém. Jdu se podívat i na další díly, třeba to bude časem lepší....
Přítelkyně z domu smutku je velmi čtivá kniha, ale už se k ní nehodlám nikdy vracet. Ano, popisuje věznění politických vězňů a vězňů trestaných za "normální" zločiny.
Chvílemi mi přijde, jako kdyby si autorka neuvědomovala, že je ve vězení, a očekávala zacházení jako v hotelu. Nemohu si pomoci, ale její vyprávění na mne působí velmi arogantně.
Je nutné si uvědomit, že z pohledu tehdejšího práva byl důvod pro její věznění - pokud nebyla ochotna řídit se právním řádem, pak musela očekávat sankce. Neříkám, že je to správné nebo že by to tak mělo být, ale bylo.
Tak další díl této ságy. První díl jsem přečetla tak trochu s očekáváním, co to bude. další díly jsem četla jenom proto, abych zjistila, jak to dopadne.
Ano, uznávám, že je kniha čtivá - u mne se možná jednalo o touhu, zbavit se toho naprosto nerealistického blábolu. Když jsou v prvním díle vykresleny postavy jako velmi ploché, tak jsem čekala - asi jsem opravdu naivní -, že budou v tomto díle dotaženy, ale ono ne.
Popis sexu je neustále stejný, takže po chvíli si člověk říká, že z toho jejich "okořenění" se stává pěkná rutina, ale to je jen pohled čtenáře, který z této knihy nebyl odpálený.
Zápletky jsou více či méně výsměchem, pokud už se nějaká objeví a má jistý potenciál, tak jej autorka s citlivostí tanku Sherman zašlape do země, což je ještě patrnější v dílu posledním.
Takže suma sumárum - pro mne to byl velmi čtivý blábol s velice zajímavým psychologickým podkladem, který ale už nikdy nevezmu do ruky.