Jadla
komentáře u knih
Poutník, čarodějnice a červ
Christopher Paolini
Ach ouvej. Bylo toho málo. Takové drobounké střípky a člověk by chtěl víc a větší!
Bylo moc milé si zase počíst o "starých známých", byť jen takhle epizodicky.
Jak se stát pirátem
Cressida Cowell
Znám zatím jen jako audioknihu, ale i pro posluchače jde o báječný zážitek, napínavý, vtipný příběh, který posloucháme s dcerou a lbí se oběma.
Jak vycvičit draka
Cressida Cowell
Pořád se tak nějak ostýchám dát do přečtených knihu, kterou jsem nečetla, ale poslouchala jako knížku do ucha. Nicméně i jako poslech je báječná. Posloucháme ji s dcerou především večer před spaním, ale i když je čas během dne a neomrzí i několikrát znovu, jde o živý, vtipný příběh.
Ženojed
Theun de Vries
Kniha je čtenářsky velmi poutavá. Četla jsem a četla, chtěla jsem vědět, co bude dál, vůbec jsem ji nemohla odložit, dokud jsem nebyla na konci. Nevím, do jaké míry je založena na skutečnosti a kolik je autorova invence, ale obě hlavní postavy jsou velmi plastické, živé, opravdové. A přes sebevětší snahu mi ani na závěr Maupassanta nemohlo být líto.
Dům na pobřeží
Daphne du Maurier
Čtivá, tematicky atraktivní knížka. Strašně se mi ale protiví závislosti a stav, kdy se člověk nerozhoduje nezávisle, svobodně. A do takového stavu se hlavní postava vlastní lehkovážností dohnala. Snad proto mi byla během čtení čím dál protivnější. Ovšem nešlo přestat číst, bohudík.
Patřičná čítanka
Martin Patřičný
Čtu ji, a několikrát ji už četla, na přeskáčku. Kde ji otevřu nebo podle toho, které téma mě zrovna zaujme. A našla jsem díky ní řadu zajímavých knih, které jsem si přečetla a děkovala Patřičné čítance, že mě k nim přivedla. Občas mě přepadá chuť jejímu autorovi potřást rukou a někdy i obejmout ho, z vděčnosti a za nadšení, které z jeho čítanky sálá. Snad to není pocit Nepatřičný.
Cesty formana Šejtročka
Václav Čtvrtek (p)
Krásné ilustrace, milé příběhy, přesně na večerní čtení rodičů dětem.
Rabín v pátek zaspal
Harry Kemelman
Průměrné čtení pro každého "hltače" detektivek, potěší, neurazí. Z nedetektivního ranku mě překvapily poměry v židovských obcích v Americe, zajímavé.
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
Olga Tokarczuk
Zpočátku mi příběh, způsob vypravování i povaha hlavní hrdinky připomínala Do tmy Anny Bolavé. Ale pak šla kniha odlišnější cestou.
Myslím, že Jana Dušejková o sobě píše a svůj příběh vypráví ne zcela poctivě a otevřeně. Když je žena schopna takových výstupů jako Jana před lovci a v kostele, není to jen taková mírná a tichá voda, jak působí při povrchním čtení.
Knížka na mě působila jako mnohovrstevný příběh, nenačančaný, nepodbízivý.
Adjunkt Balcar
Miloš Vysocký
Klasický román (nikoli příběhy, jak je uvedeno v popisku výše) z prostředí lesních, nadlesních, hajných a adjunktů. Krásné slečny, svůdné paničky, hluboké lesy, čistá srdce a klevetící domýšlivci. Příběh se odvíjí pomalu, žádné šokující zvraty, přece jen šťastný konec. Domnívám se, že lze říci, že román patří k těm lepším svého druhu.
La bella Toscana – Sladký italský život
Frances Mayes
Poklidná knížka, nic bouřlivého, ale milé čtení. Američané se osobitě dívají na naši evropskou, mnohem starší kulturu. To na mě působilo zpočátku velmi úsměvně.
Vraždy s monogramem
Sophie Hannah
Knížka byla docela milá, prima na prázdninové zcela oddechové čtení. Jen rozuzlení bylo skutečně poněkud šroubované a přespříliš spletité, což u původních příběhů Agátiných nebylo zvykem.
Makový mužíček
František Nepil
Měly jsme ji se sestrou jako gramofonovou desku, naučily jsme se gramofon samy pouštět a dokola, pořád znovu ji poslouchaly. Teď mám sama malou holčičku, a když jsem jí chtěla tutéž desku pustit, zjistila jsem, že je tak opotřebovaná a poškrábaná, že skoro nehraje. Tak jsme v antikvariátu ukořistili knížku a čteme před spaním. Je báječná!
Lipová alej
František Nepil
Nejprve jsem ji poslouchala jako knížku do ucha a teď ji čtu, v rukou knížku a oči přilepené k papíru. Skoro cítím, jak voní všechny ty krásy, o nichž FN píše, a i když jsme spíš pecivál, co o krajích za humny a světem tam venku spíš čte, než se do něj opravdu pouští, jímá mne chuť vidět to všechno na vlastní oči. A místa, na nichž jsem náhodou už byla, se mi znovu vynořují v paměti a připomínají se mi předchozí milé okamžiky.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Jistě fascinující kniha, ale já se s ní musela děsně prát. Když nesnáším hlavního hrdinu, těžko se mi čte celá kniha.
Maigretův revolver a stará dáma
Georges Simenon
V názvu jsou příběhy v opačném pořadí, než pak skutečně v knize. Jde i stručná, skoro zkratkovitá vypravování, což je za mě škoda, skončí prostě noc brzy, chybí mi poklidné pasáže rozmluv a bonvivánství.
Líbilo se mi, jak se cítil v Londýně komisař nesvůj, jak ho zaskočily a rozcilovaly cizí pravidla a zvyky a jak v tom se ctí prokličkoval.
Maigret v lázních
Georges Simenon
Přečetla jsem ji při příznačné příležitosti, při pobytu v lázních, při pití minerálky, mezi vodoléčbou, cvičením a ve zdejší kavárně. Příběh i čas nad ním strávený příjemně plynuly.
Nejzásadnější zjištění pro mě, lázeňský život ve Vichy a v Kynžvartu se dost liší.
Maigretova trpělivost
Georges Simenon
Jsem s dcerou v lázních. Ona se tu léčí, já tomu prohlížím. A čtu při tom. Všude tu jsou poličky s knihami k mání. Jejich složení se téměř nemění. Tahle knížka je za mě akorát vhodná k zmíněné přilezitosti. Poklid, žádný spěch, venku ruch, kterého se můžeme nebo nemusíme účastnit. A druhý den zase další knížka z poličky v lázeňském domě.
Expedice badatele Věnceslava Brábka do Svrchní Křídy pod Černými lesy
Jan Sovák
Milá, svěží knížka. Hezky provedená, svižně napsaná, deníkové záznamy doplněné fotografiemi a poznámkami, sem tam osobní dopis.
Text nepůsobí křečovitě.
Sardinku znal jsem rozpustilou
Jan Frolík
Tak tyhle verše se nám líbí moc. Mám ráda limeriky, 99 dědečků nám nestačilo, přimýšlíme doma další dědečky a babičky, inspirujeme se samozřejmě doma. A tahle sbírka nám otvírá další pole působnosti, od členů rodiny můžeme přejít ke zvířatům a jejich peripetiím.